(9.30 hodin)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Stanovisko navrhovatele je kladné.) Děkuji.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Hlasování číslo 310, přihlášeno 167 poslanců, pro 160, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.
Poslanec Roman Váňa: Vypořádali jsme se tedy s pozměňovacími návrhy a zbývá nám hlasování o návrhu zákona jako o celku.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Ano, souhlasím. O všech návrzích bylo hlasování a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 106/1990 Sb. č. .../2017 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 984, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 311, přihlášeno 168 poslanců, pro 161, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu navrhovateli a končím tento bod.
Dále bych využil času a přečetl omluvu pana poslance Kováčika, který se omlouvá z osobních důvodů na jednání Poslanecké sněmovny na dnešní den.
Otevírám bod
236.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 854/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a zpravodajka garančního výboru paní poslankyně Jana Pastuchová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 854/3, který byl doručen dne 7. března 2017. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 854/4.
Ptám se paní navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Vypadá to, že už je připravena, takže máte slovo, paní ministryně. (V sále je rušno.)
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Já asi nebudu opakovat -
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vás ještě přeruším na začátku. Opravdu poprosím vážené kolegy a kolegyně, abyste přestali rušit. Kdo má potřebu něco řešit, ať to řeší v předsálí. Prosím, paní ministryně.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Nebudu opakovat, o čem všem ta novela je, protože to už jsme tady měli v prvním i ve druhém čtení. Nicméně bych se chtěla trochu vyjádřit k některým pozměňovacím návrhům, kterých je tam celá řada, ale já bych některé chtěla vypíchnout.
Chtěla bych vypíchnout pozměňovací návrh F9 paní poslankyně Kailové o navýšení částek odměny pěstouna, kde ta výše by měla být navázána na výši minimální mzdy, protože už dneska to tak je, jenomže v té odměně pěstouna zamrzla minimální mzda na oněch osmi tisících a nebyla navýšena.
Pak bych ještě chtěla varovat o pozměňovacím návrhu poslankyně Chalánkové, který navrhuje snížení státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Ten státní příspěvek je pro organizace nebo i pro orgány sociálně-právní ochrany, které pomáhají pěstounům v péči o děti. Všichni snad víme, že děti v pěstounské péči jsou často velice složité, jsou postižené zdravotně nebo mentálně, mají za sebou velmi složité osudy a pěstouni často potřebují podporu a pomoc. Snižovat státní příspěvek považuji za opravdu přímý krok proti dlouhodobým pěstounům.
A pak se ještě chci zmínit o jednom. Je to pozměňovací návrh K1 pana poslance Sklenáka, aby se přídavek na dítě nezapočítával do rozhodných příjmů pro nárok na příspěvek na bydlení. To je opatření, o kterém jsme diskutovali v rámci koalice. Tady je zároveň návrh, aby se přídavky na děti platily většímu okruhu rodin. Bude to asi o 140 tisíc dětí více. Jsou to velmi často právě děti z těch neúplných rodin, děti samoživitelek, které dnes jsou těsně nad tou hranicí, pod kterou je na přídavek na děti nárok, a když ale jim přídavek začneme platit, tak se jim navýší příjmy a riskujeme, že právě tyto neúplné rodiny, které jsou těsně nad hranicí chudoby, potom přijdou o dávku, jako je třeba příspěvek na bydlení. Takže my jim tím zvýšeným přídavkem na dítě nejenže nepomůžeme, ale my bychom jim také mohli ještě ubrat. Proto je tady tento návrh, o kterém jsme v minulosti v koalici diskutovali, že to je jedno z důležitých opatření pro neúplné rodiny, ale pak někteří koaliční partneři jakoby na to zapomněli, takže bych jim to takto ráda připomněla a věřím, že budete hlasovat na jeho podporu. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní ministryně. Až poté? Dobře. Pan ministr počká se svým vystoupením. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Chalánková. Máte slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dovolte, abych se vyjádřila alespoň k některým pozměňovacím návrhům, které tady máme k dispozici. V podstatě abych i reagovala na slova paní ministryně.
Jednak bych chtěla znovu připomenout, že navrhuji zachování stávajícího stavu o možnosti umísťování malých dětí do kolektivní péče ponechat na hranici dvou let s tím omezením 46 hodin v měsíci. Je to stav, který funguje dnes, nemám ani informace, že by někomu zásadně vadil, protože malé děti do dvou let mohou být svěřeny do péče fyzické osoby, babičky, chůvy, dětské skupiny, kohokoliv, aniž maminka přijde o rodičovský příspěvek. Maminky si mohou přivydělávat, nic se nesleduje, ani výše výdělku. Jediné, co tam zůstalo, ze tří let snížená hranice, to už je dřív, na dva roky do možnosti umísťování do jeslí, do kolektivního zařízení.
Jdou tady proti sobě dva zájmy. Samozřejmě maminky, které si přejí být zaměstnány, musí považovat na miskách vah, jestli je pro ně výhodnější jít do zaměstnání a umístit dítě do jeslí. Jsou jistě takové situace, kdy k tomu musí dojít. Na druhé straně jestli jsou ochotny a schopny pečovat o malé děti a zůstanou s nimi buď samy doma, anebo je svěří do péče individuální, tzn. chůvy, babičky, jakékoliv jednotlivé osoby, anebo do péče dětské skupiny. Proti sobě zde stojí dva zájmy. Zájem maminky nebo té rodiny a ten je většinou spíše ekonomický, jak mám informace, a ten nejlepší zájem dítěte. Pojem nejlepší zájem dítěte se nám tady opakovaně objevuje v různých jiných souvislostech, ale v této, zrovna v této věci na něho asi chceme rezignovat. Mám takové možná podezření, nevím, jestli správné, či nesprávné, jestli oddělení rodinné politiky skutečně koncepčně řeší otázku rodinné politiky i ve vztahu ke kvalitě péče o malé děti, anebo jestli se jedná o oddělení genderové politiky.
Pokud jde o slova o pomoci dlouhodobým pěstounům, tak to bude možná trochu širší problematika. Chtěla bych znovu opakovat, že na půdě této Poslanecké sněmovny začala napříč poslaneckým spektrem fungovat i pracovní skupina pro náhradní rodinnou péči, která se věnovala po dva roky dopadům novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a tyto dopady formou usnesení také bral na vědomí a schvaloval výbor pro sociální politiku. Tato usnesení jsou samozřejmě k dispozici, takže je nebudu v této chvíli, v tomto třetím čtení určitě číst dopodrobna, nicméně něco v těch usneseních není.***