(17.20 hodin)
(pokračuje Valachová)
Já jsem, přiznám se, prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče, nepochopila úplně tu poznámku, co jste čekal. Já jsem tady zmínila na začátku, zcela bych řekla otevřeně a upřímně, to, že sama jsem někdy konsternována tím, co se člověk může dočíst na sociálních sítích. Nebyla bych ráda, kdyby se něco podobného stávalo i vám. Protože z mého pohledu tady končí veškerá legrace, a různé nálepkování, osočování atd. jenom proto, že nezastávám názory, bych řekla, extremistické, tak aby byla ministryně školství osočována ze šíření islamismu. Jsou to lži. Bohužel už mi došla trpělivost a také jsem zveřejnila, že už se budu systematicky obracet na orgány činné v trestním řízení, protože jiným způsobem se bohužel na podobné útoky reagovat nedá. Nemrzí mě to ani tak z pohledu mé osoby nebo ministerstva, nejsem úzkoprsá, mrzí mě to z pohledu škol. Školy si zaslouží bezpečí, klid právě na vzdělávání, výuku, tak jak jste to zmínil, a neměli bychom podle mě z mého pohledu přilévat olej do ohně tam, kde žádný oheň neexistuje.
Sama jsem se setkala a vy asi také prostřednictvím sociálních sítí s tím, a doteď je pranýřována jedna základní škola ze Zlínského kraje, která je tady představována jako jakýsi zdroj šíření islamismu. Jenom bych tady chtěla poslancům a poslankyním říct, že se jednalo o trapné vzdělávání ve smyslu toho, že existují různá náboženství a jejich porovnávání. Takže jestli chceme popřít (upozornění na čas), že existuje islám, možná můžu dát jakousi paralelu s vlastenectvím - ano, může vzniknout seznam zakázaných slov, ale myslím si, že to potom nebude o přemýšlení a vzdělávání.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana poslance Hovorku.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v ČR se řada lékáren nedostane k určitým léčivům a je to důsledek toho, že u nás nefunguje dobře dohled nad hospodářskou soutěží. V řadě případů jsou propojeni výrobci, distributoři i lékárny nebo řetězce lékáren, a buď některé lékárny nedostanou lék vůbec, anebo ho dostanou s takovou přirážkou, že je mnohonásobně nebo mnohem dražší než ve spřízněných lékárnách. Také vlastně existence kanálu v české podobě, DTP kanálu, to znamená dodávek do určitých lékáren, dochází k tomu, že mnohdy nemá smysl soutěžit o léčivý přípravek, protože existuje jenom jeden jediný dodavatel, který dodává za maximální cenu stanovenou v podstatě ceníkem pojišťovny.
Chtěl bych se zeptat, co se změnilo v případě zákona o léčivech, když předchozí ministr dal souhlas k pozměňovacímu návrhu pana poslance Běhounka, kdy tento pozměňovací návrh přináší možnost, aby do všech lékáren byla povinnost dodat lék do 48 hodin, tedy do dvou dnů, a když se ten zákon za dva měsíce vrátil ze Senátu, tak naopak ministerstvo pod vaším vedením řeklo, že ten zákon v té podobě je špatně a že lhůta 48 hodin musí být nahrazena lhůtou v dohledné době. Chtěl bych se zeptat, co se vlastně podstatného změnilo, že ten návrh je úplně anulován a přichází v úplně jiné podobě. (Předsedající: Čas.) Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já tedy jsem se k tomu zákonu opravdu dostal až ve chvíli, kdy v podstatě prošel Poslaneckou sněmovnou a přišel do Senátu. Ale je pravdou, že tento pozměňovací návrh byl podáván prostřednictvím předsedy zdravotního výboru Senátu pana docenta Koliby. Z mého pohledu je záměna za 48 hodin, a teď cituji, přesná doba zní na dobu bez zbytečného odkladu. Není to v dohledné době, je tam bez zbytečného odkladu, a to je v českém právu terminus technicus. V podstatě to znamená, co nejdříve je možné.
Chtěl bych říct jednu věc. Já ze své praxe, protože jsem pracoval i ve farmaceutickém průmyslu a koneckonců moje vlastní žena je farmaceutka, a já jsem vždycky přemýšlel, jestli nemám hlásit konflikt zájmů u manželky, která pracuje u jednoho z distributorů, byť jenom na částečný úvazek, nicméně to bez zbytečného odkladu je opravdu lepší než 48 hodin, protože léky se nevyrábějí linkovým způsobem. Ony se vyrábějí tzv. reaktorovým způsobem, což znamená, že třeba výroba, dám příklad, paralenu neběží nonstop na nějaké lince, kde neustále padá nový a nový, ale vždycky se vyrobí určitá šarže léku v tom reaktoru, pak se to celé vyčistí a vyrábí se tam jiný lék. Takže teď můžu dát klasický příklad. Byli jsme informováni výrobcem léku Tamiflu, že pokud nezakážeme jeho reexport nebo vývoz v této chvíli, tak nejbližší bude k mání za šest měsíců. A když tam dáte dobu 48 hodin, tak to v podstatě je nedodržitelný zákon. Takže my jsme tam dali bez zbytečného odkladu, přičemž je to tedy samozřejmě na případném vyšetřování, jestli to ta firma dodržela, nebo nedodržela, ale jsou tam velmi tučné pokuty, pokud by to nedodržela.
Ke zmínce, že u nás tak úplně dobře nefunguje Úřad na ochranu hospodářské soutěže, to je asi stížnost trošku jiným směrem, ne na mě. A já bych ještě k tomu chtěl říct jednu věc. Zákon o léku, tak jak je dneska zpátky ve Sněmovně, on primárně má řešit právě reexporty. On sám o sobě nemá řešit to, jestli je český trh správně zásobován, přičemž jsou tam ty vaše zmíněné direct to farmacy, neboli přímé distribuční kanály, jsou tam propojení mezi lékárnami a některými lékárenskými a distribučními řetězci. Tohle je široká problematika. Tento zákon měl řešit reexporty, čili v podstatě to, aby na českém trhu nebyl nedostatek léků z důvodu reexportu, ne z důvodu řekněme nekalosoutěžního jednání. Takže já dokonce nechávám na ministerstvu ještě zpracovat analýzu toho bez zbytečného odkladu a chci ji tady potom, až se bude ten lék tady ve Sněmovně přednášet nebo ty zákony budou probírat, což bude tuším 31. ledna, nepletu-li se, tak bych chtěl tady tu analýzu opravdu mít k dispozici, aby bylo vidět, že to bez zbytečného odkladu je lepší než 48 hodin.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana poslance.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za vysvětlení, ale chtěl bych říct, že určitě jste konzultovali tu věc s Úřadem pro hospodářskou soutěž a určitě jste k tomu dostali nějaké stanovisko. Údajně jste se přiklonili k jedné ze tří možností, jak tuto situaci řešit. Já jsem se ptal bývalého ministra před třetím čtením, jestli přišlo nějaké stanovisko z ÚOHS, a on mně řekl, že ne a že v zásadě s tím není žádný problém. Najednou se ukázalo, že problém je, a zákon se vrací v úplně jiné podobě. Takže určitě budu rád, když dostaneme nějaké stanovisko z ÚOHS, abychom v tom měli jasno. A jsem rád tedy, že rozumíte dobře farmacii. Když se podíváte na to, jak ÚOHS projednával třeba stížnosti České lékarnické komory na to, že jí není dodáván Clexan, a jak rozhodl ÚOHS, že tento lék je v zásadě zaměnitelný, tak musíte uznat, že ten úřad nerozhodl správně a že tady zřejmě něco nefunguje. Já vím, že problémem jsou hlavně reexporty, ale když se podíváte na informace ze SÚKLu, tak nereexportují lékárny, ale především distributoři.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík To máte do jisté míry pravdu, ale ta lékárna má distribuční oprávnění, takže ono je to způsobeno tímto. Tam totiž řešil ÚOHS, nebo zásadní konzultace zněla na tu petrifikaci tržních podílů, kterou ten zákon v podstatě stanovoval. Jinými slovy, kdyby náhodou zanikla nějaká lékárna nebo nějaký distributor, tak jakoby nebyla možnost ten tržní podíl, který se tam vytvoří, zase převést na někoho jiného. Takže formulace, která tam dneska je, je taková pružnější. Čili dneska máme čtyři velké hlavní distributory na trhu, a kdyby některý z nich z českého trhu odešel, tak si vlastně jeho podíl budou moci teoreticky rozebrat ostatní distributoři. Otázka zní, zdali by to připustil ÚOHS.
U toho Clexanu, to je věčný souboj mezi dvěma firmami, jestli je lepší Clexane nebo ten druhý konkurenční prostředek, který raději nebudu tady jmenovat. To je debata. Jejich reprezentanti už se dokonce jednou poprali i u mě v nemocnici. Já si to pamatuji. Takže debata na téma, jestli je lepší Clexane - já raději ani nebudu k tomu zaujímat nějaké stanovisko. ***