Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

238.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 912/ - třetí čtení

Paní ministryně zaujme místo u stolku zpravodajů a též zpravodaj garančního výboru pro sociální politiku pan poslanec Jaroslav Zavadil. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 912/2, který vám byl doručen 6. března tohoto roku. Usnesení garančního výboru pak bylo doručeno jako sněmovní tisk 912/3.

Nyní se táži navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Paní navrhovatelka má zájem. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Poslankyně a poslanci, ráda bych jenom připomněla, že účelem tohoto zákona je odstranit dosud neomezené zvyšování důchodového věku a nejvyšší důchodový věk stanovit pevnou hranicí a navrhuje se zde 65 let. Zároveň ten návrh předpokládá přezkoumávání důchodového věku v pravidelných pětiletých intervalech na základě zprávy předkládané Ministerstvem práce a sociálních věcí vládě.

Chtěla bych uvést, že zde jsou předloženy celkem tři pozměňovací návrhy a že ke všem je kladné stanovisko a jsou poměrně zásadní, zejména způsob změny valorizace důchodů, protože je to taková změna, která je ve prospěch všech našich seniorů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dnes do třetice k dalšímu sociálnímu návrhu, který tady máme k řešení. A opět tady máme last minute pozměňovací návrh těsně před volbami, hezký balíček. (Námitka z pléna.) Dá se tomu tak říkat, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Je to bohužel tak, že co návrh, to pozměňovací návrh, který se snaží situace, které by měly být jednoznačně v připomínkovém řízení, protože jsou s velkými rozpočtovými dopady, ať už to byly přídavky na děti, nebo třeba zvyšování dlouhodobé nemocenské, tak teď tady máme zvyšování valorizací důchodů.

Myslím si, že to je vrcholně nezodpovědný přístup. Samozřejmě, že tady pan předseda Sklenák bude opět tvrdit, že to není před volbami žádná snaha o jakési balíčky nebo dárečky pro voliče. Bude tvrdit, že dlouhodobě vláda tady zvyšuje důchody. Je to pravda, že se zvyšují dlouhodobě. Na druhou stranu valorizační mechanismus, tak jak jej tady předkládá pozměňovacím návrhem, je zásadní změna, která bude mít určitě velký dopad do rozpočtu, a to nejenom na příští rok, ale opravdu na další léta. A my tady děláme takovouto zásadní změnu pozměňovacím návrhem. Tak už jenom to samo o sobě ukazuje, že buď ve vládě není shoda na takto zásadních věcech a musíte to řešit pozměňovacími návrhy, anebo působíte chaoticky, nepracujete dostatečně kvalitně, protože jste nebyli za tři a půl roku, co jste ve vládě, schopni takovouto změnu připravit klasickým způsobem tak, aby na tom pracovala ministerstva, a tak, aby na to následně muselo proběhnout připomínkové řízení a mohli se k tomu všichni vyjádřit, včetně třeba Ministerstva financí, protože tam ty dopady do rozpočtu budou.

Samozřejmě že pravicová opozice, která bude proti takovému opatření z principiálních důvodů hlasovat, bude osočována z toho, že nechce přidávat důchodcům. Že jsou to ti zlí, kteří tady nemyslí na seniory. Ale my tady myslíme, prosím pěkně, nejenom na ty současné, ale i na ty budoucí. Na ty, kteří teď teprve pracují nebo jsou tedy v produktivním věku a do důchodu teprve půjdou. Protože na jejich důchody zřejmě nakonec peníze nebudou.

Důchodovou reformu, už tady opakuji sama sebe vlastně také několikrát, ale nemohu než nezmínit, jste bez náhrady zrušili. Udělali jste pár kosmetických změn tzv. třetího pilíře, toho doplňkového spoření penzijního připojištění. To jste tam pár změn udělali. Ano, nově si lidé mohou spořit i pro své děti, je to výhodné pro asi tak pár jednotek procent populace - a ten zbytek nic. Co pro něj máte? Takže tohle ano, to jste prosadili. Budete tvrdit, jak jste udělali ten třetí pilíř atraktivní natolik, že teď všichni si budou dobrovolně v něm spořit. A že ten státní, první pilíř to všechno pěkně utáhne.

Není tomu tak. Demografický vývoj je neúprosný. Víme všichni, jak to vypadá v tomto směru. Vyhlídky jsou velmi bledé. Rozhodně ne růžové. A z hlediska vašeho volebního období, a je to zodpovědnost celé vlády, tady nebyla přijata jednoznačně opatření, která by byla schopna zaručit, že budeme mít udržitelný penzijní systém.

Takže neustále jenom tu po dvanácti stovkách, tu dalším nařízením vlády zvýšení důchodů. Jenom zvyšujeme důchody současným důchodcům. Vím, že to je určité populární. Na druhou stranu je potřeba říkat i ty nepopulární věci. Kde na to vezmeme? Zda jsme schopni to dodržet a financovat i v dalších letech, kdy vy už u vlády třeba nebudete, ale dáváte tím vlastně dalším vládám jednoznačný závazek a ony to budou muset nějakým způsobem ufinancovat, anebo budou muset přistoupit k nepopulárním opatřením, že budou zase vracet ten systém zpátky a budou valorizaci řešit jiným způsobem a budou za ty zlé, kteří těm lidem berou. Takže tohle děláte pozměňovacím návrhem.

Jinak ten samotný návrh řeší věk odchodu do důchodu, a to až od roku 2030, takže se to týká těch, kterým je dnes tak zhruba kolem 50 let. Takže opět tady v tomto směru věc, která se může ještě několikrát změnit, než se to těch lidí skutečně dotkne. Vy to moc dobře víte, ale tvrdíte, jak tady tímhle způsobem těm lidem pomáháte. A přímo v tom návrhu je napsáno, že ty další vlády by měly řešit přehodnocení věku odchodu do důchodu. Takže si tady hrajeme na sebe takovou hru. Není to nic jiného. Doslova bych si to troufla nazvat habaďůrou, protože nic jiného to není. Je to taková habaďůra na voliče, že my vám tady teďka zaručujeme věk odchodu do důchodu na 65 letech, ale už neříkáme to B, už neříkáme ty podmínky, už neříkáme, kdy to bude. Takže tohleto je jediné, co dokážete v rámci důchodového systému v České republice nabídnout. Už neřešíte ty další stránky toho systému, které prostě nejsou jenom o věku odchodu do důchodu. Už neřešíte to, jestli odvody budou tak, jak jsou vysoké, i nadále, nebo jestli je třeba budeme nějakým způsobem měnit. Z tohohle hlediska je to vrcholně nezodpovědné, je to vrcholně populistické a netvrďte že ne. Je to tak. A v tomhle tom směru samozřejmě takové věci nemůžeme jako TOP 09 podpořit. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni. S přednostním právem pan zpravodaj. Omlouvám se. (K připravené poslankyni Chalánkové.) Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký dobrý den, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ono se teď těžko hovoří, protože... Tu 1 200, tu něco... To jsme opravdu čučkaři, já s tím souhlasím. Akorát mě mrzí, že u těch restitucí jsme pustili 170 mld. No to bylo trošičku jiný kafe.

Teď k tomu, co máme před sebou, protože nechci zabíhat ani do důchodové reformy. Myslím si, že není populistické změnit valorizační mechanismus, který tady už je hodně dlouho, a je potřebné, aby se ten valorizační mechanismus změnil. A já myslím, že tak jak byl navržen... To není o populismu. To je o tom, že ti důchodci skutečně potřebují větší finanční prostředky, než v současné době mají. A proto ten pozměňovací návrh, který jim to umožní.

Já jenom snad pár slov o výboru pro sociální politiku, který projednával tento návrh zákona a shodl se na několika bodech, o kterých potom budu hovořit, až se budeme zabývat procedurou. Jak už bylo řečeno paní ministryní, není těch bodů moc, jsou vlastně čtyři a potom návrh jako celek. Čili až bude na mě řada, abych se s tou procedurou vypořádal, tak ke každému bodu řeknu určité věci, abyste věděli, o čem přesně se hlasuje. To je všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pardon, paní poslankyně, ještě smršť faktických poznámek. Omlouvám se. (K poslankyni Chalánkové.) Nejprve pan předseda Michal Kučera, po něm paní poslankyně Jana Hnyková, po ní paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Vše faktické poznámky. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Jen bych krátce navázal na slova svého předřečníka, pane předsedo. Když nevíme kudy, tak vytáhneme církevní restituce.

Já chci říct, že tato vládní koalice nebyla schopna za celou dobu své vlády předložit důchodovou reformu. Všechno hned slepí nějakými pozměňovacími návrhy a dílčími návrhy. Kdybyste přišli s důchodovou reformou, nemuseli jsme tady řešit stokoruny a stodvacetikoruny. Je to jenom vaše chyba a vaše neschopnost jako vládní koalice.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně Jana Hnyková a její faktická poznámka, po ní paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, tak už také napotřetí. Já bych prostřednictvím pana předsedajícího chtěla své kolegyni ze sociálního výboru paní Pekarové Adamové vzkázat, že vrcholně nezodpovědné vůči seniorům je to, že teď v době ekonomického růstu bychom jim neměli zajistit důstojný život. Polovina seniorů v České republice se nedostává ani na průměrný důchod. A nechci tady uvádět další čísla, kolik seniorů žije v chudobě. Já si myslím, že si dnešní senioři zaslouží to, aby měli důstojný život, aby ty roky, kdy dostávali velmi nízkou valorizaci toho důchodu, byly za námi, abychom se k seniorům současným i budoucím vždy chovali slušně, protože pro tuto společnost odvedli kus práce.

A chápu, taky mi vadí, že to přišlo pozměňujícím návrhem. Já už jsem se k tomu vyjádřila v té první části. Nedá se nic dělat, ale prostě je to tady na stole a myslím si, že bychom se k tomu měli postavit odpovědně, protože senioři v České republice si to zaslouží. Děkuji za pozornost. (Ozývá se pár tleskajících.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně, vaše faktická poznámka.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Jenom k mé předřečnici vaším prostřednictvím. Ona totiž ani polovina lidí nedosáhne třeba na ty průměrné mzdy. Ono je to podobné s těmi důchody potom samozřejmě. To je logické z hlediska toho, jak v tomto směru jsou navázány důchody na ty předchozí výdělky také.

Ale já jsem chtěla zejména také prostřednictvím opět pana předsedajícího k panu Zavadilovi, panu předsedovi výboru. Zeptat se, když tedy kritizuje to, že my kritizujeme ten pozměňovací návrh jako populistický, že si tohleto nesmíme jakoby dovolit říci. Tak se ptám, proč za tři a půl roku nebyla tato změna, valorizační mechanismus, připravena tak, aby prošel běžně připomínkovým řízením, proč to nebylo už v samotném návrhu zákona a proč to máme tady jako pozměňovací návrh. Proč prostě řešíme takovouto zásadní věc, byť se na ní shodla důchodová komise, která ji doporučila, tak proč ale takovouhle věc běžně nepředkládá ministerstvo, ale předkládá ji jeden poslanec jako pozměňovací návrh? Na to bych ráda znala odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Michal Kučera a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Jenom krátce zareaguji na svou předřečnici paní poslankyni Hnykovou. Já samozřejmě a celá TOP 09 souhlasíme s tím, že naši senioři si zaslouží kvalitní život. Kvalitní život a kvalitní budoucnost si zaslouží i současné generace, střední generace i naše děti. Ale co si hlavně zaslouží, je jistota, jak budou vypláceny důchody v době, kdy budou v seniorském věku. A tu jistotu jim bohužel nedáváme. My tady řešíme nějaké ad hoc návrhy, se kterými se tady přichází ve formě pozměňovacích návrhů. A navýšení, pokud vím, je průměrně 500 korun. Tak proč to není třeba 1 000 korun, 1 200 korun, 2 000 korun? To si přece naši senioři taky zaslouží. I 3 000 korun si zaslouží.

Celý tento pozměňovací návrh, pokud vím, je mimo celý důchodový systém. A co říkáme my? My žádáme tuto vládu, aby přišla s návrhem důchodového systému. Bohužel nepřišla.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Zaznělo tady již mnohé. Tato novela zákona o důchodovém pojištění by se mohla také nazvat čekání na zázrak. Anebo, což možná není namístě na tomto poli, nebo na tomto plénu, ale připomíná to situaci člověka, který padá z jedenáctého patra vysokého domu a je už tak na úrovni pátého, už čtvrtého a říká si: Pořád dobrý. Hlavně když mě zase zvolí na ty čtyři roky, třeba.

Teď bych se chtěla vyjádřit k samotnému návrhu této novely a potom k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

K zastropování věku odchodu do důchodu na úrovni 65 let se vedla poměrně velká debata, jestli ano, nebo ne. Problémem je, že takovéto zastropování neřeší v důchodovém systému ale absolutně nic. Jednak se samozřejmě týká až těch lidí, kteří odejdou do důchodu až po roce 2030, to je jedna věc, takže my tady stanovujeme úkoly pro následující politické reprezentace. A pokud se budou občané blížit tomuto důchodovému věku, tak se zjistí při tom přepočítávání, že lze s nejvyšší pravděpodobností blížící se jistotě zjistit a vypočítat, že tato hladina nebude udržitelná.

Pak jednoduše matematicky buď posuneme věk odchodu do důchodu na základě všech demografických ukazatelů, které budou průběžně k dispozici a mohou a musí se vyhodnocovat průběžně každoročně, klidně i častěji, to je jedno. Nejlépe na tom najít shodu napříč politickým spektrem, jiná cesta není. Matematicky pak je ještě další věc, která je politicky nepřijatelná, a to je při hladině odchodu do důchodu ve věku 65 let tedy začít důchody snižovat. Třetí možnost je nalezení zlatého pokladu nebo nějakých ropných rezerv. Matematicky to jinak nejde.

Naše vláda se zodpovědně snažila přistoupit a podívat se pravdě do očí, a proto musela přistoupit také k důchodovým reformám. Ony totiž byly dvě. Takzvaná malá důchodová reforma musela reagovat na rozhodnutí Ústavního soudu, který rozhodl, že došlo k popření principu zásluhovosti u vysokopříjmových lidí, a bylo potřeba přepočítat důchody tak, aby byl kromě principu solidarity, který je samozřejmě správný v naší společnosti, zohledněn také řádně princip zásluhovosti. Při té příležitosti byla vytvořena tabulka, která samozřejmě není příjemná a která nám ukazuje, když chceme zachovat určitou výši důchodů, jakým způsobem se tedy má nebo nemá prodlužovat věk odchodu do důchodu. Anebo je to návrh pojďme si sednout ke stolu napříč politickým spektrem, vezměme v úvahu všechny ukazatele, které hrají roli v tomto důchodovém systému, a bavme se o reformě, která byla nějakým způsobem prohlasována a uvedena v život, a to byla takzvaná velká důchodová reforma, která umožnila snížení sociálních odvodů, což jsou vedlejší náklady práce, které jsou u nás velmi vysoké, a stejně jsou odváděny jako povinné, a možnost šetření, spoření těchto sociálních odvodů na individuální účty jednotlivých pracujících. Současná vláda tuto důchodovou reformu zrušila bez náhrady a neřekla, čím ji chce nahradit.

Pokud se podíváme na demografický vývoj a situaci důchodového účtu, tak opravdu i v dnešní době, kdy samozřejmě deficit důchodového účtu je poměrně příznivější - ale je tam - než v dobách, kdy máme nižší příjmy do státního rozpočtu, a tedy i nižší odvody, přestože tato vláda zvyšovala minimální mzdu a odvody si tímto způsobem vlastně navyšuje, tak i při číselné řadě do budoucnosti zjišťujeme, že se může stát, že nejenom deficit důchodového účtu bude takový, jaký je teď, ale bohužel vzhledem k započítání demografické krize bude spíše vyšší. Pak se asi budou muset příští politické reprezentace shodnout, pokud nebudou chtít řešit důchodovou reformu, že budou ze státního rozpočtu sanovat tento důchodový účet a budou se muset shodnout na tom, jestli peníze získají například z peněz na obranu státu, školství, zdravotnictví nebo z jiných zdrojů.

Proto je celkem úsměvný pozměňovací návrh C1 a C2, který zakazuje využití rezerv na důchodovém účtu pro státní rozpočet, když tento je i v číselné řadě do daleké, až nedohlédnutelné budoucnosti takový, že ze státního rozpočtu sanujeme důchodový účet. To je komentář k pozměňovacím návrhům C1 a C2.

Pokud jde o pozměňovací návrhy A1 a A2, které mění pozměňovacím návrhem valorizační mechanismus, a to z úrovně vazby na průměrnou mzdu z jedné třetiny na jednu polovinu růstu průměrné mzdy, tak jistě, my všichni chceme, aby důchodci měli řádnou životní úroveň a také podíl na bohatnutí společnosti, ale tímto pozměňovacím návrhem neříkáme, že zvyšujeme podíl na bohatnutí společnosti, protože tímto říkáme, že ubíráme těm, kteří pracují, nebo nerespektujeme úroveň těchto průměrných mezd, ale vůbec neřešíme bohatnutí společnosti. A bohatnutí společnosti, a tím i zvyšování důchodů se může dít pouze tím, že budeme podporovat výrobu se zvýšenou přidanou hodnotou, a tím nám potom bude stačit i valorizační mechanismus třeba na té jedné třetině, ve vazbě na jednu třetinu průměrné mzdy, protože bude bohatnout celá společnost. Pokud si toto neřekneme, tak postupně bude celá společnost chudnout. To je totiž ta pravda, které je potřeba podívat se do očí.

Pokud se vrátím k samotnému návrhu této novely, tedy zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, jak jsem již řekla, bohužel vůbec nic neřeší. Pozměňovací návrh pod písmenem B pana kolegy Opálky tam ovšem vkládá možnost přepočítání ne až za pět let, ale na tři roky, je to samozřejmě příznivější než ponechání pětileté lhůty vypočítání demografického vývoje.

Dámy a pánové, důchodová reforma a důchodové systémy jsou velmi složitá a velmi důležitá součást politiky. A bylo by opravdu záhodno, kdyby politická reprezentace napříč politickým spektrem našla shodu na tom, jaké důchody budou mít nadcházející a budoucí generace našich dětí i těch dalších generací. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Jitce Chalánkové. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy ještě s přednostním právem je pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane místopředsedo. Jenom snad malou reakci na předřečníky. Víte, důchodová reforma, a nechci tady dělat školení, protože jsme zabloudili do důchodové reformy a jsme u něčeho jiného, se přece nedělá každé čtyři roky. Úkolem téhle vlády mělo být, a já si myslím, že se to podařilo, zastabilizovat první pilíř. To je první poznámka - zastabilizovat první pilíř. To, že se zrušil druhý, o tom tady už bylo namluveno hodně, k tomu se nechci vracet. Nastartování a zrekonstruování třetího pilíře, byť to není to, co bychom asi potřebovali teď momentálně, to nikdo nepopírá, ale to se také podařilo. Takže jestliže není důchodová reforma, a není možné ji měnit každé čtyři roky, tak teď je potřeba, abychom dál na důchodové reformě v uvozovkách pracovali, ať už na třetím pilíři, je potřeba se bavit o povinnosti, nepovinnosti, ale není možné si myslet, že se dá udělat všechno během jednoho volebního období. A to si myslím, že je to, o čem jsem chtěl tady hovořit. Nevracím se teď k důchodovému pojištění, k tomu se vrátím později.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan zpravodaj přinutil k reakci dámy - nejprve paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová, po ní paní poslankyně Jitka Chalánková s faktickými poznámkami. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Když jsem viděla pana zpravodaje se zvedat, tak jsem měla naději, že mi třeba odpoví na ten dotaz. Nestalo se tak. Znovu se ptám, jestli by mi mohl osvětlit, jak to je, proč musí takováto změna být podávána pozměňovacím návrhem, proč nemohla projít připomínkovým řízením.

K tomu, co teď říkal. Prostřednictvím předsedajícího pane zpravodaji, to přece nemůžete myslet vážně, že jste na té reformě začali pracovat. To jsem něco nezaznamenala. Já se o tuto problematiku docela zajímám, ale musím říci, že důchodová komise ani nemá zadání, aby na důchodové reformě pracovala. To, co se teď děje, nemůžete přece ani vy nazývat reformou. To byste tady lhali sami sobě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Jitka Chalánková a její faktická poznámka. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Zlatá slova, vážený pane kolego, předsedo sociálního výboru. Máte pravdu, že důchodová reforma se určitě nedá předkládat někdy během krátkého období čtyř let. Zazněla tady slova, že došlo k zastabilizování prvního pilíře. Mě by zajímalo čím. Zastabilizování tím, že neděláme nic, si myslím, že nějaká zvláštní zásluha není. A to, že zastabilizování důchodového systému se může odehrát až za dvacet let, to je přesně ono. Tady je potřeba se shodnout na tom, jak budou tyto důchodové systémy stabilní za dvacet let! Proto hovořím o dalších generacích, protože pokud teď snížíme odvody na sociální pojištění, tak to jistě nese nějaké náklady a s tím vláda počítala, ta naše, a proto také byly zvýšeny hladiny daně z přidané hodnoty, protože to znamenalo, že se na osudu dalších generací shodnou všichni občané, kteří platí daň z přidané hodnoty, a tento polštář byl právě určen na sanaci důchodového účtu. Vy jste vlastně důchodovou reformu zrušili, to znamená, už nedochází k přesměrování úspor na účty jednotlivých střadatelů, ale přesto jste nesnížili úroveň hladiny daně z přidané hodnoty, takže ty příjmy tam stále jsou a reforma se nekoná. A k tomu zastabilizování by samozřejmě došlo až za těch dvacet let, protože tam by došlo k přepočítání státního důchodu a toho naspořeného balíku a až za dvacet let by došlo k zastabilizování. Pokud se společnost nechce dohodnout, nedohodne se. To je svobodná volba.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Dolejš, po něm s přednostním právem pan premiér. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Milí kolegové, s potěšením konstatuji, že pár měsíců před volbami si začínáte uvědomovat, že byste ve volebním programu měli mít něco k budoucnosti penzí. To není špatné. Pokud ovšem nebudete vědět, co přesně chcete, a nebudete chápat, že systém penzí by měl být stabilní na desítky let, tak dopadneme v příštím volebním období zhruba jako v tomto. Takže klidně si tady demonstrujte svá trika podle toho, jak myslíte, že naložíte s příštími generacemi důchodců, ale uvědomte si, že teď máme na stole pouze dvě klíčové parametrické změny, pokud jde o zastropování odchodu do důchodu a pokud jde o valorizační schéma. A máme samozřejmě různé politické názory, ale podtrhl bych jednu věc. To je přesně věc, po které dlouhodobě - dlouhodobě - volají sami senioři a jejich organizace, protože jakékoli prodlužování věku do důchodu a nevyhovující valorizační schéma dopadá právě na ně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S přednostním právem pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vážený pane místopředsedo, já nejsem stoupencem dlouhých rozprav ve třetím čtení. Myslím si, že bychom měli v zásadě ctít ducha jednacího řádu, nicméně pokud ta rozprava se zde rozběhla, tak cítím potřebu se k ní také jednoznačně vyjádřit.

Rozhodně nesouhlasím s tím, že změny, které navrhujeme, nejsou podstatné nebo nejsou důležité. Podle mého názoru podstatné a důležité jsou. To, že navrhujeme zastropovat věk pro odchod do důchodu na 65 letech, je přece důležitá podstatná změna. Je to zejména signál vůči generacím, těm silným populačním ročníkům, které se narodily v 70. letech, které dneska nesou hlavní zátěž ekonomického života, vlastně ty ročníky narozené v 70., v první polovině 80. let dneska tvoří páteř ekonomicky aktivních obyvatel, a těmto lidem my jasně říkáme, k jakému datu půjdou do důchodu. A pro ty lidi narozené v 70. letech a v 80. letech je to přece dobrá zpráva, protože kdybychom nenavrhli zastropovat věk pro odchod do důchodu na 65 letech, tak lidé narození v 70. a 80. letech by odcházeli později. Odcházeli by do důchodu v 66, 67 letech, nebo ještě později.

A tím, že navrhujeme zastropovat věk pro odchod do důchodu na 65 letech, tak také odstraňujeme tu abnormalitu, která u nás existuje. My jsme v jednom směru naprosto extrémní, pokud jde o důchodový systém. Jsme extrémní v tom, že nemáme žádný pevný věk odchodu do důchodu. A podívejte se prosím do okolních zemí, podívejte se na to, jak to vypadá v Evropské unii, podívejte se na ty země, které mají podobnou střední délku života, jako má Česká republika. Všechny tyhle státy mají pevný věk pro odchod do důchodu. Někde je to 64 let, někde je to 65, v řadě zemí je to 67, ale mají pevný věk. Žádná země v Evropě, a prosím mě opravte, dejte mi příklad jediné země v Evropě, která má systém, který platí do dneška tady. To znamená, že ten věk se neustále posouvá, tzn. každá další generace má perspektivu, že půjde do důchodu z hlediska toho státního systému o několik měsíců později. A přece všichni víme, že to není udržitelné. Tady se nastavilo, v době, kdy vládla pravice, se nastavil posuvný věk odchodu do důchodu, tzv. nekonečný věk odchodu do důchodu, a počítalo se s čím? Že lidé v 70 budou schopni se udržet na trhu práce? Rozumíte? To je systém, který není udržitelný. My jsme si tady lhali do kapsy, nebo ta pravicová většina si lhala do kapsy, když tady vytvářela důchodový systém, který očekává, že lidé v takto pozdním věku budou schopni se uživit a udržet na trhu práce. Možná v několika výjimečných profesích, ale ve většině profesí samozřejmě že ne.

Takže podle mého názoru to, co zde navrhujeme, je stejný systém, jako je v drtivé většině ostatních evropských zemí. Lidé prostě vědí, v kolika půjdou do důchodu. Je tady pevná hranice, která by se neměla přehodnocovat, pokud pro to nebudou vážné důvody. 65 let. Místo 66, 67 nebo 68, podle toho, jak se lidé v těch minulých letech, v jakých ročnících se narodili. To je první poznámka. Je to důležitá změna a myslím si, že to je pozitivní signál vůči těm silným populačním ročníkům, že se to zastropuje na 65 letech a že ten věk se dál posouvat nebude.

A druhá poznámka se týká valorizace. Přece taky víme, jak to vypadá, že se poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou posouvá v neprospěch důchodců, že ten podíl klesá, že v minulosti byl kolem 45 %, dneska se pohybuje kolem 40 %, a kdybychom nezměnili systém valorizace penzí, tak podíl důchodů vůči průměrné mzdě půjde dále dolů. A když se zeptáte lidí, kteří mají před důchodem, tak jejich největší obava je, jaký ten důchod jim bude vyměřen a jestli to pro ně znamenat prudký pád do chudoby. A bohužel, skoro 20 % důchodců patří k té kategorii, která je v zásadě ohrožena chudobou okamžitě. To znamená, jiný systém valorizace penzí, který tady dneska navrhujeme, povede k tomu, že se nebudou tolik rozevírat nůžky mezi průměrnou mzdou v ekonomice a průměrným důchodem. To znamená, že budeme schopni udržet ten náhradový poměr blíže 40 % i v příštích letech, což je, myslím, také důležitá věc.

Já vím, že tady dneska mluvíme o abstraktních tématech, ale pro většinu seniorů návrh, který dneska budeme hlasovat, je naprosto konkrétní. Je naprosto konkrétní, protože když tady dneska ten návrh schválíme, bude přijat, tak to umožní příští rok, aby se valorizace pohybovala někde kolem 500 korun v průměru, což řadě seniorů vynahradí ta minulá léta, kdy zejména před rokem 2013 ty valorizace byly hubené, protože se změnilo valorizační schéma, ignorovala se plná inflace a valorizovalo se jenom podle jedné třetiny. Takže my jsme tady udělali důležité změny během volebního období a teď to završujeme návrhem, který podle mého názoru výrazně zlepší situaci seniorů v příštích letech, protože se tady vytváří valorizační schéma, které zohledňuje jejich životní náklady. Zohledňuje je lépe než ten stávající systém započítávání obecné inflace.

A poslední poznámka, abych nemluvil ve třetím čtení zase příliš dlouho. Týká se to toho zrušeného druhého pilíře. No, musím říci, že nám na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku závidí, že se nám vlastně ten druhý pilíř podařilo tak hladce zrušit, protože na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku se to nepovedlo a musela přijímat docela extrémní řešení, jako třeba v Polsku, kde do značné míry peníze, které byly naskládány ve druhém pilíři, tak je polská vláda znárodnila a fakticky je zapojila do veřejných rozpočtů. Na Slovensku, v Maďarsku ten druhý pilíř výrazným způsobem osekali, protože zjistili, že to skutečně není efektivní z hlediska toho, jak to nastavili. Díky bohu za to, že se nám podařilo v rámci koalice a v rámci vládní většiny v tomto volebním období druhý pilíř zrušit. Ve skutečnosti to byl nepovedený nápad a já myslím, že kolegové a kolegyně z pravice to víte sami. Jestliže ten systém tady několik let fungoval a přihlásilo se do něj všeho všudy kolem 80 tisíc lidí, a to ještě lidí s nejvyššími příjmy, a to ještě lidí, kteří vůbec nemusí řešit pravděpodobně svoje budoucí důchodové příjmy, prostě se tam přihlásili ti, pro které to bylo extrémně výhodné z hlediska odvodů na sociální pojištění, tak je nakonec dobře, že ten systém skončil, protože stejně byste museli za pár let přiznat, že to je krach, stejně by se musely přenastavovat parametry a nakonec by z toho byla jenom jedna velká blamáž.

Takže pro veřejné rozpočty, pro seniory je dobře, že se ten pilíř zrušil. A soustřeďme se v příštích letech na stabilizaci státního důchodového pilíře, který tady musí zůstat jako hlavní opora pro budoucí důchodce, a soustřeďme se na zatraktivnění penzijního připojištění a dobrovolného spoření v rámci třetího pilíře. A i tady si myslím, že jsme během tohoto funkčního období udělali pozitivní kroky, které přispívají k tomu, aby se tento pilíř dobrovolného spoření stabilizoval. Rozumím tomu, že je zde debata o tom, jestli ta procedura byla naprosto ideální z hlediska předkládání pozměňovacích návrhů, nicméně je to podle mého názoru procedura, kterou nelze žádným způsobem zpochybnit, a já bych velice rád, kdyby dneska Poslanecká sněmovna o tom návrhu hlasovala a kdyby ten návrh byl schválen. Děkuji. (Slabý potlesk.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Mám tu čtyři faktické poznámky. Nejprve s faktickou poznámkou paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová, po ní Jitka Chalánková, po ní pan poslanec Karel Fiedler, po něm pan poslanec Ivan Gabal. Ještě než dám slovo paní poslankyni, tak pan poslanec Simeon Karamazov se omlouvá dnes od 11.30 z osobních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Slyšeli jsme tady od pana premiéra, že jsme jediní v Evropě, kteří mají variabilní věk odchodu do důchodu, který se průběžně zvyšuje, a to je tedy jako důkaz toho, že je to špatně. Tak já vám řeknu, pane premiére prostřednictvím předsedajícího, že jsme jediní v Evropě, kteří teď budou mít, pokud to tedy projde schvalovacím procesem až do konce, diferencované odvody podle počtu dětí. A to vám nevadí? Takže na jedné straně být jediní v Evropě s jedním parametrem toho systému je na závadu, a na druhé straně to, co zavádíte vy, kde se vlastně jedná opravdu o jasné znepřehlednění systému vytvoření mnohem složitějším, to už je v pořádku, byť víme, že jediná země, která se pokusila o to zavést tento nástroj, bylo Slovensko, kde to po dvou letech zrušili. Tak to nevadí. Tak to je jedna věc. To je jedna poznámka. To je zajímavé.

Další věc. Vy jste říkal, že to je jistota pro lidi, že budou mít jasnou hranici, kdy do důchodu půjdou. Já tady mám vytištěný ten zákon, o kterém jednáme, včetně důvodové zprávy. (Ukazuje štos papírů.) Dovolila bych si z toho citovat § 4a, který se tam nově vkládá, řeší, že Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá vládě do 30. června kalendářního roku, který končí číslicí 4 nebo 9, zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci atd. Já vám to věnuji, pane premiére, abyste si to mohl přečíst, abyste věděl, o čem tady jednáme. Protože vy už v samotném návrhu zákona říkáte, že se to má přehodnocovat. Takže jakápak jistota? Jistota na jak dlouho? Na další dva roky? Nebo vlastně do roku, který končí čtyřkou, a do roku, který končí devítkou? Abychom to řekli zcela pregnantně, jak to v tom zákoně je. (Předává vytištěný zákon premiérovi.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně, i za dodržení času. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Eviduji tři faktické poznámky. První vystoupí paní poslankyně Chalánková, připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Děkuji i paní kolegyni předřečnici, protože jsem chtěla právě tohle říci, že místo jistoty spíše uvádíme ty další generace do nejistoty. Zřejmě mě pan premiér nějak moc neposlouchal, protože pokud měníme valorizační mechanismus z jedné třetiny na jednu polovinu, tak se opravdu velmi něco změní. Jedna třetina je vždycky jednou třetinou. A pokud porostou průměrné mzdy, tak i ta jedna třetina bude samozřejmě vyšší a ta valorizace bude vyšší. To už jsem tady jasně řekla a není třeba to v tom měnit. Buďto společnost bohatnout bude, nebo nebude.

Pokud mluvíte o tom, že do velké důchodové reformy vstoupilo pouze 80 tisíc lidí, no samozřejmě. Od začátku byli varováni, že pokud se sociální demokracie dostane k moci, tak tuto důchodovou reformu zruší. My jsme ji zavedli jako nepovinnou, dobrovolnou, což samozřejmě je na vadě tohoto systému, protože odváděná 3 % jsou vždy 3 % a je úplně jedno, jestli z vyšší, nebo nižší mzdy, protože vždycky jsou to procenta. To je procentuální odvod.

Pokud hovoříte o tom, že Slovensko či Maďarsko zrušilo svůj důchodový spořicí pilíř, ano, byla tam mnohem vyšší procenta, která byla odváděna na spoření. Ale oni je zapojili zpět rozhodnutím státu do toho státního rozpočtu, ale my je tam odvádíme přece pořád také, protože pokud odvody na sociální pojištění nesnižujeme, tak je tam stejně odvádíme stále.

Pokud jde o to, že naši budoucí důchodci po roce 2030 budou mít jistotu, kdy půjdou do důchodu - no právě že nebudou. A znovu bych se musela vrátit k trojčlence: přepočítáme, přehodnotíme, my vlastně nevíme, a pak možná budeme muset něco udělat.

Evropské země bohužel musí také přistupovat k tomu, že zastropování věku odchodu do důchodu, které mají dnes, a to i na 67 let, budou muset přehodnocovat. U nás je extrémní závislost na prvním průběžném pilíři. V jiných zemích jsou tam ještě další možnosti spoření, zaměstnaneckého připojištění a jiné zabezpečení na stáří. Lidé prostě během svého života na to zabezpečení (upozornění na čas) nespoléhají pouze na ten státní pilíř. Pak už bych hovořila o tom, co jste řekl. Ano, bude klesat podíl vazby důchodu na průměrnou mzdu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní poslankyně, omlouvám se, přihlásila jste se s faktickou poznámkou. Když tak se přihlaste řádně do rozpravy, udělím vám slovo.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Připraví se pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: K tomu, co tady zaznělo. Samozřejmě je třeba nějakým rozumným způsobem stanovit nebo omezit věk odchodu do důchodu, aby... Prostě není možné to stále donekonečna posouvat, obzvláště u některých profesí.

Ale co jsem chtěl říct, co už tady říkali předřečníci, a určitě to zazní i od některých dalších, kteří, vidím, že jsou přihlášeni na tabuli. Já opravdu postrádám... A já jsem byl jeden z těch... My jsme to měli ve volebním programu, který já tedy dodržuji, přestože jsem dnes nezařazený, a hlasoval jsem pro zrušení druhého pilíře také. Ale to, v čem má pravdu pravicová opozice, je to, že jsme sice jednu věc zrušili, ale ta koncepce není. A v tuto chvíli jestliže se bude měnit, nebo nastavovat jinak pravidla odchodu věku do důchodu, a já s tím souhlasím - ale jsme na konci volebního období, a co tady zaznívá dnes a denně, včera, dnes, prostě tato vláda nepřipravila důchodovou reformu. Toto je jen nějaká dílčí změna. Na konci volebního období dělat takovéto zásadní kroky... Řekněme si upřímně, co bude dál? Jak budou důchody financované? To tento návrh neřeší. Nevíme, co bude do budoucna. Je to pouze předvolební období a těchto návrhů, jak už říkali mí další předřečníci, vidíme více a více se zásadními zásahy do státního rozpočtu, což já jako člen rozpočtového výboru nesu velmi nelibě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám pana poslance Ivana Gabala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Pane premiére, kolegyně, kolegové, napsal jsem si pozvánky na velikonoční přání, tak ho uplatním. (Ukazuje velikonoční přání.) Přeji vám všem hezké Velikonoce.

Ale k věci. Já jako koaliční poslanec to podpořím, samozřejmě máme to v koaliční smlouvě. Ale čekal jsem, že práce na důchodovém systému bude vnímat daleko zásadnější, širší témata, ne jenom krátkozrace jedno volební období. Řeknu která. Kromě toho, že počtvrté v tomto volebním období říkám, že zrušení předchozího pilíře byla hrubá rána do důvěry lidí ve stabilitu našeho důchodového systému a byla to chyba, tak říkám, že zaprvé dlouhodobá perspektiva demografického vývoje stojí za zájmem některých evropských zemí na přechodu k vícerychlostní Evropě. Analýzy to uvádějí dokonce na prvním místě. Analýza atlantické komise americké uvádí demografický vývoj v Evropě jako hlavní hrozbu mezinárodnímu postavení Evropy. V roce 2080 už budeme představovat malé procento globální populace. V témže roce 2080 budou na jednoho důchodce jenom dva ekonomicky aktivní, v současné době jich je pět. A v roce 2080 bude v Evropě zhruba 15 až 17 % lidí nad 70 let. To znamená, náš zájem dlouhodobě je, jak prodlužujeme střední délku života, a tady jsme to dokázali za 20 let o 10 let, udržovat maximálně dlouho lidi ekonomicky aktivní nejenom kvůli bezrezervovému důchodovému systému, ale aby se taky o sebe dokázali postarat v oblasti sociálních nákladů a podobně.

V tomto případě podle mého názoru nasazení důchodového limitu, které ještě si navíc já beru osobně od paní ministryně (upozornění na čas), je podle mého názoru krok ve zcela opačném směru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Neeviduji žádnou faktickou poznámku. A nyní tedy řádně přihlášení. První vystoupí pan poslanec Opálka, připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, k důchodové reformě jsem mluvil při prvním čtení, takže už si to odpustím. Dovolte mi, protože tehdy jsem neměl vlastně moc prostoru ke zdůvodnění svého pozměňovacího návrhu, abych se na jeho principu zastavil, i nad tím, co tady probíhá v diskusi.

Víte, demografický vývoj - říká se, že je jasný. Ale demografický vývoj není aritmetika. Demografický vývoj jsou taky biologické limity. A těžko odhadovat, jak se biologické limity v určité fázi projeví a tento náš aritmetický předpoklad zvrátí. Vedle toho taky stojíme před průmyslovou revolucí 4.0, kde řadu zaměstnanců nahradí roboti, a bude se tady asi Sněmovna bavit o tom, jestli i z robotů se bude odvádět daň a důchodové a nemocenské pojištění pro ty, co zbudou mimo systém. Takže těch problémů nastane hodně.

Dovolte mi také malé zamyšlení. Dosavadní vývoj společnosti je doprovázen kladným vnímáním prodlužující se střední délky života. Příčin je několik. Uvedu dožití ročníků, které prožily nepříznivé sociálně-ekonomické podmínky přelomu 19. a 20. století a období světových válek a poválečné období. Ti, kdož přirozeně odešli, samozřejmě v tom průměru prodloužili dožitelnost. Další příčinou růstu délky života je stále se zlepšující životní úroveň a stav životního prostředí i celospolečenský důraz na zdravý životní styl. Velkou roli hraje rovněž dostupnost kvalitní zdravotní péče vycházející ze stále modernějších poznatků vědy a výzkumu, zavádění nových technologií, léčebných metod, postupů a medikamentů. To na straně jedné jako plus.

Ale máme taky druhou stranu. A na druhé straně jsme v naší společnosti svědky zvyšujícího se výskytu vrozených vad, civilizačních nemocí, nemocí z povolání, závažných úrazů, ty plynou z nového způsobu života, negativního působení stresu na lidský organismus, psychosomatická onemocnění a rostoucí výskyt psychických onemocnění. To nějak v těch svých výhledech demografického vývoje zapomínáme brát v úvahu. Roste tedy počet žádostí o invalidní důchody, kde se situace komplikuje zpřísněním. To znamená, že delší doba dožití ještě není zárukou prodlužující se délky života v plném zdraví včetně tomu odpovídajících pracovních schopností. A situaci komplikují i takové věci, že jsme se nebyli schopni domluvit na znovuobnovení kategorií a odchodu důchodového věku tak jako u horníků i u jiných těžkých povolání.

Když se podíváte na předlohu materiálu původní, kterou nám předložila vláda, tak tam máte § 4a. V tom § 4a se vlastně dává možnost budoucím vládám a budoucím parlamentům reagovat na situaci prodlužujícího se života, střední délky života a vlastně prodlužovat těch 65 let dále. A když se podíváte na důvodovou zprávu, tak v té důvodové zprávě na straně 15 v prvním odstavci se mimo jiné hovoří, že pokud bude schválen § 4a, tak vláda dostane už v roce 2018, to znamená v příštím roce, novou informaci k posouzení generace, která se narodila v roce 1994, v roce 2019 dosáhne věku 25 let a stanovená její úroveň by měla podle demografických propočtů být statutární věkovou hranicí odchodu do důchodu na 68,6 let. To je o 3,6 let více než současných 65 let, to znamená, že by měla odcházet v roce 2062 a tři měsíce. Až tak dalece vidíme ten aritmetický vývoj.

Nyní se dostanu k tomu svému pozměňovacímu návrhu, protože abychom v budoucnu předešli novým sociálním problémům, které mohou doprovázet necitlivé automatické zvyšování statutární věkové hranice pro nárok na starobní důchod, doplňuji § 4b svým pozměňovacím návrhem, který předpokládá v čase zpřesnění odhadu a bere v úvahu další důležité parametry, tj. nezohlednění kritéria naděje dožití ve zdraví, které by mohlo vést k (nesrozumitelné) počtu invalidních důchodů či předčasných důchodů, které jsou však pro občany méně příznivé, a dále zvyšovat na pracovním trhu počet ekonomicky aktivních seniorů v době vyšší nezaměstnanosti, například v době ekonomické krize či dopadu čtvrté průmyslové revoluce atd. To by mohlo způsobit ještě větší nezaměstnanost a nepříznivou situaci pro občany, ale samozřejmě i pro stát. Ti občané by na tom byli daleko lépe, kdyby byli už ve statusu poproduktivního věku.

Potřebné informace k rozhodování bych proto doporučoval, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí čerpalo z agendy Českého statistického úřadu, které už z návrhu zákona bude dostávat co pět let, ale také z agendy Ústavu zdravotních informací a statistik a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, případně i ze spolupráce s dalšími organizacemi, jako například Eurostat a jiné. Samozřejmě že celý ten režim by předpokládal i vlastní metodiku ministerstva, případně podzákonné normy. A tak na základě toho rozhodnutí může a nemusí vláda přistoupit ještě ke korekci. To znamená, když jsem hovořil o tom ročníku 1994, kterému by se tedy novou zákonnou úpravou prodloužil věk odchodu do důchodu, tak v roce 2056 by ještě vláda mohla posoudit, jestli podklady statistiky odpovídají skutečnosti, a vzít v úvahu ty parametry v těch dvou institucích, o kterých jsem hovořil.

Tolik tedy k podpoře mého pozměňovacího návrhu.

Co se týká mého druhého pozměňovacího návrhu, tzn. těch valorizací, ano, můžeme diskutovat o způsobu předložení, ale realita je taková, a hovořil o tom pan předseda vlády, ale možná nejen on, že dochází ke snižování náhradového poměru, že dochází k rozevírání nůžek mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem. A to samozřejmě ještě bude v současné situaci, jak vidíme, umocňovat růst inflace. Takže je třeba na to reagovat. Volby jsou každé dva roky, takže je docela problém kdy.

Ale chtěl bych podtrhnout, že náhradový poměr výdajů na důchody k hrubému domácímu produktu v České republice nečiní ani 10 %. V zahraničí je to 12, většinou 13 %. Takže se budeme muset zamýšlet, kde ty peníze budeme brát. Jedna z možností jsou placení státu za náhradní doby, které jsou uznány jako nárok na důchod, ale nikdo za ně neplatí. A my tady máme zkušenost z všeobecného zdravotního pojištění, že státní pojištěnci hradí zdravotním pojišťovnám. Takže to je jedna z cest, jak zlegalizovat a odstranit tu kritiku, že vzniká deficit na důchodovém účtu. Dle mého názoru bylo docela nešťastné, že jsme přešli ze zajišťovacího systému na pojišťovací systém, a teď neustále hledáme příjmy a výdaje, a ten deficit. Kdyby to byl zajišťovací systém, tak tu bilanci nemusíme takhle striktně hledat a řešit to v daňových systémech.

Děkuji vám za pozornost i za podporu mého pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Svoboda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Hezké poledne. K mé poznámce mě přiměl projev kolegy Opálka, který teď velmi zajímavým způsobem říkal, jaký bude vývoj generační a věkový, a hovořil o otázkách prodlužování života. Dovolte, abych z toho medicínského pohledu vložil do všech vašich úvah jednu věc, která je skutečný dynamit.

Podle současných vědomostí víme, že životnost buňky se pohybuje někde na úrovni 120, 130 let. Je to tedy horní hranice, do které svým věkem můžeme dospět, a znamená to tedy, že takto se nám bude prodlužovat průměrný věk života stále dále. Při dnešních zkušenostech s transplantacemi a s náhradou buněk to může znamenat, že ani tato hranice není konečná. Dokonce to může znamenat, že lidé v tom věku budou významně fyzicky a psychicky schopni být zaměstnanci a vydělávat.

To všechno jsou úvahy, které by už dneska měly být do všeho toho našeho myšlení začleněné. Prostě proto, že hranice pro odchod do důchodu je zatím vypočítávána statisticky, ale vůbec se neopírá o to, jak se bude akcelerovat medicína, jak se bude akcelerovat vývoj té společnosti. A určitě se bude akcelerovat tak, že průměrný věk a schopnost života ve vysokém věku se bude zásadním způsobem měnit. Nakonec jsme země, která je toho příkladem, protože rychlost nárůstu průměrného věku dožití v naší zemi nemá nikde v historii obdoby, to, co se tady stalo od roku 1989 do dneška.

Čili prosím, ve všech těch úvahách o tom, jak budeme zajišťovat důchod a jak budeme zajišťovat živobytí (upozornění na čas) pro ty staré lidi, musí vycházet i z medicínských vědomostí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než udělím slovo, přečtu omluvy. Dnes od 12.30 do 15 hodin z důvodu jednání se omlouvá paní poslankyně Jana Hnyková, dnes od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec František Petrtýl a dnes od 13 hodin do konce jednání ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Zdeněk Soukup.

Jako další vystoupí v rozpravě řádně přihlášený pan poslanec Vilímec. Ještě jedna omluva. Dnes od 12.30 se omlouvá pan místopředseda Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Tak nejdřív řeknu, že si vážím, že při této debatě je tady pan předseda vlády. Je to myslím třeba vyzvednout. Na druhé straně jsou zde vznášeny pozměňovací návrhy, které výrazně dopadají do státního rozpočtu nejen příštího, ale dalších let. A zeptám se, kde je ministr financí? Mě by zajímalo stanovisko ministra financí k návrhu pana Sklenáka, resp. výborovému, nebo dokonce k návrhu na úpravu rozpočtových pravidel. Myslím, že bez ministra financí těžko např. k návrhu na úpravu rozpočtových pravidel můžeme zaujmout nějaké stanovisko.

Kvituji, že je tady pan předseda vlády, že se zapojil do diskuse. Nevím, jestli šťastně, nebo nešťastně. On zde uvedl, že vlastně jedinou zemí, která nemá zafixovaný věk odchodu do důchodu, je Česká republika. Tak já jsem si, pane předsedo vlády prostřednictvím pana předsedajícího, nalistoval závěrečnou zprávu z regulace, takzvaná tedy RIA, a chvilku jsem zvažoval, jestli nemám tady předčítat jednotlivé důchodové systémy. A kdybych to předčítal, tak určitě se dneska k hlasování nedobéřeme, a to, podotýkám, není mou ambicí ani cílem. Ale když jste tady mluvil např. o Slovensku, což je náš nejbližší sousední stát, tak přece jenom něco uvedu, aby bylo evidentní, že to není tak, že by nikde nebyla nějaká postupná valorizace, nebo postupné navyšování odchodu do důchodu. (V sále je velmi rušno.)

Odcituji z té závěrečné zprávy o dopadu regulace o slovenském systému. V roce 2012 - cituji - byl přijat zákon, který od roku 2017 zavádí mechanismus automatické úpravy důchodového věku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale zjednám trochu pořádek v sále, zvlášť v levé části poprosím, aby se kolegové ztišili. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Textace právní úpravy je poměrně složitá, nicméně základem je srovnání dvou pětiletých, bezprostředně po sobě jdoucích klouzavých průměrů střední délky života a vypočítání reálného posunu naděje dožití v počtu dnů. Základním parametrem je střední délka života vykázaná statistickým úřadem společná pro muže a ženy. Předběžné kalkulace a odhady ukazují růst důchodového věku každoročně o přibližně 50 dnů. Konzervativnější očekávají růst okolo 35 dnů. Důchodový věk - a teď pozor - možná, že by bylo dobré, kdyby pan předseda vlády se nerozptyloval jistě zajímavou debatou s panem předsedou výboru pro sociální politiku. A teď pozor, cituji: Důchodový věk tak není určen, ale je každoročně k 31. říjnu oznámen posun důchodového věku o příslušný vypočtený počet dnů. Orientačně tak lze odhadnout, že důchodový věk pro člověka narozeného v roce 1970 bude 62 let plus 800 dnů, což je 64 let a cca 2 měsíce. Člověk narozený v roce 2004 by měl odcházet dle tohoto mechanismu přibližně v 70 letech věku.

Já nepléduju za systém na Slovensku. Pouze ilustruji, že nejsme jedinou zemí, která měla odvahu v minulém volebním období zrušit tu fixaci pevného věku odchodu do důchodu. Myslím, že samotná fixace a zavedení opětovné fixace odchodu do důchodu je skutečně spíše zástupným problémem, a ta opětovná fixace v navrhované podobě podle mého názoru naopak znesnadní jakoukoliv debatu o případné revizi věku odchodu do důchodu. Navíc řešíme věc, která stejně nastane až v roce 2030. Tady bude několik vlád, a jak to bude v roce 2030, nikdo neví. Takže žádná jistota tímto zákonem ani nevzniká.

Kdo doplatí na obecně oddalování nutných změn v důchodovém systému, je evidentní. To jsou mladé ročníky. Na to já už nedoplatím, protože já už se snad toho dožiji, aby stát z toho prvního pilíře na něco přispěl. Náš důchodový systém, a vy jste to řekl jasně, my spoléháme pouze na první průběžný pilíř plus dejme tomu nějaké dobrovolné připojištění. Dobře víme, jaké úložky tam jsou a že to nezajišťuje adekvátní prostředky pro zabezpečení důchodců. Ten náš systém je mimořádně rovnostářský, a pokud nemají penzisté naspořeny další prostředky, tak to v mnoha případech skutečně znamená výrazný příjmový propad. Nebudu mluvit o tom, že vláda v zásadě předvedla jediné, až na ty parametrické změny, a to zrušit tu důchodovou reformu, ten druhý důchodový pilíř. Nic vlastně dalšího nepředvedla. Nic dalšího nepředložila.

Pokud se týká těch pozměňovacích návrhů, tak opět se opakuje skutečně scénář, který známe z jiných zákonů v sociální oblasti, kdy předseda klubu sociální demokracie načítá na výboru, resp. ve druhém čtení návrh, který jde evidentně za rámec toho, na čem byla ochotna se koalice domluvit. Je to skutečně významná změna, a proto bych požádal o to, jaký názor na tuto změnu má pan ministr financí. Myslím, že jako předseda vlády - i když tady už pan předseda vlády není. Je tam. Tak já se omlouvám. Tak by neměl být klidný z toho, že neznáme stanovisko strážce státní pokladny, pana ministra financí, pana ministra Babiše.

V minulých volebních obdobích nepřipadalo v úvahu, že by při jednání o důchodových zákonech nebyl přítomen ministr financí, když jde o tak důležité věci. Tady bych ohledně valorizace skutečně doporučoval daleko odpovědnější debatu. Každá taková změna může vypadat na první pohled zajímavě, ale ten valorizační vzorec musí být udržitelný, a to nejen v době, kdy se takzvaně ekonomice daří, a musí být z mého pohledu provázán na celkovou výkonnost ekonomiky. Možná těch 50 % je málo, možná by bylo lépe, kdyby byly dvě třetiny. Docela bych rád znal stanovisko ministra financí.

Pokud se týká změny zákona o rozpočtových pravidlech, kterou načetl pan poslanec Sklenák až ve druhém čtení, tak to je samozřejmě klasický přílepek. A já si nedokážu představit, kdybych byl v pozici pana ministra financí, to nikdy asi nebudu, že nějaký poslanec, byť předseda klubu významné politické strany, zasahuje tak významně do gesce, kterou má Ministerstvo financí. Podává tak významný návrh zákona o rozpočtových pravidlech. A opět stanovisko ministra financí neznáme, pouze se ho dočítám někde v médiích. A skutečně by bylo možná vhodné, pane předsedo vlády prostřednictvím pana předsedajícího, kdybyste zajistil v těchto věcech účast pana ministra financí. Protože to je přece základním vodítkem pro každého poslance, jestli například takovou změnu, takovou úpravu rozpočtových pravidel máme podpořit, anebo podpořit nemáme.

My skutečně nebudeme hlasovat pro tento zákon jako celek, který v zásadě nic podstatného v důchodech neřeší a podle mého názoru naopak mnohé problémy do budoucna jen způsobuje. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Přečtu zrušení omluvy. Pan poslanec Grospič ruší svou omluvu z dopoledního jednání, dostavil se na jednání Poslanecké sněmovny.

Jako další vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Budu mít jenom pár dotazů prostřednictvím předsedajícího. Já tady zmíním pár čísel, protože několik čísel už tady během dneška zaznělo. Díval jsem se na to, jak se vyvíjejí výdaje na penze za nějakou časovou řadu. Když se podíváme na rok 2000, tak jsme na důchody vydali 181 miliard korun. Když se podíváme na rok 2010, tak už je to 338 miliard korun. V roce 2015 to bylo 385 miliard korun. Bez nějakých dramatických zásahů vlády je ten trend neúprosný. A je zřejmé, že podobnými dílčími pozměňovacími návrhy tomu trendu nepomůžeme, ale naopak ho prohloubíme.

Chci se zeptat, co s tím budeme dělat. Protože je zřejmé, že demografický trend je neúprosný a ta čísla se dále budou zhoršovat a výdaje na penze budou ubírat více a více prostředků ze státního rozpočtu. Může se stát, že jednání o rozpočtu bude v budoucnu naprosto zbytečné, protože mandatorní výdaje budou tvořit drtivou část toho rozpočtu a Poslanecká sněmovna, respektive ministr financí nebude mít cokoliv přerozdělovat. Chci se zeptat, jakým způsobem ten trend chce vláda řešit. (V sále je trvalý silný hluk.)

Doufal jsem, že když vznikla Potůčkova reforma, Potůčkova komise, která se měla zabývat tématem penzí, očekával jsem, že to nebude pouze pro alibi toho, že se zruší penzijní reforma předchozí vlády, se kterou jste nemuseli souhlasit, která jistě nebyla dokonalá, nicméně očekával jsem, že za ty čtyři roky přijde současná vláda alespoň s návrhem nějaké penzijní reformy, se kterou bychom třeba nemuseli souhlasit. Mohli bychom k ní být stejně kritičtí a stejně tvrdí, jako jste byli vy k penzijní reformě, kterou provedla předchozí vláda. Nicméně Potůčkova komise neudělala vůbec nic, než že -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale míra hluku v sále je velmi vysoká. Jestli máte nějaké téma, které chcete řešit, požádám vás, abyste šli do předsálí, požádám vás o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Čili Potůčkova komise posloužila pouze jako alibi k tomu, aby se zrušila předchozí penzijní reforma, a nepřišla ani s náznakem toho, jak ten trend, o kterém jsem tady hovořil v číslech, řešit.

Ono je hrozně hezké pár měsíců před volbami té či oné skupině přidat peníze. Vůbec nezpochybňuji to, že senioři jsou skupina, které bychom přidávat měli. Ale je potřeba také říct to B, je potřeba říct, kde na to budeme brát. A nejenom za rok, za dva, za tři, ale kde na to budeme brát za 10 let, za 20 let, za 30 let. A pokud budou v této Sněmovně přibývat pouze návrhy tohoto charakteru, čili dílčí, které neřeší jakýkoliv systémový prvek důchodového systému, tak prostě dojdeme k tomu, že vláda nebude mít peníze na to vyplácet důchody mladším generacím, a aniž by cokoli udělala, tak vlastně přispěje k tomu, že bude existovat rovný důchod pro všechny a na většinu výdajů spojených s neaktivní částí života si dnešní mladší generace budou zkrátka muset naspořit sami. Anebo přiznejte, že s žádnou reformou nepočítáte, že chcete tento trend dále prohlubovat, ale pak nám řekněte, kde na to chcete vzít.

A ptám se pana premiéra prostřednictvím pana předsedajícího, jestli bude zvyšovat povinné odvody ze mzdy, které jsou v ČR jedny z nejvyšších. V rámci OECD i v rámci EU máme jedny z nejvyšších odvodů z práce, což samozřejmě pro český trh práce není dobrou zprávou. Anebo jestli chcete zvyšovat daně, protože v jedné chvíli se předseda důchodové komise pan profesor Potůček přeřekl, nebo možná nedával dost velký pozor, ale přiznal, že u nás jsou majetkové daně nižší, než je průměr OECD, a že je to ta cesta, v rámci které lze získat dodatečné výdaje na důchody. Tak nám to řekněte férově, že penzijní reformu nechcete dělat, že chcete zvyšovat daně, a řekněte nám, jestli to budou daně majetkové, nebo jestli budete zvyšovat dál už tak vysoké odvody, které zatěžují naši práci.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Eviduji dvě faktické poznámky. Nejprve vystoupí pan poslanec Svoboda, připraví se paní poslankyně Pekarová. (Hovor mimo mikrofon.) Dobrá, pan poslanec Svoboda ruší svou přihlášku. Paní poslankyně Pekarová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já vím, že ta diskuse byla velmi dlouhá, ale odpovědi na svůj dotaz jsem se stále nedočkala, paní ministryně se statečně promlčela celou diskusí. A pan zpravodaj, byť jsem ho oslovovala přímo, vůbec nereagoval na můj dotaz. Tak já se ještě jednou o to pokusím a poprosím, velice pěkně prosím prostřednictvím pana předsedajícího. Můžeme dostat odpovědi na dotazy, které jsme tady vznesli, nebo to necháte tak, že vás nezajímají názory ostatních a je vám to jedno? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní eviduji přihlášku s přednostním právem, pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak zkusme trošku zrekapitulovat toto volební období, a co tato vládní koalice udělala v oblasti důchodů. Založila si komisi na zrušení druhého pilíře, tam si to prohlasovala ve spolupráci se stranou KSČM a to je vlastně všechno. Pak se drží svých osvědčených receptů a toho okřídleného "zdroje jsou". My jsme jako konstruktivní opozice, a pan zpravodaj si na to určitě vzpomene, když se poprvé projednával zákon o mimořádném zvýšení důchodů, tak jsme uznali, že valorizační vzorec si zaslouží jistou korekci, a vyzývali jsme vládní koalici k tomu, abychom vedli odbornou debatu, jak změnit valorizační vzorec, aby mimo jiné lépe reagoval na vývoj ekonomiky. Je přece úplně jiná situace v okamžiku, kdy ekonomika několik let po sobě roste, a je úplně jiná situace v okamžiku, kdy ekonomika bude stagnovat nebo bude v propadu. A ten okamžik, přestože si to nikdo z nás nepřeje, prostě jednou přijde. To jsou zákony ekonomiky a ty fungují i navzdory České straně sociálně demokratické. Oni se tváří, že ty zákony prostě nefungují a že to bude tak, jak si oni představují a jak slibují voličům.

Musím říct, že vládní koalice, a tento resort má na starosti Česká strana sociálně demokratická, promarnila šanci vést debatu. Možná bychom se neshodli. Nejsem schopen v této chvíli odhadnout výsledky jednání, které vůbec neproběhlo. Ale vy jste tím pohrdli, takhle jste to odhodili a žádnou debatu jste s námi nevedli. Až teď jste přišli s pozměňovacím návrhem, který má tu debatu nahradit.

Mě zaujalo takové absolutní tvrzení pana premiéra, a já myslím, že on tomu sám nevěří, protože ani ten návrh zákona tomu neodpovídá, tomu tvrzení, jak říká: my přinášíme jistotu pro silné populační ročníky, které se narodily v 70. letech, protože jsme řekli, že po roce 2030, což je za dvanáct a tři čtvrtě roku, neporoste věk odchodu do důchodu. Kdyby aspoň byl ten návrh zákona takhle napsán, tak by mohla být věta pravdivá. Pokud se nezmění zákon, tak to bude platit. V samotném návrhu zákona je, že se to bude jednou za pět let přezkoumávat. A tak můžeme se přít, za pět let, jestli bude rok 2022, nebo 2023. Já myslím, že je to v zásadě jedno, nechci se přít, jestli to začneme počítat od okamžiku, kdy to vyšlo ve Sbírce zákonů, nebo následující rok, tak to bude poprvé v roce 2022, 2023, ale o pět let později, tzn. v letech 2027 či 2028, to bude podruhé.

Jaká je jistota, pane premiére? Vy už víte, jak to dopadne za pět a za deset let? Tak proč takové věty říkáte těmto silným populačním ročníkům? Místo abyste jim říkal tak jako my: pokud chcete mít důstojné stáří, tak se nespoléhejte pouze na průběžný systém, protože to je málo, a hledejte jiné nástroje, kterými si vy nebo vaše rodina vám pomůže, až to období zasloužené penze nastane. Takže proč jim to slibujete, pane premiére? Kde berete tu jistotu, že to přezkoumávání po pěti a deseti letech dopadne stejně? Proč vlastně řešíme v roce 2016 a 2017, co bude po roce 2030? Odpověď je jednoduchá - protože už to v tom roce 2030 nebo 2031 nikdo nezkontroluje. Možná tu ještě, pane premiére, budete sedět, protože to je kratší doba, než už tady sedíte. Možná tu ještě budete, ale určitě najdete nějakou dobrou formulaci, například - a vy jste už jednou ve své politické kariéře ji použil a mě se tedy hodně líbí a myslím, že jste politicky obratný, a teď to nemyslím jako kritiku, ale jako pochvalu - "my jsme to v programu měli, že zdroje jsou, ale ekonomická realita ukázala, že vlastně nejsou". Nemusíte si psát ani nový projev, nebo na to máte těch třináct let, abyste vymyslel zdůvodnění, že to bude jinak, než tvrdíte. Takže je to bezpečné. Můžeme se tady přít hodiny a hodiny, co bude po roce 2030, ale nemá to žádný smysl, protože nevím, jestli v roce 2029, až se to bude projednávat v budoucí Sněmovně, jestli si někdo vytáhne stenozáznamy z roku 2017 a bude vás konfrontovat s těmito absolutními výroky.

Vy jste pro budoucí penzisty neudělali vůbec nic. Vůbec nic! Vy jste jenom něco zrušili, tomu rozumím, měli jste to v programu, ten program jste realizovali, to nezbývá než uznat, že jste měli politickou sílu, abyste svůj program prosadili, ale místo toho jste nepřišli vůbec s ničím. Zato jsme dvakrát mimořádně valorizovali penze a na poslední chvíli v rámci druhého čtení přinášíte podstatnou změnu valorizačního vzorce. Ani nejste schopni se shodnout, jaké tento pozměňovací návrh představuje nároky např. v těch třinácti letech, které nás čekají do roku 2030, pokud ten pozměňovací návrh schválíme. (V sále je stálý hluk.)

Co bude dělat Česká republika a státní rozpočet v okamžiku, kdy nebude ekonomicky růst?

Na druhé straně uznávám, že to rozhodnutí o valorizaci na následující rok, které se děje na podzim, vychází de facto z rok a tři čtvrtě a devíti měsíců starých informací, což je i v ekonomice mimořádně dlouhá doba, zejména v turbulentních obdobích. A my jsme nabízeli debatu, jestli nepoužít nějaká novější ekonomická data, a kolegové, kteří mluvili přede mnou, jak pan poslanec Vilímec, tak pan poslanec Kopeček, jasně ukázali na slabá místa v tom návrhu. Jasně dokumentovali, že i to vaše tvrzení "nikdo jiný kromě nás to nemá" - na jedno jste zapomněl, že to je na Slovensku, které velmi rádi používáte v různých jiných zákonech jako příklad. A pokud jsem dobře poslouchal citaci z té zprávy, tak zákon o automatickém prodlužování - ono se říká eufemisticky úpravy věku odchodu do důchodu, ale je to prodlužování - byl na Slovensku přijat v roce 2012 a to byla levicová vláda. Vy vždycky říkáte, že to je přítel, to používáte mezi sociálními demokraty, vašeho přítele Roberta Fica. Takže to nebyla žádná zlá pravicová vláda, která na Slovensku prosadila takovou nehoráznou věc jako automatické prodlužování věku odchodu do důchodu.

V zásadě stát má k tomu, aby nějak reguloval první pilíř a průběžný systém, jenom dva nástroje. Dva podstatné nástroje: věk odchodu do důchodu a valorizační vzorec. Všechno ostatní jsou drobné, někdy i potřebné, někdy i návrhy, které jsme podpořili např. v třetím pilíři. Ale pan zpravodaj potvrdí, že mnohem větší oporu, když prosazoval své návrhy v třetím pilíři, měl v pravicové opozici než doma ve vládní koalici a nebylo to jednoduché prosadit u vás. U nás to bylo docela jednoduché, protože pokud nabídneme víc možností, aby se lidé a zaměstnavatelé svobodně rozhodli, tak je to dobře. Je to svobodná volba a každý podle toho, jak vnímá odpovědnost za svoji budoucí penzi, se může rozhodnout.

Klíčová otázka, pane premiére, ještě jednou: Jak můžete tvrdit, že přinášíte jistotu ročníkům narozeným v 70. letech minulého století, co bude po roce 2030? Vy tomu věříte? Já tomu nevěřím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já vám děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Grospič a druhou pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, nechtěl bych příliš vstupovat do této debaty, která si myslím, že by stála za úvahu, abychom už konečně přikročili k hlasování o tomto zákonu. Myslím si, že klíčovou úlohu, zda pomůžeme našim seniorům, či nikoliv, sehraje pozměňovací návrh kolegy Opálky. A to bude rozhodující moment, zda se ty nůžky nastaví směrem k tomu, aby se spravedlivěji valorizovaly penze starobních důchodců, či nikoliv.

Ale chtěl bych tady reagovat na svého předřečníka s tím, že on přiznal jednu velice zajímavou věc. Když v roce 2008 začala hospodářská krize, tak tady z tohoto pultíku jiný můj kolega Miroslav Kalousek řekl: s hospodářskou krizí nic nenaděláme, ta je vlastní kapitalismu, je cyklická, musí odeznít a žádná intervence státu nemá smysl. A když si dovolím, a pan kolega Stanjura prostřednictvím pana předsedajícího se neurazí, on vlastně dneska řekl to samé. Já si myslím, že to je vážný signál občanům, aby se zamysleli nad tím, že tento společenský systém jim nic dobrého nemůže přinést, že je vystavený pouze těm, kteří ovládají ekonomiku, tzn. nadnárodním monopolům, a diktují i suverénním státům.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Karel Fiedler. Prosím.

 

Poslanec Karel Fiedler: My sice máme v podkladech, na základě kterých budeme, nebo měli bychom hlasovat, stanovisko vlády, ale zaznělo to tu dnes několikrát a mě by přece jen zajímalo, v tuto chvíli opravdu enormně by mě zajímal názor strážce státní pokladny, ministra financí Andreje Babiše, na to, co máme hlasovat, protože dopady budou nemalé, řekněme, budou velké, budou dlouhodobé. A o takovéto věci mě by opravdu velmi zajímal názor ministra financí bez nějakých dalších dovětků, naprosto racionálně, pragmaticky. Nic v tom nehledejte.

Je příznačné, že oněmělý klub poslanců ANO se k tomu nevyjadřuje, přestože finance a členové rozpočtového výboru - dívám se, dívám se, jestli vidím kolegy z rozpočtového výboru. Vidím je tady za klub ANO, jsou tady. Tak já to pokládám... Pro to, abych se k tomu mohl nějak věrohodně postavit, abychom zvážili všechno, co to znamená, si myslím, že názor pana ministra Andreje Babiše by tady měl zaznít. Z tohoto důvodu navrhuji přerušení projednávání tohoto bodu do přítomnosti ministra financí, tak abychom si mohli poslechnout jeho stanovisko, názor financí na dlouhodobé a zásadní dopady toho, o čem máme hlasovat. Děkuji.

Čímž dávám procedurální návrh.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, já jsem si ho zapsal, děkuji vám za něj. Dám o něm hlasovat bez rozpravy. Ještě přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Nejprve zopakuji procedurální návrh, o kterém dám hlasovat. A ještě předtím, než jej zopakuji, tak vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili opět svými kartami.

 

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu a ten zní, aby tento bod byl přerušen do přítomnosti ministra financí.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 348, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro návrh 39, proti 92. Tento návrh byl zamítnut.

 

S přednostním právem se hlásí pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Chtěl bych požádat kolegyně a kolegy o to, abychom tento bod dojeli i po jedné hodině, dohlasovali. A proto bych žádal... (Připomínky z pléna.) Tak sorry, tak to jsem nevěděl, že se jede do 14 hodin.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dle jednacího řádu se ve středu a v pátek třetí čtení dají hlasovat až do 14 hodin.

Nyní eviduji faktickou poznámku pana poslance Michala Kučery. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Tak odpovědi od pana ministra financí se nedočkáme, jelikož jste si odhlasovali, že nechcete vědět, jakou díru do státního rozpočtu nám tento návrh, tato novela zákona způsobí. Je to samozřejmě vaše rozhodnutí, váš hazard s veřejnými financemi. Ale nejenom s veřejnými financemi, ale je to samozřejmě váš hazard s daněmi, které platí pracující rodiny, které to všechno zaplatí. To, že nechcete vědět, kolik nás to bude stát, je samozřejmě vaše věc. Jak tady říkal správně kolega poslanec Fiedler, který říkal, že tady ANO mlčí. No ANO mlčí. Samozřejmě je logické, že na jednu stranu si mnozí z nás a samozřejmě i z vládní koalice uvědomují, že dopady na státní rozpočet budou veliké. Že to zaplatí právě pracující rodiny, že to půjde z jejich daní. A že na druhou stranu si uvědomují taky zejména tady členové hnutí ANO, že se blíží volby a že hlasovat proti by nebylo úplně komfortní. Takže ty dárečky prostě rozdávat budeme.

Takže dnes se politika smrskla na to, že budeme prostě rozdávat dárečky. Že nebudeme chtít žádné vládní koncepce, že nebudeme chtít nějaká dlouhodobá řešení. A prostě v okamžiku, když se někdo náhodou ozve proti tomu, že to není systémové, že ty dopady nejsou vyčísleny, že dopady budou placeny právě z daní pracujících rodin, tak bude v tisku označen jako ten, kdo hlasuje tu proti seniorům, tu proti dětem, tu proti nezaměstnaným, tu proti jiným sociálně slabším. Takže dneska se politika zužuje na pouhé rozdávání dárečků. To je politika vládní koalice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Chalánková.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Tak já zkusím, vážený pane předsedající, dámy a pánové, ještě doplnit to, o čem jsem hovořila ve svém předchozím vystoupení. Ještě jednou apeluji jak na představitele vládních stran, tak na celou Poslaneckou sněmovnu, že je žádoucí, abychom skutečně nalezli shodu napříč politickým spektrem, protože celá situace budoucích důchodců by měla znamenat komplexní řešení, koncepční řešení, na kterém bychom se všichni shodli. To, že toto řešení se nedá prosadit nebo vyřešit na základě jednoho volebního období, je jasné, protože shoda a vyrovnání důchodů a důchodového účtu skutečně se musí dělat s vizí minimálně na 20 roků, tedy s tímto výhledem. Na druhou stranu to ale neznamená, že nebudeme dělat nic. A bohužel současná vláda promeškala příležitost jednak vysokých příjmů díky růstu hospodářství, ponechala si vyšší hladinu daně z přidané hodnoty, zrušila přitom důchodovou reformu, ke které tyto výnosy měly být určeny nebo využity.

Zaznělo tady mnohé. O té jedné třetině na jednu polovinu ve valorizačním mechanismu, ve vztahu k průměrné mzdě jsem již hovořila. Ještě jednou: Vůbec nám nepomůže navyšovat tento zlomek ve vztahu k průměrné mzdě, tedy tu jednu třetinu na jednu polovinu, pokud budou nízké mzdy. Kdybychom se starali o to, aby naše země nebyla levnou montovnou Evropy, podporovali řádně vědu a výzkum, podporovali výrobu s vysokou přidanou hodnotou, jedině tak můžeme zajistit bohatnutí společnosti, růst mez a potom i ten valorizační mechanismus jednou třetinou bude vhodný.

Zaznělo tady, že vstoupilo do tohoto spoření, tedy do této reformy, vstoupilo pouze 80 tisíc střadatelů. Ano, občané byli varováni, že pokud se Česká strana sociálně demokratická dostane k moci, tak tento povinný důchodový systém zruší. Tato důchodová reforma byla prosazena jako nepovinná, tedy dobrovolná. Přesto tato současná vláda důchodovou reformu zrušila.

Takže to je několik tady poznatků ještě, poznámek k tomu, co zde zaznělo. A pan premiér má pravdu v tom, že poměr mezi výší penze, tedy ze 45 % průměrné mzdy klesá na 40 %, ovšem výhledově bude klesat dál. Proto jsme museli i my přistoupit jednak k řešení tzv. malé důchodové reformy kvůli řešení zásluhovosti, to byla povinnost na základě rozhodnutí Ústavního soudu. Ale tam jsme vlastně viděli tu situaci, která tady stejně nastane během dalších roků, že se bude neustále snižovat poměr výše penze, výše důchodů k průměrné mzdě. A právě proto jsme přistoupili k důchodové reformě, aby byla možnost přesměrovat část odvodů, které jsou povinné, na spoření jednotlivých střadatelů. Pokud to nebudeme dělat, tak budeme jenom trpně čekat jako trpní čekatelé na snižování úrovně mzdy (důchodů) ve vztahu k průměrně mzdě. Nic jiného nenastane, to jsou úplně obyčejné matematické zákonitosti.

Ještě bych chtěla upozornit, že díky tomu, že by došlo k tomuto přesměrování odvodů, by se řešila jistým způsobem i lépe zásluhovost a na druhou stranu by se tímto daly řešit také spravedlivěji důchody pro osoby samostatně výdělečně činné. Zde se vždy tyto osoby napadají z toho, že si nedostatečně odvádějí na své důchodové zabezpečení. Na druhou stranu je třeba si říci, že podstata toho, že mají nedůstojné důchody, tkví především v nesprávném výpočtu těchto důchodů jako takových. To je další dluh, který by se měl vzhledem k osobám samostatně výdělečně činným řešit.

Takže těch problémů je hodně. A to, že budeme strkat hlavu do písku a nebudeme v tomto volebním období, jak se bohužel stalo, dělat nic, a to je mi velice líto vzhledem k této vládě, ještě neznamená, že opravdu všichni nemáme dělat nic.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. V tento moment nemám nikoho přihlášeného do rozpravy. Žádnou další přihlášku nevidím. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Chci se zeptat paní navrhovatelky nebo pana zpravodaje na závěrečné slovo. Není tomu tak.

Nyní přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Já prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, že z hlediska toho, abych popisoval pozměňovací návrhy, jste mi ulehčili velmi situaci, protože tady byly všechny popsány tak, že není potřeba, abych se jimi znovu zabýval.

Snad jenom jednu odpověď na pozměňovací návrhy A1 a A2, které znamenají změnu toho systému. No tak nebylo to ve vládním návrhu, navrhli jsme to my. Tečka. To je moje odpověď. Ta otázka měla být směrována někam jinam.

A teď se budu zabývat usnesením výboru pro sociální politiku, který proběhl 9. března 2017 a který probral všechny návrhy. Teď vám řeknu, jakým způsobem se s nimi vyrovnal. Jestli můžu, pane předsedo...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nejprve představte proceduru. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Takže procedura by byla taková. Za prvé. Návrhy legislativně technických úprav podle § 95 přednesené ve třetím čtení nebyly.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nebyly načteny, tzn. nemáme legislativně technické úpravy. Dobře.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Za druhé by se hlasovalo o návrhu A1 a A2, což jsou návrhy, které se týkají valorizačního mechanismu. Lze je hlasovat společně. Ale také je lze hlasovat odděleně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nelze. Vy prosím představte proceduru.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Tak já představuji společně. To je druhá poznámka. Za třetí, kolega Opálka, to je ten bod B, to je ta třetí záležitost, bylo to tady vysvětleno poměrně dost podrobně. A čtvrtý bod hlasování je C1 a C2, což jsou návrhy pana poslance Sklenáka.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také společně?

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Společně. A poslední je hlasovat o návrhu zákona jako o celku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Představil jste proceduru. Já se táži, zda má někdo návrh na změnu procedury. Návrh nevidím.

 

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s návrhem procedury, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 349, přihlášeno je 154 poslankyň a poslanců, pro návrh 145, proti nikdo. S procedurou byl vysloven souhlas.

 

Požádám vás, abyste nyní přednášel jednotlivé body a říkal k nim stanoviska garančního výboru. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji. Druhé hlasování budou body A1 a A2. Stanovisko doporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Garančního výboru. Prosím, paní ministryně? (Doporučující.)

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 350, přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro návrh 118, proti 1. Tento návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Další hlasování je o bodu B. Doporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru doporučující. Paní ministryně? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 351, přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro návrh 127, proti nikdo. S tímto návrhem byl také vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Předposlední hlasování body C1 a C2. Výbor nezaujal žádné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko, paní ministryně? (Doporučující.)

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 352, přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro návrh 116, proti 26. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Jestli mám dobře své poznámky, prošli jsme všechny pozměňující návrhy a nyní bychom měli hlasovat o návrhu jako celku. (Zpravodaj souhlasí.)

 

Přečtu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 912, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 353, přihlášeno je 156 poslankyň a poslanců, pro návrh 121, proti 17. Já konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Končím třetí čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji vám.

Přerušuji jednání schůze do 14.30 hodin a žádám členy organizačního výboru, aby se za pět minut sešli k jednání organizačního výboru. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 13.05 hodin.)

(Jednání zahájeno ve 14.31 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v odpoledním bloku jednání. Na začátek přečtu omluvu. Dnes od 17.45 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Komárek.

 

Otevírám první bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.