(15.50 hodin)
(pokračuje Benda)
Stejně tak si myslím, že jsou tam některé věci, které mi připadají právně minimálně lehce pochybené. Paragraf 19, omluvte mě, jestli se mýlím, ale činnost notářské povahy: Zastupitelský úřad osvědčí na žádost občana, že je naživu, jestliže mu prokáže svoji totožnost platným úředním dokladem. Tak já si tedy neuvědomuji, že by někdo v České republice osvědčoval, že je někdo naživu, a vůbec si nejsem vědom toho, k čemu by mu to v zahraničí bylo, když by měl platný úřední doklad. Já si dokážu představit situace, kdy to může být někomu k něčemu platné, když naopak ten úřední doklad nemá, ale ne když ho má. Takže osvědčovat, že je někdo naživu, se mi zdá pochybené. Nevím, kdo to tam napsal. Možná mi někdo vysvětlí, že to je někde nezbytné, ale stejně bych chtěl toto vysvětlení slyšet v rámci jednání výboru.
Druhá věc, která mě lehce zarazila, je souvztažnosti paragrafů 32 a 33, které možná čtu špatně, a pak se samozřejmě autorům omlouvám, ale mně přijde, že ve vzájemné vazbě dochází k tomu, že vlastně na volné služební místo v ministerstvu se nemusí vypisovat výběrové řízení, že se to tak jako obejde, že se použije 32 a 33 vedle sebe a budu si tam moci přijmout, koho budu chtít. To je věc, které bych se velmi rád ubránil, protože už jsme zažili státní službu, už jsme zažili státní službu za této vlády, která se tvářila, jak bude stabilizovat státní službu. Znamenalo to, že předem si nabrali desítky, někde až stovky zaměstnanců, některé na vysoké posty, a nyní ta samá vláda vymýšlí složité konstrukce, jak některé loajální úředníky, kteří jí přestali vyhovovat, například na Ministerstvu zdravotnictví, odvolat rušením celých sekcí a rušením náměstků.
Takže bych byl jenom velmi rád, abychom si vyjasnili, že pravidla pro vstup do státní služby budou platit i pro tuto zahraniční službu, asi s výjimkou velvyslanců, které jmenuje prezident. Tam ta výjimka být musí, ale že na běžné úřednické posty to zůstává stejné.
A poslední pochybnost, kterou zase jenom vznáším, a možná že budu přesvědčen o tom, že to tak není, je k § 55 Odškodnění za následky vzniklé při výkonu služby nebo práce v zahraničí, kde se přiznává nějaké odškodnění za následky živelní katastrofy, trestného činu osobě, která je vyslána do zahraničí, kromě pojištění a dalších věcí, které má, přiznává se i rodinným příslušníkům. Zase mi to není úplně jasné. Je asi právem vzít si do zahraničí svého rodinného příslušníka. Úplně nevím, jestli má být pod touto jakoby superzvýšenou ochranou, že v případě trestného činu dostává ještě nějaké odškodnění od státu, pokud mu vznikla invalidita. Ještě to jsem ochoten pochopit u toho vyslaného, jako že se bere, že celou dobu tam je ve službě státu. U rodinných příslušníků opravdu si nejsem jist, jestli celou dobu, kdy jsou v zahraničí, jsou v tomto směru ve službě státu.
Tolik krátce pochybnosti, abych já to nezdržoval, a požádal bych, aby tento návrh zákona byl přikázán ještě do ústavněprávního výboru, aby odlišnosti od státní služby byly posouzeny. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Přečtu dvě omluvy. Dnes od 15.50 do 16.20 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jaroslav Klaška a dále do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Milan Urban.
Nyní má přihlášenu faktickou poznámku pan místopředseda Vojtěch Filip. Prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Já si vyprošuji připomínky, jestli tady někdo zdržuje. Protože já jsem tam chodil na zákon o státní službě k ministrovi vnitra. A ostatní byli doma. Sešli se tady v pátek, kdy jsme tady zjistili, že ještě není nic dohodnuto, a tak to chodilo celé léto v roce 2014. Já jsem tam byl vždycky celý den u pana ministra. Takže to je jedna věc. A jestliže se vyjádřím k zákonu, tak nezlobte se, k tomu mám snad právo!
A když už se tedy vyjadřuje pan kolega Benda, tak já se ale nedivím, že tam je notářská činnost. Apostila pro každého advokáta, pro každého notáře v ČR, apostila tedy toho úřadu v zahraničí, je velkou podstatnou záležitostí pravosti dokumentu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Klán.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Jak jsem slíbil, tak vystupuji ještě jednou s nějakými svými poznámkami.
Předně souhlasím s předřečníkem místopředsedou Filipem, že to perné léto roku 2014 bylo opravdu perné, protože na služební zákon jsem chodil společně s ním, a když se vedla ta dlouhá jednání a nevyjednávání a spíše někdy i vydírání ze strany pravicové opozice, jak služební zákon má vypadat, kdy se řeklo na jednom jednání - myslím, že to bylo dokonce v pátek ráno tenkrát: prostě buďto nebude Generální ředitelství státní služby a odblokuje se jednání Sněmovny ve třetím čtení, anebo se to celé zablokuje. Takhle se to táhlo opravdu několik týdnů, že se prostě nenašel kompromis mezi tím, zda bude Generální ředitelství státní služby po vzoru Velké Británie nebo Polska nebo dalších států, které to mají takto upraveno, a vlastně superúředník vznikl na Ministerstvu vnitra. Takže tam je určitá jakoby trochu politizace. A pak se to muselo jezdit horko těžko vysvětlovat do EU, proč jsme zvolili tento model a je to uděláno tímto způsobem. Takže služební zákon byl opravdu projednáván rychle, nekvalitně a vzniká z toho paskvil. A je to vidět, že se prolíná do celé státní služby, což je jasné z toho názvu, ale dělá problémy na různých ministerstvech, a právě zahraniční služba je jedním z ministerstev, kde tento problém nastává.
A mě fascinoval tady pan kolega Benda prostřednictvím pana předsedajícího - on řekne výjimka. Já jsem tady říkal: A vidíte to! Je to zákon pro výjimku. Výjimka potvrzuje výjimku a přijde další výjimka. A když už to tady říkají i kolegové poslanci, udělejme tedy výjimku, dobře, ale čím více výjimek a čím více vyjmutí ze zákona, tím méně transparentnosti ve státní správě a tím větší riziko potenciálního nešvaru, včetně korupce ve státní správě. Pokud tam uděláme deset výjimek, tak se to bude obcházet dokolečka a nikam se nedostaneme. Tím pádem budou bujet tyto různé nešvary a různé problémy.
Nicméně já se tady ještě zeptám pana ministra, když se tady projednávala ta výjimka o věku 70 let, je to před rokem, je to asi rok, kdy jsme dělali tu výjimku pro dvě velvyslankyně. Já jsem si tenkrát přečetl důvodovou zprávu, kterou tady předkládala mimochodem paní ministryně školství Valachová tenkrát, která připravovala původní služební zákon, tenkrát ještě s panem ministrem Dienstbierem, kdy jsem chodil na ta jednání jako garant poslaneckého klubu KSČM ke služebnímu zákonu, tak mě docela zarazilo, že v důvodové zprávě - to nevím, jestli pan ministr, on byl tenkrát nějak nemocný, jestli se nepletu, byl asi v nemocnici, jsem rád, že je už dneska plně fit a zdráv, aby mi na to mohl třeba zareagovat, že tenkrát tam bylo napsáno, že nelze očekávat žádné dopady na ostatní veřejné rozpočty ani podnikatelské prostředí České republiky. Bylo to v důvodové zprávě před rokem. A jinde v té důvodové zprávě, kde jsme dělali tu výjimku 70 let, se píše: Další skupina osob, která může být v rámci státní služby přijata do pracovního poměru na dobu určitou, jsou občané ČR, kteří dlouhodobě pobývají v zahraničí z důvodů nesouvisejících s výkonem zahraniční služby, nejčastěji z důvodu uzavření sňatku s cizincem. Výhodou zaměstnávání těchto osob je detailní znalost místních poměrů, včetně místního jazyka, přičemž z důvodu zachování českého státního občanství u nich přetrvává potřebný stupeň loajality se státem. Je zde tedy dán zájem České republiky. V závorce - ročně je takto přijímáno cca sedm zaměstnanců, kteří vykonávají pozice administrativně technického personálu, a to zejména v zemích s vyšší obtížností života, například Senegal, Jordánsko, Peru, Malajsie atd. Také v tomto případě - a teď přijde ten rozpor, logický rozpor, dámy a pánové, s větou, kterou jsem říkal na začátku, a tady se píše: Také v tomto případě dochází k úspoře finančních prostředků, jelikož těmto osobám není vyhrazeno ubytování, cestovní náklady a školné atd. Takže vidíte logický rozpor s tím začátkem, kdy tam se tvrdí, že nelze očekávat žádné dopady na ostatní veřejné rozpočty, a na konci se píše, že dochází k úspoře finančních prostředků. To se psalo před rokem. Já se ptám pana ministra, jestli to dneska už tam mají správně, jestli to už vyřešili, jestli se nějak dohodli.
A když už je to tady takhle napsáno a když tady vidím země, kam se nerado nějak moc chce asi jezdit na velvyslaneckou službu - Senegal, Jordánsko, Peru -, jakým způsobem hodlají motivovat ve své podstatě lidi, aby šli do těchto pozic na tyto velvyslanecké posty. Jestli se to nějak bude motivovat, aby tam chodili, že jsou některé lukrativnější, některé méně lukrativní. Tak mě zajímá, jestli tam je třeba nějaký benefit. Neumím si to představit. Takže já bych chtěl slyšet od pana ministra ještě tuto věc. ***