(10.20 hodin)
(pokračuje Černochová)
Já spíš když posuzuji ty podmínky, které pan ministr obrany měl, tak skutečně jiný ministr v historii České republiky je neměl. On si mohl vybrat svého státního tajemníka. Mohl si vybrat celý tým náměstků. Mohl si vybrat svého ředitele Vojenské policie, ze kterého během dvou týdnů z podplukovníka udělal generála. Mohl si vybrat svého ředitele Vojenského zpravodajství. Mohl si vybrat svého náčelníka Generálního štábu, protože končil pan generál Petr Pavel a novým náčelníkem Generálního štábu se stal pan generál Bečvář. Můžete mi říct, který z ministrů - a nemluvě o těch dalších věcech, o kterých tady hovořil kolega Ženíšek, že je ekonomický růst, že skutečně i opozice je nakloněna od prvního dne dávat armádě více finančních prostředků, podporovat pana ministra v jeho legislativních krocích. Tohle se tady v minulosti nikdy nedělo. A pan ministr obrany bohužel tuto příležitost naprosto promarnil (upozornění na čas) a teď před koncem volebního období se bude slibovat něco pro volební období příští. To zavání populismem.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Jakubčík.
Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Ke kolegovi Stanjurovi vaším prostřednictvím. Chtěl bych ho požádat, aby nemystifikoval, protože se nevyčerpalo 1 %, ale vyčerpalo se 0,97 %. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Chalupa s faktickou poznámkou.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, ten bod se jmenuje o vojácích z povolání, ne akvizice. To za prvé.
Za druhé. Mně se líbí, jak tady teď na sebe všichni začínáme plivat, my, co jsme ve výboru pro obranu. Tak já tedy říkám, že tam spolupracujeme bez ohledu na to, kdo je z jaké strany, a nemůžu poplivat práci toho výboru ani těch jednotlivých členů. A neříkejte vy, členové výboru pro obranu, že se neudělalo nic, že se nestalo nic pozitivního, co se týká armády, od, já nevím, října nebo listopadu 2013. Udělalo se dost práce. Nechci to tady vyjmenovávat. Ale to, jak znevažujete práci, která se odvedla, se mi fakt nelíbí. Takže se prosím vraťme k tomu bodu vojáci z povolání, ne akvizice. Akvizice budeme řešit někdy jindy.
Předseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě fakticky paní poslankyně Černochová.
Poslankyně Jana Černochová: Poprosila bych pana předsedu, aby vaším prostřednictvím nás tady pan kolega Chalupa neúkoloval a nerozkazoval, co tady jako poslanci smíme, nebo nesmíme na půdě Poslanecké sněmovny projednávat a na co se ptát. Opravdu on tady od toho není, aby on tady diktoval, co je nějakým normativem, na co se kdo tady může ptát nebo neptat. To ať si zkouší někde jinde, třeba doma, ale ne na půdě Poslanecké sněmovny. Já na jeho rozkazy opravdu zvědavá nejsem.
A k tomu, co tady bylo dobrého nebo nedobrého, tady si asi ještě ke všemu pan kolega Chalupa sedí na uších, protože my jsme pouze posuzovali akvizice, kdy tady kolega Hájek si naběhl tím, že říkal, jak ta armáda prostě je vybavená, co všechno se jim nakupovalo. My jsme s kolegou Ženíškem reagovali na to, že za těch podmínek, které pan ministr měl, by jiný ministr nevracel finanční prostředky do rozpočtu, nebo by nepředplácel, nezálohoval by gripeny, jako to bylo v roce 2014, aby se zakamuflovalo to, že mu tam tehdy nezbyly, teď nevím, jestli tři miliardy, nebo kolik to bylo, jinak mu ty miliardy v tom rozpočtu vlastně zbývají od začátku jeho funkčního období.
Takže tady nikdo netvrdil, že se nic v armádě neudělalo. Tady tvrdíme - a myslím si, že to tvrdíte i vy, protože jinak by tady pan kolega Hájek vystoupil a řekl by tady deset akvizičních projektů - že se nic neudělalo v oblasti investic, že jste té armádě nic nenakoupili, že jste nenakoupili nic ani těm samotným vojákům. To, že se snažíte náborovat, ano, v pořádku. To, že se snažíme náborovat i vojáky v aktivní záloze, to je naše společná zásluha. Ale ohledně vybavení, výzbroje a výstroje jste neudělali za 3,5 roku lautr nic.
Předseda PSP Jan Hamáček: V této fázi nemám žádnou faktickou poznámku. (Přihláška z místa.) Paní poslankyně Rutová.
Poslankyně Miloslava Rutová: Krásné dopoledne, dámy a pánové. Já vás zdravím. Po slovech, která jsem tady slyšela, a kdyby to byla jenom z poloviny pravda, tak by nezbylo našemu ministrovi nic jiného než se zastřelit. Takže doufám, že to neudělá. (Rozpaky v sále.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď je prostor pro vystoupení pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Velice vám děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem svým způsobem rád, že jsem tady způsobil takové intelektuální vzepětí u některých (smích poslanců ANO), že je to vybudilo k takovým hlubokým výkonům. Víte, když slyšíte opravdu snůšku lží nebo polopravd, čtvrtlží, tak si říkáte, jestli vůbec má smysl na to odpovídat, protože to je tak snadno vyvratitelné a je to tak flagrantní, a já si skutečně tady tu předvolební bedýnku nepostavím, věřte mi, že ne. Já nepotřebuji žádný potlesk. Já nepotřebuji žádné pubertální nebo postpubertální narážky či urážky i vtipy z gymnázia, skutečně nikoliv. Já na to nebudu vůbec reagovat. Mám pocit, že někoho jsem se dotkl už jenom tím, že jsem tam prostě 3,5 roku. Já se tím prosím nevytahuji. Jednou mi sekretářka přišla říct: Dnešním dnem jste tady o den víc než jiný ministr, ten co tu byl doposud. Ale to je všechno. Způsobilo to neuvěřitelné citové zranění u některých lidí.
S těmi akvizicemi, abych mluvil k tomu, co se třeba tady objevilo opakovaně, všichni přece, kdo jenom trošku do toho vidí, vědí, jak je to. A přesto tady vytvářejí takové jakoby diskopříběhy o tom, že se nějaké miliardy tlačí před sebou, že nic nebylo nakoupeno. Vždyť je to přece bohapustý nesmysl. Bylo nakoupeno 12 500 útočných pušek Bren, bylo nakoupeno přes 9 000 pistolí. Vojáci, jak opakovaně ujišťuje náčelník Generálního štábu, čili nikoli politik, mají tu výstroj, co mají mít. A to, že se některý tendr prostě shodí, protože jedna z firem ucházejících se o tu zakázku zaútočí na tu druhou a dostane se to do té mlýnice odvolání, to přece všichni také víte, nebo většina z vás, která se tím tématem zabývá. Takže proč tady ten tyjátr? Nechápu to. Budu mluvit jenom konkrétně. A nezlobte se, pokud někdo vytahuje takovéhle argumenty a formuluje je, nezlobte se na mě, tak nedospělým způsobem, tak bych opravdu marnil čas, kdybych takového člověka chtěl přesvědčit. To je úplně zbytečné. To zdržuje mě, jeho a především vás všechny.
Já potřebuji, a dovolím si říct, že ji mám, protože věřte mi, že oni by se ozvali, že mám důvěru převážné části těch kluků, co slouží v armádě. To je pro mě podstatné. A nechci se tady nikoho dotknout, ale mně jde o ně a oni mě, promiňte, já se za to velmi omlouvám, oni mě berou. A mám taky důvěru spojenců. Není úplně běžné, aby třeba země, která by měla tak špatný záznam, nebo tak špatný výkaz, jako se tady prezentuje, aby v době velkých českých turbulencí na politické scéně, abych byl přijat u svého kolegy ze Spojených států, který se mnou jedná jako s partnerem, nikoli jako s nějakým emisarem z nějaké vzdálené maličké zemičky, vůbec ne, a který oceňuje to, co my jsme jako partner v Alianci schopni dodat. To není moje zásluha, probůh! Já nemám tolik nevkusu, abych se tady chlubil nějakým cizím peřím. Ale je to výsledek výkonu té armády. Odmítám prostě, aby se tady ta armáda takhle špinila a takhle pošlapávala, protože nemá to či ono, protože jí schází základní... Není to pravda. Samozřejmě že potřebuje víc a samozřejmě že hledáme všechny možné cesty, jak to udělat. Ale v reálném čase. ***