(17.50 hodin)
(pokračuje Adamec)
Takže já si dovolím samozřejmě v podrobné rozpravě podat pozměňovací návrh, kde tato procenta obratu půjdou pryč, s tím, že ale ty částky se malinko zvýší i přesto, že si myslím, že to žádný význam nemá. Protože když se podíváte, já jsem si udělal takovou statistiku, kde podle výročních zpráv ČTÚ v roce 2013 byly uloženy pokuty v celkové výši 9,1 mil. korun. Jinak mimochodem ta procenta z obratu jsou miliardy, aby bylo mezi námi jasno. Pak v roce 2014 byly lepší trošku, výběr, asi operátoři začali trošku zlobit - 21,7 mil. korun. A v roce 2015 ještě trošku víc pozlobili, takže dostali malinko vyšší sankci - 24,5 mil. korun, ale všichni dohromady, prosím, vás. Ne jeden konkrétní. A tady jsou návrhy samozřejmě 10 mil., 20 mil., 40 mil. Já si prostě myslím, že je to dostatečné a procenta z obratu, ať je nemusíme, ať si o tom myslíme, co chceme, ať nám připadají, že se chovají k nám velmi drsně a tvrdě, tak si myslím, že toto opatření z druhé strany není adekvátní tomu problému, který je potřeba vyřešit.
Takže já vám děkuji za pozornost a načtu to v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Leo Luzara. Připraví se Marek Benda. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já si dovolím v úvodu svého vystoupení reagovat na své předřečníky, kteří tady dle mého názoru použili jeden zajímavý argument.
Padlo tady, že při projednávání na hospodářském výboru zazněly, nebo hospodářský výbor byl seznámen s určitými fakty, nebo popř. materiály, které ukazují na špatné fungování Českého telekomunikačního úřadu. Na jeho mnohdy nečinnost, mnohdy na nepochopitelné reakce, které měly nastat, nenastaly, nebo pak nastaly, když neměly nastat. Já chci poukázat na události posledních dní, kdy jsme se dozvěděli, že je možné operátory poskytnout mobilní data, mobilní volání velkoobchodním přístupem v úrovni padesáti, šedesáti korun měsíčního poplatku. Kolega Pilný tady použil výraz, že to přece musí být dotované. Ale já říkám, pokud je to opravdu dotované, potom se jedná o porušení obchodní soutěže, protože žijeme v oligopolním trhu, kde toto jsou společnosti, které zcela zřejmě a jasně, pokud poskytují dotované služby, musí to zdůvodnit, proč jsou dotované.
To je stejné jak české dráhy, když poskytují dotované služby. Nebo když poskytují dopravci soukromí dotované služby na některé lince. Musí se jó obhajovat před antimonopolním úřadem, v našem případě Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, zda náhodou neporušují hospodářskou soutěž. Čili pokud je to fakt, že se jedná o dotované ceny, na tomto místě vyzývám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby okamžitě začal šetřit tady toto jednání a flagrantní porušení v rámci dotování těchto cen. Pokud ovšem se nejedná o dotovanou cenu a tyto ceny odpovídají hodnotě poskytnuté služby, tudíž nejsou dumpingové, máme tady druhý úřad, který by měl činit. To je ten zmiňovaný úřad Český telekomunikační, který by měl žádat jasné vysvětlení, jak jsou náklady poskytnuté velkoobchodně na určitou společnost, řádově tisíc zaměstnanců, o tolik levnější oproti tomu jednotlivci, který si tuto službu najímá řádově o stovky procent dráž. Aby operátoři dokázali, že úspora na tom, že tu službu poskytují tisícům lidem oproti tomu jednomu, je opravňuje snížit náklady o tisíc procent. Pokud to není schopen operátor poskytnout, potom je to jasné porušení a Český telekomunikační úřad má začít šetření udělení pokuty. Toto je bez diskuse dle mého názoru výzva pro tyto dva orgány, aby urychleně začaly něco s tímto dělat.
Nyní se vrátím k pozměňovacím návrhům, které jsem k tomuto zákonu připravil. Jsou dva. První, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, se snaží možná napravit drobnou chybu. Do zákona je v § 63 odst. 12 zavedena lhůta. Lhůta, která hovoří o šesti měsících možné přípravy operátorů na změny vyplývající z tohoto zákona. Protože ten bod 12 je nový, hovoří se tam o šesti měsících. Je zde ještě bod 6, pardon, bod 10, omlouvám se, který v bodě 6 hovoří také o šesti měsících. Mohlo by se stát, že možná rigorózním výkladem zákona by někdo mohl říct, že šest plus šest měsíců znamená dvanáct měsíců a v tomto případě ten operátor má po schválení tohoto zákona dvanáct měsíců na to upravit své smluvní podmínky v rámci tohoto zákona. Já navrhuji text v bodě 10 a 12 zrušit. Samozřejmě v podrobné rozpravě se k tomu přihlásím a v písemné formě je to zavedeno v systému. Toto by mělo umožnit nedvojakost výkladu a opravdu ve všech bodech umožnit operátorům změny do šesti měsíců, tak jak zákonodárce předkládá.
Druhý pozměňovací návrh, který je založen v systému, se skládá ze dvou změn. První změna hovoří o jasném stanovení doby výpovědní lhůty. Obecně zákon hovoří o tom, že výpovědní lhůta je daná v rámci přenositelnosti smlouvy, je dána v rámci ukončení, ale není dána v rámci ukončení datových služeb. Mně osobně se stalo, když jsem chtěl zrušit datovou SIM kartu v tabletu, že výpovědní lhůta u mého operátora byla 42 dnů. U jiného operátora, bylo mi řečeno, však ti tam, nebudu jmenovat konkrétní firmu, mají 45 dnů. Jinými slovy se jedná o to, že vy tou výpovědní lhůtou překročíte dvě zúčtovací období, která se vám načtou, byť už tu SIM kartu nepotřebujete, nebo jste ten tablet prodal, ale přesto dva měsíce zaplatíte za služby, které již nevyužíváte. A za druhé operátor získává čas - v mém případě 42 dnů, k tomu, aby na mě začal vyvíjet telefonický nátlak, abych si to náhodou nerozmyslel. Začínají mi nabízet jiné tablety. A jste nespokojen s naší službou, proč ji chcete zrušit? Prostě dostanete se do určitého tlaku, který na vás operátor vyvíjí, jestli náhodou za tím není, že chcete přejít ke konkurenci.
V druhém bodě, který navrhuji změnit, je také snaha trošku přitvrdit konkurenční boj mezi společnostmi. Jistě si všichni pamatujete na začátky mobilních operátorů, kdy si každý mobilní operátor předbíhal svého zákazníka. Kdy vám nabízel slevy, kdy vám nabízel mobilní telefony skoro zadarmo nebo za korunu. Pamatujete si tu dobu, kdy zákazník byl opravdu pán a mohl si vybírat. A kdy se na konkurenčním trhu pohybovala nová společnost, která trošku rozvířila tyto vody stávajícího rybníka. Sotva tyto společnosti, které na našem trhu operují, nabyly svých rozměrů pokrývajících celé české území, ta voda v tom rybníku velice rychle zklidnila a vytvořil se tu opravdu oligopol firem.
To s sebou nese důsledky, které se projevují ve snaze omezit výhody. Když si jako zákazník zjednáte nějakou výhodu se svým operátorem při podpisu smlouvy, ať už při přechodu, nebo při vzniku nové, nabídne vám obvykle výhodnější tarif, popřípadě nějakou jinou slevu za to, že se upíšete na dva roky. Obvykle na dva roky, upozorňuji také. Ano, mnoho zákazníků těchto společností na toto slyší a na dva roky tu smlouvu uzavře. Co je pro ně ale překvapení, je, že po těch dvou letech se tato smlouva, k tomu ta výhoda, automaticky prolonguje. To znamená, aniž byste si všimli, protože to je obvykle napsáno drobným písmem na nějaké faktuře tři měsíce předem, kterou dostanete, že se blíží konec toho dvouletého období, tak vám automaticky, pokud nereagujete, tuto smlouvu nebo toto prolongují o další dva roky. Když v domnění, že už přece tu smlouvu máte minimálně tři čtyři roky, chcete přejít k jinému operátoru, najednou zjistíte, že závazek, který jste kdysi na ty dva roky uzavřel, vám stále trvá a vy jste nucen pod dojmem toho, že když ukončíte tu smlouvu, dostanete penále za nedodržení této dohody, zůstat u stávajícího operátora.***