(10.10 hodin)
(pokračuje Filip)
U stolku zpravodajů zaujali svá místa navrhovatelka Věra Kovářová a zpravodaj garančního výboru, to je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslanec Jan Klán. Připomínám, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 807/5 a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 807/6. Ptám se, jestli zástupce navrhovatelů, paní kolegyně, má zájem o vystoupení před pokračováním rozpravy. Paní kolegyně nemá. Pan zpravodaj? Nemá. Budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě, do které se přihlásil dne 26. 4. pan poslanec Petr Bendl. Pan kolega Bendl se hlásí do rozpravy a bude pokračovat ve svém vystoupení. (V sále je obrovský hluk a neklid!)
Pane poslanče, hned vám udělím slovo, jak přestane být hluk v sále. Prosím kolegy a kolegyně, kteří diskutují ještě minulý bod, aby diskusi o jiném bodu, než je na pořadu, přenesli do předsálí. Ještě chvilku počkám. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající.
Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych pokračoval v tom, co jsem nakousl ve středu dopoledne, i když se mezitím ještě stalo to, že se mi podařilo interpelovat tentokrát přítomného ministra dopravy Ťoka právě v této záležitosti. Moc mě mrzí, že tady dneska zase není. Nebyl tady při začátku projednávání ve třetím čtení této záležitosti, není tady ani teď. Když jsem se ho ptal a můžete se podívat na stenozáznam, proč tady nebyl, tak říkal, že je to přece poslanecký návrh a jeho se to zase až tolik netýká. Já si tedy myslím, že pokud se to týká zákona o provozu na pozemních komunikacích a zákona o pozemních komunikacích, pak se to zkrátka ministra dopravy týká. Spíše si myslím, že utíká z argumentace, která mu vlastně vyvrací i to, co říká samo jeho ministerstvo, Ministerstvo dopravy, které dokonce po úřední stránce říká totéž, co Ministerstvo pro místní rozvoj, a to dokladují tato dvě ministerstva: Ministerstvo pro místní rozvoj i Ministerstvo dopravy. Říkám, že to mám černé na bílém, kde argumentují úředníci tím, že stávající systém povolování uvnitř takzvaného zastavěného území obce a mimo něj, je v něm právní chaos, absolutní nepořádek. A ti, co bojují proti tomuto pozměňovacímu návrhu, v zásadě chtějí, aby ten stav, který v České republice je, zůstal stejný.
Včera, a jenom to zopakuji pro záznam, jsem samozřejmě konzultoval i tu záležitost argumentace, že snad je to přílepek, změny zákona o provozu na pozemních komunikacích, k zákonu o pozemních komunikacích. Chtěl bych pro ty z vás, kteří vnímají jednání Poslanecké sněmovny, připomenout, že třeba minulý týden, nebo na této poslanecké schůzi jsme tady opravdu legitimní přílepek schvalovali a nikdo se nad tím nepozastavoval. A tohle je oblast, která je si navzájem sourodá, zákon o provozu na pozemních komunikacích velmi souvisí se zákonem o pozemních komunikacích.
Zároveň bych ještě na začátek chtěl říct, že zákon jako takový, ať už projde můj pozměňovací návrh, či nikoliv, jsem připraven podpořit, protože si myslím, že jde dobrým směrem, ale teď ještě k argumentaci, o co tady vlastně jde.
Můj pozměňovací návrh říká, že takzvané souvisle zastavěné území má být od cedule k ceduli a v rámci něj má být jeden režim povolování. Jenom pro ty z vás, kteří to neznají, jak to funguje dneska. Dneska máme systémy dva, kdy uvnitř obce, a podotýkám, že toto je opravdu reálná obec v České republice, a jiný systém povolování a nejenom reklamních zařízení, to pak ještě řeknu, co všechno se v rámci tohoto režimu povoluje, platí pro to, co je uvnitř toho modrého a jiný uvnitř obce, co není uvnitř toho modrého. (Poslanec ukazuje v mapce.) To, co je uvnitř modrého, povolují stavební úřady a to, co je mimo, to jsou ty světlehnědé části, to povolují správní a dopravní úřady. (Poslanec opět dokládá svůj názor mapkou.) Podotýkám, že to, co povolují stavební úřady, často se říká, že tím pozměňovákem chci dopravní policii z tohoto rozhodování nějak vytěsnit, při správním řízení stavební úřad zpravidla v naprosté většině oslovuje Policii České republiky, žádá ji o stanovisko, takže Policie České republiky a dopravně správní úřad není z tohoto rozhodování vyňat.
Můj pozměňovák vlastně říká: tyhle ostrůvky zmizí, protože jsou dneska posuzovány podle toho, jestli je tam minimálně pět budov stejných vlastníků, pět nemovitostí stejných vlastníků s číslem popisným vzdálených od sebe 75 metrů a tak dál, a tak dál. Výklad je opravdu strašně komplikovaný. Mohu ho přečíst, ale strávili bychom s tím tady delší dobu.
Můj pozměňovací návrh říká: jedno území pod rozhodováním stavebního úřadu, který se zpravidla poptává i toho dopravního úřadu a zároveň říká, a to je zajímavé pro ty z vás, kteří si myslí, že snad návrh podporuje billboardy, že zakazuje billboardy jednak na dálnicích, a to do vzdálenosti 250 metrů na každou stranu z pohledové části a v podstatě, což také uniká pozornosti, vlastně říká, že musí zmizet billboardy v územích, která jsou takzvaně za cedulí. To znamená často se stává, že projíždíte obcí, je nějakých x objektů před obcí, pak je teprve cedule, tam snižujete rychlost z 90, 70 na 50, projedete obcí, zase je cedule a zase za obcí jsou třeba nějaké objekty. V okamžiku, kdy jich tam není víc jak pět čísel popisných s pěti vlastníky, tak to rozhoduje dopravně správní úřad, je to mimo rozhodování obce, která s tím často nesouhlasí, a já jsem schopen doložit i ve středních Čechách obce, které nechtějí billboardy, ne že by je chtěly, nechtějí a nemají šanci to v podstatě ovlivnit, takže tyto billboardy by zmizely a tyhle v zásadě taky v okamžiku, kdy by nesplňovaly podmínku, že nebudou viditelné a tak dále.
Abych to dokreslil ještě konkrétním materiálem z Ministerstva dopravy, a moc mě mrzí, že tady ministr není, fakt, ale tušil jsem to včera, odpověď Ministerstva dopravy občanovi, který se ptá, podle jakého režimu má své reklamní zařízení, nevím, jestli to byl občan nebo podnikatel, to jsem nezkoumal, podle jakého režimu se má vlastně chovat uvnitř obce.
Ke druhému dotazu. Cituji odpověď Ministerstva dopravy: Ve druhé žádosti se dotazujete, zda pokud stojíte uprostřed Moravského náměstí, Náměstí Svobody v Brně, nebo Karlova náměstí v Praze, nacházíte se dle zákona o pozemních komunikacích v zastavěném nebo nezastavěném území obce. Zákon o pozemních komunikacích definuje pouze souvisle zastavěné území, které není totožné s definicí zastavěného území podle stavebního zákona. Přeskočím paragrafy, ať vás nezdržuji, což má za důsledek, že se na konstrukci souvisle zastavěného území objevují různé právní názory, které jsou ve vzájemném rozporu, tvrdí Ministerstvo dopravy. Přeskočím, u uvedených náměstí je poměrně obtížné určit střed, jelikož jde o plochy nepravidelného tvaru, nicméně podle druhého výkladu lze celou plochu těchto tří náměstí určit jako souvisle zastavěné území, neboť je ohraničující spojnice ve smyslu ustanovení § 30 odst. 3 písm. b) zákona o pozemních komunikacích a zároveň je splněna také podmínka podle písmene a) tohoto ustanovení. ***