(9.20 hodin)
(pokračuje Šlechtová)
Jenom zde uvedu příklad. Máme dům, ke kterému máme zahradu, ke kterému máme garáž, a tady by to, pokud byste schválili tento pozměňovací návrh, znamenalo, že na té zahradě až do výšky střechy toho domu může vyrůst například nástavba, která bude bez povolení, bez umístění, bez posouzení apod. To samé například může vyrůst nad bazénem, pokud by se tento pozměňovací návrh přijal. Zde opravdu prosím, abyste to zvážili, a Poslaneckou sněmovnu bych ráda požádala, aby k tomu přijala negativní stanovisko.
Další klíčový pozměňovací návrh, který tam je, se týká napojování staveb na infrastrukturu. Zde se jedná o velice jednoduchou změnu, ale dopady jsou opravdu nedozírné. V tomto pozměňovacím návrhu je požadavek na využití infrastruktury, na kterou bude stavba napojována, což ve svých důsledcích může znamenat právní úpravy možnost za stanovení podmínek jednotlivými vlastníky a správci konkrétní infrastruktury, které by však ne vždy musely souviset s napojením na tuto infrastrukturu jako takovou, a takovým požadavkem nad rámec by například mohlo být vybudování protihlukových stěn nebo rekonstrukce poškozené komunikace.
Další věc, která je velice důležitá, a zde byl včera schválen návrh zákona o elektronických komunikacích, samozřejmě novela stavebního zákona již tento zákon předjímala, takže musíme přizpůsobit i hlasování ve stavebním zákoně tomu, co jste přijali včera. Podle stavebního zákona podléhá veškerá veřejná technická infrastruktura kolaudaci, povoluje se do jejího užívání, jelikož musí být u těchto staveb zajištěna ochrana veřejného zájmu. Přetrvává požadavek, aby kolaudaci nepodléhaly stavby, ale... (Odmlka. Někteří poslanci v sále se hlasitě baví.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, já vás prosím o klid!
Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Přetrvává požadavek v pozměňovacím návrhu, aby kolaudaci nepodléhaly stavby elektronických komunikací, což je zcela nekoncepční, protože i elektronické komunikace musí podléhat kolaudaci. Stavby veřejné technické infrastruktury se z hlediska jejich posuzování pouze umisťují a dále se nepovolují. To znamená, tam se nevyžaduje ani stavební povolení, ani územní souhlas. Jejich kolaudace ověří, zda stavba byla vůbec realizována, jak byla realizována a v důsledku kudy technická infrastruktura přesně vede. Pokud by byl tento požadavek prosazen, tak by mohlo dojít k rozporu s návrhem zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, kde se zavádí právě nová agenda jednotné informační místo a infrastruktura.
Co se týká změnových zákonů, zde bych si dovolila upozornit pouze na tři věci. Jedná se o problematiku začlenění povolování vodních děl do společného řízení. Aby novela stavebního zákona splnila jeden ze svých stanovených účelů, a to zrychlení procesu povolování, je nutné, aby zákon umožňoval povolovat společným rozhodnutím, to znamená společné rozhodnutí je EIA, územko a stavební povolení, v jednom společném řízení i stavby vodních děl. Střetovým bodem je začlenění do společného řízení vodních děl, které vyžaduje vydání povolení k nakládání s vodami, které vydávají vodoprávní úřady. Tady chci jenom zmínit, že jsou zde dva poslanecké návrhy, se kterými Ministerstvo pro místní rozvoj vyjádří následně souhlas, protože zařazují vodní díla do společného řízení. Zde bych jenom chtěla na mikrofon sdělit, že ani těmito pozměňovacími návrhy poslanců se nepřebírá jakákoli kompetence z vodoprávních úřadů někam jinam. Jim kompetence zůstane. V prvním povolení vydají závazné stanovisko. Pokud dojde k potřebě nějaké změny, tak následně udělají rozhodnutí, a udělají to vodoprávní úřady, takže v tuto chvíli zde pouze vysvětlení za Ministerstvo pro místní rozvoj, protože věřím, že tento bod se zde pravděpodobně bude projednávat.
Následně máme dva zásadní nesouhlasy jako předkladatel, a to se týká zákona 416 o urychlení výstavby silniční dálniční, energetické a vodní infrastruktury. Jedná se o přesun kompetencí. Bude to hlasování číslo šedesát dva, kde je požadavek na přesun kompetencí k vedení územního řízení o umístění stavby dopravní infrastruktury v prvním stupni a k vedení řízení o vyvlastnění, kterým se získávají práva k pozemku nebo ke stavbě, která jsou právě potřebná pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury, na krajské úřady. Zde jenom vysvětlím. Všechno, co dělají v podstatě stavební úřady první, druhé a třetí úrovně, se přesunuje na kraje. To je opravdu velice nesystémové a je to odůvodňováno pouze snahou o zrychlení řízení a větší kompetentnost krajských úřadů. My tento požadavek odmítáme. Máme ho za nedůvodný a zcela nekoncepční a navíc k němu nejsou ani další změnové zákony, takže s tímto přesunem na krajské úřady nesouhlasím.
A poslední věc, o které bych vás chtěla informovat, je předběžná držba. Já jsem si vědoma vůle Poslanecké sněmovny se tímto zabývat v pozitivním slova smyslu, nicméně ráda bych uvedla náš názor, co to vlastně znamená zavedení institutu předběžná držba. Za prvé, není to nikde stanoveno, ani v občanském zákoníku, a zavede to jenom stavební zákon. Jedná se o to, že vyvlastniteli se tímto umožňuje před ukončením vyvlastňovacího řízení uvést v držbu vyvlastňované právo. Ono to urychlí tu výstavbu, ale tady se dostáváme opravdu do možných soudních problémů, kdy hrozí náhrady škod, když si představíte zkolaudovanou silnici, ať už je to dálnice, která patří státu, nebo dvojky a trojky, které patří krajům, pod nimi nebude vyvlastněn pozemek a samozřejmě ten majitel, ať už je to soukromá osoba, společnost nebo kdokoli, se bude soudit právě o to, že ten pozemek jednak nechtěli vyvlastnit nebo nechtěli přijmout výkup. Zde opravdu musím informovat jako předkladatel, že varujeme před tímto pozměňovacím návrhem, který opravdu může zavést různé protiprávní věci.
Závěrem bych chtěla říci, že tato novela i s těmito pozměňovacími návrhy, o kterých budeme hlasovat, splňuje svůj smysl. Novela stavebního zákona s sebou nese přes 40 změnových zákonů. Ty zákony nejsou lehkého rázu. Stavební zákon je takový deštník, je to opravdu střecha nad ostatními zákony, podle kterých v České republice stavíme. Dopravu, energetiku, vodu stavíme podle 416. Další věci, co se týká zemědělských staveb, stavíme částečně podle stavebka, částečně podle zákonů Ministerstva zemědělství. Samozřejmě roztříštěnost stavebních úřadů je klíčová věc, nicméně novela stavebního zákona to neřeší, protože touto novelou se snažíme zavést společné řízení a následně budeme také vyhodnocovat jeho dopad na stavební úřady.
Já bych chtěla ještě jednou poděkovat vám všem, kteří jste mě jednak poslouchali a jednak jste nám pomohli i s těmi pozměňovacími návrhy, protože minimálně polovinu z nich jsme považovali za dobré, odsouhlasili jsme je a doufám, že jak Sněmovna, tak my jako exekutiva jsme připravili takový zákon, který opravdu urychlí výstavbu v České republice.
Děkuji za slovo.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni. Otevírám rozpravu. Mám do ní zatím tři přihlášky. Zeptám se pana zpravodaje, zda chce využít přednostního práva. Ano, je tomu tak. Takže nejprve tedy pan zpravodaj a potom kolegové Böhnisch a Fichtner.
Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás nejdříve seznámil s návrhem legislativně technických úprav podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu. Jedná se o legislativně technické úpravy, které vám byly rozeslány včera a byly prokonzultovány jak s předkladatelem, tak s legislativou. Dovolte mi, abych je nyní načetl.
V bodech 1 až 5 se jedná o úpravu části 39, která mění zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, přičemž tento zákon je měněn též sněmovním tiskem číslo 936, který má nabýt účinnosti dříve než novela stavebního zákona. Z toho důvody jsou navrženy následující úpravy legislativně technického rázu, které pouze technicky slaďují tyto dvě projednávané novely.
1. Na konci nadpisu části 39 se doplňují slova "a infrastruktury elektronických komunikací".
2. V části 39 v úvodní větě článek 47 se slova "a zákona č. 49/2016 Sb." nahrazují slovy "zákona č. 49/2016 Sb. a zákona č. .../2017 Sb." .***