(11.40 hodin)
(pokračuje Bendl)
Ještě je tam jedna věc, o které jsme poměrně podrobně diskutovali, a to byly intervenční nákupy. Bylo mi slíbeno na jednání zemědělského výboru, že Ministerstvo zemědělství poskytne nějakou informaci, jakým způsobem to probíhá, jaká je efektivita těchto vynaložených prostředků, a zatím se nic od jednání zemědělského výboru nestalo. Tudíž prosím, proč se tak nestalo, zdali informaci dostanu, nebo jestli si o ni mám tedy požádat znovu písemně a jak se věci mají. Protože 245 milionů vynaložených na intervenční nákupy, asi bychom měli vědět, jakým systémem to běží, od koho nakupujeme, za kolik prodáváme a podobně.
Pan ministr tady mluvil o zápůjčkách. Nikdy jsem detaily k tomuto neviděl, proto bych o ně prosil.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pokud pan ministr bude souhlasit, dám přednost panu předsedovi Kalouskovi.
Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte, abych nás všechny upozornil, že nás na galerii navštívila paní poslankyně ukrajinského parlamentu Nadija Savčenková. Dovolte nám, abychom ji srdečně pozdravili. (Poslanci napříč sálem vstávají a tleskají.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Vítám paní poslankyni v Poslanecké sněmovně. Děkuji.
Prosím pana ministra.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji také za tento vstup a za přivítání paní poslankyně.
Já bych tedy s dovolením zareagoval teď již věcně k návrhu rozpočtu o Státním zemědělském intervenčním fondu.
K tomu, co říkal pan poslanec Pavera, bych rád poznamenal, že v České republice je nastaven systém podpory zpracování a rozvíjení potravinářství tím způsobem, že v rámci Programu rozvoje venkova podporujeme firmy do 250 zaměstnanců. Firmy nad 250 zaměstnanců jsou podporovány z národních prostředků, z dotačního programu č. 13, který vznikl v roce 2005. Tento dotační program funguje tak, že veškeré firmy, které splňují veškeré podmínky, podají své žádosti. Na tento dotační program je vyčleněna nějaká částka a podle rozpočítání podílu, kolik vyjde na firmu, jsou uspokojeny jejich příspěvky na investice, to znamená, firma dopředu neví, kolik dostane. Rozúčtuje se to na závěr roku, to znamená, že podpora se v minulosti pohybovala někde mezi 20 až 35 % s tím, že notifikovaný strop nyní je maximum 50, v roce 2016 podpora pro všechny projekty, která byla v objemu 396 mil. korun, byla ve výši 36 % kofinancovaných nákladů.
Tolik pro vysvětlení, jakým způsobem je toto nastaveno, protože zájem České republiky a českého zemědělství a potravinářství je, abychom v České republice maximálně zpracovávali komodity, které tady vyrobíme, abychom měli finální produkt s přidanou hodnotou, kde zaměstnáme lidi, a dokázali takovýto produkt uplatnit na našem trhu, případně v zahraničí.
Dále bych chtěl říci k podpoře vůči malým a středním podnikům. Za tři roky se tady odpracovalo hodně. Jenom shrnu stav, který dnes je, abychom si to uvědomili. V rámci společné zemědělské politiky je to tak, že podniky nad 1 150 ha jsou kráceny na příjmech u přímých plateb. V případě Programu rozvoje venkova, kde se bavíme především o plošných platbách pro znevýhodněné oblasti, to znamená platby na trvalé travní porosty, tam je krácení, že už u podniků nad 300 ha se platba snižuje, u podniků okolo 2 000 ha je platba snížena o 35 % vůči těm, kteří jsou pod 300 ha. Takže je tam poměrně velká degrese. I tímto způsobem jsou zvýhodněny malé a střední farmy.
Dále bych připomněl, že za tři roky jsme také udělali několik výrazných změn ve prospěch malých zemědělců a farmářů, kteří produkují potraviny a případně prodávají své zboží ze dvora. Je tam změna například v oblasti nároku na legislativu, na značení, kde jsme se snažili, aby například nutriční hodnoty, požadavky na některé testy a podobně byly u malých potravinářů, pokud to jde a není to v rozporu s evropskou legislativou, aby nároky vůči nim byly nižší, a ještě v tomto trendu hodláme dál pokračovat. Byly také zvýšeny limity možností prodejů přímo od farmářů, například na počty drůbeže, králíků, nutrií a podobně. Malí farmáři mohou prodávat ze dvora vyšší množství než před třemi čtyřmi roky.
Asi tolik k podpoře malých zemědělců, zpracovatelů, potravinářů.
Jenom připomenu, že za dobu mého působení, kdy jsme vypisovali z nového operačního programu nového období Programu rozvoje venkova podpory pro zemědělce, kteří žádali o zpracování na potraviny, tak tyto žádosti byly vždy v obou kolech uspokojeny ze sta procent. Každý zemědělec, který si požádal, že chce investovat do zpracování potravin a splnil podmínky, byl plně uspokojen. To nemůžeme říct prakticky v žádných jiných opatřeních kromě těchto.
K tomu, co říkal pan poslanec Bendl, bych doplnil, že my vždycky rok předem zveřejňujeme harmonogram výplat, všech dotačních titulů, projednáváme to se zemědělskou veřejností, se zemědělskými nevládními organizacemi, transparentně je to dopředu zveřejněno, a tento harmonogram naplňujeme s výjimkou dvou případů v loňském roce, případu výplaty v rámci agroenvi opatření, kde došlo k chybě dodavatele, kde bylo zpoždění dvou měsíců. Tady jsme se zemědělcům omlouvali a samozřejmě dodavatel měl uplatněny sankce. A potom v případě opatření welfare, kde došlo k velké chybovosti u zemědělců a kde u tohoto dotačního titulu v těchto dnech dokončujeme jeho doadministraci. Jinak termíny plníme, naopak se snažíme je plnit ještě dříve, než je harmonogram. Pro výplatu roku 2015, respektive 2016, která probíhá ještě teď v těchto měsících, jsme harmonogram výplat ještě zrychlili a stlačili.
Musím říci, že máme na rozdíl od jiných států poměrně velký komfort vůči zemědělcům. Třeba v Rakousku vyplácejí jenom ve třech výplatních termínech v roce, vůbec nejdou cestou jako Česká republika, že vyplácíme, jak dokončujeme kontroly, administraci, tak v průběhu roku vyplácíme daleko častěji. Například druhý balíček na pomoc pro chovatele dojnic a prasnic byl vyplacen jako první v celé Evropské unii v České republice.
Asi tolik podstatné věci. Pokud jde o vyhodnocení efektivity jak Programu rozvoje venkova, tak národních dotací, Program rozvoje venkova se vyhodnocuje už z hlediska podmínek, které stanovuje Evropská komise v případě ostatních podpor. Samozřejmě si děláme vyhodnocení ze strany ÚZEI a já do konce února chci mít analýzu, jak se podpory v loňském roce projevily ve stavu ke stabilizaci živočišné výroby. Je to úkol, který byl mým kolegům na odboru strategie zadán.
Ke zmiňovanému fondu chci říci tolik. Ano, uvažujeme a diskutujeme se zemědělskou a potravinářskou veřejností o tom, že by tady vznikl marketingový fond, který by podporoval u českých spotřebitelů a dělal osvětu, aby se více kupovaly české produkty. Je to inspirace obdobných fondů, které jsou v Rakousku, Německu, ve Francii. My jsme si k tomu udělali poměrně podrobnou analýzu a dneska o tom s dotčenou veřejností jednáme. Fond, když to řeknu hodně jednoduše, by měl fungovat na principu Vinařského fondu, který tady je od roku 2002. Myslím si, že Vinařský fond má pozitivní dopady pro moravské a české vinaře.
To je asi to zásadní, co tady dneska zaznělo.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Mám zde dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Urban a potom pan poslanec Bendl.
Poslanec Milan Urban: Dobrý den, dámy a pánové. Nechci ani zdržovat ani ze sebe dělat odborníka na zemědělství, ale víte, že jsem při nějaké podobné problematice již tady vznesl určité otázky, a možná by to nějak ekonomicky vizionářsky stálo za to se na to podívat.
Mně nejde do hlavy jedna věc. Jestli mám pravdu tedy, že postupně zvyšujeme dotace alespoň v té kvantifikaci, a to není výtka, ani to celé nemyslím jako výtku, že zvyšujeme tu částku, aspoň předpokládám, rozpočtu každoročně a nějak se určitě minimálně valorizuje nebo navyšuje, a proti tomu se mi zdá, nebo mé informace jsou takové, že nám klesá podíl českých potravin na spotřebě v České republice. A tomu já nerozumím, to bych potřeboval vysvětlit, protože buď struktura dotací je špatná, anebo země okolo nás mají větší dynamiku dotace a podpory zemědělcům, a tím pádem oni jsou konkurenceschopnější vyrábět, dodávat a exportovat potraviny do České republiky, nebo prostě někde v té úvaze, se mi zdá, musí být logická chyba. Jestliže zvyšujeme peníze pro zemědělce s cílem zvyšovat podíl české produkce na české spotřebě a vlastně realita je opačná, tak prosím, kdyby mi tohle někdo zkusil vysvětlit, a děkuji mu předem za to. Díky. ***