(12.40 hodin)
(pokračuje Chalupa)
A je rozdíl mezi kritikou a je rozdíl mezi pomluvami. A je rozdíl mezi politickým vzkazem a politickou diskusí a obviňováním z konkrétních trestných činů, na které vy nemáte vůbec žádné podklady, jenom se domníváte. Nebo máte důvodná podezření? Tak si to vezměte na ty výbory, na ústavněprávní a do různých výborů, a tam řešte tyto problémy.
Ale tato Sněmovna přijala usnesení, které je v rozporu se zákonem. Já s tím mám opravdu - a je to asi ze mě cítit - problém, že tato Sněmovna se postavila do role inkvizitora a označila konkrétního občana z toho, že konal nějaké činy, které tato Sněmovna vůbec neprokázala. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě faktická poznámka paní poslankyně Miroslavy Němcové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Chci reagovat na pana kolegu Chalupu, protože takhle vášnivé vystoupení by se bývalo hodilo, jak tady připomněl někdo chvíli přede mnou, ve chvíli, kdy tady váš předseda Andrej Babiš stál a říkal, že v této Sněmovně zná nejmíň pět lidí, kteří kradli a jsou zloději. Vy jste tehdy seděl a neřekl jste ani půl slova, dokonce jste, jak mě upozorňují kolegové, tomu tleskal. Takže buďto ctíte to, že žádné takovéto obviňování bez důkazů na Sněmovnu nepatří, a měříte každému metrem, nebo jednáte účelově. Tu účelovost jste teď prokázal.
A pokud jde o tu druhou vaši výtku, o to přijaté usnesení Poslanecké sněmovny, která prý nic neprokázala, tak přece během toho projednávání minulou středu ve Sněmovně vystoupil pan poslanec Šincl, který řekl, že si na něj Andrej Babiš sbíral kompromitující materiály, vystartoval se složkou na něj, a ministr zahraničních věcí, a poté ministr vnitra se k němu přidal, řekl, že Andrej Babiš řekl: počkejte, co udělají moje média ve chvíli, kdy mě vyhodíte z vlády. Čili tyto výhrůžky a toto chování tady popsáno bylo a vůči tomu se Poslanecká sněmovna vymezila tím, že konstatovala, že ministr financí lhal, což určitě lhal, jestliže říkal, že žádné takovéhle ovlivňování, výhrůžky a nic takového nedělá. Byl to ministr zahraničních věcí, ale byl to posléze i ministr vnitra, který se k němu přidal. V médiích jsem tuto výtku četla také.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Miroslavě Němcové i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní vystoupení paní poslankyně Zuzany Šánové, připraví se pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Šánová: Ještě jednou dobrý den. Já se pokusím vrátit trošku zpátky k bodu 340. Bylo tady předneseno jednak počet a jednak částka ze zajišťovacích příkazů. Takže když to vezmu od roku 2013 do roku 2016, tak je pravdou, že se částečně zvýšil počet zajišťovacích příkazů, ale ta částka se nijak výrazně nezměnila, ta byla v těch letech 3,2 mld., jak uvedl pan premiér, až 3,6 mld. Pro mě z toho tedy vyplývá, že se Finanční správa zřejmě zaměřila i na menší subjekty v zájmu toho, aby správně vybírala daně.
Ten zajišťovací příkaz, víte, ten už platí od roku 1993 a byl v zákoně o správě daní a poplatků, který byl nahrazen, tento zákon, daňovým řádem, který vstoupil v účinnost v roce 2010. V tom daňovém řádu je ustanovení o zajišťovacích příkazech, nebo o zajišťovacím příkazu, v § 167, 168. A tam se říká: je-li odůvodněná obava. Tyto paragrafy konstruovalo ne ANO, hnutí ANO, ty konstruovaly ještě vlády jak ČSSD, tak vlády napravo - ODS, případně TOP 09. Já bych se spíš zeptala, proč je takhle vágně řečeno - je-li odůvodněná představa. Co si pod tím jako máme představit? A teď neseme důsledky. A jestli v té době to třeba neznamenalo: tak u kámoše není odůvodněná představa, ale tam u toho, ten se na mě škaredě dívá, tak u toho mám odůvodněnou představu. Takže proč už takhle to bylo v tom zákoně koncipováno?
V zákoně o DPH, tam je to ustanovení o zajišťovacím příkazu v § 103 a tam tedy je skutečně napsáno, že nabývá účinnosti okamžikem, ale je tam napsáno, že správce daně učiní vhodným způsobem vyrozumění daňového subjektu. Já nevím, co to je vhodný způsob. Proč je to v těch zákonech řečeno takovýmto způsobem?
Pak bych chtěla ke kolegovi Kalouskovi - on tu není, ale nevadí - prostřednictvím pana předsedajícího. Tam bych chtěla říct, že ty zajišťovací příkazy jaksi zkoumají tu budoucnost. Co když já jako správce daně nebudu moci tu daň v budoucnu vybrat? Ten se nedívá, vážený pane kolego, dozadu, co bylo dvacet let, protože nikde není psáno, že když podnikám dvacet let a byl jsem dejme tomu vzorný, že budu vzorný pořád. Čili ten se dívá dopředu a ne dozadu. No a to si myslím...
A ještě, tady z toho přehledu, jak byl uveden panem premiérem, tak pro mě, zase pro mě z toho vyplývá to, nebo bych se spíš možná zamyslela nad tím, proč v těch letech, když to v tom zákoně, resp. v těch zákonech bylo, proč se tak nepostupovalo? Proč se ty daně řádně nevybíraly? A teď najednou, když nastoupí hnutí ANO a má zájem daně řádně vybírat, tak se nám to zdá divné, že začneme používat institut, který je v zákoně dán, a my se podle něj začneme chovat, tak nám se to zdá divné? Já si myslím, že možná některým tady v Poslanecké sněmovně se to může zdát divné, ale té veřejnosti venku a těm daňovým poplatníkům se to určitě divné zdát nebude, že chceme řádně vybírat daně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Zuzaně Šánové. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura v řádné přihlášce. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejprve budu reagovat na několik předřečníků a pak se dostanu k tomu, proč jsem se vlastně přihlásil.
Pan poslanec Pilný se mýlí, když říká, že zajišťovací příkazy byly schváleny v roce 2011 a účinnost byla od 1. ledna 2012 a že za to může Kalousek. Pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, zajišťovací příkazy máme v právním řádu od roku 1993. Vy jste mluvil o novele DPH, kde je speciální úprava zajišťovacích příkazů k DPH. Tak držme se faktů a buďme přesní. I proto statistika. Nebylo vám divné, že tady premiér a někteří jiní říkali počet zajišťovacích příkazů v roce 2010 a 2011, a vy jste tvrdil, že to je od roku 2012? Jinak by tam musela být nula, pokud by ten institut nebyl.
Já se omlouvám, i to číslo sedm není správné. Já tady mám statistiku prohraných sporů Finanční správy u Nejvyššího správního soudu, já vám ji klidně pak předám, mám tady čísla spisů, mám tady názvy firem, ale nebudu je číst, nechci ty firmy nadále poškozovat. A jsou to firmy, které vyhrály u nezávislého soudu. Kde je odpovědnost těch, kteří to neoprávněně použili? Co jiného je pravomocné rozhodnutí soudu, že to je špatně a zruší to? A to není na trestní oznámení těch lidí, jak pan poslanec Chalupa by pořád podával ta trestní oznámení, někoho by zavíral. Tady jsou přece jiné možnosti, ti lidé to nemají dělat, když neumějí s tím prostředkem zacházet.
Já vám teď nejprve uvedu několik konkrétních případů, kdy stát zničil firmu, která měla 125 zaměstnanců, všichni přišli o práci a po třech letech ta firma vyhrála spor, ale ona už není. Je to judikát, mám i číslo, můžete to nastudovat. A vy jste tady, pane poslanče Pilný, gratuloval Finanční správě.
Kdyby to byla jedna jediná firma, kterou někdo zničil špatným výkladem zákona, tak je to špatně. A zdaleka není jediná. A je to případ, který je v odborných kruzích poměrně často komentován, ty postupy a stanoviska Nejvyššího soudu jsou používány v jiných judikátech. Jedná se o firmu Českomoravská olejářská. Během tří hodin zlikvidovala Finanční správa tuto firmu, která obchodovala s PHM, jenom kvůli tomu, že se domnívala, aniž by to doložila, že v jejím okolí, ne v této firmě samotné, že v jejím okolí někdo páchal daňové podvody. Firma do té doby standardně fungovala, platila daně v řádech desítek milionů korun, zaměstnávala, jak jsem říkal, 125 zaměstnanců. Všechny proběhlé kontroly ze strany finančního úřadu byly v pořádku. Všichni zaměstnanci po zásahu Finanční správy odešli na pracovní úřad. Případ se odehrál v prosinci roku 2013. A v lednu 2016 Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že všechna rozhodnutí a postupy Finanční správy zrušil.***