(11.50 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi kontrolního výboru. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, končím všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo. Není zájem.
Přistoupíme k rozpravě podrobné, do které taktéž... Prosím, pane předsedo.
Poslanec Vladimír Koníček: Já jenom formálně bych se přihlásil k návrhu usnesení, které je obsahem sněmovního dokumentu 6209.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. V případě, že se nikdo další nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Není zájem o závěrečné slovo.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak je definováno v tomto sněmovním dokumentu, jak jej přednesl pan předseda kontrolního výboru. Přivolám naše kolegy z předsálí.
Zahajuji hlasování o návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 495, přihlášeno je 99 poslankyň a poslanců, pro 76, proti žádný. Návrh usnesení byl přijat.
Děkuji panu předsedovi kontrolního výboru, který si ale patrně ještě místo u stolku zpravodajů ponechá, protože zahajuji bod
291.
Doplnění výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za roky 2012 až 2015
Sněmovní dokument 6210 a prosím pana předsedu kontrolního výboru pana poslance Vladimíra Koníčka, aby předložený dokument uvedl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, kontrolní výbor se i doplněními výročních finančních zpráv za roky 2012 až 2015 zabýval opakovaně a na své schůzi 20. dubna 2017 přijal usnesení číslo 266, které je v systému jako sněmovní dokument 6210.
Kontrolní výbor v něm doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby přijala následující usnesení, to je: Poslanecká sněmovna za prvé konstatuje, že výroční finanční zprávy předložené následujícími politickými stranami a politickými hnutími podle zákona číslo 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích v platném znění jsou úplné. Za rok 2012 jedno politické hnutí, za rok 2014 seznam deseti politických stran a hnutí a za rok 2015 seznam 27 politických stran a hnutí.
Za druhé konstatuje, že výroční finanční zprávy předložené následujícími politickými stranami a politickými hnutími podle zákona číslo 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích v platném znění jsou i po doplnění neúplné. Za rok 2014 následují jména dvou politických hnutí a za rok 2015 seznam devíti politických stran a hnutí.
A za třetí pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny, aby v souladu s § 20 a) odstavec 4 zákona číslo 424/1991 Sb., do 7. června 2017 s tímto usnesením seznámil Ministerstvo financí. A za druhé s tímto usnesením seznámil Ministerstvo vnitra.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, končím všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo. Není zájem.
Přistoupíme k rozpravě podrobné. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji. V rámci podrobné se přihlašuji k návrhu usnesení ve sněmovním dokumentu 6210.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Končím podrobnou rozpravu v případě, že se nikdo nehlásí. Nehlásí, takže končím podrobnou rozpravu. O závěrečné slovo není zájem. Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak byl předložen.
Zahajuji hlasování o návrhu usnesení. Kdo je pro nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 496, přihlášeno je 99 poslankyň a poslanců, pro 74, proti žádný. Návrh byl přijat.
Děkuji panu předsedovi kontrolního výboru za vzornou spolupráci.
Přikročíme k dalšímu bodu, jímž je bod
48.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1030/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh který předkládáme, patří asi k nejvýznamnějším legislativním změnám v oblasti řešení situace nebo vůbec situace dlužníků v poslední době.
Je to návrh, který se snaží poskytnout šanci na nový život těm, kteří upadli do dluhové pasti. To znamená, dostali se do situace, kdy veškeré jejich aktuální i budoucí příjmy a veškerý jejich majetek nedostačují na úhradu dluhů, které mají a většinou už dokonce nedostačují ani na to, aby dokázali splácet jenom úroky a další náklady, které dluhy plodí. To znamená, i když třou bídu s nouzí, tak se jim dluhy neustále zvyšují.
Jak víte, pro lidi, kteří se dostanou do dluhové pasti, již dnes naše právo určité řešení nabízí. To řešení se jmenuje oddlužení. Je to proces, ve kterém odevzdávají nebo by měli odevzdávat své výdělky po dobu maximálně pěti let za podmínky, že dokážou za pět let splatit alespoň 30 % těchto dluhů. Takto se to zavedlo.
Brzy poté, co se to zavedlo, se ale ukázalo, že zavést tam tuto hranici byla chyba. Ze dvou důvodů. Jednak se ta hranice stala de facto nikoliv spodní hranicí, ale de facto normou. To znamená jak soudci, insolvenční správci, tak různí poradci a nakonec i ti dlužníci sami si to přeložili tak, že mají zaplatit ne nejméně 30 %, ale že mají zaplatit 30 %. A jakmile tedy se někomu dařilo zaplatit těch 30 %, tak se nikdo nestaral o to, zda by náhodou nemohl zaplatit taky více.
Tak to byl jeden problém. Druhý problém spočíval v tom, že otázka, zda ten člověk bude nebo nebude schopen splatit právě těch 30 % ve skutečnosti tak úplně nezáležela nebo vůbec nezáležela na tom, kolik si kdy půjčil nebo kolik nadělal dluhů, ale jenom na tom, kdy přišel za těmi poradci, kteří mu poradili, že může tu situaci oddlužením řešit.
Protože, dámy a pánové, když hovoříme o těchto lidech, tak jsou to lidé, kteří, když se na ně díváme, mají často dluhy převyšující jeden milion korun. A přitom jsou to lidé, kteří mají plat třeba 15 tisíc hrubého. Vy byste půjčili takovému člověku milion korun? Samozřejmě že ne. A také jim nikdo milion korun nepůjčil. Párkrát jim někdo půjčil 10, 20 možná 50 tisíc. To, co si půjčili, není to, co dluží. To je třeba desetina toho, co dluží. Jakmile jednou upadnete do dluhové pasti, vaše dluhy začnou naskakovat geometrickou řadou. Takže jakékoliv procento ztrácí jakýkoliv smysl.
Z tohoto důvodu, a už tady nebudu dlouho unavovat, z toho důvodu, že jsme přesvědčeni o tom, že má dál platit římské pravidlo, že impossibilium nulla obligatio, že tedy nemožné nikoho nezavazuje, a že pokud někdo prostě není schopen vydělat za celý svůj život na svoje dluhy, tak je nesmyslné celý jeho život mu tyto dluhy udržovat. Tak z tohoto důvodu po vzoru mnoha zemí a jmenujme jenom Spojené státy, Velkou Británii nebo Německo, chceme tu hranici odstranit. Chceme říci, chceme ji nahradit individuální kontrolou. To znamená, že s tím dlužníkem bude podle míry schopnosti splácet tři, pět nebo sedm let, pracovat a skutečně pracovat insolvenční správce, bude hlídat jeho hospodaření, prodá všechen jeho zbytný majetek. Donutí ho k tomu, aby si šel hledat co nejlepší práci, donutí ho k tomu, aby se naučil hospodařit. To bude rozhodovat soud. A pokud těch tři, pět nebo sedm let podle míry splácení ten člověk bude dodržovat všechna pravidla, která stanoví zákon a která mu uloží insolvenční správce pod dohledem soudce, tak na konci, bez ohledu nato kolik se mu podaří splatit, mu zbytek dluhu bude umazán. ***