Čtvrtek 19. ledna 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
201.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Dohoda o strategickém partnerství mezi Evropskou unií
a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé
podepsaná v Bruselu dne 30. října 2016
/sněmovní tisk 996/ - prvé čtení
Projednávání tohoto bodu jsme zahájili ve čtvrtek 12. ledna. Obecná rozprava nebyla otevřena. Můžeme pokračovat s tím, že žádám, aby u stolku zpravodajů zaujal místo ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová.
Ptám se pana ministra, jestli chce ještě na úvod říct pár slov, než otevřu rozpravu. Pane ministře, máte zájem? (Reakce mimo mikrofon.) Ještě než otevřu rozpravu. (Reakce mimo mikrofon.) Vaše úvodní slovo bylo, úvodní slovo zpravodajky také bylo, ale ptám se na zahájení dnešního jednání. (Reakce mimo mikrofon.) Nebyla zahájena rozprava, nebyla otevřena rozprava, protože jsme skončili projednávání po vystoupení vašem a zpravodajky. Tak jestli máte zájem - není tomu tak.
V tom případě otevírám rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Reného Čípa. Než vám dám slovo, pane poslanče, požádám sněmovnu o klid, zejména vaše kolegy ze zahraničního výboru. Jestli chtějí diskutovat smlouvu o strategickém partnerství, tak se mohou přihlásit do rozpravy, páni kolegové v levé části Sněmovny, anebo pokud diskutujete o něčem jiném, tak prosím v předsálí. Myslím to úplně vážně. Děkuji.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, v úvodu mého vystoupení mi dovolte malé podivení. Tuto smlouvu projednáváme totiž naprosto nelogicky předčasně. Tuto smlouvu mezi Evropskou unií a Kanadou projednáváme ještě předtím, než ji projedná Evropský parlament. Proč nepočkáme, jaké stanovisko Evropský parlament k této smlouvě zaujme? Obáváte se snad, že by tato smlouva nemusela být v tomto funkčním období schválena, pokud by se čekalo až na výsledek jednání Evropského parlamentu? A je vůbec v zájmu našich občanů, aby tato smlouva byla naším Parlamentem skutečně ratifikována?
Nebudu dále spekulovat a přejdu k věcným problémům této smlouvy.
Tato smlouva o strategickém partnerství je, řekněme, přípravou pro smlouvu CETA, která jde špatným směrem a lze ji považovat za velmi kontroverzní, neboť už její vznik a tajné vyjednávání se zástupci velkých korporací, a nikoliv občanské společnosti nelze považovat za standardní postup. Celá věc je o to nelogičtější, že sama smlouva CETA má ve svém názvu komplexní, a přitom ani v Evropském parlamentu se nemohou všechny výbory k této smlouvě komplexně vyjádřit.
Já osobně i klub KSČM zde v Poslanecké sněmovně budeme určitě požadovat přítomnost resortních ministrů při projednávání konkrétních kapitol této smlouvy a její projednávání ve všech relevantních výborech, kterých se tato smlouva dotýká.
Vážený pane ministře, položím vám nyní otázku. Jaký význam by pro vás mělo schválení této smlouvy o strategickém partnerství bez případného dalšího schválení tisku 1000, což je samotná CETA? Neztratila by tím tato smlouva o strategickém partnerství vlastně důvod svého vzniku? Myslím si, že tvářit se, že toto je jen jednostranná a samostatná svébytná smlouva, CETA je úplně jiná smlouva, je dosti zpochybnitelný postoj.
Co nám tato smlouva vlastně nabízí a co nám nenabízí. Nenabízí nám ochranu práv pracujících a přírody a místo toho nám nabízí populární mezinárodní arbitráže, posílení moci nadnárodních korporací a ohrožuje práva zaměstnanců. Smlouva také dává nadnárodním firmám právo žalovat vládu za ochranu lidí a životního prostředí. Ve hře stále zůstává také možnost kompenzací za budoucí ušlé zisky při změně politiky vlády, tudíž i proti svobodné vůli lidí vyjádřené ve volbách. Arbitrážní systém ICS představuje vlastní pojetí práva, kdy velké firmy mohou žalovat státy, avšak státy, odbory nebo nevládní organizace nemohou žalovat tyto společnosti kvůli poškození práv zaměstnanců, spotřebitelů nebo životního prostředí. Navíc tento systém je diskriminační, protože ICS mohou využít pouze zahraniční společnosti. Stejně tak ochrana práv pracujících a životního prostředí zůstává ve smlouvě CETA jen v obecné podobě a deklaracích bez možnosti jejich vynucení. To je ostře v kontrastu s právy investorů.
Dále je nutné vzít také v potaz, že tato smlouva má mnohem větší dopad, než je ten, o kterém jsem již hovořil. Jde například i o oblast autorských práv. Znění velké části ustanovení týkajících se autorských práv a jejich vynucování je téměř totožné s těmi, jež obsahovala Evropským parlamentem již zamítnutá kontroverzní dohoda ACTA. CETA je dnes jakýmsi záložním plánem, jak umést cestu ještě kontroverznější smlouvě TTIP, neboť jsou si z velké části podobné. Tato známější a rovněž potají připravovaná smlouva mezi EU a USA o transatlantickém obchodním a investičním partnerství je veřejnosti již poměrně známá a budí natolik silné kontroverze, že její rychlé schválení se oddaluje, k čemuž zřejmě přispěje i volba Donalda Trumpa prezidentem Spojených států.
Ve svých principech se CETA vlastně neliší od smlouvy TTIP. I v tomto případě se jedná o velmi rozsáhlý dokument, který jde daleko nad rámec pouhé snahy o snížení cel a tržních bariér. CETA obsahuje celou řadu nebezpečí a problematických míst díky kombinaci tří složek, které jsou kritizovány i u smlouvy TTIP. Za prvé regulatorní spolupráce, za druhé nezvratná či velice obtížně odvolatelná deregulace a privatizace a za třetí zavádění zvláštních arbitrážních soudů pro nadnárodní společnosti. Kombinace těchto tří prvků může vést k ohrožení zdraví spotřebitelů a práv zaměstnanců, stejně jako narušit jakoukoli snahu o pozitivní řešení globálních klimatických změn.
Princip regulatorní spolupráce má vytvořit nadnárodní orgán, který bude posuzovat všechny plánované regulace ať už na úrovni EU, nebo na úrovni jednotlivých států, a to jedním zásadním hlediskem - zda navrhovaná regulace není nadbytečná překážka pro podnikání. Národní státy tak budou čelit enormnímu tlaku na přijetí takového rozhodnutí, které tento orgán vydá, neboť se bude jednat o mezinárodně přijatelný kompromis, popřípadě mezinárodně nepřijatelnou regulaci. Národním státům se tak sníží a zkomplikuje pravomoc regulovat dle zájmů svých občanů.
Dosud nezodpovězená, ale o to zásadnější je otázka tzv. transitivity principal smlouvy NAFTA, což je severoamerická zóna volného obchodu. Kanada je totiž jedním z účastníků této smlouvy, a je tedy otázkou, zda by se díky smlouvě CETA nestala také Evropská unie součástí této volnotržní zóny, která mimo jiné zahrnuje také Mexiko. Tamní mzdová úroveň by se tak dostala do přímé konkurence s tou evropskou. Ze zkušeností lze počítat s tím, že nepůjde o zvyšování mezd v Mexiku, ale naopak o tlak na snižování těch evropských. To by v souvislosti s probíhající snahou odborů o pravidelné zvyšování ceny práce v České republice bylo přesně opačným pohybem, než který je třeba podporovat.
Jednoznačně tedy doporučuji vyčkat na výsledek hlasování o této smlouvě v Evropském parlamentu, což tímto také procedurálně navrhuji. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci René Čípovi. Ptám se, kdo další do rozpravy, protože písemnou přihlášku nemám. Paní zpravodajka se hlásí do rozpravy v roli poslankyně, nikoliv zpravodajky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Navážu okamžitě na mého předřečníka kolegu Čípa. Dovolte mi, než bych tedy hovořila ve svém vystoupení, tak bych opět dala procedurální návrh. Z jeho vystoupení si myslím, že to bylo dostatečně vysvětleno, abychom opravdu přerušili projednávání tohoto tisku a odročil se do doby hlasování v Evropském parlamentu. Myslím si, že při projednávání tohoto dokumentu, samozřejmě i navazujícího pod sněmovním tiskem 1000, je stanovisko a rozhodnutí Evropského parlamentu opravdu důležité. Obě dvě dohody, samozřejmě ta dohoda pod sněmovním tiskem 1000, ta hlavní, CETA, mají značný dopad pro občany této země. A my jako nejvyšší zákonodárci bychom se měli opravdu chovat zodpovědně.
To znamená, opět dávám, jak už jsem řekla, procedurální návrh, aby se přerušilo a odročilo toto projednávání do doby, než bude hlasováno v Evropském parlamentu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Aulické. Ještě přečtu další omluvy, které přišly předsedovi Sněmovny. Mezi 11.30 a 13. hodinou paní poslankyně Jana Lorenzová a do 11.30 z pracovních důvodů pan poslanec Milan Šarapatka.
Padl procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bez rozpravy. Přivolám kolegy, protože jsem je vyhnal ze sálu, když hlučeli. (Veselost v sále.) Požádal jsem je, ano, omlouvám se za slovo, které jsem neměl použít. Odhlásím vás a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.
O procedurálním návrhu na přerušení projednávání tisku 996 do rozhodnutí Evropského parlamentu o přijetí této smlouvy rozhodneme v hlasování 194, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 194 z přítomných 107 poslanců pro 34, proti 61. Návrh nebyl přijat. Budeme tedy pokračovat.
Hlásí se pan kolega Plzák do rozpravy. Paní poslankyně chce pokračovat, tak pardon, v tom případě si pana kolegu Plzáka znamenám do rozpravy a pokračuje paní poslankyně Aulická ve svém diskusním vystoupení. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (V sále je velmi hlučno.)
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Musím říci, vážené kolegyně a kolegové, že jste opět nezklamali. Je mi opravdu líto, jak jste se zachovali k občanům této země. Myslím si, že si to možná dovolíte z toho titulu, že občané naší republiky nejsou tak informováni a nevědí, co to všechno může znamenat pro naši Českou republiku a co to může znamenat pro občany této země. Možná byste měli nejdříve asi vysvětlovat a měli byste se jich zeptat na jejich názor.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Přeruším vás, paní poslankyně. Znovu požádám sněmovnu o klid. Požádám kolegy, kteří mají jiné diskuse, aby je vedli zásadně v předsálí. Očekávané ztišení nastalo, pokračujte.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji. Ono je vidět, jak vás to opravdu zajímá.
Musím říci a připomenout vám znovu, čeho se tato dohoda týká. Dohoda upravuje spolupráci v následujících oblastech: demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a principů právního státu, mezinárodní mír a bezpečnost, účinný multilateralismus, tedy boj proti terorismu, spolupráce v mnohostranných regionálních a mezinárodních fórech a v organizacích včetně Mezinárodního trestního soudu, hospodářský a udržitelný rozvoj. (Poslankyně klesla hlasem, v sále je stále velký hluk.) Prosazování volného obchodu a zvyšování investic, spolupráce v oblasti zdanění, podpora udržitelného rozvoje, spolupráce v oblasti znalostí, výzkumu, inovací a komunikačních technologií, podpora rozmanitostí kulturních projevů, vzdělávání, spolupráce, spolupráce v boji s nedovolenými drogami, spolupráce v oblasti prosazování práva a boj proti organizované trestné činnosti a korupci, praní peněz a financování terorismu, kyberkriminalita, migrace, azyl a správa hranic, konzulární ochrana a ochrana osobních údajů. Jestli vám tyto oblasti nepřipadají důležité, nezlobte se na mě, zodpovídejte se svým voličům. Já už bych vás nevolila.
Dál mi dovolte, abych znovu přednesla, že nebylo přijato odložení, ale není to ani můj výmysl, ani záměr vám znepříjemnit, kolegyním a kolegům, práci, ale jako zpravodajka tohoto tisku si myslím, že pokud Poslanecká sněmovna nechce počkat až do projednání na půdě Evropského parlamentu, tak bychom měli jako zákonodárci přistoupit zodpovědně k projednávání této dohody. Myslím, že když jsem vám přednesla, jakých oblastí se to týká, tak alespoň v tomto smyslu byste měli být zodpovědní.
Proto vám opět přednesu, jaké výbory budu navrhovat, aby tento tisk projednaly. Jedná se o hospodářský výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, ústavněprávní výbor, výbor pro bezpečnost, výbor pro evropské záležitosti, výbor pro obranu, výbor pro sociální politiku, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, výbor pro zdravotnictví, výbor pro životní prostředí, samozřejmě zahraniční výbor jako garanční a zemědělský výbor. Myslím si, že pokud nepřistoupíte ani na tyto výbory, nevím, nevím, jak budete vysvětlovat opravdu lidem, jak se stavíte zodpovědně.
Děkuji zatím za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické. Nyní faktická poznámka pana poslance Michala Kučery a poté pan kolega Plzák, který je řádně přihlášen. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Nesdílím obavy paní předřečnice, paní poslankyně Aulické, s tím, že budeme mít problémy svým voličům něco vysvětlovat. Chápu, že má starost o naše voliče, dokonce chápu to, že ona by nám hlas nedala. Já skutečně mohu říct, že o komunistický hlas nestojím, nestojí tuším o něj ani mí kolegové, takže na to ani nemusí dále upozorňovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Petra Kořenka, který se hlásil do rozpravy k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Kořenek: Moc děkuji, pane předsedající. Myslím, že přesně to, co tady řekla paní poslankyně, ukazuje, že materiál je potřeba projednat především v zahraničním výboru, a ne přerušovat. Takže si myslím, že právě proto by voliči měli ocenit to, že jsme nepřerušili projednávání, že nečekáme na výsledek hlasování Evropského parlamentu a že se chováme jako svébytný orgán, který projednává materiály s plnou odpovědností. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Kořenkovi. Nyní paní kolegyně Aulická s faktickou poznámkou. Kolega Plzák je trpělivý. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já budu reagovat vaším prostřednictvím na mého předřečníka.
To je přesně o tom, jak je to pochopeno a jak to chcete říci. My se tady snažíme říci, že to je opravdu důležitý dokument. K tomu bychom měli znát i stanovisko Evropského parlamentu. A když podruhé Poslanecká sněmovna řekne, že nechce čekat, tak co mi zbývá jiného než se chovat zodpovědně i jako zpravodajka i jako zákonodárce a snažit se to zařadit do co nejvíce možných výborů, aby se to projednalo zodpovědně? To je celé.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pak kolega Plzák s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych znát názor pana ministra na jednu věc. Jak víme, tak Kanada je jedním ze signatářů té tzv. obchodní smlouvy NAFTA mezi Kanadou, USA a Mexikem. A jedním z benefitů, které by tato smlouva a ta CETA měly mít pro naši zemi a potažmo pro Evropskou unii, je uváděno, že bude snáze uváděno zboží z Evropské unie a naší republiky na trh USA. Jak víme, tak zítra inaugurovaný prezident Trump se netajil tím, že chce tuto tzv. dohodu NAFTA nějakým způsobem kodifikovat, předělat, a my nevíme, v jakém smyslu. A možná, že tento benefit potom, který je udáván, ztratíme. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli by opravdu nebylo lepší počkat, jak se vyvine ta dohoda NAFTA v režii nového prezidenta Trumpa, a potom teprve jednat. Protože pokud tento benefit ztratíme, a je vydáván jako jeden z prioritních, tak možná ta smlouva opravdu nebude tak výhodná, jak je udáváno.
Děkuji a budu rád za váš názor.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Nyní přihláška pana poslance Stanislava Grospiče. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Já vás, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane místopředsedo, členové vlády, dlouho nezdržím, jenom bych se skutečně přimlouval pro to, aby nepadala nějaká politická klišé, ale věcný přístup, protože z pohledu - a musím tady ohlásit určitý střet zájmů, musím říct, že odbory a i odborové sdružení, které v jedné osobě zaštiťuji, máme velký problém a obavy, že právě tato smlouva zúží ten prostor, který je dnes poskytován zaměstnancům, resp. odborovým organizacím ve vztahu k zaměstnavatelům, k možnosti dojednávání řady smluvních věcí, a že to výrazně do budoucna ovlivní kolektivní vyjednávání. Takže z tohoto pohledu bych se přimlouval k tomu, aby ta smlouva byla, pokud nebude odmítnuta, řádně projednána, pokud možno i se vším důrazem a akcentem právě na tento moment, že to může výrazně zhoršit postavení zaměstnanců na trhu práce.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. Ptám se, kdo dál do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pane ministře, vaše závěrečné slovo. Prosím.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Zkusím zareagovat. Především bych chtěl reagovat na to, co se tady stále opakuje, že bychom měli počkat na projednání Evropským parlamentem. To je určitě legitimní požadavek, nicméně já jsem to chápal tak, že tohle je suverénní posouzení této dohody českým parlamentem, a připadalo mi, že naše role je posoudit to právě z hlediska našeho státu a našich zájmů. A ty nemusí být totožné. Nevím, v případě např. toho, když se Evropský parlament zabýval otázkou migrace, tak víte, že poměrně masovým způsobem podpořil zavedení povinných kvót, které by měly respektovat i státy, jako je Česká republika a další. A já jsem si nevšiml, že byste v tomto parlamentu prostě vystupovali a říkali: Dokud nám parlament neřekne, co máme dělat, tak se k tomu nebudeme vyjadřovat. V té době prostě nikdo neříkal, že naše stanovisko má počkat, než se k tomu vyjádří Evropský parlament. Já vás upozorňuji na to, že ty zájmy prostě nemusí být totožné a hlasování v Evropském parlamentu a jeho závěry nejsou něco, co musí být pro nás závazné. Předpokládal jsem, že to chceme posoudit z našeho hlediska a z hlediska našich zájmů. Takže najednou ta péče, že potřebujeme znát stanovisko Evropského parlamentu, mi nepřipadá ne úplně konzistentní.
Na druhé straně, abych byl úplně věcný, umím si představit, že některé ty postoje by nás mohly zajímat, protože pokud někde v té oblasti arbitráží dochází k tomu, že je zvýhodněn třeba velký účastník, tak vám mohu říct, že nepochybuju, že tohle si Evropská unie posoudí, a je to otázka Evropského soudního dvora, pokud se to potvrdí, tak je to na nich, aby oni toto učinili. Myslím si, že to je povinnost, kterou mají udělat, pokud tady takové podezření je, a já si myslím, že tohle se zkoumat bude. A když to bude, tak to je samozřejmě něco, co se na té situaci odpovídajícím způsobem podepíše. Ale teď mi šlo o to, abychom to my posoudili z hlediska našich zájmů, a neměl jsem dojem, že musíme čekat na to posouzení Evropským parlamentem. Ty jsou opravdu odlišné. A i v minulosti to tak bylo, že tato Sněmovna se docela drtivě neshodla s tím, co Evropský parlament odsouhlasil, nebo dokonce s pozicí, kterou velmi silně zaujal. My jsme s tím nesouhlasili. A tahle suverénnost a to vlastní posouzení, na to snad máme právo a věřím, že to tady nikdo nezpochybňuje.
Domnívám se, že ta smlouva je samozřejmě dobrá. Tady se neustále do toho ozývá ta CETA, která tady dneska není, není předložena, takže tady se zabýváme pouze tím strategickým partnerstvím. Uznávám, že tady mezi těmi dvěma smlouvami souvislost existuje, i když volná. Když jsem na úvod řekl, že jsou to různé smlouvy, tak jsem to myslel formálněprávně. Formálněprávně jsou to prostě dva texty. Že tady je volná souvislost, to prostě nepopírám. Ale obecně si myslím, že pro Českou republiku tato dohoda Evropské unie s Kanadou je velmi výhodná věc, protože ona umožňuje to zásadní. Ona umožňuje daleko snazší přístup českého zboží do Kanady. To vám tady mohu garantovat. Je to prostě daleko otevřenější prostor pro české zboží. Tohle je prostě právní platforma, kterou, pokud podnikatel v Kanadě využije a pokud my ji využijeme, pokud bude přijata, tak to pro nás bude daleko snazší.
Tady se zpochybňovala dlouhodobá udržitelnost a výhodnost této věci pro Českou republiku. Nezlobte se, já dlouhodobě podporuji to, aby Česká republika obchodovala a rozvíjela ekonomické vztahy s vyspělými zeměmi, s vyspělými náročnými trhy, protože to, že tam dokážeme prodat sofistikované produkty, to je věc, která má obrovský dopad pro Českou republiku. Když dokážeme tyto věci prodat v takových zemích, jako je Izrael, Kanada, ale i vyspělé evropské státy, Německo, Švédsko, Holandsko apod., tak důsledek toho je, že to, když to prodáme za dobré ceny, může u nás zvyšovat mzdy. Právě úspěšný prodej sofistikovaných věcích na takových trzích, jako je Kanada, nám umožňuje zvyšovat mzdy v České republice, protože to jsou věci, které když za dobrou cenu prodáme, a jsou to výrobky s vysokou mírou přidané hodnoty, tak je to podle mě národohospodářsky to nejvýhodnější, co dnes můžeme dělat. A velice mě těší, že právě obchod s těmito zeměmi, které jsem tady vyjmenoval, roste. A pokud tato dohoda umožní snadnější přístup českého zboží a výrobků na kanadský trh, tak mi to připadá v tom základním jako velmi výhodná věc pro Českou republiku. To je důvod, proč tady předkládám tyto dohody, a budeme předkládat dohodu CETA, a tuto dohodu o strategickém partnerství, protože jsem přesvědčen, že to je správná strategie pro Českou republiku, která když se bude dařit a bude fungovat, jako dosud funguje, tak to prostě povede ke zvyšování životní úrovně v Česku, což mi připadá z hlediska dalších možných krizí, které mohou přijít, větší míra spotřeby oproti tomu strašně vysokému exportu, jako věc, která nás bude chránit před dopady budoucích krizí.
Takže já opakuji, jsem přesvědčen, že otevírající se obchod s Kanadou je zájem České republiky. Takhle to přece nemůže zformulovat nikdo jiný než právě my, protože tohle za nás nikdo neřekne. V tom nám ani Evropský parlament neporadí. Proto jsem myslel, že tady není nutné čekat na stanovisko Evropského parlamentu a že jsme schopni to posoudit sami, protože jsem byl přesvědčen, že to je pro nás výhodné. A jde o to, jestli to parlament podpoří, nebo ne. Jestli máte představu, že bychom měli mít jinou strategii nebo že bychom měli jít jinudy. Já jsem o tom přesvědčen dlouhodobě, dělám tuhle politiku nejen vůči Kanadě. Je tady řada zemí, u kterých mě těší, že se zvyšuje obchod s nimi, protože to jsou náročné trhy, které vlastně vychovávají naše podnikatele a ekonomiku k vytváření a výrobě věcí sofistikovaných, s vysokou mírou přidané hodnoty, a to je to, co bych si přál, aby v této zemi fungovalo. Takže to je moje základní obhajoba toho, proč chci, aby se otevřel další prostor vztahů s Kanadou, a proč podporuji tuto smlouvu. A vy musíte rozhodnout, jestli s tím souhlasíte, nebo ne.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Závěrečné slovo paní zpravodajky. A eviduji s přednostním právem pana zastupujícího předsedu klubu. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Už jsem nechtěla původně vystoupit, ale dovolte mi říci ještě pár slov. Pan ministr tady bohužel nezodpověděl otázku mého kolegy Čípa, který se ptal, co by znamenalo, kdybychom schválili jenom tuto dohodu pod sněmovním tiskem 996 a nebyla schválena smlouva pod sněmovním tiskem 1000, tzn. takzvaná CETA, co by to tedy znamenalo pro Českou republiku.
Druhá věc. Chtěla bych říci, že my přece víme, že Kanada doplatila už na smlouvu NAFTA, kdy společnost Caterpillar se nejdřív přemístila z Kanady do USA a později do Mexika. A víme všichni, co to znamenalo pro společnost i zaměstnance.
A za třetí. Uvědomujete si například, že pokud Česká republika navýší minimální mzdu a nadnárodní společnost ji zažaluje za navýšení nákladů a prohraje to Česká republika? Tak k čemu my tady jsme? A to opravdu chceme podporovat?
Děkuji moc.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tak teď si mohu vybrat mezi přednostním právem pana ministra...
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Já jsem zapomněl odpovědět jednu důležitou otázku, která tady padla. Tady padla otázka na NAFTA. Protože asi v souvislosti s tím, že nový nastupující prezident Trump slibuje, že celá NAFTA by měla být nějaký způsobem přetvořena, nebo že by chtěl otevřít znovu tu smlouvu a upravit ji, aby byla výhodnější pro Spojené státy americké. Tak se pokusím odpovědět nejlépe, jak jsem schopen, na otázku, co to znamená pro tuhle smlouvu, nebo blížící se smlouvu, to už zase spíš mluvíme o CETA než o téhle smlouvě, kterou projednáváme. Ale přesto na to odpovím, protože jsem řekl, že tu volná souvislost je mezi smlouvou o strategickém partnerství a obchodní smlouvou s Kanadou.
Pokud vytváříme takové typy smluv, tak vlastně my vytváříme pouze právní rámec. Platformu, kterou mohou podnikatelé využít. Jestli ten podnikatel v Kanadě nebo ty firmy budou používat tuto evropskou dohodu, řekněme dohodu CETA, o které teď nemluvíme, anebo jestli budou používat NAFTA, to je vlastně na nich. To je jejich rozhodnutí. Pokud ta NAFTA bude výhodnější, tak budou využívat NAFTA, nebudou využívat CETA. Takže to je něco, co vlastně bude souviset právě s tím, jak která platforma pro ně bude obchodně výhodná a jak bude pro ně přitažlivá.
Pokud pan prezident Trump nějakým způsobem bude upravovat podobu smlouvy NAFTA, tak to je dost těžké teď odhadovat, co to bude znamenat. Jestli ta úprava bude znamenat, že smlouva NAFTA bude třeba pro Kanadu méně, pro kanadské podnikatele méně tím pádem zajímavá, tak to může znamenat otevřený prostor pro evropské zboží ještě větší. Ale já v této chvíli opravdu nevím, jak se toto bude dít. Jakým způsobem, jestli NAFTA bude otevřena, jaké budou ty úpravy, jak to dopadne na to, že budou tuhle právní platformu vnímat kanadští podnikatelé jako výhodnou, nebo ne. Takže na to se těžko odpovídá a ani vám nedokážu říci, jak takový proces znovuotevření smlouvy NAFTA může být dlouhý. Nechtěl bych na to čekat, protože to není jednoduchá věc, něco naprosto ani netypického. Takže to může být dlouhá věc. Proto si myslím, že se tady těžko prognózuje, jestli se to vůbec povede, jestli americký Kongres to bude akceptovat, tuto představu nového prezidenta Spojených států. Jaké ty úpravy budou a jestli to eventuálně povede k tomu, že ta NAFTA bude méně přitažlivá a že se vytvoří daleko větší prostor pro evropské zboží. To je asi tento typ úvah, které si tady lze dovolit, ale jejichž konec nebo výsledek se dá těžko odhadnout. Ale myslím si, že i z toho, co říkám, plyne, že je dobré zase nečekat, ale spíš dělat kroky, které vytvoří prostor pro obchod. Takže mně připadá, že i s těmi avizovanými nebo možnými změnami NAFTA se nám stále vyplatí vytvářet co nejlepší právní rámec pro výměnu zboží mezi Kanadou a Spojenými státy, protože to pro nás může být, když se to podaří, výhodné. Pro Českou republiku by to výhodné rozhodně bylo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Beru to jako znovuotevření rozpravy, vystoupení ministra po jeho závěrečném slově. Takže eviduji přednostní právo pana kolegy Lanka, které jsem ohlásil. A faktickou poznámku před ním má pan poslanec Ivan Gabal a paní zpravodajka by byla potom po panu kolegovi Lankovi. Jinak bych kolegovi Gabalovi nemohl dát slovo, kdybych neohlásil vystoupení pana ministra jako znovuotevření rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji s omluvou kolegovi Lankovi, vaším prostřednictvím. Rád bych za prvé podpořil a zdůraznil to, co tady řekl ministr Zaorálek, protože prostě v případě modifikací smluv NAFTA je dobrá smlouva s Kanadou pro Kanadu i pro Evropu otevřením alternativní obchodní cesty do celého toho prostoru. To za prvé.
Za druhé je třeba zdůraznit, Česká republika sama by nikdy takovouto smlouvu s Kanadou nedokázala vyjednat. Takže tendenci paní zpravodajky interpretovat tu smlouvu málem jako vypovězení obchodní války mezi českými firmami a kanadskými firmami považuju za naprosto neadekvátní.
Na druhou stranu je důležité si říct, že některé aspekty této smlouvy se týkají jevů, které jsou zcela v kompetenci České republiky jako členské země, a nikoliv kompetenci Evropské unie. To znamená, to předprojednání před Evropským parlamentem má svoji velkou logiku, a paní zpravodajka by měla znát rozdělení kompetencí mezi členským státem a Evropskou unií.
A poslední. Já jsem zaznamenal poznámky zejména v souvislosti s migrací a ochranou hranic, jak je ta Evropská unie tupá a neschopná, ačkoliv za poslední rok udělala obrovské množství práce. Dobře, tak tady máme možnost předvést před Evropským parlamentem, co v této oblasti dokážeme my. To znamená, to nastavení se mi zdá velmi dobré a je potřeba jenom na tom odvést práci a neinterpretovat to tak, že obchodní smlouva mezi Unií a Kanadou je cosi jako těsně před vypuknutím transatlantické války.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Lank. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, budu velice stručný. Víte, ony věci se dají dělat buď rychle, anebo dobře. A já ve světle argumentů, které tady zazněly, si nejsem úplně jist, že tam nejsou nějaké skutečnosti. A byl bych vcelku nerad, kdybychom se nějakým způsobem pak podíleli na tom, že jsme schválili něco, co jsme možná udělat neměli. Takže bych s dovolením požádal o pauzu na jednání našeho poslaneckého klubu v délce 15 minut.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zastupující předsedo, mohu požádat o kratší čas - do 12 hodin? Protože na 12 hodin máme... (Poslanec Lank souhlasí.) Tak děkuji vám, protože bych se ocitl v procesní nouzi, jak zařídit to, abych ve 12 hodin začal jiný bod. Takže děkuji za vstřícnost a přerušuji jednání do 12 hodin, kdy se budeme zabývat vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda. Děkuji vám.
(Jednání přerušeno v 11.48 hodin.)
(Jednání pokračovalo ve 12.00 hodin.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 12 hodin a my budeme pokračovat dalším bodem zařazeným do našeho programu. Je to
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.