(14.10 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Do bloku zákony v prvém čtení navrhujeme zařadit dva nové body: vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, tisk 998, a vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tisk 1003.
Do bloku smlouvy v prvém čtení navrhujeme zařadit nový bod: vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a EU a jejími členskými státy na straně druhé, tisk 1000.
Do bloku volební body navrhujeme zařadit nové body: Návrh na volbu místopředsedy Poslanecké sněmovny a Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. Já teď poprosím o strpení, protože mám pocit, že dohoda z grémia byla trošku jiná. (Krátká odmlka, domluva s kolegy.) Je tomu skutečně tak.
Do bloku volební body zařadíme dva body. To znamená Návrh na volbu místopředsedy a Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. To je jedna informace.
Na konec bloku zákony, druhé čtení, přiřadíme bod 5 návrhu pořadu, což je tisk 931, Vojenské zpravodajství.
A dále navrhujeme - teď již budou pevná zařazení - na středu 11. 1. do bloku volebních bodů pevně zařazených na 13.15 hodin přidat a zařadit bod Návrh na volbu místopředsedy Poslanecké sněmovny.
Ve čtvrtek 12. 1. bod 245, což je sněmovní dokument 5389, usnesení k ústním interpelacím, zařadit před již pevně zařazený bod 246. To znamená, že by to byl první bod v 11 hodin. A u bodu 265 návrhu pořadu, což je doporučení MOP zrušit pevné zařazení na tento den a vrátit jej do bloku zprávy, návrhy a další, což znamená, že ve čtvrtek 12. 1. bychom zahájili projednávání v 11 hodin po interpelacích bod 245. Po něm bod 246 a dále podle schváleného pořadu. Ve čtvrtek 19. 1. bychom nechali bod 183, což je tisk 823, jako první bod v 11 hodin, poté bychom pokračovali projednáváním dalších bodů z bloku zprávy, návrhy a další. A na 12 hodinu bychom pevně zařadili bod 189, tisk 932, tzv. Pařížská dohoda. Ten byl původně zařazen na 11 hodinu. Pouze posouváme o jednu hodinu.
V úterý 31. 1. tam po zákonech vrácených a zamítnutých Senátem, to ještě bude upřesněno, tento bod, tak v případě, že takovéto zákony tam budou zařazeny, bychom po nich pevně zařadili bod 133, což je tisk 853 o advokacii. A bod 72, tisk 390, zajištění právní pomoci.
Ve středu 1. 2. ve 14.30 hodin bychom pevně zařadili bod 12, tisk 854, státní sociální podpora, bod 158, tisk 966, spotřební daně, a bod 101, tisk 670, zákon proti terorismu.
To je kompletní návrh, na kterém se shodlo politické grémium. Ještě si ověřím u předsedů poslaneckých klubů, že takto je to interpretováno správně. Nikdo neprotestuje. V tom případě dám prostor všem těm, kteří se přihlásili k pořadu schůze. Mám tady zatím, jeden, dva... pět přihlášek.
S přednostním právem? S přednostním právem pan předseda klubu sociální demokracie.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Navážu na to, co zaznělo jako návrh grémia Poslanecké sněmovny, a dva zákony vrácené prezidentem republiky, které jsou návrhem grémia zařazeny do pořadu schůze, navrhuji zařadit pevně, a to na dnes jako první a druhý bod. Tedy poslanecký návrh, kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty, vrácený prezidentem, tisk 596/2, zařadit jako první bod dnes a vládní návrh novely zákona o střetu zájmů, sněmovní tisk 564/14, zařadit jako druhý bod.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana poslance Velebného, zda to je přihláška k pořadu schůze. Pan poslanec Velebný se hlásí. Tak v tom případě vás zařadím do písemných přihlášek. Teď bude mít slovo, pokud nejsou další žádosti s přednostním právem, tak slovo má pan poslanec Okamura. A ten má dvě přihlášky, takže jakmile dokončí první, tak může navázat svým druhým příspěvkem. Prosím.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi navrhnout pevné zařazení zákona o referendu, který je pouze stále vládou odsouvaný. Jako první jsem zákon o obecném referendu předložil tady ve Sněmovně již v lednu 2014. Můj zákon umožňoval hlasovat o všech otázkách a výsledek nebyl omezený kvorem, tak jako u každé jiné volby v České republice. Ústavnost referenda by posuzoval pouze Ústavní soud. Tento zákon mi však vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL zamítla. Ano, Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš a Pavel Bělobrádek odmítají zákon o referendu. Tito pánové odmítají demokracii. Odmítají, aby občané mohli během volebního období cokoli zásadního sami ve své vlastní zemi rozhodnout.
V současnosti, těsně před koncem volebního období, čeká již přibližně rok na projednání ve Sněmovně vládní návrh. To, že se vládě schvalování vlastního návrhu o referendu nechce, chápu. Iniciátorem a katalyzátorem toho, že se referendum dostalo do vládního prohlášení, jsme byli my, lidé z naší současné SPD. A také chápu, že mnohé politiky děsí představa, že po schválení zákona teď před parlamentními volbami by někdo začal kampaň za nějakou politicky nekorektní změnu. Na druhou stranu zákon o referendu pan exministr Dienstbier již tak vykastroval, že občané reálně o tom, co je nejvíce zajímá a trápí, hlasovat podle vládního návrhu nemohou. (V sále je hlučno.)
Pan premiér Sobotka mi před pár dny napsal, že zákon o referendu je prý jeho i vládní priorita. A z jeho vyjádření čiší pro neznalého překvapivý dojem, že máme konečně premiérem upřímného fanouška přímé demokracie. To je samozřejmě trpký žert.
Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane poslanče, prosím sněmovnu o klid.
Poslanec Tomio Okamura: Do voleb máme nějakých sedm pracovních měsíců. Pokud vláda míní splnit svůj slib, že přijme alespoň nějaký zákon o referendu, byť nefunkční a osekaný, je nejvyšší čas spustit proces jeho schvalování a diskuse o něm. A my se za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD pokusíme formou pozměňujících návrhů prosadit do vládního návrhu skutečnou demokracii, aby bylo referendum funkční.
Už nyní však vím, že vláda naše návrhy záměrně odmítne. Zákon o referendu předpokládá naše Ústava od založení novodobého státu, a co víc, byl to jeden ze základních požadavků občanů v době sametové revoluce 17. listopadu 1989, kteří žádali jak referendum, tak přímé volby a odvolatelnost nejširšího spektra vedoucích činitelů. Rozumím tomu, že když se to podařilo odkládat 27 let, tak vláda doufá, že snad půjde ignorovat přání většiny občanů i do budoucna. Bylo by ovšem fajn, kdyby se nám tu politické elity v tom případě přestaly ohánět demokracií, anebo dokonce nějakými odkazy 17. listopadu.
Dámy a pánové, je legitimní, že někteří nechcete demokracii a že odmítáte to, za co demonstrovali lidé v ulicích po 17. listopadu 1989. Je ovšem dost odporné tvářit se jako demokrat, obviňovat druhé z extremismu a současně bránit prosazení demokracie v naší zemi, což je doopravdy skutečně menšinové, extremistické.
Žádám tedy o pevné zařazení bodu, sněmovního tisku 559, což je vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu, jako první bod na příští úterý 17. ledna. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče, a prosím, můžete pokračovat svou další přihláškou.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi navrhnout zařazení mimořádného bodu na program schůze Poslanecké sněmovny s názvem Diskuse o úpravě zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Mám k tomu několik důvodů. První z nich je, že pokud Ústavní soud vyhoví stížnosti, kterou podala část senátorů a poslanců, tak je zcela reálná hrozba, že firmy, které zákon zcela protiústavně připravil o peníze, budou žádat po státu náhradu a škody napáchané hloupě napsaným zákonem budou muset platit nevinní občané. ***