(12.00 hodin)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, ztišíme se. Paní poslankyně vás překřikuje.
Poslankyně Gabriela Pecková: Kromě vlastního vyšetření pacienta nebo klienta má komise při svém rozhodování k dispozici veškerou dokumentaci mnohdy několikaleté léčby. Přítomnost ošetřujícího lékaře, který je v zájmu pacienta podjatý a vždy se snaží přesvědčit komisi o svém subjektivním názoru, je při takto zásadním rozhodování nežádoucí. Konečné rozhodnutí, a tedy i zodpovědnost za ně, potažmo za další život klienta leží na komisi a jejím nezávislém posouzení. Tím naprosto není řečeno, že by ošetřující lékař nemohl být přítomen. Ale vždy po dohodě, nikoliv ze zákona a po pečlivém zvážení v zájmu pacienta. Dosavadní praxe se osvědčila, a není proto žádný důvod k tomu ji v novele měnit.
Já vám děkuji za pozornost a v podrobné rozpravě se potom k pozměňovacím návrhům přihlásím.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Dobré poledne. Já vám děkuji, paní poslankyně. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Ludvík Hovorka. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už tady zaznělo asistovaná reprodukce je věc složitá, která přináší, řekněme, dobro pro rodiny, které nemohou mít děti, ale současně přináší i řadu rizik jak pro dárce např. vajíček, tak také pro možnost rizika, že se v budoucnu v manželství spojí lidé, kteří pocházejí z umělého oplodnění, a mohou být tedy příbuzní. A toto si myslím, že je třeba nějakým způsobem ošetřit, a proto jsem si připravil některé pozměňovací návrhy, ke kterým se potom přihlásím v podrobné rozpravě.
A chtěl bych nyní k tomu odůvodnění, nebo co je předmětem těch pozměňovacích návrhů. Jednak je to omezení počtu embryí nebo zárodečných buněk, že zárodečné buňky jednoho anonymního dárce lze použít k vytvoření nejvýše čtyř lidských embryí. Dále snížení věku pro příjemkyni vajíček ze 49 let na 45. Dále vymezení, kdy nelze provést umělé oplodnění. Kdy je možné odebrat a použít pro metody a postupy asistované evoluce zárodečné buňky. Dále, kdo nemůže nebo nesmí být anonymním dárcem. Dále posouzení nezpůsobilosti anonymního dárce, a u kolika poskytovatelů může anonymní dárce darovat zárodečné buňky. Je zde v tomto návrhu pouze u jednoho poskytovatele. A je to z toho důvodu, aby bylo efektivně zaručeno, že to nebude plošně po celé republice. Dále se týká ten pozměňovací návrh i uchovávání dat nebo prodloužení uchovávání dat v registru.
Jeden velmi významný pozměňovací návrh, který je součástí mých pozměňovacích návrhů, se týká náhradního - surogátního - mateřství, které u nás sice dosud není definováno a není vlastně povoleno, ale podle informací, které je možné zjistit v nabídkách firem na internetu, se zcela běžně v České republice nabízí. Tento pozměňovací návrh říká, že náhradní - surogátní - mateřství, tzn. proces, kdy embryo biologických rodičů donosí jiná náhradní matka s úmyslem takto otěhotnět, dítě biologických rodičů donosit a porodit, ale bezprostředně po porodu se vzdát všech rodičovských závazků a práv k tomuto dítěti, není v České republice ani pro takové biologické rodiče a pro náhradní matky, ani pro poskytovatele takových specifických zdravotních služeb povoleno.
Další část toho pozměňovacího návrhu se týká odměny, nebo chceme-li náhrady nákladů vynaložených spojených s darováním zárodečných buněk, protože toto je často obcházeno a za tzv. náklady se považují často velmi vysoké odměny, které možná motivují děvčata, mladé ženy z nízkopříjmových skupin, k tomu, aby si poškozovaly své zdraví, nebo potenciálně poškozovaly své zdraví. Další část toho pozměňovacího návrhu se potom týká promítnutí těchto změn i do občanského zákoníku.
Nyní k odůvodnění mých pozměňovacích návrhů.
Je nutno zabránit plození velkého počtu biologických sourozenců, kteří o svém příbuzenství nevědí, v jednom regionu, protože se tím zvyšuje riziko nežádoucích příbuzenských incestních vztahů a současně riziko početí postižených dětí. Není dnes efektivně zajištěno, že děti z umělého oplodnění se nemohou setkat v pozdějším věku, kdy si hledají partnery, že se nemohou setkat dvě děti, které jsou zplozeny vlastně umělou cestou a jedním dárcem. Toto je třeba ošetřit a můj návrh snižuje toto riziko.
Dále. U ženy se během života netvoří nová vajíčka. Oplozeno může být jenom již existující vajíčko, které se z vaječníku uvolnilo při ovulaci během měsíčního cyklu. Vajíčka časem stárnou a jejich kvalita s věkem ženy klesá. Čím je žena při početí starší, tím větší je riziko poškození plodu. U starší rodičky, zejména prvorodičky, je těhotenství rizikovější a porod může být těžší. To se týká snížení toho věku, kdy je možné ještě přijmout vajíčka.
Dále. Posouzení zdravotního stavu dárkyně nebo dárce zárodečných buněk a jejich příjemkyně je nutné proto, aby bylo minimalizováno riziko zdravotního postižení plodu. Součástí tohoto posouzení musí být i zjištění rodinné anamnézy dárce pro vyloučení genetické zátěže. Anamnéza dárce je nutná i proto, aby příjemkyně zárodečných buněk měla jistotu, že dárce je zdravý.
Dále je nutno vyloučit i případy, kdy by se anonymním dárcem mohl stát člověk s kriminální minulostí, člověk trpící závislosti na návykových látkách, člověk pro anonymní dárcovství zdravotně nezpůsobilý. Obezřetnost je v tomto ohledu nutná proto, aby bylo zabráněno šíření patologických faktorů ve společnosti umělým lékařským zásahem.
Pro dárkyni je odběr vajíčka vždy spojen se značnou zdravotní zátěží. Musí totiž podstoupit přípravu na odběr užívání vysokých dávek hormonů a odběr vajíčka se provádí chirurgicky v narkóze. Je třeba zabránit tomu, aby ženy, často velmi i mladé v tíživé finanční situaci, darovaly vajíčka opakovaně, v nepřiměřeně krátkých intervalech kvůli finančnímu prospěchu.
K důvodu, který se týká surogátního mateřství. Surogátní mateřství je nežádoucí,
a) protože vede k deformaci rodinných vztahů a psychické zátěži jak u biologické matky, z jejíhož vajíčka bylo embryo vytvořeno, tak i u matky nositelky, které bylo oplozené vajíčko vloženo do dělohy a která poté absolvovala celou dobu těhotenství a dítě porodila, aby je pak hned předala biologické matce a vzdala se všech práv k tomuto dítěti.
b) K psychické zátěži dochází i u biologického otce dítěte, který přejímá část mravní odpovědnosti za matku nositelku.
c) Jde o situaci, která musí být řešena smluvně a vyžaduje zvláštní úpravu, pokud jde o zdravotní pojištění matky nositelky a stanovení finanční úhrady. Je nepředstavitelné, že by se některá žena byla ochotná stát surogátní matkou bez adekvátní finanční odměny.
d) Ze zemí, kde je surogátní mateřství povoleno, jsou známy soudní spory v případech, kdy se matka nositelka po porodu odmítne dítěte vzdát, kdy se biologičtí rodiče během jejího těhotenství rozvedou nebo kdy jeden nebo oba z nich zemřou. ***