(15.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
My jsme taky požádali, aby nám dali souhrnnou informaci. Když se pan generální ředitel pochválil - já jsem rozdal 102 mil. pokut za kontrolní hlášení, tak taky mohl říct - zkontrolovali jsme sto firem, z toho u šesti jsme zjistili pochybení a doměřili jsme dohromady, nevím kolik, 10 mil., 100 mil., miliardu. Pan Faltýnek říkal 1,5 mld. včera v televizi. Nám řekl pan generální ředitel - a mohu pak citovat jeho vyjádření, autentické, v živém přenosu, kdy říkal: Zatím jsem nezaznamenal, že by v souvislosti s tímto tématem korunových dluhopisů u některého daňového subjektu k tomuto problému došlo. A současně týden poté tvrdí předseda poslaneckého klubu hnutí ANO, že ví, že k tomu došlo a že doměrky jsou 1,5 mld. Asi by nás mělo zajímat, kdo má pravdu, jestli pan předseda Faltýnek, nebo pan generální ředitel Finanční správy. To je přece jasný rozpor. A částka 1,5 mld. byla vyřčena. A nevím z čeho. Nebo má pan předseda Faltýnek nějaký nadstandardní přístup do informací Finanční správy?
Další otázka, kterou bychom si měli klást, resp. Finanční správa: Z jakého důvodu u těch emitentů, kteří nabídli prodej těch dluhopisů, byla zvolena možnost, že je může nakoupit pouze majitel a nikdo jiný? To přece muselo mít nějaký důvod. Protože pokud by to byly atraktivní dluhopisy s dobrou úrokovou mírou, tak by se možná přihlásili i jiní než majitel.
Další otázka, která je úplně legitimní a možná klíčová v té debatě: Z jakého důvodu byly dluhopisy vydány v nominální hodnotě jedna koruna? Přijměme za pravdivou tezi, že některý podnik, některý emitent potřeboval zdroje pro své budoucí investice, to se může stát a to se taky stává, a proto se rozhodl, že vydá např. 3 miliardy dluhopisů a pokusí se získat na své budoucí investice 3 miliardy. Ale mohl vydat milionové dluhopisy, stomilionové, desetitisícové, tisícové, stokorunové. Vybral si tu nejtěžší cestu, největší množství - 3 miliardy dluhopisů po jedné koruně. A legitimní otázka Finanční správy je: Proč jste vybral ty korunové? Zkuste si sami odpovědět na tu otázku. Já myslím, že ta odpověď není tak složitá. Proč mít v evidenci 3 miliardy, navíc když je může mít jenom jeden kupec, když je určitě mnohem složitější mít v evidenci třeba 30 tisíc papírů. To je přece logické, že je jednodušší evidence dělat 3 miliardy než 30 tisíc, ne? To přece každého napadne. Nebo možná jinou, stejně pravděpodobnou odpověď naleznete. Ale opět říkám, tyto otázky by měla klást Finanční správa a ne my.
A pak když vezmu konkrétní dotazy k těm diskutovaným korunovým dluhopisům firmy pana ministra, tak jsou přece ještě dva dotazy, které vycházejí z veřejných zdrojů. Za prvé, z jakého důvodu z těch 3 miliard bylo prodáno pouze 1 482 270 tisíc? To pouze berte v uvozovkách. Méně než 50 %. To je nějaké divné, ne? Když někdo emituje 3 miliardy, může si to koupit jenom sám a koupí ani ne polovinu. Protože ony se dají koupit ještě dodatečně, to je třeba říct. Není důležité pro budoucí nákup a dejme tomu budoucí výnos okamžik nákupu toho dluhopisu, ale okamžik emise toho dluhopisu.
A poslední otázka, která je zase legitimní, a každý z nás může dát odpověď: Z jakého důvodu došlo k vydání těchto konkrétních dluhopisů tři dny před změnou zákona? O tři dny později už by to nešlo. Opravdu ta firma potřebovala do tří dnů ty peníze? Musela zaplatit fakturu ještě 29. prosince? Anebo důvod byl jiný?
To jsou přece legitimní otázky a odpovědi má hledat Finanční správa. Ani rozpočtový výbor Sněmovny, ani Poslanecká sněmovna jako celek. Ale v okamžiku, kdy je evidentní z veřejných vystoupení šéfa Finanční správy, z veřejného vystoupení toho samého člověka na rozpočtovém výboru, že to šetřit prostě nechtějí, a říkají, že nevědí jak, tak pak je jasné, že rozpočtový výbor musel přijmout nějaké usnesení, upozornit na tento problém a požádat Finanční správu, aby konala, aby vytvořila metodiku a aby to měl speciální finanční úřad, který má na starosti velké firmy - já myslím, že většina těch emitentů byly velké firmy, aby postupoval stejně ve všech případech. To usnesení není k tomu, aby se prověřila jedna emise jednoho emitenta, ale všem. Ale pan generální ředitel napsal, že pokud mu nepředložíme důkazy, tak vlastně nemá na základě čeho zahájit šetření a kontrolu.
A k těm poměrně nepřiléhavým přirovnáním, jako například, že příště by mohla Poslanecká sněmovna říkat soudům, jak mají rozhodovat, bych chtěl všem, kteří to říkají, připomenout, že v Ústavě máme tři moci: výkonnou, zákonodárnou a soudní. Do které patří Finanční správa, kolegyně a kolegové? Do výkonné moci. Za výkonnou moc odpovídá kdo, kolegyně, kolegové? Vláda. Nejvíce premiér, to souhlasím - chci říct kolegům z hnutí ANO, kteří mi tak napovídají a říkají my nic, to premiér. Já jsem důvěru této vládě nedal! Ani jeden z mých kolegů z poslaneckého klubu důvěru této vládě nedal. Vy ano. To je váš premiér. Tvařte se, že není, ale je to váš premiér. A každý si tu sjetinu hlasování o důvěře vládě může vyjet. Takže to takhle nepřehazujte, neříkejte to není náš premiér, to je ten z ČSSD. Vy jste hlasovali v rámci ústavní role parlamentu pro vyslovení důvěry této vládě, my ne. A kam patří soudy? Jednoduchá otázka. Do moci soudní. Takže to přirovnání, že pokud my v rámci své kontrolní činnosti chceme po vládě, po orgánech, které patří vládě výlučně - připomínám tu tiskovou konferenci - ministr, náměstkyně ministra, šéf Finanční správy, my jsme změnili metodiku. Najednou to nejde. A to je celé. To je opravdu celé. A já se pak dozvídám od svých kolegů z hnutí ANO, že to je osobní, politické, staré. Tak to ale vůbec není.
Nevím, v čem vidíte problém. Já vidím problém v tom, že Finanční správa si troufá a dovoluje na malé, ty dnes a denně pronásleduje, jednoduše rozdává pokuty za drobné a nesmyslné pochybení a těch velkých se bojí. A to je celé. A my všichni bychom tady měli být od toho, abychom pomáhali malým a ty velké hlídali.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS a TOP 09.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Pavla Kováčika. Ne? Dobře. Řádně přihlášený pan poslanec Karel Fiedler, připraví se pan poslanec Votava, potom pan poslanec Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji, pane předsedající. Dodržujeme tradici - než se dostane na řadu řádně přihlášený poslanec, je to minimálně hodina, než uběhnou všechny faktické a přednostní práva.
Já se budu snažit trošku to téma odpolitizovat. Nepatřím do žádného poslaneckého klubu, nepatřím do žádné politické strany nebo hnutí, takže si myslím, že můj pohled bude takový trošku nezávislý a budu to vidět trošku jinýma očima. Dělal jsem si během předchozích vystoupení poznámky.
K vystoupení pana předsedy Faltýnka - nikde ho tu nevidím. Pan předseda Faltýnek říkal, že tlumočí to, co by tady přednesl pan ministr Babiš. No, jestli mělo tím vysvětlením toho, proč došlo u těch korunových dluhopisů v případě pana ministra, být to, že tady bylo opět slyšet jenom Kalousek a Kalousek a co dělaly minulé vlády nebo minulí ministři nebo co se tady dělo dříve, tak to já nepokládám za vysvětlení. To ať se na mě nezlobí ani pan předseda Faltýnek, ani pan nepřítomný ministr Babiš, pokud měl prezentovat to stejné. A vzhledem k tomu, že znám jeho vystoupení, tak se obávám, že asi nějak v tomto duchu by se to bohužel odehrávalo. ***