(16.40 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pakliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele případně pánů zpravodajů. Není tomu tak. Neeviduji návrh na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání a zahajuji podrobnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jana Lorencová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Lorencová: Pane předsedající, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je to sněmovní tisk 855, sněmovní dokument 6363.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych se i já přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 5875, což je ona verze povinného souhlasu Vrchního soudu v Praze, 5874, což je ona verze povinného souhlasu příslušného vrchního soudu. A pokud by tyto návrhy nebyly přijaty, pokud by nebyly přijaty, tak ke sněmovnímu dokumentu 5877, což je verze ochrany, resp. zvýšené pozornosti při schvalování, pokud chtějí orgány činné v trestním řízení materiál v kategorii tajné a přísně tajné. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Váňa. Po něm pan poslanec Klučka.
Poslanec Roman Váňa: Dobré odpoledne. Já se také přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5311. Jedná se tedy o pozměňovací návrh k tomuto zákonu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Děkuju, pane místopředsedo. Jak jsem již avizoval v obecné rozpravě, pak tedy vám doporučuji se podívat na tisk 855/4, kterým je usnesení výboru pro bezpečnost ze 30. schůze uskutečněné dne 16. listopadu 2016, kdy v části 1 má pozměňující návrh, který tím přihlašuji do systému, tak aby bylo možné o něm hlasovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Jestliže se nikdo další do podrobné rozpravy nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem o závěrečná slova, končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu premiérovi i panu zpravodaji.
Dalším bodem našeho jednání je bod
3.
Vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona
č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
(zákon o ochraně památkového fondu)
/sněmovní tisk 666/ - druhé čtení
Tímto bodem jsme se zabývali opět dne 15. března 2017, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali ministr kultury Daniel Herman a také zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Roman Procházka.
Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Prvním přihlášeným do přerušené obecné rozpravy je pan poslanec Jiří Junek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Junek: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se vyjádřil k některým svým pozměňujícím návrhům, které hodlám v rámci druhého čtení načíst k tomuto zákonu. V prvním čtení jsem vystoupil s komentářem právě k předkládanému novému památkovému zákonu. V něm jsem vyjádřil názor, že nový památkový zákon je důležitý z mnoha konkrétních důvodů a je dobré ho přijmout. Zároveň jsem vyslovil názor, že předkládaný návrh byl dlouhodobě připravován, byl pečlivě zpracován a prošel nepřeberným množstvím různých diskusí, seminářů s odbornou veřejností atd., a v tomto směru jsem i ocenil přístup Ministerstva kultury. Nicméně zároveň jsem se kriticky vyjádřil k některým ustanovením navrhovaného zákona, a to zejména k těm, která pojednávají o archeologické činnosti, zejména pak o záchranných archeologických výzkumech. Například jsem zmínil problematiku vydávání závazného stanoviska, problematiku opomenutých zásahů či požadavek na co nejnižší náklady na záchranný archeologický výzkum. Bylo toho víc, ale jenom tyto některé body jmenuji.
Řekl jsem, že doufám, že tyto mé připomínky budou diskutovány v rámci podvýboru, výboru atd. K tomu skutečně došlo, proběhly různé schůzky ať na půdě Ministerstva kultury, jednalo se o tom na podvýboru pro kulturu, tak i na výboru pro školství a kulturu atd. Čili diskuse k tomu opravdu byla hojná, já za ni děkuji a myslím si, že celá ta diskuse byla věcná a z obou stran argumentačně dobře podložená. I díky této diskusi a argumentům, které padaly, atd., jsem některé své připravované pozměňující návrhy přehodnotil, některé jsem stáhl, dál jsem s nimi nepracoval, na některých jsme se zástupci Ministerstva kultury došli k nějakým kompromisům, ty jsou pak obsaženy v celkovém pozměňujícím návrhu výboru pro školství a kulturu.
Zůstal tak z mého pohledu jeden jediný problémový bod, na kterém jsme se zástupci Ministerstva kultury nenašli shodu, ale já ho přesto považuji za důležitý, a proto jsem se rozhodl k němu předložit příslušný pozměňující návrh. Jedná se o § 83, konkrétně řečeno jedná se o "nešťastné" navrhované projekty záchranných archeologických výzkumů. Ve své řeči v prvním čtení ve sněmovně jsem zdůvodnil, proč si myslím, že tato věc je zbytečná a v zákoně by vlastně vůbec neměla být. Nicméně zase v rámci nějakého hledání kompromisů ve výboru, v podvýboru jsem se snažil oddělit v tomto to podstatné od nepodstatného.
Jde o to, že konstrukce projektu záchranných archeologických výzkumů má jistou nevýhodu. Příprava projektu výzkumu paradoxně předpokládá u archeologa znalosti, které nemůže získat jinak než teprve výzkumem. On zkrátka neví, co pod tou zemí je, on tam nemůže nějakým způsobem pohlédnout. Takže jediné, co může udělat, udělat nějaký předvýzkum, nějaké sondy atd. Takové předvýzkumy a dělání předběžných archeologických výzkumů, to dejme tomu je možné u velkých plošných výzkumů a zde to má i dejme tomu nějaký význam. Tam bych ještě tomu rozuměl a tam bych to chápal. Jinak je tomu ovšem u menších zemních zásahů a běžných liniových staveb. Při nich logicky nelze takovéto předvýzkumy a nějaké sondy dělat, bylo by to zbytečné, zbytečně by to zatěžovalo jak investora, tak archeology. Zbytečně by se protahoval čas archeologického výzkumu a určitě by to znamenalo velkou byrokratickou zátěž pro samotné archeology.
Z tohoto důvodu tedy navrhuji do § 83 vložit nový odstavec 2, který by zněl: "Povinnost vypracovat projekt záchranného archeologického výzkumu je vždy, kdykoliv se předpokládá rozsah plošného odkryvu nejméně 150 metrů čtverečních souvislé plochy o šířce nejméně 3 metry." Oněch 150 metrů čtverečních není údaj, který bych si tzv. vycucal z prstu, ale je to rozměr, se kterým běžně archeologie pracuje. Je to rozměr, do něhož fyzické osoby za záchranný archeologický výzkum neplatí finanční náklady s tím výzkumem spojené. Čili je to věc, která už v archeologii funguje, je známá a není to žádné novum, není to žádném hausnumero, které jsem si vymyslel. Tato moje navrhovaná úprava výrazně omezuje z mého pohledu administrativní, a tedy i finanční náročnost na menší zemní zásahy a běžné liniové stavby. Čili to je ten můj pozměňující návrh, který hodlám předložit. ***