(18.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomio Okamurovi a nyní zatím poslední přihlášená do rozpravy, paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, moc nás tu tedy není. Hlavně mě mrzí, pane ministře, že tady není opora od vašich kolegů a kolegyň z vlády, protože myslím, že se tento zákon o památkovém fondu velice úzce prolíná i do cestovního ruchu, jak já to vidím, protože to nás hodně může dostat dál, nejenom do Evropy, ale i do světa, když bude dobře pečováno o kulturní památky.
Navážu na své předřečníky. Měla jsem některé připomínky, které zde už byly řečeny, tak ty už nebudu opakovat. Ale když jsem poslouchala teď ve druhém čtení v obecné rozpravě některé spíš své kolegyně, tak mám pozměňovací návrhy, které se budou týkat podobných věcí. Čili myslím si, že předložíme-li to nezávisle na sobě a stejné paragrafy a pozměňovací návrhy ve stejném smyslu, že na tom bude asi hodně pravdy. A je to opravdu na tom, až bude garanční výbor toto upravovat, tak aby tomu věnoval ještě pozornost.
Na úvod přece jenom řeknu, pocházím z Kraje Vysočina a tady jsem dnes hodně poslouchala o tom, jak jsou důležité i památky tzv. nehmotné kulturní. Právě jsem velmi ráda, že ta možnost je, protože v Kraji Vysočina se velmi snažíme prosazovat nové nehmotné kulturní dědictví. Naposledy tomu bylo koncem minulého roku, kdy jsme v rámci regionálního pracoviště tradiční lidové kultury při muzeu Vysočiny takto povýšili a dostali na krajský seznam historický morový průvod v Brtnici. Tam se vzpomíná na odkaz z roku 1715, kdy tam lidé následkem morové epidemie zemřeli, ale tam je taková síla lidí, kteří se této tradice drží, a každoročně a nejlépe vždycky za pět let opravdu z toho dělají velkou událost, takovou až do širokého okolí rozšířenou, že to je velice známé, a takto to bylo povýšeno. Čili moc se přimlouvám, aby v tomto zákoně toto bylo přesně definováno.
Mám vlastně jeden pozměňovací návrh, říkám pouze, o kterém jsme už i s Ministerstvem kultury debatovali, ne úplně jsme došli ke stejnému závěru, ale já si ho tady dovolím zdůvodnit, než se přihlásím ještě do podrobné rozpravy. Tato připomínka, tak jak jsem četla, je v důvodové zprávě, byla již v rámci vnějšího připomínkového řízení, v rámci připomínek krajů dána, podána, byla diskutována, ale nakonec při vlastním projednávání nebyla akceptována, a proto vám nyní vysvětlím, čeho se to týká.
Nic víc to neznamená, než zachovat paragraf 19 a 24 věcně tak, jak je tomu doposud. To znamená, můj pozměňovací návrh si klade za cíl zachovat dosavadní praxi obligatorního vyjadřování příslušného obecního úřadu obcí s rozšířenou působností a příslušného krajského úřadu do řízení o prohlášení za kulturní památku, to je paragraf 19, a do řízení o zrušení prohlášení za kulturní památku, paragraf 24. Je to velice jednoduché, předám pak ještě písemně. Je to dáno i tím, že existuje už ustálená judikatura, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2013 nebo rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2009, kde se jedná o stanovisko obecního úřadu s rozšířenou působností a krajského úřadu vydávané v režimu paragrafu 154 správního řádu z roku 2004. Dosavadní praxe ministerstvu ukládá povinnost opatřit si tato obligatorní stanoviska, aniž by ho omezovala v možnosti opatřit si i další podklady od odborných, vědeckých, uměleckých organizací apod., shledá-li je potřebnými pro řádné zjištění skutkového stavu věci. Uvedená judikatura dále mimo jiné uvádí, že poskytnutá obligatorní vyjádření mají nepochybně za cíl zajistit co nejkomplexnější náhled na posuzovanou věc z hlediska místa, kde se nachází, a tvoří tak podstatný podklad pro rozhodnutí ministerstva, a to aniž by bylo ministerstvo ve své rozhodovací praxi těmito vyjádřeními omezeno. Hodnocení podkladů, tím chci vyjádřit.
Dosavadní praxe tak stanoví krajským úřadům a úřadům obcí s rozšířenou působností přispět do výše uvedených řízení ministerstva podstatnými informacemi, které jsou jim známy z jejich správní činnosti, místní příslušnosti a znalosti problematiky v daném území, čímž mohou výrazně snížit jistou míru subjektivního hodnocení, kterou při posuzování, zda konkrétní věc splňuje podmínky pro prohlášení nebo porušení za kulturní památku, správní rozhodnutí ministerstva z povahy věci samé vždy zahrnuje. Zároveň je také významná pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady možnost rozšířit si znalosti o nové poznatky, které se vztahují k těmto kulturním hodnotám ve spravovaném území. Mají tak možnost se s tím osobně setkat, znají tamější podmínky, neboť jsou to tyto orgány, které následně plní úkoly příslušných orgánů státní památkové péče pro kulturní památky. Myslím si, že je možno na tuto dosavadní zažitou praxi pozitivně nahlížet, a dokonce i z ekonomie výkonu státní správy.
Tím chci říci, tedy už na závěr, že se nejedná o žádný nárůst byrokracie. To je v tuto chvíli taky velice důležité, protože je to podstatné v tom, co slýcháváme kolem sebe, že všude byrokracie narůstá, tak o toto se nejedná v tomto případě. Pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností ani krajské úřady se o to nejedná, neboť výše uvedeným je požadováno pouze ponechání dosavadní praxe na daném místě a nic se jim nerozšiřuje, žádné kompetence.
Takže vám děkuji, vám všem málo přítomným, za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Fischerové. To byla poslední přihlášená do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem po obecné rozpravě o závěrečná slova - pane ministře? Není tomu tak. Pane zpravodaji? Není tomu tak.
Paní kolegyně Lorencová stáhla svůj návrh z té první části obecné rozpravy podle § 93 odst. 2, tedy nemáme o čem hlasovat v tuto chvíli, a můžeme tedy pokračovat rozpravou podrobnou. První v podrobné rozpravě je přihlášen pan poslanec František Adámek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Adámek: Vážený pane místopředsedo, kolegové a kolegyně, budu velmi krátký. Jen bych se rád přihlásil k pozměňovacím návrhům vedenými pod těmito sněmovními dokumenty: 5806, 5848, 5788, 5789, 5790, 5848, 5847, 6052, 6053, 6054, 6055, 6056, 6057, 6058, 6059, 6060, 6061, 6062, 6063, a to je všechno. Děkuji vám. ***