(9.10 hodin)
(pokračuje Hamáček)
U stolku zpravodajů již sedí paní ministryně pro místní rozvoj a pan zpravodaj garančního výboru, kterým je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Pozměňovací návrhy vám byly doručeny v tisku 927/5, a to 1. března 2017, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 927/6.
Zeptám se paní ministryně, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. V tom případě máte slovo, paní ministryně. Prosím.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, děkuji za slovo. Stojím zde před třetím čtením novely stavebního zákona, toho klíčového zákona, který by měl zrychlit řízení, snížit byrokracii v oblasti získávání všech povolení pro výstavbu ať už bytových domů, nebo dálnic, nebo čehokoliv jiného.
Já bych v úvodu si dovolila poděkovat vám všem, kteří jste se podíleli na pozměňovacích návrzích, na projednávání ve všech výborech. Chtěla bych poděkovat třem výborům, a to výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj, který je i garančním výborem, výboru hospodářskému a výboru pro životní prostředí. K tomuto zákonu se sešlo samozřejmě mnoho pozměňovacích návrhů. Myslím, že i společně mezi poslanci a Ministerstvem pro místní rozvoj jako předkladatelem jsme došli u mnoha ke konsenzu, případně i k návrhu jiného pozměňovacího návrhu.
Já bych zde zmínila jenom na úvod některé pozměňovací návrhy, se kterými Ministerstvo pro místní rozvoj nesouhlasí, a ráda bych vám sdělila i důvody. Samozřejmě bude pravděpodobně prostor následně v rozpravě, nicméně jsou tam některé pozměňovací návrhy, které mohou ovlivnit vůbec implementaci celého stavebního zákona a nemusí mít pozitivní dopady pro cíl a smysl této novely. To znamená zjednodušení, zkrácení a také urychlení výstavby. Musím konstatovat, že z pozměňovacích návrhů byla opravdu zřejmá snaha o pomoc tomuto zákonu, aby vyhovoval celé výstavbě.
Já bych ráda upozornila na dvě věci. Stavební zákon, říkala jsem to již při druhém čtení, má dvě části, a to územní plánování a stavební řád. Tyto dvě věci nejde oddělit a nemůžeme se zaměřovat pouze pozměňovacími návrhy např. na to, že část stavebního řádu upravíme podle požadavků stakeholderů v oblasti dopravy apod.
Ráda bych také zmínila, že některé pozměňovací návrhy považujeme za zcela nevhodné, které mohou i ohrozit implementaci novely stavebního zákona, a dovolím si uvést několik z nich. Již při prvním i druhém čtení jsme se zde bavili o připomínkách ze strany dvou klíčových měst v České republice, a to je prodloužení termínu platnosti územně plánovací dokumentace obcí. Dnes se zde bude hlasovat o dvou pozměňovacích návrzích, a to prodloužení z roku 2020 do roku 2022 a do roku 2024. Ministerstvo pro místní rozvoj nepodporuje ani jeden posun. Já jsem to zde vysvětlovala při druhém čtení. Vysvětlovali jsme to na výborech. Za nás je to nekoncepční řešení, aby kvůli dvěma městům se opravdu měnil takto klíčový zákon. A já jsem i navrhovala, aby třeba za dva roky, když uvidíme, že to ta Praha nestíhá nebo že to to Brno nestíhá, tak se udělala rychlá novela, samozřejmě novou Poslaneckou sněmovnou. Ale prosím, v tuto chvíli musím říci, že zpracování aktualizace územního plánu hlavního města Prahy a Brna opravdu za nás je možné stihnout, a obáváme se, obáváme se, že pokud to prodloužíte jako Poslanecká sněmovna, tak se může stát, že města, která již plánují zpracovat územní plány do roku 2020, se na to s prominutím trošičku vykašlou a prodlouží si to a nakonec to bude mít nedozírné důsledky např. do čerpání dotací.
Další věc, se kterou Ministerstvo pro místní rozvoj nesouhlasí. Považujeme za zcela nevhodné pozměňovací návrhy, které se týkají problematiky zemědělských staveb. Jedná se o následující proceduru č. 15, 16, 17. Zde máme opravdu zcela zásadní nesouhlas a zde bych jej vysvětlila.
První - tam jsou tři pozměňovací návrhy. První z nich znemožňuje vyloučit územně plánovací dokumentací umisťování zemědělských staveb ve volné krajině, a to i v případě, že by takové vyloučení bylo ve veřejném zájmu. Teď uvedu příklad, co by to znamenalo. To by znamenalo, že zemědělské stavby by mohly být ve volné krajině umisťovány prakticky kdekoliv. I vedle dálnice nebo na dálnici, pokud by vlastník např. vlastnil ten kus pod dálnicí, ještě by to nebylo vyvlastněno, což zase souvisí s tou předběžnou držbou. Takže v tuto chvíli s tímto Ministerstvo pro místní rozvoj nesouhlasí, protože i pro obce by to znamenalo do svých územních plánů zavést kohokoliv, kdo má zemědělskou stavbu, a při umisťování těchto staveb by vlastně nedocházelo ani k řízení, nedostaly by stavební povolení. V podstatě by to bylo bez jakéhokoliv povolení jen umístění, což s tím nemůžeme opravdu souhlasit.
Pro ilustraci si dovolím uvést další konkrétní příklad, a to například pokud by se tento pozměňovací návrh přijal, tak zemědělské stavby by mohly být umístěny kdekoliv. To znamená, že by mohlo dojít k situaci, že taková stavba bude umístěna např. ve vymezeném koridoru železnice nebo silnic nebo bytového komplexu apod. Z naší strany opravdu s tímto nemůžeme souhlasit.
Jiný návrh tam požaduje, aby každý územní plán povinně vymezoval plochy pro zemědělské stavby a zahrádkářskou činnost. Takovýto návrh je zcela nesystémový, ale v řadě případů dokonce nesplnitelný a z pohledu právníků Ministerstva pro místní rozvoj, z pohledu mého se domníváme, že může být protiústavní. Opět si dovolím uvést konkrétní příklad. To se týká především starostů zastupitelstev, protože ty důsledky budou především do zpracování územního plánu. To znamená, do obcí. Pokud by v území nebyl žádný soukromý záměr na vymezení ploch pro zemědělské stavby nebo zahrádkářskou činnost a obec by neměla své vlastní vhodné plochy, nemohla by dostát požadavku stavebního zákona, a tudíž by ani nemohla pořídit a vydat ten svůj územní plán, což opravdu může způsobit problémy pro obce. Ve svých důsledcích tak uvedený pozměňovací návrh zasahuje do Ústavou zaručené ochrany vlastnického práva, majetkoprávního právu občanů, ale také do práva obcí na samosprávu.
U požadavku na povinné vymezování ploch pro zahrádkářskou činnost si dovolím uvést také jeden příklad. Když si představíme např. velmi malé obce, máme jich 5 000 z těch 6 250, kde jsou rozeseté v zemědělské krajině, všechny domy mají poměrně rozsáhlé hospodářské zázemí včetně zahrad o rozlohách až několika tisíc metrů čtverečních. U takovýchto obcí by tento požadavek znamenal povinné vymezování ploch pro zahrádkářskou činnost, což je naprosto opravdu nesmyslné. Zde podotýkám, že takovýchto obcí je v České republice většina. Je jich 5 000, kterých by se to týkalo. A tady bychom tímto pozměňovacím návrhem mohli zablokovat v podstatě celé územní plány všech obcí.
Další pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby zemědělské stavby do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 metrů výšky byly zařazeny do tzv. volného režimu, což znamená, že by se pouze umisťovaly. Bez povolení, bez kolaudace. S tímto Ministerstvo pro místní rozvoj nesouhlasí. My už touto novelou umožňujeme jakési zjednodušení a zrychlení právě u zemědělských staveb, ale požadavek na to, aby veškeré stavby zemědělského charakteru byly jen na umístění, bez kolaudace a bez stavebního povolení, s tím nesouhlasíme.
Co se týká dalších dvou klíčových pozměňovacích návrhů týkajících se stavebního zákona, ne těch změnových zákonů, ke kterým se dostanu za chviličku. Jedná se o rozšíření pojmu "stavební úpravy". A tady si dovolím za Ministerstvo pro místní rozvoj opravdu za tento pozměňovací návrh vložit dva vykřičníky. Zde jsme se snažili celou dobu držet hlavní cíl novely, což je zrychlení výstavby. Tady musím zdůraznit, že toto zrychlení v žádném případě nepomůže a je na úkor i ochrany veřejných zájmů a ochrany práv sousedů. Nadále proto vyjadřujeme zásadní nesouhlas s pozměňovacím návrhem. Jedná se o hlasování číslo dvě, kde se mění pojem stavební úpravy. Pokud se změní tento pojem stavební úpravy, změní se výrazným způsobem také posuzování změn staveb, např. dostavba výškově odstupňovaného bytového domu na výškovou úroveň nejvyšší části. Ta by byla považována za stavební úpravu a jako taková by vyžadovala pouze stavební povolení bez předchozího posouzení umístění, bez posouzení odstupových vzdáleností, zastínění, narušení krajinného rázu a také bez veřejnosti. ***