(17.20 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Ministerstvo financí argumentuje, to teď nechci rozvádět úplně, tím, kolik mají obce rezervních prostředků na svých účtech, že obce dobře hospodaří a nadto se podílejí na celkovém vyšším inkasu daňových výnosů. Paní zpravodajka zde vzpomněla nedávno projednávané nebo schválené zákony spojené s rozpočtovou odpovědností, které vyvolaly ostrou reakci ze strany především obecních samospráv. V zásadě ten, kdo hospodaří zodpovědně, je vlastně postihován. To je pravda, která by neměla platit, a proto tento návrh Libereckého kraje a další dvě iniciativy se snaží, aby tato věc neplatila.
Ony tři zákonodárné iniciativy v zásadě jsou podobné. Všechny vycházejí z toho, že by se měl sjednotit podíl na DPH, podíl na všech sdílených daňových výnosech ve výši 23,58 %. Zástupci obcí, ať se to týká Svazu měst a obcí, Spolku pro obnovu venkova a Sdružení místních samospráv, se nakonec přiklonili k projednání liberecké iniciativy především proto, že tato iniciativa vlastně žádné jiné ambice než to sjednocení daňových výnosů na úroveň 23,58 % nemá.
Musím však poznamenat, a určitě ta debata proběhne ve druhém čtení, že v této omezené ambici je však také zasunut určitý problém. Delší dobu se především z úrovně Svazu měst a obcí, ale myslím, že se to týká i dalších sdružení, volá po zvýšení hodnoty kritéria počtu žáků základních a mateřských škol ze stávajících 7 % na 9 %. Ukazuje se, že stávající kritérium je příliš nízké a fakticky vůbec neodpovídá průměrným neinvestičním nákladům, které musí obce coby zřizovatelé škol vynakládat. Ta změna by přinesla v průměru na jednoho žáka navýšení asi 2 500 až 2 700 korun. Taková změna však samozřejmě vyvolává určité dopady pro obce, které školu neprovozují. Proto alespoň v tomto případě se prosazuje ve druhém čtení provedení této změny ve chvíli, kdy se zvyšuje celkové rozpočtové určení daňových výnosů. Jinak těžko se v budoucnosti budeme průřezově ve všech velikostních kategoriích obcí na tom shodovat.
Pokud se týká obnovení tzv. motivace, o tom tady byla velká debata před dvěma lety. Čísla z minulého roku a predikce roku letošního ukazují, že skutečně zrušení motivace u daně z příjmů fyzických osob odváděných na základě přiznání bude znamenat pro mnohé obce větší negativní dopad, než na konci roku 2015 Ministerstvo financí a tehdy pan senátor Martínek předpokládali. Inkaso daně z přiznání se v roce 2016 zvýšilo z částky 2 500 mil. korun na 6 850 mil. korun. Vedle samotného ekonomického růstu totiž odezněl efekt vracení daně pro tzv. pracující důchodce z minulých let. Samozřejmě platí, že na motivaci některé obce vydělávají, některé nevydělávají.
V systému rozpočtového určení daní by měla být zakomponována určitá vazba placení daňových výnosů na konkrétní území, kde daně vlastně vznikají. Není to sice černobílé, ale pouze centralistický přístup vlastně vůbec obce k vytváření příznivých podmínek pro podnikání nemotivuje a to je špatně.
Vím, že stávající koalice z nejrůznějších důvodů zavedení motivace nepodporuje. Odpovídá to určitému profilu a počínání této vlády. Ale tento moment je také důležitý, byť úplně si nemyslím, že bychom ho teď měli přijímat. Ale obsahuje to vedle našeho návrhu poslanců Občanské demokratické strany také iniciativa Pardubického kraje.
Dámy a pánové, v rozpočtovém určení daní se toho dá vymyslet určitě více. Ale nějaké další změny spíše situaci znepřehledňují, komplikují a vždy v konečném důsledku někdo na nich vydělá a druhý prodělá. Proto bychom měli být velmi uvážliví. Nějaké pokusy, např. o převod výnosu daně z hazardu do rozpočtového určení daní, se kterým přišel pan ministr na pracovní skupinu o rozpočtovém určení daní, považuji právě za jednu z dalších komplikací.
Věřím, že většina Poslanecké sněmovny se dokáže shodnout alespoň na tom, že je potřeba napravit stav, který zde u rozpočtového určení daní obcí nastal. To nikdo nemůže zpochybnit ani poukazem na tzv. dobré hospodaření obcí. Proto také doporučuji tento sněmovní tisk 791 k postoupení do druhého čtení. Podporuji návrh paní zpravodajky, aby se zkrátila doba projednání o třicet dnů. A věřím, že ve druhém čtení je možné provést minimálně změnu posílení kritéria žáků základních a mateřských škol, změnu vedle toho sjednocení podílu, změnu, na které se alespoň v případě Svazu měst a obcí dokážou samosprávy bez problémů dohodnout.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. A ještě než budeme pokračovat, konstatuji omluvu od 18 hodin ze zdravotních důvodů pana poslance Vojtěcha Adama a mezi 17.30 až 19 hodin pana poslance Daniela Korteho.
Pokračovat budeme v rozpravě vystoupením pana poslance Herberta Pavery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Herbert Pavera: Hezký a příjemný podvečer, milé kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, vážený pane hejtmane, vážení členové vlády. Dovolte mi, abych i já se vyjádřil jako zástupce starostů obcí a měst, protože jsem starostou 19 let, k této novele.
Myslím si, že je velmi dobře, že tato novela přišla tady na projednávání, i když už jsme měli několik příležitostí k tomu, abychom navýšili rozpočtové určení daní pro obce a města. Myslím si, že pokud se navýší podíl obcí a měst z celostátního hrubého výnosu z daně z přidané hodnoty z 20,83 na 23,58 %, tak to výrazně posílí rozpočty obce. Já si vzpomínám na nedávno navýšené rozpočtové určení daní v roce 2013, kdy nám v obci Bolatice, která má 4 440 obyvatel, poskočilo rozpočtové určení daní o 10 mil. korun. To je obrovská částka, která pomáhá při rozvoji naší obce. Když se navýší rozpočtové určení daní o téměř 2 %, opět se nám to navýší o několik milionů korun. A myslím si, že o to jde všem obcím a městům, aby měly dostatek financí na rozvoj služeb, na rozvoj celého života v obci, na zlepšení kvality života v obci.
Když jsem se díval na vyjádření vlády k této navrhované novele, tak mě velmi mrzí, že se vyjádřila negativně. Možná u pana premiéra bych to chápal tím, že on neprošel žádnými takovými nižšími funkcemi, jako je být zastupitel, být starosta, místostarosta apod., takže neví, jak se řídí obec a co obec a město potřebuje. U pana Babiše se nedivím zase, že taky nechce dát peníze na obce a města, protože 6 250 obcí, to nejsou hlasy těch starostů, kteří by volili třeba pana Babiše apod. A občané, kteří žijí v těch obcích, nechápou, zatím nechápou, že když se zvýší rozpočtové určení daní, tak těm obcím a městům se bude žít lépe, stejně jako těm občanům. Možná že by bylo dobré říci všem občanům České republiky, že tato novela jim může přinést zlepšení kvality života. Věřím, že budou sledovat rozhodování v Poslanecké sněmovně a budou sledovat, jak jednotlivé politické strany přistoupily k této novele.
Myslím si, že KDU-ČSL, která je koaliční stranou, podpoří rozpočtové určení daní, protože i pan ministr Jurečka jako ministr zemědělství má ve své gesci podporu života na venkově. A jak jinak podpořit venkov a život na venkově než navýšením rozpočtového určení daní? Zvýšení daní totiž bude znamenat větší rozvoj obcí a měst, bude také znamenat větší nezávislost obcí na dotacích.
Já se přiznám, že využíváme dotace od roku 2000-2001, kdy začaly první velké evropské dotace. Ale jsem zapřísáhlý odpůrce všech dotací, protože přinášejí zbytečnou byrokracii, zbytečné problémy, leštění klik apod. A tvrdím odpradávna, že nejlépe je dát peníze obcím a městům, které vědí, jak peníze správně využít. Tím, že navýšíme rozpočtové určení daní obcím a městům, tak samozřejmě obcím a městům umožníme lépe plánovat svůj rozvoj. Takže myslím, že je to taky dobrá věc a podpora těchto obcí a měst. ***