(14.20 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Náš návrh je jednoduchý: vrátit se ke čtyřem sazbám, čímž dosáhne příslušné progrese, čímž se dosáhne větší solidarity bohatších vrstev a uleví se těm nejnižším příjmovým kategoriím. Není to nic opravdu revolučního. Podobné nastavení tady bylo před rokem 2008.
Pokud jde o tu korporátní daň, tam to jisté novum je, byť bylo i inspirováno praxí v některých zemích a znamená, že bychom kromě dosavadní 19procentní sazby přidali rádi vyšší sazbu na velké korporace, tedy nikoliv sektorová daň, kterou může někdo vnímat jako diskriminační, nebo jiné řešení, ale prostě pro všechny velké korporace. Opět jsem postřehl, že někteří se k tomuto návrhu přiklonili, že pochopili, že tyto naše návrhy nejsou úplně zmatené, a chtějí být nosičem podobné ideje ve volební kampani. Co bude ve volební kampani a po samotných volbách, uvidíme. Ale když už ten návrh tady leží, nevidím jediný důvod, proč bychom se o něm nepobavili, a zejména ti, kteří s tímto návrhem přicházejí, by snad mohli hlasovat pro to, aby tento bod byl předřazen.
Ten návrh samozřejmě znamená i jistý dopad na rozpočtové inkaso. My jsme to počítali v realitě roku 2015. Pochopitelně, jestliže by účinnost byla až v roce 2018, ty dopady by se mohly kvantifikovat poněkud jinak, a to nepředjímám, že může být debata i v kalibraci jednotlivých sazeb. Ale plus minus jsme vyvozovali, že z daně z příjmu z fyzických osob bychom mohli vytěžit navíc 10 miliard, z korporátní daně navíc 20 miliard, a to by nám - hleďme - to by nám umožnilo naplnit sen naší pravice, která ráda daně snižuje. Tak my nechceme jenom snižovat, my chceme bilančně rozprostřít daňovou spravedlnost lépe, tedy snížit DPH opět návratem před rok 2008, kdy jsme neměli tři složité sazby, ale jenom dvě sazby, a kdy ta nižší sazba byla dokonce na pěti procentech. Chápu, že je to podstatný zásah. Tehdy jsme to odhadovali kolem 30 miliard, a pokud by tyto propočty seděly, tak je to bilančně takřka neutrální. Takže logiku to má.
Není to zásah širočinou do státního rozpočtu, a pokud bychom chtěli spíše do rozpočtu přidat, nebo v rámci určité spravedlnosti ubrat, lze se samozřejmě o tom bavit v případném druhém čtení. Čili logiku tento předklad má. Já na ni upozorňuji tak trošku i proto, že je zarámován dnešním návrhem kolegů, kteří přišli s daňovou revolucí, a byl bych rád, aby byl tento bod předřazen, abychom byli schopni ho projednat. A když jsem tak poslouchal návrhy, které tady už dneska zazněly, tak si myslím, že je poměrně reálné ho jako první čtení zařadit například na zítřek, tuto středu, 22. února, a to za dosud zařazené pevné body.
Děkuji za pozornost. (Velký hluk v sále.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Chalánkovou a po ní pan poslanec Farský.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás požádala o pevné zařazení bodu číslo 176, sněmovní tisk 977. Jedná se o návrh poslankyň napříč politickým spektrem, který by měl řešit některé zákony v souvislosti s problematikou umísťování dětí s nařízenou ústavní výchovou do školských zařízení. Tento návrh se zde již jednou objevil při projednávání občanského zákoníku jako pozměňovací návrh. Chtěla bych vás požádat o podporu zařazení tohoto bodu, protože máme stanovisko, že tento návrh je s Ústavou konformní a není pravdou, že by dětem bral právo na soudní ochranu. Soud vstupuje do celého řízení jako ten, který nařizuje ústavní výchovu, a ten, který ukončuje ústavní výchovu, ale mezitím jsou děti zdiagnostikovány a ten typ zařízení, který je pro ně nejvhodnější, je určen právě na základě této diagnostiky. V současné době je celý systém zablokován a nefunguje ve prospěch dětí.
Žádala bych o zařazení tohoto bodu, sněmovního tisku 977, jako první bod zítra odpoledního programu anebo jako první bod po pevně zařazených bodech.
Jako druhou prosbu mám o zařazení bodu číslo 177, sněmovní tisk 979, návrh poslankyň Markéty Adamové, Jitky Chalánkové, Věry Kovářové a dalších, který se týká vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 592 o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Ve skutečnosti řeší alespoň nějakým způsobem možnost uplatňování a využívání zkrácených úvazků vzhledem k tomu, že takovýto návrh nebyl doposud Ministerstvem práce a sociálních věcí v žádné podobě předložen. Prosila bych o zařazení tohoto bodu jako druhého bodu zítřejšího odpoledního programu, event. jako druhého bodu po pevně zařazených bodech. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Prosím pana poslance Farského a po něm paní poslankyně Pekarová Adamová.
Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás chtěl požádat o zařazení bodu číslo 195 této schůze, sněmovní tisk 791, což je návrh Libereckého kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon o rozpočtovém určení daní, který narovnává příjmy obcí, vrací je do podílu DPH, jak byl v předkrizovém období, a to na středu 1. března v 17 hodin. Takto přesný čas dávám z důvodu, že by se předložení tohoto zákona měl zúčastnit zástupce předkladatele, to znamená hejtman Libereckého kraje, a je složité, aby dojížděl na nejistý čas. Tento tisk leží ve Sněmovně od dubna loňského roku, tak věřím, že umožníte jeho zařazení a jeho projednání. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím paní poslankyni Pekarovou Adamovou a připraví se pan poslanec Ondráček.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych tímto navrhnout pevné zařazení sněmovního tisku číslo 730, což je novela zákona o nemocenském pojištění, kterou jsem spolu s kolegy předložila už v březnu minulého roku. Po řadě neúspěšných pokusů se na minulé schůzi podařilo návrh pevně zařadit na program schůze, ale vzhledem k předčasnému ukončení jednání se na projednávání tohoto bodu nakonec nedostalo. Jedná se tedy o poslanecký návrh, který upravuje způsob výpočtu peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. A jelikož se domnívám, že tento návrh mnohým rodinám skutečně pomůže, a vím, že i vám rodiny leží na srdci, tak žádám i dnes o to, abychom jej pevně zařadili, aby se na něj vůbec dostalo, protože jinak je tedy bod až číslo 131 a na to se opravdu asi těžko může dostat. Takže pevně zařadit tento bod, a to na úterý 28. února po pevně zařazených bodech. Prosím o podporu a děkuji vám předem.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Ondráčka a po něm je přihlášen pan místopředseda Filip.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pokud si vzpomenete, tak na 54. schůzi Sněmovny, konkrétně dne 19. 1. tohoto roku, což byl čtvrtek, jsme projednávali odmítnutou interpelaci na pana premiéra ve věci mzdových nároků policistů, resp. příslušníků bezpečnostních sborů. Já jsem při této rozpravě panu premiérovi položil dvě otázky, přičemž ta druhá zněla: Jak máme, nebo jak mají příslušníci bezpečnostních sborů brát vážně prohlášení ministra vnitra a následně premiéra České republiky o navýšení základních tarifů o deset procent od 1. 7. 2017? A zeptal jsem se přímo pana premiéra, zda toto své prohlášení má projednáno s Ministerstvem financí, konkrétně s ministrem vnitra a zda to má pokryto finančně na druhou polovinu roku 2017. Pan premiér mi na to neodpověděl. Když jsem pokračoval v rozpravě, tak jsem konstatoval, že informace, které mi pan premiér dává, jsou mi známy, a znovu jsem ho požádal, aby mi poskytl odpověď, jak máme vnímat jeho vyjádření o tom, že se vláda České republiky rozhodla navýšit příslušníkům bezpečnostních sborů jejich platové tarify o deset procent právě s datem od 1. 7. 2017. ***