(17.10 hodin)
(pokračuje Kovářová)
Pane nepřítomný ministře financí, opravdu věřím, že si ty negativní dopady vašich zákonů na obce a města, na český a moravský venkov uvědomíte a posílení daňových příjmů samospráv, které rozvoji venkova napomůže, tentokrát nebudete blokovat.
Ostatně vzhledem k tomu, co pan ministr na tomto místě uvedl před rokem a půl, prostředků, které je možné přesměrovat k samosprávám, které jsou lepšími hospodáři než stát, by mělo být dost. Co pan ministr Babiš řekl? Cituji: Tak hlasujte pro EET a tam jsou peníze pro obce, pro všechny. - Poslouchejte ještě jednou: Tak hlasujte pro EET a tam jsou peníze pro obce, pro všechny. Pokud platí slova pana ministra, a já tomu chci v tomto případě věřit, musí se prostě sedm nebo osm miliard korun pro rozvoj obcí a měst, pro celý náš venkov ve zvýšeném daňovém výnosu snadno najít. I kvůli té slavné EET, která snad konečně bude k něčemu dobrá.
Zároveň mi dovolte, abych avizovala následující návrhy. Navrhuji zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů a navrhuji přikázat tento návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Sama si své návrhy jako zpravodajka jistě poznamená, já jsem si je poznamenal také. Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Vilímec a připraví se pan poslanec Herbert Pavera. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, jak již uvedla paní zpravodajka, v Poslanecké sněmovně jsou aktuálně tři novely zákona o rozpočtovém určení daňových výnosů. Sněmovní tisk 777 podaný Pardubickým krajem, sněmovní tisk 791 podaný Libereckým krajem a sněmovní tisk 830 podaný poslanci Občanské demokratické strany. Všechny tyto iniciativy mají jedno společné, proto je v zásadě jedno, jakou tu iniciativu projednáváme. Sjednocují od 1. ledna 2018 podíl obcí na sdílených daních - já používám slovo sjednocují - na těch 23,58 %. Vláda totiž, jak jsme sami zajistili, sjednotila a obnovila původní podíl krajů na sdílených daních již od 1. ledna 2016, a to na 8,92 %. Tehdy bylo 8,29 na dani z přidané hodnoty a navýšilo se to na 8,92 %.
Jak dobře víte a pamatujete si vzrušenou debatu, v případě obcí však sjednocení nenastalo. Od letošního roku se pouze navyšuje mírně podíl obcí na DPH, a to z 20,83 % na 21,4 %, a zároveň se ruší tzv. motivační složka u daně z příjmů fyzických osob vybíraných na základě daňového přiznání. To byl onen senátorský návrh, o kterém mluvil pan hejtman, nebyl to tedy onen návrh na 23,58, ale pouze na 21,4 %.
Když půjdu do minulosti, tak v zásadě návrh, který podal Liberecký kraj, kopíruje návrh, který jsem tehdy v rámci druhého čtení k tomu původnímu návrhu v roce 2015 načetl, protože vlastně poprvé vznikla idea sjednocení na 23,58 %.
Možná že by bylo dobré, když vzpomínala paní zpravodajka, dobré si vzpomenout na ujišťování vládní koalice a především pana ministra financí a vůbec zástupců ANO z prosince 2015, že vláda, která odmítla tehdy ty návrhy navyšující nebo obnovující původní podíl, že vláda připraví novelu zákona o rozpočtovém určení daňových výnosů týkajících se obcí. Ano, v minulém roce asi dvakrát zasedala pracovní komise k rozpočtovému určení daní. Protože vlastně s panem ministrem financí se nebylo možné na ničem shodnout, tak žádnou novelu zákona ministerstvo nezpracovalo, ani v tomto volebním období již neplánuje.
Nezbývá než jít trochu do minulosti. A tady bych chtěl vyvrátit argument, možná ani ne tak proti tomu navýšení, možná ne až tak pana ministra financí, ale úředníků na Ministerstvu financí, že vlastně v mezidobí těch už dnes 16, 17 let došlo dvakrát k navýšení rozpočtového určení daní. Ano, od 1. ledna 2008 se skutečně nepatrně zvýšil podíl na daňových výnosech, protože původní podíl byl 20,59 %, a to na 21,4 %, a to v souvislosti s navýšení rozpočtového určení daní u nejmenších obcí. Navýšení rozpočtového určení daní tehdy činilo asi 4,5 mld. korun. Součástí té změny však byly i významnější změny kritérií výpočtu RUD pro jednotlivé obce, snížení počtu velikostních kategorií a další věci, především nahrazení skokového přechodu mezi těmito velikostními kategoriemi systémem tzv. postupných přechodů. Zvláště to poslední bylo logickým vyústěním dřívějšího přetahování trvalého pobytu občanů vždycky v poslední den kalendářního roku.
Na této celkové změně ale, a to podotýkám, některá města velmi prodělala. Týkalo se to z velkých měst především Olomouce - tehdy na tom prodělala asi 200 mil. korun, a pak celé řady menších měst v pásmu počtu obyvatel od zhruba 3 000 do 15 000 obyvatel. Proto v roce 2012 došlo k té druhé změně spojené především s posílením velikostní kategorie od 3 000 do 15 000 obyvatel. Celkově ta změna v roce 2012 se započtením dřívějšího příspěvku na žáka základních a mateřských škol, tehdy to bylo 1,5 mld. ze Všeobecné pokladní správy, tak činila celkově 12 mld. korun. Tato změna z roku 2012 však přinesla také snížení rozpočtového určení daní pro čtyři největší města a poměrně dramatické snížení pro některé malé obce s velkými katastry. Když jsme dnes debatovali o národních parcích, především Národním parku Šumava, tak právě obce v Národním parku Šumava přišly o poměrně velký podíl na daňových výnosech.
V mezidobí, o tom vlastně mluvil pan hejtman v souvislosti s důchodovou reformou a zvýšením DPH, došlo zároveň v roce 2012 k poklesu podílu obcí a krajů na výnosech z DPH. Jak víte, důchodovou reformu tato vláda zrušila bez náhrady, ale podíly opravila pouze v případě krajů. U obcí se tak nestalo. Proto můžeme donekonečna s úředníky Ministerstva financí debatovat, jestli ta částka 23,58 je správná, nebo není správná, ale proto používám slovo sjednocení podílu na všech daňových výnosech a v zásadě komplikovaným propočtem se dostaneme k tomu, že ta částka 23,58 % je odpovídající. A to, že obce požadují navýšit podíl na DPH, považuji za legitimní jejich požadavek. ***