(10.30 hodin)
(pokračuje Fiedler)
Od lidí z praxe, kteří se pohybují v této oblasti, mám informace, že jsou téměř nulové až zanedbatelné.
Kolegyně Dobešová se mnou souhlasit nemusí.
Já k té koncepci jazykového vzdělávání mohu říci pouze to, že materiál, který byl předložen k projednávání ve školském výboru, nemohu absolutně považovat za nějakou koncepci jazykového vzdělávání. Je to pouze nějaký text, který byl vypracován proto, aby se nějaká koncepce napsala, aby se splnil nějaký bod toho, k čemu se zavázalo, ale žádné hmatatelné důsledky nebo náznak toho, jak by mělo dojít ke značnému zlepšení jazykových znalostí, protože to, že u nás je dotace na výuku cizích jazyků vyšší než v okolních zemích a znalosti žáků a studentů jsou nižší než v okolních zemích, je smutný fakt - tady se mnou kolegyně Dobešová evidentně souhlasí - a jasně to dokládá, že ten stav není dobrý.
Já potom navrhnu usnesení, samozřejmě nesouhlas s odpovědí pana premiéra.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. Nyní je do rozpravy přihlášena pan poslankyně Ivana Dobešová a pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji za slovo. Já bych ráda reagovala na vystoupení mého kolegy, pana poslance Fiedlera. My jsme před čtrnácti dny materiál Koncepce jazykového vzdělávání v letech 2017 až 2022 měli v mém podvýboru pro střední a vyšší odborné vzdělávání, který zasedal zároveň s podvýborem pro základní a mateřské vzdělávání. Já za sebe mohu říci, že si myslím, že té energii, kterou v současné době dávají učitelé do jazykového vzdělávání, neodpovídá kvalita vzdělávání. V tom naprosto s panem Fiedlerem souhlasím.
To také konstatovala zpráva, kterou jsme v podstatě u kulatého stolu s odborníky probírali. Překvapilo mě, že výsledky maturitní zkoušky z jazyka, kdy studenti si tuto zkoušku vybírají, zvládne více než 90 % studentů, nicméně parametr zkoušky, která má mít úroveň B1, je pouze na 44 % znalostí studentů, ačkoliv evropský rámec říká 60 %. Znamená to, že Cermat jaksi snižuje nároky na studenty, aby byla vyšší úspěšnost studentů u maturity. To mě samozřejmě znepokojuje.
Já se domnívám, že opravdu máme velké množství hodin a myslím, že ředitelé i přidávají nad své rámcové vzdělávací programy počty hodin, aby se jazyková výuka zkvalitnila. Ale je tu několik momentů, které hrají důležitou roli. Potýkali jsme se v devadesátých letech s tím, že prvním jazykem se stával anglický jazyk a na základních školách začali učit angličtinu učitelé, kteří ji souběžně začali studovat, neměli tedy svoji plnou kvalifikaci. To se pak přeneslo i na znalosti těchto studentů na střední školy.
Já jsem jazykář, 34 let vyučuji na střední škole jazyk, takže na to dokážu mít odborný názor. A je opravdu daleko těžší odučovat žáky chyby, než je naučit něčemu novému. To je ad 1, proč ta kvalita není taková.
Ad 2. V této zemi je velmi silný lobbing dabingu. My nemáme možnost sledovat od mládí pohádky s velmi jednoduchým anglickým jazykem, aby děti přirozeně poslouchaly jazyk a přirozeně tomu jazyku přivykly.
Ad 3. Já souhlasím s tím, aby učitelé angličtiny vyjížděli na stáže do anglicky mluvících zemí, aby si zdokonalili svou vlastní angličtinu a přenesli tyto zkušenosti do výuky.
Ad 4. Důležitá je tady - byť jsme se na tom kulatém stolu dozvěděli, že v centru zájmu této koncepce je učitel, já se domnívám, že v centru zájmu jsou žáci a jejich motivace. Bohužel, jejich motivace není dostatečná. Proto já bych naopak podporovala výjezdy nejenom učitelů, aby zkvalitnili svoji přípravu, ale výjezdy žáků, aby zjistili, jak je důležité se jazyk učit a jak za hranicemi českého státu se s češtinou prostě neuživí. A musíme si říci, že angličtina se postupně stane tím důležitým komunikačním jazykem pro Evropskou unii.
To, s čím jsem se v té koncepci nemohla ztotožnit, co se v ní navrhuje, je to, že do budoucna by měly být dva povinné cizí jazyky. Já jsem jazykář a jak říkám, 34 let učím jazyky, ruštinu a angličtinu. To je moje aprobace. Když jsem se stala ředitelkou "zemědělky", tedy odborné školy, kde se učily dva jazyky, tak jsem došla k závěru, že je lépe učit jeden jazyk a naučit ho děti pořádně než mít dva jazyky a blbě, neumět nic.
Takže já mám problém s touto koncepcí ve smyslu dvou povinných jazyků na odborných školách, protože v souvislosti s maturitou z matematiky, kdy ředitelé budou muset zvýšit počty hodin matematiky z 10 na 16, aby se srovnali (srovnaly?) s gymnázii, a budou muset snížit odbornou výuku o dalších deset hodin pro druhý cizí jazyk. Z tohoto pohledu mám problém s touto koncepcí, protože z odborných škol se bohužel touto zásadní změnou stanou odborná gymnázia.
Co se ale jinak týká toho materiálu, tak si myslím, že dává určitý pohled na to, kam bychom v jazykovém vzdělávání jít měli a zrovna mobility nevidím jako věc, kterou bychom měli zavrhnout. Tu naopak vidím jako velmi dobrou.
A jestli ve vyúčtování jsou prostředky za ubytování, stravu, pojištění a dopravu, tak to tam opravdu takto musí být.
Co ještě na té koncepci já osobně vidím jako nevýhodu, je to, že plánuje tyto mobility pouze z evropských peněz, tedy nedává systémový nástroj do rukou Ministerstva školství, aby systémově dlouhodobě podporovalo výjezdy, protože v momentě, kdy se skončí nějaké projektové období, skončí se i tato aktivita, a já to považuji za velmi důležité.
A samozřejmě, vzdělávání učitelů a nové metody a nástroje výuky, to je nezbytné. Já sama jsem zažila klasickou výuku a poté po revoluci, když jsme se dostali do zahraničí a viděli jsme, jak se jazyk učí jinak, zážitkově, tak bych samozřejmě přála i našim studentům, aby to zažili.
A o kvalitě? Je to o kvalitě dětí, o kvalitě učitelů a o finanční podpoře. Budeme-li mít všechny tyto tři momenty, tak všichni budeme dobře jazykově vybaveni.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Ivaně Dobešové. Máme tady faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Herbert Pavera, poté kolega Kořenek, Marek Černoch, Michal Kučera a paní poslankyně Fischerová. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, milé kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající. Jenom bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího panu Fiedlerovi říci informaci o tom, jak fungovaly výjezdy učitelů, pedagogů, do zahraničí. Kdyby se zeptal na některých školách, tak by věděl, že to bylo velmi prospěšné, protože oni při výjezdu do ciziny bydleli v rodinách, kde mluvili anglicky, kromě toho, že měli výuku v angličtině. Strávili tam čtrnáct dnů nebo tři týdny s velmi kvalitní výukou angličtiny. Určitě je to posunulo dopředu.
Stejně i díky dotacím z Evropské unie i státu vyjíždějí do zahraničí děti, do družebních škol a družebních měst a také se zdokonalují v cizím jazyku, především v angličtině. Bohužel i v německy mluvících zemích nemluví německy, ale všichni mluví anglicky, což je škoda, protože střední Evropa by se samozřejmě měla zabývat i němčinou, ale až budoucnost ukáže, jak to mnohým bude chybět.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Petra Kořenka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Kolegové v podstatě všechno řekli. Já jenom řeknu, že u té debaty na podvýborech byli i zástupci odborných asociací. Ta koncepce bude samozřejmě dále dopracována a předložena znovu k projednání celému výboru. ***