Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

229.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Dohoda o strategickém partnerství mezi Evropskou unií
a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé
podepsaná v Bruselu dne 30. října 2016
/sněmovní tisk 996/ - druhé čtení

Žádám ministra zahraničních věcí, aby se ujal slova. Ještě než tak učiní, požádám o to, aby byli připraveni zpravodajové, a to zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Leo Luzar a zpravodaj výboru pro evropské záležitosti pan poslanec Ondřej Benešík. Pan kolega Luzar je zpravodaj zahraničního výboru, takže zaujme místo u stolku zpravodajů. Pane ministře, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, dobré poledne, dámy a pánové. Už jsem tady vlastně o tomto tématu a dohodě mluvil několikrát, tak se to pokusím nějak zkrátit. Jedná se tedy o Dohodu o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími státy a Kanadou na druhé straně. Ono to vyvolává pozornost, která je někdy způsobena tím, že se to směšuje s tou komplexní Dohodou o hospodářské a obchodní spolupráci mezi Evropskou unií a Kanadou, která se jmenuje CETA. Tak já zase na úvod zdůrazním, že v tomto případě neprojednáváme tedy tuto obchodní dohodu CETA, že je toto pouze ona taková předtím předcházející obecná dohoda pouze o strategickém partnerství, že tématem této spolupráce mezi Evropskou unií a Kanadou je boj s terorismem, boj proti organizovanému zločinu, boj proti nelegální migraci, migrační problematika. A pak jsou tam taková obecná témata jako podpora udržitelného rozvoje, podpora výzkumu, ale taky samozřejmě i kulturní spolupráce a podobně.

Já jsem tady minule dlouze mluvil také o své cestě do Kanady a o tom, že je dneska poměrně velmi příhodná doba pro rozvoj kanadsko-českých vztahů, protože si myslím, že v Kanadě je v současné době z řady důvodů, které tady nechci opakovat, velmi příznivá atmosféra pro spolupráci s Českou republikou. A myslím si, že se dokonce chystá i nějaká cesta poslanců, tuším, Sněmovny do Kanady, takže jsem přesvědčen, že schválení této dohody by té atmosféře i vývoji velmi pomohlo.

Nechci už opakovat, co jsem tady myslím v minulosti nedávno poměrně široce vykládal. Takže jenom připomínám, že je to tento bod, že jsme ve druhém čtení, a přál bych si, abychom to ukončili.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi. Tento sněmovní tisk byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru a výboru pro evropské záležitosti. Usnesení obou výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 996/1 a 996/2. Nyní tedy podle pořadí nejdříve zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Leo Luzar se svou zpravodajskou zprávou, připraví se zpravodaj poslanec Ondřej Benešík. Pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, zahraniční výbor se touto smlouvou zabýval na své 33. schůzi 19. dubna 2017. Proběhla docela obsáhlá debata k této smlouvě, ve které jsem se snažil na zahraničním výboru tuto smlouvu rozebrat podrobněji. Nebudu ve své zpravodajské zprávě zatěžovat, jsem přihlášen do obecné rozpravy, čili v obecné rozpravě se pokusím vysvětlit, v čem spatřuji určitý problém. Nyní mi jen dovolte, abych přečetl usnesení zahraničního výboru, a v podrobné rozpravě se k němu přihlásím.

Usnesení zahraničního výboru ze 33. schůze dne 19. dubna 2017 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé podepsaná v Bruselu dne 30. října 2016, sněmovní tisk 996. Po odůvodnění náměstka ministra zahraničních věcí Ing. Miloslava Staška, zpravodajské zprávě poslance Leo Luzara a po rozpravě zahraniční výbor za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé podepsané v Bruselu dne 30. října 2016. Za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru. - Čímž jsem tak učinil.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji zahraničního výboru, a než kolega Benešík dojde k pultu, tak jenom konstatuji došlou omluvu pana poslance Stanislava Humla, který se omlouvá z dnešního jednání z rodinných důvodů na celý den.

Nyní zpravodaj výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík. Máte slovo, pane zpravodaji.

Jestli mohu poprosit, teď přišla ještě omluva pana kolegy Rykaly, tak abych to měl najednou za sebou.

Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych vás stručně informoval o průběhu jednání o tomto tisku na výboru pro evropské záležitosti. Tento tisk jsme projednali 21. března 2017.

Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí informace náměstka ministra zahraničních věcí Lukáše Kauckého, po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance Ondřeje Benešíka a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé podepsané v Bruselu dne 30. října 2016. Za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

Na závěr bych chtěl jenom dodat to, co už tady zmínil pan ministr Zaorálek, tato smlouva není smlouva CETA, která vyvolává určité kontroverze a větší diskuse. Jedná se o rámcovou smlouvu mezi členskými státy Evropské unie a Kanadou, která primárně řeší boj proti terorismu včetně financování terorismu, což je velmi podstatné. Řeší boj proti organizovanému zločinu nebo například takové záležitosti, jako je boj s chudobou nebo sdílení informací a spolupráce v oblasti humanitární či rozvojové pomoci, resp. spolupráci mezi Kanadou a členskými státy EU v oblastech vědy, výzkumu a inovací. Čili to jsem stručně popsal asi ty základní body, které tato smlouva o strategickém partnerství řeší. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji výboru pro evropské záležitosti poslanci Ondřeji Benešíkovi a otevírám rozpravu ve druhém čtení k této smlouvě. První přihlášený je pan poslanec Tomio Okamura. Nevidím ho, čili jeho přihláška propadá. A vyvolám k vystoupení přihlášeného pana poslance Leo Luzara. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Leo Luzar: Pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, děkuji za slovo. Chtěl jsem umožnit kolegovi Okamurovi, který byl dlouhodobě přihlášen, aby vystoupil přede mnou. Bohužel zde není, tak se pokusím shrnout věci, které já považuji za trošku problematické.

Historie té smlouvy je trošku obestřena, řekněme, problémy, které vyvolávala mediálně podstatně známější smlouva, a to smlouva mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, tzv. TTIP. V pozadí této smlouvy Kanada jakožto partner Spojených států amerických v jiné obchodní smlouvě, NAFTA, kde je ještě Mexiko, cítila potřebu jednat s Evropskou unií také, dovolím si příměr "na vlastní pěst". Protože samozřejmě Spojené státy americké, které začaly obchodně jednat s Evropskou unií, ač vázány touto obchodní smlouvou NAFTA s Kanadou a Mexikem, se snažily získat trošku možná výhodnější pozici.

Kanada nelenila a začala také jednat s Evropskou unií. Možná pro informaci vezmeme to, že Kanada, ač dle mapy - když se podíváte na zeměpisné mapy - je velice velký stát, tak počtem obyvatel nedosahuje velikosti Polska. Ten kontrast určitý možná i potom do dalšího bodu, který budeme projednávat, to znamená bod 236, bude o to více zajímavý, když budu porovnávat čísla.

Ale vrátím se opravdu k dohodě o strategickém partnerství. Tato dohoda je pro mě zajímavá z jednoho prostého důvodu. Po obrovských problémech, které vyvolala smlouva TTIP v rámci projednávání, se podle mého názoru bruselská byrokracie rozhodla rozdělit původní návrh smlouvy do dvou dílčích smluv. První, takzvanou - já tomu říkám pracovně kamarádskou smlouvu, která by neměla vzbuzovat příliš velké emoce, a druhou, takzvanou obchodní, byznysovou smlouvu - to je ten sněmovní tisk 236 - pracovně zvaná CETA.

Ta kamarádská smlouva - dovolím si používat tento výraz - je vlastně deklarace. Tady zazněly určité body týkající se deklarace boje proti terorismu, boje proti praní špinavých peněz. Já si dovolím nesouhlasit s tímto názorem, protože ta smlouva je z mého pohledu absolutně nadbytečná. Kanada i Česká republika totiž vyznává úplně stejné hodnoty, stejné demokratické principy, stejný právní řád, stejný obchodní řád. Prostě je srovnatelnou civilizačně, hospodářsky, politicky, ekonomicky srovnatelnou zemí s Českou republikou, potažmo s Evropskou unií, a tudíž autorům této smlouvy se velice, velice těžce sepisovala nějaká dohoda, ke které bychom měli mířit.

Mezinárodní dohody by měly být o tom, že se dvě smluvní strany, v tomto případě Evropská unie a Kanada, dohodnou na nějaké společné cestě, nějakém společném postupu, který by umožnil oběma dvěma stranám fungovat. Tady v této smlouvě, která hovoří třeba v článku 2 Podpora a prosazování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod. Chce mi snad někdo říct, že někdo v České republice, potažmo v Evropské unii tady s tímto máme problém? Nebo že v Kanadě s tímto máme problém? Je to deklarace. Deklarace ano, jsme na tom stejně, fungujeme stejně a není co teoreticky v této smlouvě potvrzovat a říkat si "my potvrzujeme, že dodržujeme lidská práva".

V hlavě III Mezinárodní mír, bezpečnost a účinný multilateralismus. Toto je určitá výhrada, kterou jsem na výboru učinil, protože si myslím, že v některých těch článcích, o kterých se tady hovoří, jsme trošičku, trošičku dál i s ohledem na to, že žijeme v určité aktuální bezpečnostní situace a multilaterální vazby a vztahy jsou mírně vybočeny oproti době, kdy se tato smlouva tvořila. Nebudu volat po revizi tady tohoto samozřejmě, ale považuji za určitý možný a do budoucna přínosný postup - a ten postup je umožněn v této smlouvě, tady bych jí možná křivdil, ale v té smlouvě je umožněn ten budoucí postup, a to v rámci ročních hodnocení a vyjednávání na postupu mezi oběma uskupeními, tzn. z jedné strany Kanadou, z druhé strany Evropskou unií, aby na tom pracovaly.

Co jsem považoval za trošku úsměvné, ale možná do budoucna problém, byl článek 4 Ruční palné a lehké zbraně, jelikož Česká republika je jeden z největších vývozců tohoto artiklu a Kanada ne, aby se to náhodou negativně neobrátilo proti nám a našim obchodním zájmům, kdy slibujeme, že budeme dbát a informovat a dávat pozor, abychom tyto zbraně, tento náš vývozní artikl nenabízeli třetím stranám a aby nešel na nelegální trh. Tady chci upozornit na ten případ, který se momentálně mediálně už asi neprobírá, ale ještě před půl rokem aktuální byl, kdy bylo podezření, že české zbraně nelegálně mizí do Afriky a že za tím jsou některé skupiny. Mohlo by nám to možná i způsobit určitý problém a na základě toho by mohla Evropská unie začít hovořit o nutnosti toho ostudného zákona, nebo toho ostudného předpisu, který nutí České republice omezit vlastnictví legálně držených zbraní.

Že jsme oba dva státy, nebo obě dvě uskupení součástí Římského statutu, to znamená mezinárodního soudního tribunálu, je jasné. Akorát mě tady v tomto bodě zajímá situace, která, jak se zde hovoří, že budeme působit na ostatní, kteří v tomto nejsou, v tomto specifickém klubu mezinárodního práva, aby do něho vstoupili. Já bych tady rád konkrétně třeba slyšel, jak bude Kanada působit na Spojené státy americké, s nimiž má nejbližší vztahy v okolních zemí, aby vstoupila do tohoto klubu, zvlášť po zkušenostech, které Spojené státy se svými vojáky v zahraničí mají. Toto by mě opravdu zajímalo. A pokud by tam byla ta zmínka o tom, že Kanada vyvine ten tlak na Spojené státy americké, byl bych asi první, kdo by hlasoval pro. Považuji za ostudu mezinárodního práva, že jeden z největších četníků mezinárodního práva ve svém pojetí, tzn. Spojené státy americké, nejsou součástí tohoto trestního tribunálu a odmítají se k němu připojit.

V článku 6 je to zmiňované panem ministrem, to znamená spolupráce v boji proti terorismu. Že obě dvě strany uznávají, že boj proti terorismu je společnou prioritou, je asi škoda opakovat. Že sdílíme společný přístup pod záštitou Organizace spojených národů, je asi také zřejmé. A považovat tohle za to hlavní, co je deklarováno, proč tu smlouvu přijímáme, považuji za úsměvně. Zvlášť když třeba, jak tady zaznělo, boj proti financování terorismu je v bodě 5 nazván - cituji: V oblasti boje proti financování terorismu se strany řídí mezinárodními doporučeními vydanými finančním akčním výborem. To nicneříkající slovo - chce mi snad někdo říct, že když vydá finanční akční výbor boje proti terorismu doporučení, že Kanada nebo Evropská unie se jím řídit nebudou, aniž by měly tuto smlouvu mezi sebou uzavřenou?

Pokročím dál a přeskočím některé články, které by jistě stálo za to citovat, a zastavím se u článku 10, který považuji pro sebe za to, proč vznikly dvě smlouvy, nebo dvě dohody - tu, kterou nyní projednáváme, to kamarádství, jak nazývám, a tu druhou, obchodní, CETA. V článku 10 se totiž píše: Prosazování volného obchodu a zvýšení investic. Za prvé. Strany spolupracují s cílem podpořit udržitelný rozvoj vzájemného obchodu a investic k oboustrannému prospěchu, jak stanoví komplexní dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci. Jinými slovy strany se zavazují k tomu, že budou pokračovat v té druhé dohodě, to znamená v té dohodě 236, takzvané CETA. To je právě to, v čem já spatřuji ten problém, že došlo k rozdělení. A pod dojmem té kamarádské smlouvy mezi Kanadou a Evropskou unií se nám snaží autoři do toho článku 10 vložit to, že budeme mířit a budeme přijímat ten sněmovní tisk 236, to znamená CETA, dohodu Evropská unie - Kanada.

Za zajímavost možná ještě stojí za to připomenout článek 12 Udržitelný rozvoj. Zde se cituje snaha o spolupráci na dosažení pokroku s Pařížskou dohodou. I v této Sněmovně má Pařížská dohoda trošku problematický průchod v rámci schvalování. Víme z poslední zprávy ze Spojených států o odmítnutí této dohody. Přesto tady Evropská unie a Kanada vyvíjí spolupráci v této oblasti, nebo snaží se uzavřít spolupráci v této oblasti, ač Spojené státy a Kanada a Mexiko jsou zase vázány v jiné obchodní společnosti, to znamená NAFTA. A nevím, jak dalece se podaří tady tyto věci sladit, když tito všichni signatáři nebudou respektovat tuto Pařížskou dohodu. Považuji to za trošku problém, ale samozřejmě je to přisuzováno tomu, kdy tato dohoda vznikala. To znamená, ještě se nevědělo, jak dopadnou prezidentské volby ve Spojených státech, a nevědělo se, že prezident Donald Trump odstoupí od této dohody.

V článku 16 se naopak hovoří - podpora rozmanitosti kulturních projevů, vzdělávání a mládeže a mezilidských kontaktů. Vynechám tady věci multikulturalismu a dalších záležitostí, ale soustředím se na bod 3: Strany se snaží podporovat rozmanitost kulturních projevů, a je-li to vhodné, rovněž prosazování zásad a cílů Úmluvy UNESCO z roku 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů. Tady si dovolím jenom v krátkosti připomenout usnesení této ctihodné Sněmovny týkající se UNESCO a jeho rozporuplného, nechci říct ostudného vyjádření v rámci politických zásahů nebo politického boje v rámci Blízkého východu a vztahu Izraele a Palestiny, kdy tato ctihodná organizace, kterou UNESCO doposud byla, ingeruje do politických záležitostí, a my se tady vlastně tímto k tomuto hlásíme.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším, požádám vás o krátkou konzultaci, na jak dlouho myslíte, že máte ještě vystoupení, protože se po vás hlásí pan ministr zahraničních věcí Zaorálek a já tedy musím tedy nějakým způsobem rozhodnout o konání polední přestávky. (Poslanec Luzar mimo mikrofon: Je toho ještě hodně.) Ještě hodně, tak to je smutné. Pan ministr chtěl reagovat, viděl jsem jeho přihlášku.

V tom případě, protože je po 13. hodině, mi nezbývá nic jiného než vás přerušit zcela, vyhlásit polední přestávku na oběd. Dohodneme se pravděpodobně zítra ráno na pokračování tohoto přerušeného bodu s tím, že jistě někdo s kolegů načte pokračování tohoto bodu. Panu ministru se omlouvám, že se na něj nedostalo, ale bude zapsán v evidenci jako řádně přihlášený do rozpravy.

V tuto chvíli tedy vyhlašuji přestávku na oběd. Sejdeme se ve 14.30 hodin na projednání ústních interpelací, které jsou vylosovány. Připomínám, že podle zákona o jednacím řádu když jsou vyčerpány interpelace na předsedu vlády - a předseda vlády je řádně omluven, takže budou vyčerpány jistě velmi brzy - přihlášené poslance, kteří interpelují jednotlivé ministry, žádám, aby přišli dřív než v 16 hodin, protože interpelace na jednotlivé ministry vlády České republiky začnou jistě před 16. hodinou.

Děkuji a přeji dobrou chuť.

(Jednání přerušeno ve 13.03 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Není vás tu pravda mnoho.

Nejprve začneme omluvami. Pan poslanec Pavel Šrámek se omlouvá dnes od 14.30 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Gabriela Pecková se omlouvá dnes mezi 16. a 19. hodinou taktéž z pracovních důvodů.

Dalším bodem našeho jednání jsou

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.