(13.50 hodin)
(pokračuje Benda)
A říká: A, B až J, některé jsou tam možné sporné, možná nejsou sporné, ale potom v písmenu 9 najednou řekneme: postup zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanoví Ministerstvo vyhláškou. Tak co? Náležitosti toho postupu, nebo náležitosti toho znaleckého posudku, když náležitosti znaleckého posudku jsou upraveny přímo v zákoně? Tak buď jsou upraveny v zákoně, pak platí zákon, nebo nejsou upraveny v zákoně, a pak nemá smysl, abychom stanovovali něco podzákonným předpisem.
Evidence znaleckých posudků. Byla to ta věc, o které jsme se tady s ministrem malinko přeli, jestli je, nebo není v pořádku a jestli jsou tam uváděny všechny přestupky a může být na ně posléze odvoláváno při kontrole. Ale očekávám tam zase jeden problém, na který upozorňuji. V odstavci pátém - některé údaje jsou veřejné, některé jsou neveřejné. Přístup k neveřejným údajům má Ministerstvo a krajské soudy. To bych snad ještě pochopil. Jedná se o dozorové orgány. Ale na základě odůvodněné žádosti udělí správce evidence posudků přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci. Jakému jinému orgánu veřejné moci udělí správce evidence posudků přístup v nezbytném rozsahu? Jaké jiné orgány myslíme? Myslíme všechny? Co bude ta odůvodněná žádost? Kdo má právo žádat? Já jsem na tohle strašně opatrný celoživotně, abychom pokračovali cestou, že v nějakých případech má státní moc nějaké údaje, je řečeno, kdo ty údaje smí zpracovávat a kdo s nimi smí nakládat, a pak najednou dáme takovéhle všeobecné zmocnění, jakémukoliv orgánu veřejné moci může být povolen přístup do těchto neveřejných databází. Nevím, co si kdo pod tím představuje, ale pokládám to za zase velmi problematické. (Hluk a neklid v sále.)
Tak, já už se snad asi pomalu chýlím ke konci, snad s jedinou, se dvěma ještě drobnými poznámkami. K § 41. (Hlasy z pléna žádají poslance, aby vystoupení ukončil.) No, já ještě čas mám, já si tak dvě tři minuty případně nechám na další projednávání. Jsem připraven tady, pane kolego, být klidně i do čtyř, jestli na mě chcete takhle volat.
K § 41, společná ustanovení k přestupkům. Nedávno jsme tady projednávali přestupkový zákon. Nedávno jsme stanovovali obecné lhůty pro přestupky. Ministerstvo spravedlnosti, které by snad mělo být jako fakt jedním z garantů toho, z garantů toho, že se budeme pokoušet ten stát sjednocovat, jeho jako vnitřní logiku právního řádu dávat do jednoho smyslu, abychom věděli, že u přestupku je promlčecí lhůta roční, nebo dvouletá, nebo tříletá, subjektivní a pětiletá, objektivní, nebo něco podobného, nebo řekněte, že to má být jinak. Je to vlastně asi úplně jedno. Ale proč zrovna Ministerstvo spravedlnosti přijde s tím, že ono bude mít jiné lhůty, než jsou v obecném právním předpisu. Proč promlčecí doba činí pět let ode dne, kdy byl přestupek spáchán, byla-li přerušena odpovědnost, zaniká nejpozději do sedmi let od jeho spáchání. Já tomu fakt nerozumím, proč musíme i v takovéhle věci jít cestou, že hledáme zvláštní ustanovení pro přestupkové řízení a pro jeho promlčitelnost.
Poslední poznámka se týká onoho § 42, který jsem původně na začátku nemohl najít, jak to postupně listuji, kde už jsem předtím jednoznačně říkal, že vidím jako velký problém, pokud nadřízeným správním orgánem předsedy krajského soudu je ministerstvo. Představa toho, že ve správním řízení předseda krajského soudu něco rozhoduje - kdyby to byl aspoň osobně ministr, tak to snad ještě pochopím, že se jedná o nějakou snahu vybočit zvláštním způsobem z běžného správního řízení, a řeknu, když to tedy udělal předseda krajského soudu, tak ministr nebo státní tajemník může toto rozhodnutí nějakým způsobem zrevidovat. Ale představa toho, že nadřízeným správním orgánem předsedy krajského soudu je ministerstvo, kde subalterní úředník přezkoumává rozhodnutí předsedy soudu? To pak z předsedy soudu opravdu děláme správní orgán, který v nějaké části je tak nezávislý, jak jsme se dozvěděli v posledních dnech, že se nesmí dneska už reálně ani sejít s žádným advokátem, ani s někým podobným, ale v nějaké části nad ním sedí libovolný úředník tady na pražském ministerstvu a může jeho rozhodnutí přezkoumat, případně zrušit. Vidím to jako velikánský problém.
Děkuji vám za pozornost, kterou jste zatím věnovali mému vystoupení, a v tuto chvíli se loučím s návrhem na to, aby tento návrh zákona, a posléze navrhnu samozřejmě i ty všechny ostatní, byl vrácen navrhovateli k přepracování, protože se domnívám, že trápit se se znalci a znaleckými kancelářemi a znaleckými ústavy v posledních čtyřech měsících Sněmovny při všech problémech, které jsem se pokoušel pojmenovat, je pro nás opravdu nerentabilní. Děkuji za pozornost. (Hluk a neklid v sále přetrvává, ojedinělý potlesk z pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Konstatuji došlou omluvu pana poslance Pilného od 13 hodin do konce jednacího dne a faktickou poznámku, ještě pustím pana poslance Zdeňka Ondráčka a poté přeruším bod číslo 78. Ale nyní máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Já jsem rád, že ještě na mě před 14. hodinou přišla řada. Kolega Benda dokázal v těch pár minutách shrnout tento sněmovní tisk. Já bych chtěl pouze přiznati, že jsem neřekl úplnou pravdu, pokud mě pan ministr bude poslouchat, aby to věděl. (Poslanec se dívá ke stolku zpravodajů a vidí, že ministr ho nevnímá.) Oba jsou nepřítomni myšlenkově.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, páni kolegové, prosím, udržme si pozornost. Tak, pokračujte.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Já jsem mluvil k vám, pane ministře, takže jenom abyste věděl, koukl jsem se ještě znovu do návrhu. Máte pravdu, ta bezúhonnost je lépe dopracovaná v § 9, takže se omlouvám, že jsem to přehlédl. Děkuji a těším se na další projednávání.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Fakticky mohu pustit i paní zpravodajku. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Válková: Já mám procedurální návrh, abychom dneska jednali i po 14. hodině, alespoň k doprojednání tohoto aktuálního bodu, čili sněmovního tisku 1025, návrhu nového zákona o znalcích. (Hluk a neklid v sále.) Vím, že by řada z vás, protože už má svůj další program, ráda opustila sál, ale apeluji na vás, abychom aspoň tenhle jeden bod jako určitý výraz toho, že víme, že je třeba zkvalitnit znaleckou činnost v České republice, doprojednali. Myslím si, že už jsme v závěru. Děkuji. ***