(11.50 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Bendla - rovněž faktická poznámka. (Posl. Bendl: Můžu řádnou?) Nikdo jiný přihlášen není, takže pokud chcete řádnou přihlášku, máte prostor.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za řádnou. Já nebudu příliš delší než ty dvě minuty, ale reakci na pana kolegu Urbana prostřednictvím předsedajícího. Protože se rozdělují z významné části evropské peníze, je složité v evropském prostoru jako členská země říkat: toto půjde jenom českým firmám nebo jenom na české výrobky, když hranice máme v evropském formátu. Debata je mnohem složitější, ale rozumím jí. A myslím si, že všichni máme dělat všechno pro to, abychom zejména českou produkci podpořili tak, aby nám to Evropská komise případně nemusela vyčítat. V tom asi se shodneme, že budeme všichni - a hledáme už dlouhodobě nějakou formu, co s tím provést.
Ale chtěl bych se vrátit k tomu, co tady říkal pan ministr, k podpoře malých a středních firem do 250 zaměstnanců. Chtěl jsem se zeptat a prosím opravdu o odpověď na mikrofon, pane ministře. Když jako Petr Bendl budu vlastnit dvě firmy o 200 zaměstnancích, můžu požádat a budu vzat do systému žádostí o podporu? A když budu jako Petr Bendl nemít dvakrát 200 zaměstnanců, ale jednou 400, pak už tedy jsem nad 250 zaměstnanců, pak už tedy, jestli jsem tomu rozuměl, ze systému žádostí budu automaticky vyřazen. Zajímá mě zejména to, jestli jako Petr Bendl můžu mít 10 firem o 200 zaměstnancích nebo 20 firem o 200 zaměstnancích, a pak se mě to jako majitele firem netýká, nebo jestli se mě to týká. Myslím, že mému dotazu velmi dobře rozumíte.
Děkuji za odpověď na věci, které se týkaly analýzy. Předpokládám, že nám ji dáte k dispozici, až ji Ministerstvo zemědělství získá. Jenom bych poprosil, dokdy to cca asi tak bude, abychom věděli, aby to prostě nevyšumělo. A bylo by dobře zase na mikrofon slyšet, dokdy ta analýza bude.
A pokud se týká vyplácení dotací Rakousko versus Česká republika, tam byl problém v tom, že zemědělská veřejnost v debatě s Ministerstvem zemědělství očekávala, že agroenvi, řeknu, požadavky a nároky, které mají jednotlivé zemědělské firmy, budou uspokojeny do nějaké doby. A připomínám, že to byly nároky za rok 2015 a trvalo velmi dlouhou dobu v roce 2016, než byli zemědělci uspokojeni, a někteří nejsou dodnes. Někteří nejsou dodnes! Takže princip je, že dáváme podpory za období předešlého roku na období toho předešlého roku, jestli mi rozumíte. Prostě podpory na rok 2015 dostanou zemědělci v polovině roku 2016. Podpory na rok 2016 dostanou zemědělci v druhé polovině roku 2017. To je to, o co teď bojujeme a na co se ptáme - zdali jsme schopni tu výplatu urychlit. Protože zase obráceně, když firmám dáte podpory 24. prosince nebo 20. prosince příslušného roku, tak co to udělá s daňovým přiznáním a se vším tím plánováním investic atd., to je vždycky složité. Pro stabilitu zemědělského sektoru to samozřejmě hodně znamená, zejména pro ty menší a malé nebo střední a malé. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Já vám děkuji, pane poslanče, a táži se, zda v rámci všeobecné rozpravy se ještě někdo hlásí. Prosím, pan ministr s přednostním právem.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka S dovolením bych zareagoval na to, co říkal pan poslanec Urban. Situace je taková, že díky investicím, které se snažíme do potravinářství směřovat, se daří, ale velice pomalu, zvyšovat (snižovat?), a ne u všech komodit, závislost na zahraničních dovozech. To znamená, roste nám pomalu soběstačnost. Ale říkám, zdaleka ne u všech komodit, protože nám do toho vstupuje poměrně silně fenomén, který se nám teď projevil i na základě opravdu objektivního zjišťování pracovníků Ministerstva financí, kdy politika obchodních - podotýkám některých obchodních řetězců je opravdu nastavena tak, že systémem marží jsou schopny tyto řetězce výrazně zvýhodnit výrobky většinou ze země, kde sídlí mateřská společnost toho řetězce. To znamená, když řeknu příklad, vezmou máslo od svého dodavatele například z Německa, pokud ten řetězec sídlí v Německu, a od dodavatele z ČR. Máme ověřeno, že nákupní cena od obou potravinářských subjektů je prakticky stejná, ale na produkt z České republiky dají výrazně vyšší marži. Ten produkt logicky si spotřebitel, na čtvrtce másla je to třeba o pět až deset korun navíc, už prostě není schopen koupit. A na německé máslo tu marži dají podstatně nižší, takže stále je to rentabilní, ale logicky spotřebitel daleko více upřednostňuje tyto výrobky. My ten trend vidíme u mléčných výrobků za poslední rok významně, a proto je i naše snaha, která teď konečně dostala nějaké reálné obrysy na půdě Evropské komise, kdy se nám podařilo dotlačit konečně tu aktivitu tak, že eurokomisař řekl, v závěrech z prosincové Rady ministrů zemědělství to je, že i na tyto řekněme nerovné neférové podmínky chování obchodních řetězců bude připravena legislativa pro celou EU, protože dneska, když jsem měl i jednání s ÚOHS, případně i s kolegy z dotčených rezortů, MPO a Ministerstva financí, nemáme legislativní nástroj, o který bychom mohli opřít to, aby tyto marže případně prodeje za podnákupní ceny byl řešitelný.
Takže to je částečně odpověď na vaši otázku s tím, že ještě potvrdím nebo řeknu, že když se podíváme na vývoj agrárního zahraničního obchodu, tak on se i daří zvyšovat podíl vývozu z ČR v potravinářských výrobcích, ale bohužel proti tomu zvyšování dovozů je pořád ještě rychlejší.
K tomu, co tady zaznělo od pana poslance Bendla. Pane poslanče, vy sám, kdy jste byl skoro tři roky ministr, byste asi na ni měl sám být schopen odpovědět a velice dobře, protože zhruba už někdy v roce 2005 je tady jasné doporučení Evropské komise a jejích auditních orgánů, které nám jednoznačně říkají, že máme postupovat tak, že v případě, pokud jsou to podniky zemědělské prvovýroby, tak se majetkové propojení nezkoumá, v případě podniků a investic do potravinářství se to zkoumá a tam, pokud vy byste měl podniky majetkově provázány, tak pokud budete mít více jak jeden podnik nad 250 zaměstnanců, tak nesplníte požadavky Programu rozvoje venkova a žádat v tomto dotačním titulu jako potravinář nemůžete. A takto v ČR postupujeme a postupovalo se i za vás, když jste byl ministr. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Eviduji jednu faktickou poznámku. Ještě předtím přečtu omluvu. Dnes od 9 do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka.
Nyní tedy pan poslanec Šrámek se svou faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych tady zareagoval na pana poslance Urbana, který se ptal, když tedy nám tak rostou podpory, proč je to tak, proč nám klesají ty dovozy. Odpovědět na tuto otázku by bylo snad na hodinu, ale pokusím se v pár stručných podbodech vám na to odpovědět.
Zpracovatelský průmysl v ČR velmi zklamal a zpracovatelské firmy prostě v ČR zmizely. Buď v 90. letech zanikly díky divoké privatizaci, nebo v posledních letech díky tomu, že se velmi snižuje především živočišná výroba, což jsou vlastně komodity, které jsou velmi závislé na zpracovatelském průmyslu, tak nám samozřejmě mizí i zpracovatelský průmysl. V poslední době se to trošku otáčí.
Musím velmi pochválit pana ministra, protože pan ministr opravdu napomáhá malým a středním prvovýrobcům a výrobcům, prodeji ze dvora apod., nicméně je tady třeba také zmínit, že o penězích to jenom není. Je to také o tom, že v ČR zmizelo mnoho prvovýrobců živočišné výroby, zmizelo plno zpracovatelů živočišné výroby, ale počet kontrolních orgánů zůstal. Takže v poslední době se stává to, že malý drobný výrobce je vystaven doslova obrovskému tlaku, doslova buzeračnímu kontrolnímu mechanismu českých kontrolních orgánů, především například z veterinární správy. ***