(13.00 hodin)
(pokračuje Válková)
Ani jedna z těch dvou oblastí nicméně není takovou, abychom nezvedli hlas a nepustili do druhého čtení celý tento balík. A tím končím svůj úvod, protože se dá shrnout jednou větou. Je to položení základů kvalitnějšího výkonu znalecké činnosti v České republice. Je to určitá kontrola znalců na jedné straně, na druhé straně i férovější podmínky, vytvoření lepších podmínek včetně odměňování znalců, transparentnější přístup, nárok na to být zapsán do seznamu znalců, když splním podmínky, čili se odpoutáváme od zákona, který vznikl ve druhé polovině 60. let minulého století, k modernějšímu, transparentnějšímu a spravedlivějšímu řízení ve věcech znalců, tlumočníků, překladatelů. A samozřejmě je tam i ten zákon potom souvisejících předpisů, protože aby to fungovalo v praxi, tak se musí udělat novely příslušných zejména procesních předpisů. O tom budeme mluvit, doufám, dneska dále.
Čili doporučuji jako zpravodajka jednoznačně pro něj zvednout ruku, pustit ho do druhého čtení, ale být si vědom toho, že ještě některé debaty v rámci druhého čtení se odehrají. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za její vystoupení a otevírám obecnou rozpravu, do které mám nejdříve přihlášku pana poslance Plíška. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Pilného, ale to až v rozpravě, v reakci na zahájenou rozpravu, takže vám potom dám slovo. Prosím.
Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, na úvod mohu konstatovat, že z priority vlády, kterou měla podle svého již dřívějšího a pak už několikrát aktualizovaného programového prohlášení předložit novou právní úpravu zákona o znalcích, tak první termín byl prosinec 2014. Takže máme březen 2017 a projednáváme v prvním čtení nový zákon o znalcích. Je pravda, že stávající úprava je přesně 50 let stará a že je nutné v této oblasti učinit nějaké změny. Já jsem proto loni v lednu předložil vlastní novelu zákona, která je zařazena jako další, navazující bod dnešního jednání. Ta novela obsahuje zavedení vstupní zkoušky pro znalce, možnost přezkoušet znalosti znalce v průběhu znalecké činnosti, případně pozastavit jeho činnost v případě porušení zákona. A také povinnost celoživotního vzdělávání.
Na začátku budu pozitivní, protože Ministerstvo spravedlnosti převzalo některé prvky a ty věci, které jsou v mojí novele, i do tohoto vlastního návrhu. Nicméně samozřejmě bych velmi stál o to, aby jak nový zákon, tak moje novela potom byly propuštěny do druhého čtení, protože dnes těžko dokážeme odhadnout, jestli se nám v tom čase, který zbývá do voleb, podaří skutečně schválit zcela nový zákon. To se uvidí potom při té diskusi a z hlediska množství pozměňovacích návrhů.
Teď bych se omezil na spíše některé dotazy na pana ministra, protože skutečně se tady zavádí nová kategorie znaleckých kanceláří, která je ovšem postavena na nižší úroveň, než jsou znalecké ústavy, ale zároveň jsou na ty znalecké kanceláře kladeny vyšší nároky než na znalecké ústavy. Takže já tam vidím určitou asymetrii a nerovnost a myslím si, že se tomu budeme věnovat i na ústavněprávním výboru. Protože to nerovnoprávné postavení znaleckých kanceláří může vést k vytlačení a útlumu znaleckých kanceláří zejména v ekonomických oborech se všemi možnými negativními důsledky, jako je pokles kvality, prodlužování lhůt, zpracování posudků apod.
Dále mám výhradu v tom, že znalecké ústavy nebudou schopny odborně a zejména kapacitně pokrýt širokou škálu možných potřeb soudů, insolvenčních správců a hospodářské sféry. To je skutečně i o tom personálním zajištění a o tom, co tento zákon může přinést i z hlediska nedostatku znalců v některých oborech. To je skutečně také otázka, abychom řešili i ty doprovodné věci, nejenom to, co je v samotném návrhu zákona. A také se chci zeptat na to, zda skutečně tedy budou moci znalecké ústavy na rozdíl od znaleckých kanceláří plnit úkoly, které mají, řekněme, mezinárodní rozměr, při oceňování např. v praxi velké bankovní skupiny.
Riziko tohoto návrhu vidím také v té personální rovině, to znamená, může dojít k zahlcení soudů, které budou mít v souvislosti se znaleckou činností mnoho nových povinností. Před poradními sbory při krajských soudech se bude skládat zvláštní odborná část zkoušky. Soud vykonává dohled nad znalci, nad znaleckými kancelářemi, ústavy, vykonává potom dohled Ministerstvo spravedlnosti, a nejméně jednou za pět let přezkoumá tři vybrané posudky každého znalce. To kromě možného zahlcení personálního soudu spojeného s otázkou, zda vůbec mohou posudky věcně bez znalostí podkladů dostatečně přezkoumávat. Protože pokud nebude kdo mít tyto posudky přezkoumávat, pak tato pravomoc nemá nějaký zásadní efekt. A jak už jsem zmínil, úprava neřeší palčivý problém, a to je nedostatek soudních znalců v určitých oborech.
Je dobře, že ten návrh otevírá možnost navýšit odměny znalce, protože současná odměna znalce podle již poměrně staré vyhlášky se pohybuje mezi 150 a 300 korunami za hodinu, což skutečně má pak negativní efekt na to, kdo a v jaké kvalitě znalecké posudky zpracovává a provádí.
Samozřejmě jde o nový zákon, je potřeba ho podrobně probrat na ústavněprávním výboru. Já tady avizuji, že nejsem zastáncem zkracování lhůt a že bychom se mu měli věnovat s velkou pečlivostí. A jak už jsem zmínil, byl bych velmi rád, kdyby se do dalšího čtení posunula i moje novela, abychom se přece jenom ještě pokusili ty změny tam udělat, byť já to vidím z hlediska šancí, že to stihneme projednat, tak 50 na 50. Uvidíme, jak to půjde, protože nejsem příznivcem toho, abychom pod časovým tlakem voleb schvalovali zcela revoluční nové zákony. Ale to se skutečně uvidí až při jednání ve výboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Plíškovi a pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Zdeňka Ondráčka. Připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, času do konce jednacího dne nezbývá mnoho, tak se budu snažit být co nejvíce stručný, i když jsem byl původně připraven o této věci diskutovat v řádech desítek minut.
Pan kolega předřečník už zmínil problematiku znaleckých kanceláří a také zmínil už určitou výhradu, která nám, členům ústavněprávního výboru, přišla včera právě od znalců, kteří by asi byli ve znaleckých kancelářích v oboru ekonomika. Dostali jsme to podle rozpisu všichni členové ústavněprávního výboru včetně předsedů klubů jednotlivých politických stran. Takže o znaleckých kancelářích já více hovořit nebudu. Určitě to bude téma, o kterém hovořit budeme v ústavněprávním výboru. Nevím, jestli to je to správné řešení, ale zkusím přejít ke konkrétním věcem, které jsou.
Pokud se podívám do části druhé návrhu zákona, což je výkon znaleckých činností, tak v § 5, 6 a 7, což jsou podmínky pro výkon znaleckých činností buď znalce, znalecké kanceláře, nebo znaleckého ústavu, je jednou z podmínek bezúhonnost. V obecné rovině samozřejmě s tím plně souhlasím, akorát pokud jsem zkomparoval tento zákon, tento návrh se zákonem, který je starý už 50 let, tak jestli bychom bezúhonnost u těch znalců neměli vyžadovat pouze pro úmyslné trestné činy nebo pro trestné činy nedbalostní povahy, kterých se dopustil, nebo dopustila taková osoba, a teď je to jedno, jestli to bude osoba fyzická, či právnická, v souvislosti s výkonem činnosti znalce. Pokud to máme takto napsáno, tak je to i obyčejná dopravní nehoda. A my všichni jsme řidiči a víme, že toto se nám může kdykoliv stát. Takže bych se přimlouval za to, aby v § 5, 6 i 7 v té bezúhonnosti bylo doplněno, že se jedná, nebo že míníme trestné činy úmyslné povahy, popř. nedbalostní trestné činy. To někde tam máme. Budiž, jdeme dál.***