Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Radek Vondráček)

59.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1018/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Obsahem tohoto návrhu, který se běžně nazývá zkráceně valorizace, je navýšení pojistného na veřejné zdravotní pojištění placeného státem za státní pojištěnce pro léta 2019 a 2020. (V sále je silný hluk!)

Vzhledem k možné délce legislativního procesu bude pro příští rok navýšení pojistného za státní pojištěnce zajištěno ještě prostřednictvím nařízení vlády, jehož návrh je v současnosti v meziresortním připomínkovém řízení a které vláda musí schválit do 30. června letošního roku.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Pane ministře, já se omlouvám. Opět tady registruji zvýšenou hladinu hluku. Já vím, jaká je hodina, ale prosím o pozornost. Ztišme se, vyslechněme pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. Budu rychlý. Předložený návrh zákona výslovně uvádí částky příslušného vyměřovacího základu, z nichž se v daných letech bude pojistné za státní pojištěnce počítat. Uvedené meziroční navyšování platby za státní pojištěnce si vyžádá asi 3,5 miliardy korun ročně navíc.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, smyslem tohoto návrhu není pouze formální naplnění další části programového prohlášení vlády. Předložená úprava je především jedním z kroků, který má přispět ke střednědobé stabilizaci financování systému veřejného zdravotního pojištění, a tím i ke stabilizaci českého zdravotnictví jako takového. Podotýkám, že odhadované náklady, které bude potřeba pro příští rok pokrýt v rámci nárůstu výdajů zdravotního pojištění, jsou někde kolem 12 až 13 miliard korun a růst ekonomiky nám v této chvíli zajišťuje přibližně 9 miliard korun. Čili těchto 3,5 miliardy korun, které jsou tady již jaksi navrhovány, přesně zapadá do toho schématu, jak bude vypadat nárůst dalších výdajů na medicínu, především tady zdůrazňuji velmi explozivní nárůst výdajů na drahé léky.

Dámy a pánové, dovoluji si vás tímto požádat o podporu předloženému návrhu a děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Rostislav Vyzula. Máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych jenom velmi krátce okomentoval tuto záležitost, která je velmi významná, pokud se týká zdravotnictví. V podstatě se jedná o pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění. Cílové řešení by mělo přinést transparentní a předvídatelný vývoj výše pojistného hrazeného státem za skupinu státních pojištěnců, což je v současné době něco kolem 6 milionů osob, zejména ve vazbě na aktuální vývoj makroekonomické situace. Řešení by mělo zohlednit především růst hrubého domácího produktu, výše platby za státní pojištěnce by měla narůstat alespoň stejně jako HDP. Dále vývoj odvodu pojistného u ostatních skupin, jako jsou zaměstnanci, OSVČ, OBZP a další, tak, aby nedocházelo k dalšímu nárůstu rozdílu mezi státními pojištěnci a těmito skupinami. A za další, postupné přibližování výdajů státu na zdravotnictví alespoň na průměr evropských zemí v OECD. To je to, co je často kritizováno, jak jsme hluboko pod náklady, které jsou průměrem v OECD. Ostatní bylo myslím si řečeno poměrně jasně panem ministrem.

V této souvislosti bych chtěl jen upozornit ne vás, ale Českou lékařskou komoru, která vládu a zákonodárce opakovaně napadá z toho, že nedělá nic pro to, aby se finanční situace ve zdravotnictví vylepšovala, toto je jeden z příkladů, který uvádí jasně situaci na zcela jinou úroveň. A žádám vedení České lékařské komory, aby se vystříhalo do budoucnosti podobných impertinencí, které jsou osobního charakteru a naprosto nedůstojné České lékařské komory.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Leoš Heger, po něm pan poslanec Kováčik. Máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuju za slovo, pane předsedající. Ještě jednou dobrý den. Dovolím si malou výjimku a vystoupím ne věcně, ale politicky. Protože pan ministr je ve funkci teprve asi dva měsíce, tak to půjde možná ještě za jeho předchůdcem, ale v rámci studování tohoto zákona jsem objevil jednu zajímavou věc, kterou bych zde chtěl prezentovat.

Pokud jde o ten vlastní zákon, tak s ním souhlasím, budu ho podporovat a myslím si, že je všeobecný pocit, že v době, kdy je v zemi konjunktura, stoupá hrubý domácí produkt, že by mělo přitékat do zdravotnictví za státní pojištěnce více peněz. Problém, který zde chci zkritizovat, je technický, protože argumentace za to povyšování zdrojů pro zdravotnictví vychází z dlouhodobých statistik a v těch statistikách i světových je klíčovým parametrem procento z hrubého domácího produktu, které jde do zdravotnictví, a tenhle ten index rozděluje země na chudé, ve střední pozici a země bohaté. A ty bohaté mají ten index vyšší. Spojené státy někde mezi 16 a 18 procenty. My jsme ho mívali někde mezi 6,5 a 7,5 procenta a byli jsme sice nejlepší ze středoevropských zemí, ale postupně se to zhoršovalo. V hospodářské krizi došlo k propadu a ten propad ještě v loňském roce byl citován jako propad, který se nelepší v naší pozitivní hospodářské situaci.

Ke svému překvapení, když jsem otevřel ročenky ÚZISu za rok 2014 a 2015, které vyšly 11. 1. v letošním roce obě dohromady, předtím byl v tom ročenkovém periodickém vydávání jaksi defekt a některé prostě vydány včas nebyly, tak to ještě by se dalo tolerovat při novém vedení SÚKLu a radikálních změnách, které tam probíhají, ale obsah těch dvou nových posledních ročenek je velmi podivný. Setkal jsem se s tím už v lednu, kdy jsem studoval rozložení nákladů na jednotlivé věkové skupiny pacientů, které se v obou těch ročenkách velmi lišily, a byly tam věcné chyby, byla tam čísla, která reprezentovala úplně něco jiného než náklady na jednotlivé věkové skupiny, ačkoliv to bylo deklarováno.

To, co jsem objevil teď, je další podivnost. Údaj v kapitole 6 obou ročenek, který popisuje mezinárodní srovnávání, je zobrazen vývoj toho indexu, o kterém jsem mluvil, z hrubého domácího produktu jdoucího do zdravotnictví, tak byl klesající od roku 2009 do roku 2011, pak začal stoupat a na konci roku 2014 zase lehce poklesl. Čili najednou ta změna jaksi není klesání, ale stoupání. Ale podivné je, že za oba ty roky ta řada je úplně stejná, jenom je o rok posunutá. Čili je tam zjevná chyba. Nechci podsouvat ministerstvu nějakou úmyslnou manipulaci nebo politické ovlivňování těch statistik. Spíš si myslím, že je na SÚKLu s prominutím binec, a je to potřeba radikálně zkontrolovat, co se tam děje, protože ani v důvodové zprávě nejsou uvedena čísla, jak se ten index hrubého domácího produktu chová, protože to je hlavní argument, že klesal v posledních letech, tak hlavní argument k tomu, že je potřeba posilovat tu státní ingerenci, protože on klesal nejenom jako celkový index, ale i jako index, když se vezmou jenom veřejné zdroje, zatímco najednou je to všechno úplně jinak. Takže prosím pana ministra, aby se na to podíval.

Jinak ten zákon, tak jak je předložen, já budu podporovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Kováčik. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, dovolte i mně pár poznámek, ale doopravdy v tomto čase jenom pár velmi krátkých poznámek. Snad ani ne tak na konto té věcné podstaty, i když i té se částečně dotýkám, ale i na konto celkové situace celkových kontextů, ve kterých jsou podobné návrhy teď v této době předkládány. Musím říci, že je z toho znát, že jde o dobu vpravdě předvolební, a že tedy ty návrhy, které jsou víceméně výkřiky, které slibují v duchu hesla "nikdo vám nemůže více dát, než já vám mohu slíbit", se objevují čím dál tím častěji. Tento považuji za jeden z nich. A z jednoho jednoduchého důvodu. Pravda, proběhly sliby, tu snížení ochranných limitů na doplatky na léky pro děti a seniory, tu vytvoření investičního fondu při Ministerstvu zdravotnictví, ze kterého by se financovaly investice do nemocnic, které jsou dlouhodobě podfinancované, protože pouhé příjmy z veřejného zdravotního pojištění samozřejmě nestačí. Tu navýšení platů, mezd zdravotním sestrám. Anebo právě tento návrh, který pro rok 2018 navýší platby za státní pojištěnce a na další dva roky též pomocí zákona a který je předložen až teď. Otázka je, co bude po roce 2020. To se vrátíme znovu k podobné míře předvídatelnosti příjmů systému, jako máme dosud nyní? Já jen připomínám, že je, ať už to tady zaznělo, samozřejmé a jasné, že pouze pravidelná automatická valorizace plateb za státní pojištěnce, a my jsme to tady opakovaně navrhovali, a těch státních pojištěnců u nás máme šest milionů plus jeden milion lidí, kteří mají příjem pod 20 tis. korun měsíčně, je jedním z velmi mála skutečně účinných nástrojů, jak zabezpečit onu předvídatelnost příjmů a stabilizaci systému zdravotnictví jako veřejné služby a zároveň zajistit kvalitní potřebnou zdravotní péči pro všechny pacienty, tak jak je garantována Ústavou.

Současná vládní koalice tento návrh sice předložila, předložila ho sice až nyní, a já připomínám, že návrh KSČM, který zde je pod sněmovním tiskem 721, který jsme opakovaně navrhovali zařadit již v době, kdy, řekněme od 17. 2. loňského roku, tzn. rok je tady ten návrh, tak jste nikdy nezařadili, nikdy nebyl projednáván, a přitom ten systém je komplexní, je systémový a mohl fungovat už, řekněme při té příslovečné pomalosti legislativního procesu, minimálně půl roku už to mohlo být.

Takto musím říci, že mám obavu o to, jestli se legislativní proces dokončí v tomto případě. A i když návrh nese všechny ony mnou kritizované atributy, tak přesto, byť jde o velmi dílčí řešení, klub KSČM tento návrh podpoří.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Ptám se, jestli má ještě... s přednostním právem pan předseda Stanjura, pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Je taková smířlivá atmosféra těsně předtím, než skončíme dnešní jednání, tak dovolte, abych reagoval na slova svého ctěného kolegy pana poslance Hegera, jak je všeobecně přijímáno, že je to dobře - no tak to není tedy. Všeobecně přijímáno to není. A nejprve, a je to náhoda, přede mnou sedí kolegyně a kolegové z hnutí ANO, a tři a půl roku slyším z úst vašeho předsedy, jak se v tom zdravotnictví plýtvá, jak se nesmí zvednout peníze, že je třeba nejdřív najít ty vnitřní rezervy. Ne že bych s tím nesouhlasil. Ale pak přijde návrh sociální demokracie na zvýšení plateb za státní pojištěnce a každý rok to projde, teď se to dokonce uzákoňuje.

Takže jestli jsem ráno mluvil o tom, že zvyšujeme mandatorní výdaje státu zhruba o 800 mil. korun, tak tady zvyšujeme mandatorní výdaje státu mnohem více. Myslím, že neplatí úměra, že když je ekonomický růst, tak se automaticky mají zvyšovat platby za státní zaměstnance, protože tento návrh zákona nijak nereflektuje ekonomickou situaci státu. To bude platit stejně v období růstu jako v období recese. Jako v období recese. Takže zase před volbami zvyšujeme mandatorní výdaje státu a příští ministr financí, ať to bude kdokoliv, bude mít zase menší manévrovací prostor při přípravě státního rozpočtu, protože nejdřív bude muset spočítat to, co musí podle zákona dát do výdajů, a pak mu reálně, když vezmu mandatorní a pseudomandatorní výdaje, pak mu vyjde k tomu, co může skutečně politicky ovlivnit, částka nějakých 200, maximálně 300 mld. korun. Všechno ostatní je de facto dopředu dané.

Takže dneska nenavrhuji žádné zamítnutí, ale zvažte, zda je to ten správný návrh zákona. Jestli už ty rezervy jsou všechny odstraněny, jestli to plýtvání už všechno - a to cituji pana ministra Babiše, aby to nebylo, že tady opozice vystupuje s tímto návrhem. Fakt cituji z veřejných zdrojů pouze pana ministra financí.

Ale na druhé straně nějakou logiku ten návrh má. Zvýšíme platby za státní zaměstnance - pojištěnce, omlouvám se, opravdu moc se omlouvám, to je tím, co jsem chtěl říct na konci. Zvýšíme platby za státní pojištěnce, díky tomu bychom mohli zvýšit platy i lékařů a pan ministr a jeho strana přichází s návrhem: Hned je víc zdaníme! Opravdu, vy nejste členem sociální demokracie, pane ministře? Já myslím, že jste členem sociální demokracie. Nezaznamenal jsem vaše dramatické vyjádření, že nesouhlasíte s premiérem Sobotkou, který navrhuje zdanit lékaře až 32 procenty. Nezaznamenal! Možná jsem nedával pozor. Když tak můžete přijít na mikrofon, teď hned a říct: Jsem proti! Podporuji rovnou daň! Já vám zatleskám. Ale myslím, že se to nestane.

Takže ta zpráva pro střední třídu včetně lékařů od sociálních demokratů je taková: Zvýšíme vám platy, ale nedělejte si starosti, co s těmi penězi! My vám mnohem více sebereme na daních! No nekupte to, tak výhodnou nabídku!

Ale v téhle logice musíte zvýšit platbu za státní pojištěnce, abyste měl na to zvýšení platů, abyste z toho mohl více zdanit a pak říct: Podívejte se, jaké máme hezké daňové příjmy! Takže nějakou logiku tento návrh má. Je to logika, kterou my ovšem odmítáme. Takhle řekl bych falešně dávat někomu naději, že se mu zvýší plat, protože důležitý je čistý plat, co si budeme říkat. A výhoda toho, když roste ekonomika, tak jde automaticky víc peněz i do zdravotnictví. Máme víc zaměstnanců, máme víc plátců zdravotního pojištění, rostou platy, takže se zvyšuje objem zaplaceného pojištění. To je ta výhoda, když je konjunktura, i pro zdravotnictví, ale i pro sociální oblast a další oblasti.

Vy jste ovšem přikročili a přikročujete k tomu nejjednoduššímu řešení. Nehledáte efektivitu, nepřemýšlíte o tom, jak organizovat české zdravotnictví. Možná, že přemýšlíte, můj kolega Pavel Blažek říká, že to můj oblíbený (nesrozumitelné). Co dělá pan ministr? Přemýšlí! A pořád přemýšlí a pořád přemýšlí. A s čímpak přijde po tom přemýšlení? Zvýšení výdajů mandatorních ze zákona, jednoduché, k tomu se nemusí ani přemýšlet, na to stačí trojčlenka.

Tak abyste věděli, ne všichni s tímto návrhem zákona souhlasí, ne všichni souhlasí se zvyšováním mandatorních výdajů a určitě přijdeme s nějakými návrhy v rámci druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Leoš Heger. Máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuju. Když je pátek odpoledne, jak jsem slyšel, tak budu velmi stručný. Samozřejmě jsem s panem kolegou Stanjurou na stejném pravicovém pólu našeho politického spektra, ale na rozdíl od něj tady často hovořím za zdravotnictví a v jeho prospěch. Takže je potřeba říct k té polovině, ve které on má zčásti pravdu, ještě tu druhou polovinu. Že ten systém byl u nás založen velmi atypicky. Že do něj přispívají ekonomicky výdělečné osoby, kterých je asi 40 %, zatímco státních pojištěnců je okolo 60 %, když to zjednoduším. To prosím platí od začátku 90. let, tenhle systém. A má-li ten systém být pro zdravotnictví udržitelný, tak se musí zvyšovat s požadavky na zdravotnictví nejenom ta částka, kterou přispívají ekonomičtí aktivní pojištěnci, ale i částka, kterou by měli platit ti ostatní pojištěnci. A protože se to tak rozhodlo, že důchodci u nás platit nebudou, to je zcela legitimní, vězni u nás platit nebudou, děti u nás platit nebudou, tak prostě to musí kompenzovat stát, jinak zdravotnictví kolísá a stále někdo říká, že je to černá díra a že jeho efektivitu je potřeba zvýšit. Ta se velmi výrazně zvýšila, ale není ji možno zvyšovat každoročně o 5 %. To on jako člověk, který je znalý v ekonomii, dobře ví, že to má svou setrvačnost. Takže má-li zdravotnictví dlouhodobě přežívat, musí se ta částka státu zvyšovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji za přesné využití času a nyní pan poslanec Kaňkovský s přihláškou z místa... (Posl. Kaňkovský upozorňuje na přednost posl. Stanjury.) Aha, naskočila mi faktická poznámka pana Stanjury. Je to vaše. Nevšiml jsem si. Omlouvám se.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak mně mrzí, že jsem mluvil o polovině, a ještě mám částečně pravdu. Tak to mám asi jen 25 %. To mě tedy hrozně mrzí. Já myslím, že to procento je vyšší, ale to není důležité.

Nezpochybňuji to, že jedním z důležitých atributů financování a fungování zdravotnické sítě je platba za státní pojištěnce. Jenom říkám, že je to ten nejjednodušší. Tato vláda ho opakovaně využívá a do těch složitějších a kontroverzních se politicky chytře, to musím ocenit, nepouští. My jsme spolu absolvovali velmi složité debaty o standardech a nadstandardech, DRG systém apod. To se tady pořád opakuje. Chybí politická odvaha - dlouhodobě. Neříkám, že to je jenom v posledních třech letech. Říkám, dlouhodobě chybí politická odvaha. Ale máme tady fikci, že zdravotnictví je bezplatné. Velmi často to moji levicoví kolegové říkají, ale to není pravda! Když to zjednoduším, je to zhruba 250 miliard ročně. Tady se bavíme o dalších penězích daňových poplatníků. A když si řekneme, že ti ekonomicky aktivní platí zdravotní pojištění, což je pravda, to procento je myslím o něco vyšší, ale o to se nechci přít, tak kdo platí ty daně, ze kterých se potom platí platby za státní pojištěnce? Opět ekonomicky aktivní. A teď mluvím o přímých daních, nepřímé daně platí všichni. Ale přímé daně, a ty nejsou málo, jsou ve státním rozpočtu zhruba 240 až 250 miliard ročně, platí opět pouze ekonomicky aktivní. Tak ten argument není úplně celý nebo úplně pravdivý, že stát... Stát žádné peníze nevytváří, žádné své peníze nemá. Pouze inkasuje od daňových poplatníků.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já jsem z toho udělal přednostní právo, protože jsem vám nezmáčkl ty dvě minuty. Teď pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé dámy, vážení pánové. Dovolte, abych se také krátce vyjádřil k projednávanému sněmovnímu tisku 1018, jímž je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Mohu říci, že jsem rád, že se po hodně složitých jednáních vládě podařilo shodnout alespoň na stabilizaci veřejného zdravotního pojištění v souvislosti s platbami za státní pojištěnce. Bohužel ale nejde o tolik potřebnou automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce navázanou na ekonomickou kondici ČR. Je třeba si v této souvislosti uvědomit to, co zde zmínil pan ministr, a to jsou strmě narůstající náklady na některé léčebné modality, jako je například biologická léčba, ale i na některé moderní zdravotnické technologie. Dále je třeba brát v potaz nutnou valorizaci mezd zdravotníků, ke které se již vláda zavázala a která je v současné době zásadní, nechceme-li dále prohloubit personální deficit v našich zdravotnických zařízeních. A právě nedostatek personálu je hrozba, která nejvíce ohrožuje další fungování našeho zdravotnictví.

Ale, zde navážu na kolegu Vyzulu a možná trošku i na kolegu Zbyňka Stanjuru, české zdravotnictví potřebuje zásadnější změny ve financování zdravotní péče. Stále jsme nedospěli k definování základní sítě zdravotnických zařízení, stagnujeme s kroky k zajištění větší efektivity poskytování zdravotní péče, a jelikož je stále před nějakými volbami, tak si zacpáváme uši nad zprávami OECD a dalších mezinárodních institucí týkajícími se procenta HDP vynakládaného na zdravotní péči, a už vůbec nechceme nic slyšet o propadající se výši spoluúčasti pacientů.

Takže závěrem chci říci, že KDU-ČSL uvedenou novelu podpoří do dalšího čtení, ale je potřeba si férově říci, že jsme zůstali sotva na půli cesty. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik. Dočkal se.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tu radost vám neudělám. Vy jste si určitě myslel, když jako že přehlédnete moji přihlášku k faktické poznámce, že to vzdám. Ne, jenom krátce.

Ano, na půl cesty. Skutečně, souhlasím, ale lepší na půl, než na tu cestu vůbec nevyjít. A jak už jsem řekl, jde o to, že je potřeba určitou jistotu do budoucna ve financování a že šest milionů plus jeden milion nízkopříjmových pojištěnců je obrovská suma lidí a obrovská suma peněz, která přichází od státu do systému, a je třeba, aby se mohlo předvídat, co všechno je k dispozici. Ale souhlasím a panem kolegou předřečníkem například v tom, že jsme po celá ta léta nebyli schopni dospět ke stanovení, vůbec ani k nějaké metodice stanovení základní sítě atd. atd.

Ale chtěl jsem reagovat především na to, co tady řekl pan kolega Stanjura, předseda klubu ODS, o levicovém mámení nebo levicovém omylu, že zdravotnictví je bezplatné. Ono nám to stojí v Ústavě, že zdravotní péče je bezplatná, ale on už neřekl to, co říkáme my, na základě veřejného zdravotního pojištění. Takže neříkáme a netvrdíme, že je zdravotní péče zadarmo, ale pouze říkáme, co tvrdí Ústava, a všechno ostatní, pokud Ústavu nezměníme, je mimo, a někteří dokonce říkají protiústavní.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu. Ptám se pana ministra, zda má zájem o závěrečné slovo. Má. Pane ministře, prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Dámy a pánové, pane předsedající, já budu rychlý. Jenom na pár předřečníků.

On pan ministr tedy nepřemýšlí. Škoda, že už tady není kolega - je tady kolega, který mě k tomu vyzval. On na to tedy v tom fofru na ministerstvu není čas. Pan ministr hledá. A v této chvíli potřeby, které budou potřeba příští rok, vypadají zhruba na 15 miliard. Takže těch 12 miliard včetně těchto 3,5 je málo, takže budeme muset opravdu mobilizovat zhruba 2 mld., které jsem v tom systému jako rezervu našel. Už jenom pro letošní rok jsem našel půlmiliardovou rezervu pro to, aby se zvýšily platy zdravotním sestrám o dva tisíce korun. Takže z tohoto pohledu to opravdu funguje.

A pak bych chtěl opravdu říci jednu věc. To, co řekl kolega Heger, koneckonců byl také ministrem zdravotnictví. Bohužel, my ten systém máme dneska postaven na platbách za státní pojištěnce. Je to tak, protože on vyrovnává to, co se nedostává z toho, že platí jenom čtyři miliony lidí. A chtěl bych jako úplně závěrečnou věc říci, že i za ministrů ODS zdravotnictví, a já toho fakt hodně pamatuji, se zvyšovaly platby za státní pojištěnce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj? Má zájem o závěrečné slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji. Jenom faktická záležitost a to je to, že v průběhu rozpravy nedošlo k žádnému zamítnutí, k žádnému návrhu na vrácení, a proto doporučuji, aby Sněmovna dala k přikázání tento zákon jako garančnímu výboru výboru pro zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu zpravodaji. Ano, má pravdu, žádný z těchto návrhů nezazněl. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Není tomu tak. Takže můžeme přistoupit k hlasování. Kolegy už jsem přivolal z předsálí. Já vás přece jenom raději odhlásím, abychom měli... (Chvíli vyčkává.) Poprosím vás o přihlášení a přistoupíme k hlasování.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování 158, přihlášeno 92 poslanců, pro 90, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání zdravotnímu výboru jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Nevidím. Tedy konstatuji, že žádný další výbor navržen nebyl a ani nezazněl žádný návrh na zkrácení lhůty.

Končím projednávání tohoto bodu, tento uzavírám. A vzhledem k avizované dohodě předsedů klubů přerušuji jednání této schůze na úterý příští týden, to bude 28. února ve 14.00 hodin, kdy budeme pokračovat bodem 283.

Já vám všem přeji hezký pohodový víkend. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo ve 13.31 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.