Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Hamáček)

28.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1018/ - druhé čtení

Prosím pana ministra zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedo, velmi rychle. Jde o návrh zákona, kterým se mění zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, populárně se nazývá valorizací. Obsahem tohoto návrhu je navýšení pojistného na veřejné zdravotní pojištění placeného státem za státní pojištěnce, je to pro roky 2019 a 2020, přičemž pro rok 2018 je navýšení pojistného již zajištěno prostřednictvím nařízení vlády, které již před nedávnem vyšlo ve Sbírce zákonů pod číslem 140/2017. V návrhu zákona jsou výslovně uvedeny částky příslušného vyměřovacího základu, z nichž se v letech 2019 a 2020 bude pojistné za státní pojištěnce počítat. Meziroční navyšování platby za státní pojištěnce si vyžádá asi 3,5 miliardy korun ročně.

Výbor pro zdravotnictví návrh zákona projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s ním vyslovila souhlas.

Jen bych chtěl připomenout, že původní návrh, který byl projednán s Ministerstvem financí, předpokládal pro rok 2018 částku 4,1 miliardy a pro rok 2019 a 2020 částku 3,5 miliardy s tím, že dohoda s Ministerstvem financí zněla, že z té částky 4,1 miliardy pro příští rok bude vyčleněno 600 milionů, které budou v letošním roce poukázány na zvýšení platů zdravotních sester.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako tisk 1018/1. Prosím zpravodaje výboru, kterým je pan poslanec Vyzula, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Výbor projednal daný vládní návrh, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a v podstatě souhlasil s tímto návrhem s tím, že celkově tento návrh je rozumný, určitě uspokojí naši společnost. Současný model, totiž určení výše platby za státní pojištěnce, nezohledňuje vývoj ekonomiky, resp. průměrné mzdy, což tento návrh umožňuje. Takže doporučuje potom k dalšímu jednání ve druhém čtení.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu. Zatím mám jednu přihlášku a tou je přihláška paní poslankyně Markové. Po ní pan zpravodaj.

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, je mi jasné, že začínat vystoupení opoziční političky odkazem na koaliční smlouvu či vládní programové prohlášení nebývá zrovna standardní. Přesto se programovému prohlášení budu krátce věnovat. Jedná se totiž o dokument, se kterým před nás pan premiér Sobotka předstoupil, obhajoval ho zde, na této půdě Poslanecké sněmovny, a na základě kterého získal alespoň od koalice důvěru k vládnutí. K jeho dodržování se vláda zavázala a na základě jeho realizace bychom měli vyhodnocovat odpovědnost důvěry vložené Sněmovnou v tuto vládu.

Ve svém programovém prohlášení se v kapitole 3.3 vláda zavázala k tomu, že zavede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce, a lze se tak oprávněně domnívat, že to, co máme před sebou, tedy sněmovní tisk 1018, má být pokusem o naplnění této části prohlášení. Nic z toho ovšem ve skutečnosti návrh neplní. Jeho podstatou je zavedení vyměřovacích základů za tzv. státní pojištěnce na roky 2019 a 2020. Pro rok 2018 se podobné stanovení provedlo nařízením vlády vyhlášeným již 12. května ve Sbírce zákonů.

Předkládaný návrh vlastně podobným způsobem mění výši vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, na 7 540 korun na kalendářní měsíc pro rok 2019, a 7 903 korun na kalendářní měsíc pro rok 2020. To je jistě chvályhodný krok ve směru nárůstu odvodů státu, ovšem za cenu absolutní rezignace na jakýkoliv systémový krok.

Je třeba si všimnout důležité věci. Hned v úvodu předkladatel zmiňuje, že je současná právní úprava vysoce nepraktická, protože nezajišťuje dostatečnou předvídatelnost příjmů systému veřejného zdravotního pojištění ve střednědobém horizontu. Jak tedy předkladatel tuto nepraktičnost řeší? Tak, že nám dává relativní jistotu do roku 2020, ale zcela pomíjí, co bude dále. Mohlo by se zdát, že první střednědobý horizont máme tímto vyřešen. Ale co dál?

Nebo ještě jinak. Na základě pro oblast veřejného zdravotního pojištění naprosto nevhodné úpravy v našem zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti například nutíme zdravotní pojišťovny předvídat příjmy a výdaje na N+2 roky, tedy již příští rok budou zdravotní pojišťovny stát při tvorbě svých střednědobých výhledů před otázkou, co bude v roce 2021. Naskýtá se otázka: Bude výše vyměřovacího základu u státních pojištěnců v roce 2021 stejná jako v roce 2020, tedy podle zákona, nebo podle nařízení jiná? A bude vyšší, nižší? A případně o kolik? Tato otázka není vůbec vzdálená. Naopak, bude se řešit již příští rok. Opět tedy dojde na stav, který gestor v důvodové zprávě sám označuje jako nežádoucí, a spíše než objektivní kritéria budou rozhodovat o změnách ve výši vyměřovacího základu aktuální politická situace a vůbec ochota uvolnit finanční prostředky do oblasti zdravotnictví.

A další trochu skrytý fakt. Tato vláda se zavázala přijít s novým systémem pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce. Nepřišla. To, co dělala do této doby, byla forma ad hoc navyšování, jak to zrovna šlo a hlavně bylo politicky průchozí. Navrhovaná změna je opět dočasná a navíc komplikuje pozici budoucí vládě. On sice tento návrh možnost vydávat nařízení, kterým by se jinak třeba i dle potřeb následující vlády dalo s vyměřovacím základem manipulovat, zachovává, ale fakticky jen neumožní, protože vždy zákon přebije, v uvozovkách, nařízení.

Co z toho všeho, co bylo řečeno, vyplývá? Jestliže je objektivním nedostatkem právní úpravy odvodu za státní pojištěnce jejich nepředvídatelnost do budoucnosti, jestliže je problémem této úpravy časté zpolitizování tohoto rozhodnutí, jestliže je nedostatkem nynějšího stavu, že máme jeden údaj v zákonné normě a pak složitě dohledáváme realitu v podzákonném právním předpise, je nutné přijít s řešením, které tyto nedostatky napraví. Přijatelné řešení si dovoluji nyní předložit v podobě dvou pozměňovacích návrhů. Konkrétně navrhuji návrat k něčemu, co již systematika příslušného zákona historicky znala a na co již máme zavedeno tímto zákonem pojmosloví. Tedy navázat odvody za státní pojištěnce na výši průměrné mzdy.

Zákon č. 592/1992 Sb. ve svém § 3a definuje průměrnou mzdu jako částku, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Omlouvám se za tu složitou definici, ale jinak to nejde.

Jak už jsem řekla, tento postup již oblast zdravotnictví historicky zná a plně koresponduje s postupem výpočtu základu u důchodového pojištění. Vzhledem k tomu, že zcela přesnou výši průměrné mzdy vlastně na čtyři roky dopředu, tedy pro rok 2021, není možné určit, stáli jsme před zásadním problémem určení poměrů její výše vůči odvodům za státní pojištěnce. Po dlouhých debatách jsme se rozhodli pro nastavení ve výši 27 % z průměrné mzdy. Tak jak byla nastavena trajektorie růstu odvodů za státní pojištěnce, se tato hranice jeví jako přirozené pokračování tohoto trendu. Jinými slovy, v roce 2021 bychom na tuto výši odvodů tak jako tak dosáhli. Buď vstupem a z rozhodnutí následujících vlád, nebo schválením vládního návrhu zákona.

Svůj pozměňovací návrh jsem připravila ve dvou variantách. První pracovně nazývám skok, tedy s účinností od 1. 1. 2018 by vstoupil v účinnost námi navrhovaný systém pravidelného vývoje vyměřovacího základu jasně definovaného, systémového, bez možnosti dodatečných zásahů exekutivy a odpolitizující tuto platbu, a to ve výši zmíněných 27 % z průměrné mzdy. To by, nepopírám, vneslo do zdravotnictví skokově výrazně více finančních prostředků, než předpokládá vládní návrh, ale prostředků, které jsou podle mého názoru životně důležité, potřebné a v dobách hospodářského růstu jistě i mají možnost být ufinancovány ze státního rozpočtu.

Druhá varianta, kterou jsem si nazvala opět pracovně schody, kopíruje v mnohém záměr vlády. Rok 2018 ponechává v gesci již platného nařízení, pro rok 2018 stanovuje vyměřovací základ na 26 % z průměrné mzdy a pro další léta již zmiňovaných 27 % z průměrné mzdy.

Vážené dámy, vážení pánové, jsem přesvědčena o tom, že ať už podpoříme kterýkoliv z mých předložených pozměňovacích návrhů, a já vás o to prosím, uděláme pro předvídatelnost příjmů a stabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění líp a více, než kdybychom schválili návrh v původní, tedy této vládní podobě.

Velmi vám děkuji za pozornost a případně i za podporu. Ke svému pozměňovacímu návrhu bych se potom ráda přihlásila v podrobné rozpravě.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní a pánové, členové vlády, poslanci, poslankyně. Děkuji paní Soně Markové za její vystoupení. Eviduji její přihlášku do podrobné rozpravy. V obecné rozpravě ještě má slovo pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych vás chtěl seznámit s pozměňovacím návrhem, ke kterému se přihlásím potom v podrobné rozpravě. Týká se legislativně technické úpravy, která souvisí s tím, že jeden zákon byl přijat dřív než ten druhý, a tím pádem došlo k tomu, že v dřívějším zákoně je zastaralá terminologie. Týká se to tzv. zákona o přestupcích, tj. zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky. Mělo by zde dojít k záměně slov - správní delikt se bude nahrazovat slovem přestupek. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení v obecné rozpravě. Ptám se, kdo další se do obecné rozpravy hlásí. Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova v obecné rozpravě - pan ministr, pan zpravodaj? Není zájem.

Otevírám rozpravu podrobnou. První přihlášená je paní poslankyně Soňa Marková, pan zpravodaj má ale přednostní právo, takže pan zpravodaj s přednostním právem v podrobné rozpravě. Pojďte, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, dámy a pánové, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod č. 6391 a týká se té legislativně technické úpravy, jak jsem o ní před chvílí mluvil. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení v podrobné rozpravě. Nyní paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já bych se ráda přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu v těch dvou variantách, jak jsem tady odůvodnila v obecné rozpravě. Je to pozměňovací návrh vložený do systému pod číslem 6405. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové a ptám se, kdo dál do podrobné rozpravy. Písemnou přihlášku nemám. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu tedy mohu končit s tím, že jsme ve druhém čtení, žádný návrh, který by byl hlasovatelný po podrobné rozpravě ve druhém čtení nepadl. Mohu tedy i ukončit druhé čtení tohoto tisku 1018, bodu č. 28. Děkuji, pane ministře, děkuji, pane zpravodaji.

Budeme pokračovat v dalším bodu našeho jednání a tím je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.