(17.40 hodin)
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Jen bych připomněla, že vám tento návrh byl rozeslán jako tisk 928/0 -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní zpravodajko, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud diskutujete jiné body, než je bod číslo deset, občanské průkazy, tak prosím v předsálí. Ještě počkám. Děkuji. Můžete pokračovat.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Tento tisk vám byl rozeslán dne 5. 10. 2016 jako tisk 928/0. První čtení proběhlo 19. 10. 2016 a garančním výborem se stal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který projednal návrh zákona a vydal 19. 12. 2016 usnesení. Dovolte tedy, abych vás seznámila s tímto usnesením.
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 50. schůzi po odůvodnění doktorem Petrem Mlsnou, náměstkem ministra vnitra, po zpravodajské zprávě poslankyně Věry Kovářové a po rozpravě
a) doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 928 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zde bych vás odvolala na sněmovní tisk 928/1. Pozměňovací návrhy se týkají především toho, že lze požádat o vydání občanského průkazu a cestovního pasu ve lhůtě 24 hodin, respektive pět dnů. To bylo za a).
b) Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.
c) Pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za její zpravodajskou zprávu. Otevírám rozpravu. Do obecné rozpravy mám zatím dvě přihlášky, a to pana poslance Jana Klána a poslance Ivana Pilného. Jako první se ujme slova pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Opět tady máme na stole zákon o elektronických občanských průkazech, kdy jsem tady vystupoval už v prvním čtení s několika svými postřehy. Jsem velice rád, že Ministerstvo vnitra některé mé připomínky zapracovalo do pozměňovacího návrhu, který byl předložen na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Jednalo se zejména o připomínku, jak to bude, když lidé starší 70 let dostanou občanský průkaz s čipem s dobou platnosti 35 let. Ptal jsem se tam na vztah onoho čipu a jeho životnosti a expirace občanského průkazu. Jde o to, že když bude někdo chtít v době té platnosti občanského průkazu 35 let využívat služeb elektronického občanského průkazu a čip vypoví službu, tak aby mu občanský průkaz byl zdarma vyměněn. Nicméně problém je trošku hlubší než jenom tato věc. Chci se zeptat, jak to bude právě ve vztahu životnosti čipu na občanském průkazu a doby expirace. I když budu dodržovat veškerá pravidla, která mi zákon říká o tom, jak se mám chovat k občanskému průkazu - nesmím ho poničit nebo nějakým způsobem ho třeba lámat, může ale dojít právě k porušení onoho čipu, který poté nebude fungovat, když ho dám do té čtečky, ať ta čtečka bude normálně externí, nebo bude interní v nějakém notebooku. Jde o to, zda mi to Ministerstvo vnitra zdarma vymění. To je otázka ještě před dobou expirace občanky, to je pět nebo deset let. Teď budu pomíjet těch 35 let, protože to je poměrně dlouhý časový úsek.
Stále je takovou tou alfou omegou životnost čipu. Víte, že například kreditní nebo debetní karty s čipem se obměňují vždycky po nějakých cyklech několika let, je to asi pět let. Protože ta karta se samozřejmě používá. V tomto případě se i ten čip nějakým způsobem opotřebí, když se bude dávat do čtečky, takže hrozí i to, že nějakým způsobem přestane fungovat, komunikovat.
Poté se vrátím k té čtečce. Zákon říká, že pokud budu chtít komunikovat s úřady vzdáleným přístupem, musím si pořídit čtečku karet, externí, pokud ji počítač nemá. Musím za ni zaplatit asi 200 korun. Takže tam žádná věc zdarma nebude. Takže tady vidím další problém.
O další variantě, jakým způsobem komunikovat s úřady, už tady mluvil v prvním čtení pan kolega poslanec Pilný, který o tom asi také bude dneska mluvit. To se týká vzdáleného přístupu do systému, kdy byste mohli využívat něco podobného, jako je dneska elektronické bankovnictví. To znamená, že budete mít přihlašovací jméno, k tomu dostanete heslo a vzdáleným přístupem se dostanete do portálů veřejné správy. I já si tuto variantu umím představit. Když jsem ho poslouchal na hospodářském výboru, kde se o tom diskutovalo - tak je fakt, že rozvoj smartphonů je poměrně rychlý a dneska je vlastní mnoho lidí. Umím si představit i hybridní systém, to znamená, že bychom měli právě tento vzdálený přístup pro občany. To znamená, přihlašovací jméno by bylo třeba číslo občanského průkazu a kód nebo heslo by bylo vyprodukované heslo, které by dostal občan, nebo by si ho zvolil, když by si šel aktivovat ten čip. Ten čip by tam skutečně byl a byl by to takový duplicitní systém. Umím si opravdu představit, že by to tímto způsobem také mohlo fungovat.
To, že jdeme formou čipu, je z toho důvodu, že už v minulosti se nějakým způsobem nastartovaly elektronické občanky s čipem. Nicméně na tom elektronickém občanském průkazu nebylo téměř nic, jenom zaručený elektronický podpis, potažmo tam šel nahrát právě certifikát elektronického bankovnictví.
Chci se zeptat pana ministra, jestli už je dnes jasné, co na tom kontaktním čipu bude vlastně uloženo. Ptal jsem se na to na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a tam mi bylo řečeno, že je to vysloveně na nás zákonodárcích, co řekneme, že na tom čipu má být umístěno. Tak teď nevím, jestli to budeme dělat formou zákona, nebo jestli to ministerstvo udělá formou vyhlášky. Jsou dvě varianty. Já bych tohle rád věděl a rád bych věděl, co by na tom čipu mohlo být. Umím si osobně představit, že by tam mohla být moje krevní skupina, zda jsem alergik nebo jestli jsem nějak nemocný. Mně to může osobně zachránit život při nějaké nehodě, pokud třeba orgány státní správy, v tomto případě policie, budou mít čtečku těchto elektronických občanských průkazů, aby se do toho systému mohli dostat. Říkám, vidím to jako jednu z variant. Ale mě opravdu zajímá, zda to budeme řešit zákonem, nebo zda to budeme řešit v tomto případě ministerskou vyhláškou.
Už jsem tady v prvním čtení říkal, že zavádění elektronických občanských průkazů má rub i líc. Výhoda je to, že občan bude moci komunikovat s úřady vzdáleně, z pohodlí svého domova. Nicméně tou nevýhodou může být právě vznik toho Velkého bratra, toho Big brother, kdy veškerá data o mně, o fyzické osobě, budou kolovat po síti, někde budou uložena, můžou se stát terčem nějakých útoků, protože v tom kyberprostoru hrozí všechno. Chci se zeptat, jakým způsobem je to ošetřeno, zda opravdu Ministerstvo vnitra bude garantovat, že nedojde k úniku těchto dat. ***