Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

216.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 841/ - třetí čtení

Děkuji paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřině Valachové a zpravodaji garančního výboru, výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, panu poslanci Petru Kořenkovi, že už jsou u stolku zpravodajů. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 841/3, který byl doručen 30. listopadu loňského roku. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 841/4.

Ptám se navrhovatelky, tedy paní ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřiny Valachové, jestli má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Není tomu tak. Otevírám rozpravu a mám do ní tři písemné přihlášky. Nejdříve paní poslankyně Nina Nováková.

Ještě než jí udělím slovo - pojďte, paní poslankyně - já jenom vyzvu sněmovnu ke klidu, abyste mohla... (V sále je stále hluk.) Paní poslankyně, páni poslanci, prosím, jsme ve třetím čtení, prosím tedy o klid, aby mohli jednotliví poslanci přednést své připomínky, návrhy ve třetím čtení. Budeme schvalovat zákon, který ovlivňuje výrazně náš život, takže bych rád, abychom to v důstojném prostředí hodném Poslanecké sněmovny také učinili. Ještě pořád tady vidím hloučky a velmi hlasitý hovor.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegyně a kolegové, dovolím si upoutat alespoň na chvíli vaši pozornost směrem k pozměňovacímu návrhu, který je zařazen pod číslem F1. Tento pozměňovací návrh vrací do úvodu školského zákona něco, co se po 20 letech vytratilo, něco, co jsme měli a máme dosud v zákoně č. 1, a to je preambule Ústavy České republiky. Tam, dámy a pánové, hovoříme o tom, že chceme rozvíjet Českou republiku jako stát svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým. Právě to slovo povinnost se během 20 let úplně ze školského zákona vytratilo a v souvislosti s obecnými vzdělávacími a výchovnými cíli zdůrazňujeme práva, nemluvíme však o povinnostech. To je jedna věc, kterou jsem si dovolila znovu zařadit mezi obecné vzdělávací cíle.

Druhá věc, kterou jsem si tam dovolila zařadit, doplnit jeden bod, také vychází z preambule Ústavy České republiky. V této preambuli například říkáme, že jsme věrni tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, že jsme odhodláni společně střežit poklady, které jsou přírodní, hmotné i duchovní. Znamená to tedy, že se tam hlásíme k nějaké kultuře. Všechny tyto poklady, k nimž se hlásíme, patří zároveň do kultury evropské. My zase v současné době máme ve školském zákoně zcela bezzubě formulaci, že informujeme žáky o rozličných světových kulturách.

Dámy a pánové, respekt k odlišným kulturám samozřejmě patří ke znakům civilizovaného světa, ke kterému se jistě i my hlásíme. To však vůbec neznamená, že se musíme hlásit k něčemu, co je ideologie, a multikulturalismus, zejména naivní multikulturalismus, právě patří mezi ideologie. Školský zákon se nemá hlásit k nějaké ideologii. Prosím proto, abyste podpořili můj návrh, kde mluvíme o tom, že s úctou a respektem přistupujeme k odlišným světovým kulturám, že o nich žáci budou informováni, ale že jsou zároveň také vedeni k tomu, aby pochopili základy kultury vlastní. Naše kultura patří ke kultuře evropské. Mluvím tam o antických kořenech, antice, židovsko-křesťanském duchovním odkazu a humanismu.

Protože vím, dámy a pánové, že někteří váháte kvůli tomu pojmu křesťanství, zdůrazňuji, že kultura, která navazuje na křesťanství, se vůbec nemusí vyznačovat tím, že se člověk má hlásit k nějakému konkrétnímu náboženství. To bychom sami popírali to, co zase hlásáme, a to je svoboda v této otázce. Ale to, že se hlásíme ke křesťanským kořenům, znamená, že se hlásíme ke kultuře, která je sociálně citlivá, která dokáže být solidární s těmi, kteří jsou nějak znevýhodněni, že se hlásíme ke kultuře, která nějaké pochybení netrestá bezhlavě, ale dává druhým šanci. To vnímám jako odkaz křesťanské kultury.

Proto vás ještě jednou prosím napříč politickým spektrem - v tomto znění jsme už podávali právě napříč politickým spektrem před necelým rokem návrh novely školského zákona. Je jasné, že školský zákon v tomto volebním období už nebude znovu otevřen. Je tedy prosím nejvyšší čas tyto důležité věci v úvodní části školského zákona mít. Proto ještě jednou prosím o podporu pozměňovacího návrhu F1. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Nině Novákové. Budeme pokračovat dvěma faktickými poznámkami, a to poznámkou pana poslance Karla Raise a poslance Miroslava Grebeníčka.

Ještě předtím přečtu omluvu pana ministra životního prostředí Richarda Brabce mezi 11. a 17. hodinou.

Nyní prosím pana poslance Karla Raise, aby přistoupil ke své faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Já bych podtrhl vše, co tady paní poslankyně říkala. Myslím si, že tenhle pozměňovací návrh reaguje na aktuální situaci i celospolečenskou v Evropě a ve světě. Setkáváme se s takovými, jak ona říká, naivními přístupy v oblasti multikulturalismu. Myslím si, že o to důležitější je, aby tato definice základních pojmů převzatá z Ústavy byla přijata. Znovu opakuji, pod všechno, co tady řekla, bych se podepsal.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Raisovi za jeho faktickou poznámku. Nyní faktická poznámka poslance Miroslava Grebeníčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, s velkým zájmem jsem sledoval vystoupení kolegyně, která tady upozorňovala na svůj pozměňovací návrh. Vybavila se mi iniciativa papeže Jana Pavla II. Pokud mě paměť nemýlí, tak to bylo vystoupení v italském parlamentě, kde navrhoval zakomponovat křesťanství do kořenů evropské civilizace. A já se ptám poslankyně Niny Novákové - uspěl papež s tím, aby křesťanství bylo zakomponováno do těchto evropských dokumentů, nebo tomu tak není? Toť vše.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní kolegyně Nováková bude reagovat, takže jí udělím slovo k faktické poznámce. Připraví se paní kolegyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Nina Nováková: Pane předsedající, vaším prostřednictvím odpověď panu poslanci Grebeníčkovi. Ano, papež neuspěl. V Lisabonské smlouvě se hovoří pouze o humanismu. A já se ptám vaším prostřednictvím pana poslance: Bylo to dobře? Právě ta převládající ideologie multikulturalismu, která v současné době Evropu vlastně činí v určitém slova smyslu beztvarou hmotou, právě tato ideologie zrovna dobrá není. Papež neuspěl, což já nemohu už nijak ovlivnit, ale papež neovlivňuje rozhodnutí Poslanecké sněmovny ČR. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě další faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Kudela, potom poslanec Svoboda, potom poslanec Böhnisch a poté pan předseda výboru pro evropské záležitosti. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Pěkně zdravím, přeji krásné dopoledne, vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážené dámy a pánové. Chci zareagovat také na poznámku pana poslance Grebeníčka. Už to řekla ve své poslední větě paní poslankyně Nováková. Domnívám se, že tady jednáme na území ČR, v českém parlamentu. Školství postavené u nás skutečně podle mě tedy vychází a je postaveno na tradičních křesťanských hodnotách, a máme tedy dneska možnost zakomponovat toto ustanovení do školského zákona. Já ho budu všemi svými možnostmi podporovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kudelovi. Nyní pan poslanec Svoboda, připraví se pan poslanec Böhnisch. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. I já bych se chtěl připojit k tomu, co tady říkala kolegyně Nováková. Jsem přesvědčen o tom, že etické principy a principy kultury náboženské, judaistické, křesťanské, jsou témata, která musí v našich školách zaznívat prostě proto, že dnešní svět opouští vlastně celou řadu etických principů, že je to všechno zákon boje a nenávisti, a myslím si, že když začneme s výchovou nové generace na těchto principech, dosáhneme určitě změny do budoucna, která je víc než potřebná. Proto všemi hlasy budeme tento návrh podporovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Svobodovi. Nyní pan poslanec Böhnisch, připraví se pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Myslím si, že si ty pojmy tady u toho stolku pleteme. Ta hodnota, kterou chceme chránit a kterou musíme chránit, je sekularismus. Ten vyrostl na základech židovské a křesťanské tradice, ano. Ale je to sekularismus, který nás teď posouvá dopředu a který musíme udržet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Böhnischovi. Nyní pan poslanec Ondřej Benešík, připraví se, resp. s přednostním právem pan zpravodaj Petr Kořenek. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane premiére, členové a členky vlády, moje strana nepochybuje o tom, že evropská civilizace má několik pilířů. Tyto pilíře jsou řecká filozofie, římské právo a židovství a křesťanství. My se na to vždy odvoláváme, a pokud tady zaznělo to, že se toto neodrazilo v tzv. Lisabonské smlouvě, nebo předchůdkyni, tzv. Ústavě pro Evropu, v její preambuli, to rozhodně není naše chyba. My jsme vždy toto zdůrazňovali a ze všech pozic jsme toto prosazovali. Já jen doufám, že pokud tento pozměňovací návrh projde, že si členky a členové tohoto váženého sboru budou vědomi těchto hodnot, ke kterým se tímto formálně přihlásí, i při dalších hlasováních a i při dalším rozhodování.

A také se přidávám do té plejády kolegů, kteří musí připomenout to, že Jan Pavel II. ani žádný jiný papež nikdy nebyli členy Evropského parlamentu, a pokud vím, tak snad ani žádného jiného parlamentu, čili toto v podstatě nemohli prosadit. My jsme tady na půdě českého parlamentu a my máme tu možnost toto prosadit, nebo toto odmítnout. Papež tuto možnost neměl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Petr Kořenek, také k faktické poznámce se přihlásil pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych upozornit, že každá změna, každý zásah do obecných cílů vytváří další papíry pro učitele. Já si myslím, že dneska všichni vědí, jak mají učit, učí podle svého nejlepšího svědomí a to je důležité, jak učíme. A co se týká zatahování do zákonů jakékoli ideologie, tak ta tam nepatří. My máme učit poznávat. Přečtěte si rámcový vzdělávací program. Přečtěte si obecné cíle. Myslím si, že toho by se měl každý učitel držet. Spíše by bylo potřeba nechat učitelům práci nebo možnost pracovat s dětmi, a ne přepisovat neustále papíry. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní paní poslankyně Helena Langšádlová s faktickou poznámkou. Potom faktická poznámka pana poslance Chalupy. A pana předsedy Kalouska se ptám, jestli chce využít svého přednostního práva. Tak s faktickou, ale jako třetí.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý den, dámy a pánové. Chtěla bych oslovit prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Böhnische, kterého si velice vážím. Samozřejmě že Česká republika je a musí zůstat sekulárním státem, na tom se shodneme. Ale na stranu druhou si máme být vědomi základů, na kterých evropská civilizace stojí, a jsem přesvědčena, že právě do školského zákona tento návrh patří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Bohuslav Chalupa, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Já si na rozdíl od pana zpravodaje myslím, že to tam patří, že multikulturalismus evidentně nesplnil to, co měl, a my musíme jasně definovat jako Česká republika, kde stojíme.

A druhá věc. Nechat učitele, aby učili tak, jak učí... Já proti učitelům nic nemám, ale znovu zopakuji to, co jsem tady říkal. Někdy v prosinci proběhla kontrola České školní inspekce asi šesti tisíc žáků o tom, jak se vyučuje příprava na krizové situace, nebo branná výchova nebo jak tomu budeme říkat, a byly zjištěny dost velké nedostatky. Nechat na učitelích, aby učili podle svého nejlepšího svědomí něco, co možná ani učit neumějí, protože se to vlastně nikde neučí, protože akreditované programy nebyly spuštěny, vysoké školy neučí přípravu obyvatel na krizové situace nebo neučí učitele, jak to učit... Takže tady máme rezervy. Není to tak, jak to tady možná naoko vypadá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Kalousek, poté faktická poznámka pana poslance Soukupa, poté ještě jedna faktická poznámka pana poslance Benešíka. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pan zpravodaj k návrhu paní poslankyně Novákové řekl, že se jedná o ideologii. Myslím si, že to není ideologie, a už vůbec to není vnucování víry. Je to jenom připomenutí kulturních vzorců našeho stylu života, v kterém jsme vychováváni po staletí a v kterém jsme vyrůstali, ať už jsme byli křesťané, židé, nebo ateisté. Myslím si, že je naprosto namístě to připomenout do takového edukativní normy, jako je školský zákon. My v tom prostě vyrůstali, je to náš způsob života, kterého se nechceme vzdát a který chceme připomínat i svým dětem. Opakuji, není to ideologie. Koneckonců, ony ideály humanismu, které se objevily v evropských dokumentech, ty nevycházejí z ničeho jiného než z křesťansko-judaistických hodnot a z antických tradic. Z ničeho jiného nevycházejí. Z Komunistického manifestu opravdu nevycházejí. Ten tam připomínat nemusím. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Zdeněk Soukup. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, jenom velice krátce, všechno tady bylo řečeno. Myslím si, chtěl bych zdůraznit, že to není prázdná deklarace. Ta preambule je velice důležitá. Jenom doufám, že se ty principy promítnou i do dalších dokumentů. Já jsem tady naposled interpeloval paní ministryni ohledně rámcového vzdělávacího plánu, kde do dneška v podstatě je poměrně dlouhý článek o výchově k multikulturalismu, a nikoli k zásadám, na které se odvolává a které chceme teď prosadit.

Takže já osobně velice podporuji tento pozměňovací návrh a žádám i všechny ostatní o jeho podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Soukupovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Ondřej Benešík, ještě jedna faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Já si také nemyslím, že se jedná o ideologii. Jedná se prostě o podstatu naší civilizace. Ideologii tady zastáváme my v jednotlivých politických stranách a troufnu si říct, že každá ideologie, která je zastoupena tady v této Sněmovně, je do určité míry ovlivněna právě těmi kořeny naší civilizace. Jsou jiné civilizace, kde prostě mají jiné kořeny, jiné základy, a výsledkem té geneze a spojením římského práva, řecké filozofie, židovství a křesťanství je např. to, že ženy zde můžou úplně stejně jako muži řídit auto, že zde můžou v této Sněmovně sedět, že máme všichni stejná práva před zákonem. To je základ naší civilizace. To je prostě výsledek toho, na čem stojí naše civilizace. Jsou jiné civilizace, jiné kultury, kde tomu tak není. A my jasně říkáme, že kdokoli, kdo přijde do našeho prostoru z jiné kultury, tak ať si prostě tu kulturu nechá, ale jenom do té míry, pokud je v souladu právě s tou naší kulturou. To, co prostě není v souladu, zde nemůže uplatňovat. To je úplně celé. Myslím si, že to je naprosto jasný sekulární postoj, že se nesnažíme nikomu vnucovat jakékoli náboženství. Ale uvědomme si prosím své kořeny. Tyto hodnoty jsou univerzální a jsou pro všechny - pro ateisty, křesťany, židy a pro další.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Miroslav Opálka také k faktické poznámce a dále faktická poznámka ještě pana zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Nechtěl jsem reagovat, chtěl jsem své stanovisko vyjádřit v hlasování, ale pan kolega Kalousek mě k tomu vyprovokoval. Víte, ta geneze je vždycky složitější. Já se také hlásím k antickému humanismu, ale ta geneze křesťanství přece není černobílá. Vzpomeňte si na první a druhé schizma, třicetiletou válku, kolik tu bylo mrtvých, když křesťané mezi sebou soutěžili. Vzpomeňme si na genocidu indiánů, kdy se rozšiřovalo křesťanství pomocí kříže. To přece nejsou jenom ty hodnoty, ke kterým bychom se mohli hlásit. Já rozumím tomu, že je třeba ukotvit evropskou civilizaci v některých pevných hodnotách, ale nebojujme tady o slovíčka, která jsou daleko složitější, než se snažíme naznačit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Nyní pan poslanec Kořenek, také ještě k faktické poznámce. Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Já jenom, protože možná došlo k nepochopení. Já jsem nezpochybňoval to, co tam je uvedeno. Jenom říkám, jestli to není na jiný zákon. Prostě školský zákon není ten, který zachrání celou společnost a který tuto problematiku, která dneska rezonuje společností, vyřeší. To je celé. Já si myslím, že školský zákon je zákon, který se přímo váže k nějaké části naší společnosti, a takhle by měl být postaven. Toť vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kořenkovi. Ještě paní kolegyně Chalánková také s faktickou poznámkou, ač je tedy přihlášena řádně. Přednostní právo, pane předsedo? Paní kolegyně Chalánková samozřejmě k faktické poznámce. Já si jenom ujasňuji, jak je přihlášen předseda klubu KDU-ČSL. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Já jenom krátce, protože o nějakých problémech, co je a co není ideologie, bych tady nechtěla hovořit, ale zaznělo to tady. A tak jsem se chtěla zeptat, jak je možné, že na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy aktuálně jsou vypsány projekty o multikulturalismu. Je to např. výzva 21: Zvýšení kvality vzdělání prostřednictvím posílení inkluze v multikulturní společnosti. Sběr žádostí do 26. ledna 2017. Také na odboru evropských fondů Magistrátu Prahy. Takže pozor na to, ony se nám ty projekty skutečně sem dostávají různými směry.

A o tom, co jsou a nejsou kořeny evropské civilizace - především bych chtěla podpořit pozměňovací návrh paní poslankyně Niny Novákové a jinak souhlasím se všemi, je to opravdu mnohem širší problém a záleží také na tom, jak se každý sám k tomu dokáže postavit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska. Pane předsedo, ještě chviličku, já jenom oznámím, aby věděli kolegové a kolegyně, jaké je pořadí. Nyní po vás pan poslanec Chalupa také faktická poznámka, dále faktická poznámka poslankyně Černochové. Pan předseda klubu KDU-ČSL s přednostním právem? Ano, ale v tom případě po kolegovi Benešíkovi, který se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Ještě velmi krátce k panu zpravodajovi, který v podstatě položil řečnickou otázku, zda to patří do školského zákona. Myslím, že je legitimní. My uděláme všechno pro to, abychom časem tuto preambuli dostali i do Ústavy. Ano, tam by byla potřeba zejména. Ale bude hezké začít školským zákonem, protože tam to podle nás patří taky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy faktická poznámka pana poslance Bohuslava Chalupy a po něm paní poslankyně Černochová. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo a vaším prostřednictvím pro pana zpravodaje. Musím říct, že tady poprvé za tři roky asi budu souhlasit s panem Kalouskem v tom, co řekl - patří to tam. Patří to tam proto, protože je to o naší budoucnosti, o mladé generaci. A my tady vedeme rozsáhlé diskuse o nějaké hybridní kampani, vymýšlíme tady nějaká centra, ale ten problém je ve vzdělanosti, v tom, jak si tento národ uvědomuje vlastní identitu, vlastenectví a tyto věci. Jak jinak to chceme dostat do lidí? Školský zákon je správně a určitě i ta Ústava nebude špatně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Chalupovi. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Jany Černochové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěla poprosit, abychom dodržovali zákon o jednacím řádu. Jsme ve třetím čtení, vy nás tady častokrát - ne vy osobně, ale členové vládní koalice nás tady častokrát trénují na tom, že se zneužívá druhé čtení, třetí čtení k nějakým prodlužováním projednávaného bodu. Teď mám ten samý pocit já. Takže bych vás chtěla poprosit, abyste použil a uplatnil ustanovení jednacího řádu a vyzýval mé kolegy a kolegyně, aby hovořili k věci, tak jak mají ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Černochové. Snažím se o to, seč mohu, ale těžko mohu po druhé větě vědět, co budou kolegové říkat. A faktem je, že zatím hovořili k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Niny Novákové. Ne všichni, ale já to samozřejmě v té faktické poznámce mohu těžko rozeznat. Ale děkuji za upozornění. Myslím, že je to upozornění nejenom pro mě, ale i pro kolegy, kteří se hlásí.

Nyní faktická poznámka pana poslance Benešíka, potom přednostní právo předsedy klubu KDU-ČSL pana poslance Miholy. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Velmi krátká reakce. Já nepochybuji o tom, že všichni víme, že křesťanství a řada dalších jiných náboženství byla v minulosti zneužita. Ve jménu náboženství, a to i ve jménu křesťanství, se páchala velká zla, ale to křesťanství bylo zneužito. Ti lidé se zaštítili křesťanstvím, ale oni nejednali křesťansky, oni jednali proti křesťanství, byť se křesťanstvím zaštiťovali. Toto rozlišujme. Já mluvím o zásadách, nikoli o konkrétních činech konkrétních lidí, kteří toto zneužili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a můžeme tedy přistoupit dál k rozpravě, faktické poznámky jsou vyčerpány. Přednostní právo předsedy klubu KDU-ČSL pana poslance Jiřího Miholy. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi několik vět k návrhu zákona jako takového. Já jsem rád za každou diskusi, myslím, že i tato má smysl a ukazuje, že i věc, která možná není úplně meritum tohoto návrhu zákona, má svoji důležitost, i podle těch faktických poznámek a přihlášek.

Nicméně chtěl bych zde zdůraznit, že především tuto normu řešíme a základem je financování regionálního školství. Tady jsem rád za to, že posouváme věc, o které se dlouho diskutovalo, která byla bolestí a kdy se uskutečnil bezpočet různých kulatých stolů, sezení, koaličních, nekoaličních, výborových, nevýborových, a že se tuto věc, která je velmi náročná, daří posunout, nebo věřím, že se teď ve třetím čtení podaří posunout dál. Myslím, že na to školy netrpělivě čekají.

Přestože to ale označuji za posun a podporuji tady tento návrh zákona, nebo podporujeme jako klub KDU-ČSL, tak bych chtěl zdůraznit, že to není úplně plošné řešení všech problémů, které se financování regionálního školství týkají, protože samozřejmě naším dalším úkolem zůstává otázka ohledně financování soukromého školství a financování církevního školství. Ale do toho v tuto chvíli zabíhat nechci.

Máme tam také další pozměňovací návrhy, které si zaslouží pozornost, nebo aspoň naznačení postoje k těmto pozměňovacím návrhům. Paní kolegyně poslankyně Semelová tam dává pozměňovací návrh na zrušení financování církevních škol ze státního rozpočtu. Považuji tento návrh nejen za nešťastný, ale naprosto špatný a scestný. Nevím, proč ho tam dává. Podle mého názoru je na samé hranici ústavnosti, pokud není přímo protiústavní. Myslím, že po roce 1989 jsme se jasně přihlásili k tomu, že chceme, abych u nás byly soukromé školy a církevní školy. Víme také, že církevní školy jsou otevřené všem, nevybírají školné, a není tedy žádný důvod k nějakým takovýmto krokům, které postrádají hlavu, patu a řádné odůvodnění. Jsou takovým výstřelem, bych řekl, do prázdna, a výstřelem nesmyslným. Tady jsme zcela zásadně proti.

O pozměňovacím návrhu, který se týká, nebo je reakcí na pamlskovou vyhlášku, od paní kolegyně Chalánkové za náš klub říkám, jsme dlouhodobě pro, aby se dělalo něco se stravou žáků, protože není dobrá a odráží se potom i na samotném zdraví žáků a studentů. Na druhé straně by nemělo dojít k přelétávání ode zdi ke zdi. Já už jsem zahájil diskusi s paní ministryní a jsme domluveni na dalším pracovním setkání ohledně této vyhlášky. Určitě není naším cílem likvidace školních bufetů a dalších prodejen a to, aby ta vyhláška byla něčím nesplnitelným. Jsme pro její zmírnění a odbornou debatu za účasti dietologa. Takto bez přípravy to zrušit formou pozměňovacího návrhu, to nepodpoříme.

K paní kolegyni Novákové, která se tady stala vlastně ústředním bodem diskuse. My jako klub KDU-ČSL tento pozměňovací návrh podpoříme. Myslím si, že je zbytečná jakákoliv hysterie nebo vypjatost. Víte, jedná se o preambuli. Není to žádné znění, které se dotkne rámcových vzdělávacích programů nebo fakticky vstoupí do výuky. Je to preambule, která tam myslím své místo má. Zejména v době, kdy se skoro každý z nás, řekl bych napříč, dovoláváme identity křesťanských kořenů. Tam nám to nevadí. Ale tady není přece řeč jen o křesťanství. Tady je ta antická tradice, židovská tradice a kultura, samozřejmě humanismus. Je tam také řeč, kdo to četl, tak ví, o poznání světových kulturních hodnot, takže nejen evropských, a také o pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti. Prostě obecně pozitivní věci, které samozřejmě neřeší něco okamžitě nebo nějak fakticky nebo v nějakém paragrafovém znění nevstupují do zákona jako takového. Myslím si, že je naopak chyba, když tady kolega Benešík nebo někdo další poukazoval na to, že v evropské ústavě jsme se zřekli těchto kulturních tradic a hodnot, ať už židovských, křesťanských a jiných ve smyslu nějaké podivné politické korektnosti. Pamatujme si aspoň, v rámci českého prostředí, myslím, je to pozitivní, správné. A pokud jsme národem Komenského a dovoláváme se ho i jako učitele, tak Komenský byl na prvním místě křesťan. Na prvním místě křesťan. Kdo nechápe Komenského jako křesťana, vůbec neví, o čem je řeč a vůbec vlastně nechápe jeho dílo. Děkuji. (Slabý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu KDU-ČSL. Vyvolal dvě další faktické poznámky, a to paní poslankyně Semelové a pana poslance Grebeníčka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, pane předsedající. Já jsem jenom chtěla krátce reagovat na pana poslance Miholu. Myslím si, že stát by se měl starat v prvé řadě o zabezpečení dostatečné sítě veřejného školství, o zaplacení učitelů i nepedagogických pracovníků, o zajištění kvalitního vzdělávání. A nic nebrání soukromým zřizovatelům, případně církvím, aby si zřizovali své školy. Proti tomu já nic nemám. Takže soukromé školy i církevní školy ať žijí, ale za své. To je smysl víceméně mého pozměňovacího návrhu včetně toho, že připomínám, že ten dar, který církve dostaly v podobě takzvaných restitucí, si myslím, že je dostatečný.

Pokud jde o zákon jako takový, tak bych chtěla říci, že my za klub KSČM ho považujeme za důležitý, že souvisí s kvalitou, ale také s jistotou škol a pedagogických pracovníků, že pomůže odstranit rozdíly v platech na jednotlivých krajích a zároveň že to může pomoci i učňovskému školství. Takže v každém případě školský zákon, který nyní projednáváme, má naši podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Semelové i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Miroslav Grebeníček. Připraví se pan poslanec Gabal, a poté ještě pan kolega Mihola. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Dámy a pánové. Možná znáte práce německého filozofa a pedagoga Diesterwega. Ten svého času prohlásil: Člověk je moje jméno. To ostatní příjmení. Proto se hlásím k humanistické tradici a nemám problém s tím, pokud se někdo hlásí tedy k tomu svému příjmení. Ano, já nepodpořím návrh kolegyně Novákové a přikláním se spíš k papeži Františkovi, protože on kdyby tady byl a prosazoval sociální politiku tak, jak ji on vidí, nemám problém zvednout za jeho názory ruku. Ale bohužel spíš mám pocit, že v křesťanském světě je tolik odpůrců jeho reforem, že to může skončit zase tím, že po čase někdo prohlásí, že vlastně to není to křesťanství, že někdo zneužil křesťanství. Znovu opakuji, já se hlásím k tomu, kdo tvrdí, že jméno, které nese, je člověk.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grebeníčkovi. Pan poslanec Ivan Gabal je nyní přihlášen k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Pane premiére, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Už jsem jednou vaším prostřednictvím upozornil poslankyni Semelovou, že pokus odebrat státní dotaci jakékoliv základní škole a snaha zavést plné školné na základních školách je protiústavní. Takže tentokrát to vezmeme podlé té Ústavy, jenom aby to měla, aby ostatní kolegové věděli, že podporou jejího návrhu se ten zákon dostane do protiústavní polohy.

Listina základních práv, která je součástí naší Ústavy, v článku 33 říká: Za prvé. Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. Za druhé. Občané mají právo na bezplatné vzdělávání v základních a středních školách podle schopnosti občana, možností společnosti.

Tedy všichni občané bez ohledu na školu, jestli splňuje zákonné podmínky. Takže návrh poslankyně Semelové je protiústavní. A zdůrazňuji, že komunistická poslankyně chce zavádět povinné školné na základních školách. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan poslanec Gabal vyvolal další připomínky. Pan poslanec Mihola je nyní na řadě s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Chalánková, Grospič, Semelová. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Ještě reakce na paní kolegyni poslankyni Semelovou. Jasné ne jejímu pozměňovacímu návrhu už jsem říkal, tak ho znovu opakuji. Prosím vás, pokud tady, paní kolegyně, má být o něčem řeč, tak ne o tom, koho by stát měl upřednostňovat a na koho by se měl s prominutím vykašlat nebo dát do nějaké druhé nebo páté řady. A plést do toho restituce, to je absolutní nesmysl a akorát další zamotávání. Prosím vás, zásadní je tady kvalita. Kvalita vzdělání. A zřejmě i vy víte, když se panu exministrovi Chládkovi podařilo ty různé žebříčky někam odsunout nebo zrušit, tak církevní školy byly pravidelně na špici, co se týká kvality a úrovně, a jsou vyhledávány, je o ně zájem. Kdyby nebyl zájem a někdo je tady chtěl zachraňovat a zdůrazňovat, že se také musíme o ně starat - ale o ně je naopak zájem, všichni zájemci ani nemohou být kolikrát uspokojeni. A dávají tam děti, nebo žáky a studenty, i kolegové, kteří byli členy vaší strany třeba. Mám takové konkrétní případy v Brně. Tak s tou kvalitou zřejmě budou i oni docela srozuměni.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Miholovi za dodržení času k faktické poznámce. Paní poslankyně Chalánková má druhou faktickou poznámku a je stále přihlášena jako první v řádné rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Já jsem se chtěla zeptat pana kolegy, pana poslance Grebeníčka prostřednictvím pana předsedajícího, když zde hovořil, že by se přihlásil k reformám, které prosazuje Svatý Otec papež František. Chtěla jsem se zeptat, o jakých reformách ví. Které reformy to jsou. To je jeden můj dotaz.

A pak bych mu ještě chtěla poradit prostřednictvím pana předsedajícího, protože ta problematika je široká, že je možné poměrně pohodlně si přečíst výkladová stanoviska k reformám - k tzv. postojům papeže Františka na stránkách pana Rocca Buttiglioneho. Pan Rocco Buttiglione byl kandidátem na předsedu Evropské komise...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak teď už jsem opravdu, paní kolegyně, úplně za hranou toho, na co mě upozornila paní kolegyně Černochová. Prosím, veďme debatu k věci.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Já bych jenom chtěla doporučit panu poslanci Grebeníčkovi, když zde hovořil, aby si pohodlně přečetl stanoviska pana Rocca Buttiglioneho. Rocco Buttiglione by měl být zvolen předsedou Evropské komise. Vzhledem k tomu, že se netajil tím, že je věřící, má úctu před Bohem, a tím pádem také před člověkem, zvolen nebyl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Stanislav Grospič k faktické poznámce. Připraví se paní kolegyně Semelová, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já bych tady s vaším dovolením a vaším prostřednictvím reagoval na svého předřečníka kolegu Gabala, který se odkazoval na Listinu základních lidských práv. Tak bych chtěl říci, že ano, Listina základních lidských práv a svobod, která je součástí našeho platného ústavního pořádku, zakotvuje v článku 33 právo pro každého občana na vzdělání, školní docházku ustanovenou jako povinnou. Dále odkazuje na zákon, který takto stanoví. Ale nehovoří se nic o církevních školách. Tato povinnost plně přechází z tohoto pohledu na stát, který má povinnost tuto školní docházku zabezpečit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jediné, co mě mrzí, že mě nemá kdo vystřídat. (Pobavení v sále.) Čili paní poslankyně Semelová - protože bych se vyjádřil k některých věcem, které se týkají Ústavy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já bych vaším prostřednictvím ráda reagovala na pana poslance Gabala. Jednoznačně odmítám, že by naše strana navrhovala školné ve veřejných školách, to v žádném případě. Naopak my jsme navrhovali pozměňovací návrh při projednávání školského zákona minule, aby bylo zrušeno školné v mateřských školách jako takových. Aby bylo zrušeno školné na vyšších odborných školách a poplatky ve školních družinách a školních klubech. Bohužel i vy jste tento náš návrh nepodpořil.

Pokud jde o Ústavu, tak já bych chtěla říci, že není tento návrh protiústavní, a jako doplněk ještě to, že bych byla velice ráda, kdyby se skutečně ta Ústava dodržovala v tom smyslu, aby opravdu vzdělávání na základních a středních školách bylo zdarma. Když si vezmete, co musí rodiče všechno platit a kdy si berou na začátku školního roku půjčky, aby všechny věci související se vzděláváním na základních a středních školách zaplatili, tak se o nějakém bezplatném vzdělávání nedá vůbec mluvit. Navíc ještě na středních školách musí kupovat učebnice. A co se týká středních odborných škol, tak ty učebnice jsou pěkně drahé. (Potlesk z řad KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji paní poslankyni Semelové. Nyní faktická poznámka pana poslance Bohuslava Svobody a potom pana poslance Gabala. Možná se paní kolegyně Chalánková dočká svého vystoupení v řádné rozpravě ve třetím čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano, já bych to znovu vrátil k tomu, co faktická poznámka má obsahovat. Já znovu říkám, že základy řecké, římské a křesťansko-judaistické vzdělanosti a kultury patří do našeho školství, patří do tohoto zákona a že naše povinnost je umožnit dětem, aby tuto vzdělanost získaly. Je to otázka vzdělanosti, která bude vytvářet naši budoucnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Nyní pan poslanec Ivan Gabal také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Pane premiére, paní ministryně. Já tedy znovu tu Listinu přečtu, protože tady někteří nerozumí psanému textu: Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. Za druhé: Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách.

Nepraví se ve státních školách nebo jakýchkoliv. Základních a středních. To znamená, základní škola musí splnit zákonné podmínky pro výuku žáků. Jakmile tyto zákonné podmínky splní, má nárok na státní dotaci. Nepraví se, že jenom státní školy mají nárok na státní dotaci. Jakákoliv jiná škola, která splní zákonné podmínky, má nárok na školní dotaci, aby děti měly vzdělání bezplatné. Jestliže jim tento nárok odeberu, poruším Ústavu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se zdržím komentáře. Pan poslanec Roman Sklenák, který se hlásí k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já mám opravdu faktickou poznámku. Já vás chci všechny upozornit, že čas vymezený pro třetí čtení také má nějakou hranici. A jestli skutečně je pro nás důležité tento zákon schválit, jak zde zaznívá, tak bych si vás dovolil vyzvat, abychom dodržovali jednací řád. Nalézáme se ve třetím čtení. Opravdu není nezbytné, aby zde každý vyjevoval svůj vztah k Bohu, k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Toto se dá vyjádřit při hlasování. Já bych vás velmi prosil, abychom se k němu ještě dnes dostali. (Potlesk z řad ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka poslance Stanislava Grospiče. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já samozřejmě ctím ústavní názor kolegy Gabala, ale dovolil bych si prostě vaším prostřednictvím s ním polemizovat. Protože pokud byla psána základní listina práv a svobod a Ústava České republiky, tak samozřejmě hovořila o tom, že každý občan má právo na vzdělání, školní docházku a je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. Ale nehovořila o tom, že tuto povinnost přenese na soukromé školy nebo na jiné instituce. Hovoří se tedy o tom, že prvotně tuto povinnost má stát, a všechno ostatní lze také vykládat jako službu doplňkovou. Čili z pohledu článku 33 se domnívám, že jestliže stát stanoví ve svém ústavním dokumentu, kterým je listina základních lidských práv a svobod, tuto povinnost, pak se nemůže zříci toho, aby sám zabezpečil základní školní docházku pro všechny děti bez rozdílu v rámci České republiky a nepřenášel tuto povinnost na jiné než státní školy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Chalánková v řádné rozpravě. Připraví se paní poslankyně Putnová, také řádně přihlášená do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás požádala o podporu mého pozměňovacího návrhu, který je uveden v systému pod číslem 5293 a hlasovat ho budeme pod písmeny D1, D2 a D3.

Proč se tím zabývat? Zdálo by se, že mluvit, bavit se o pamlskové vyhlášce už je passé. Vyhláška vstoupila v platnost k začátku roku. Myslím si ale, že naopak právě proto bychom se nyní o této nové a velmi sporné regulaci měli bavit. Díky tomu, že je vyhláška platná, totiž můžeme vidět její praktické dopady. Díky tomu, že je otevřený školský zákon, máme jedinečnou šanci napravit nedomyšlené změny, které k začátku roku dopadly na studenty, učitele a ředitele především víceletých gymnázií. Jsou to navíc změny, které z rozhodování ve školách zcela vytěsňují rodiče. To z nich dělá víc než jen debatu o tom, jestli čtrnáctiletý kluk může posvačit vdolek s marmeládou nebo chleba se salámem. Neustálé vyřazování rodičů z rozhodování se mi nelíbí. Přestože autoři vyhlášky se zaštiťují snahou ozdravit sortiment školních bufetů, v praxi jejich počínání vedlo k jedinému. Bufety se masově ruší.

Někteří ředitelé měli odvahu a kantýny po dohodě s provozovatelem ve škole ponechali. Obvykle ale za cenu krkolomného obcházení vyhlášky. Někde se kantýna přemístila do uzavřeného prostoru. Jinde si zatím vystačili s cedulí zakazující vstup mladším studentům. Všichni do jednoho si přitom klepou na čelo a současně netají strach z postihů. Jejich nejistotu posilují poslední vyjádření zástupců ministerstev školství a zdravotnictví, kteří pod tlakem veřejnosti připustili postupné zmírňování vyhlášky. Jenže nikdo neví, co, jak a kdy se zmírní. A ředitelé musí plánovat, jednat s provozovateli a hledat řešení. Nezávidím jim.

Tady si dovolím malou odbočku a podělím s vámi o úplně čerstvou příhodu jednoho mého známého, jehož děti navštěvují víceleté gymnázium. Na tom ještě do konce roku fungoval bufet, mimochodem se stále se zlepšujícím sortimentem, ve kterém po odpoledních klubech dětí čekávávali i rodiče a místní bufetářka jim vařila kafe. Bufet zrušili a od Nového roku na jeho místě funguje jen automat na müsli tyčinky a několik druhů horké cikorky. Na správní radě bylo ovšem rodičům pod příslibem mlčenlivosti prozrazeno, že když zmáčknou neoznačené tlačítko v x-té řadě první zleva, mohou si potají načepovat i kávu. Úsměvné to bohužel není. Je to ukázka pokrytectví, které s sebou nesmyslná regulace nese.

Samozřejmě jsem pro to, aby děti jedly zdravě, a jsem pro osvětu v této oblasti a v tom souhlasím i s paní kolegyní, se kterou jsme o tom diskutovali, ale můj návrh toto všechno umožňuje.

Když jsem se o pamlskovou vyhlášku začala zajímat, netušila jsem, co všechno se za ní skrývá. Tak třeba jsem s překvapením zjistila, že už dnes kolem škol krouží armáda různých výživových poradců. V rámci různých projektů školám radí, jak zlepšit jídelníček ve školních jídelnách. To je samozřejmě správné. Ale jezdí za dětmi a organizují školení o zdravé stravě. Za správné nepovažuji, že takové přednášky se konají místo výuky matematiky nebo českého jazyka. Takových projektů jsou podle všeho desítky. Jen namátkou - Pestrá strava bez chemie, Zdravá pětka, Zdravá strava do škol, Skutečně zdravá škola a další. Některé z nich podporují příslušná ministerstva, jiná financují obchodní řetězce, firmy, nebo jsou dílem takzvaných nadšenců do zdravé stravy. Pamlsková vyhláška všem těmto výživovým odborníkům otevřela nový prostor, ve kterém se mohou realizovat. Nabízejí školám poradenství a dávají školám typy na svačinkové firmy, které už čekají za dveřmi.

V této souvislosti mě zarazila jedna drobnost, o kterou se s vámi podělím. Prolobbováním pamlskové vyhlášky se veřejně pochlubila jedna konkrétní výživová poradkyně, která ještě před pár měsíci na svém webu balíčky pro školy nabízela. Dnes byste je tam hledali marně. Tipuji, že si jen zavčas uvědomila jistý střet zájmů, který může tento způsob boje za zdravou výživu představovat. Jde mimochodem o stejnou dámu, která přivezla své svačinky ochutnat na školský výbor. Nevím, z jakého titulu. Není ani úřednice Ministerstva školství a oficiálně ani autorka vyhlášky.

Nechci těmto lidem podsouvat, že pravidla zdravého stravování prosazují ze zištných důvodů, aby si zajistili svoji vlastní obživu. Dokonce si myslím, že ve většině případů prostě svému poslání věří. Jenže i tady je problém. Během debat o pamlskové vyhlášce se ozvali i nutriční experti, kteří se závěry jejich propagátorů nesouhlasí. A dokonce jsem zaregistrovala, že i zmíněná výživová poradkyně, která naběhla do Sněmovny se svými jednohubkami, veřejně připustila, že třeba taková nízkotučná dieta není možná pro děti úplně dobrý nápad a že světové trendy velí v této oblasti opatrnost. Takže zase budeme asi něco měnit podle výživové poradkyně. Dokonce bývaly doby, které si pamatuji, kdy se rodiče o správné výživě, pokud nastaly nějaké problémy s vývojem a zdravím dítěte, radili s lékaři a stačilo to. A dokonce i naopak.

Nejvíc mě mrzí, že paní ministryně Valachová na tuto vlnu naběhla a vydala vyhlášku, s kterou obešla školy, jejich ředitele a především zcela pominula rodiče a školskou samosprávu. A podle všeho také Ministerstvo zemědělství. Přestože jsem někde zachytila argumenty, že ozdravení bufetů si vyžádali rodiče, máme dnes na stole naopak petici, která volá po jejich záchraně. Podepsaly ji téměř tři tisíce rodičů. Ministerstvu zemědělství nechci křivdit, ale zdá se mi, že alespoň tento resort by mohl být v prosazování zdravého rozumu důslednější. Vždyť vyhláška vyhnala ze škol i zcela běžné potraviny a výrobky českých potravinářů.

Samozřejmě mě potěšila včerejší slova pana ministra Jurečky, který se od vyhlášky nakonec distancoval a oznámil záměr tlačit na její změnu. V této souvislosti se chci prostřednictvím pana předsedajícího jeho i kolegů z KDU-ČSL zeptat: Znamená to, že budete usilovat i o zakotvení pravomocí školských rad do vyhlášky? Anebo s hlasem rodičů a vedení škol vůbec nepočítáte? Pokud bude Ministerstvo zemědělství iniciovat změnu vyhlášky, v jakém časovém horizontu počítáte s jejich změnou a bude to do voleb? Nebo to chápu tak, že jen podle neznámého klíče budete chtít rozšířit seznam potravin, které lze na půdě školy prodat? Pokud je to tak, považovala bych to za velmi vágní, nic neřešící příslib. A stačilo by jediné. Debata o tom, proč raw ovocná tyčinka je přípustná, ale pribináček ne, by se změnila na debatu o tom, proč pribináček ještě přípustný je, ale chleba se šunkou už ne.

Pokud to slovy o nutnosti vyhlášku přehodnotit myslíte vážně, jste přesvědčeni, že byznys v jakékoliv podobě nemá ve škole co dělat, ale školské samosprávní orgány by měly mít právo do chodu školy mluvit, nestojí vám nic v cestě a můžete mnou předložený pozměňovací návrh předložit (schválit?).

Myslím, že recept na řešení nám dali do rukou samotní ředitelé středních škol. Ti dlouhodobě volají po zachování role školských rad, které by mohly vhodnost umístění školních kantýn a jejich nabídky posoudit podle konkrétních podmínek ve škole. Asi nemusím zdůrazňovat, že školy a jejich režimy jsou různé. Někde běží odpolední programy, někde fungují současně různé zájmové kluby, hudební školy, kroužky, liší se věková skladba studentů, jejich počet i potřeby. A právě proto jsem přišla s jednoduchým řešením. V souladu se zněním školského zákona, který cílí především na omezení reklamy ve školách - a tady chci ještě upozornit i prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Kaňkovského, že jsem samozřejmě pro to, aby se tam neprodávaly žádné zdraví škodlivé věci, a to je v mém návrhu přímo obsaženo -, navrhuji prodej a reklamu ve škole zakázat. Tím můžeme jasně dát najevo, že školy nejsou místem pro reklamu a jakýkoliv druh byznysu. V tomto duchu vyznívá i školský zákon. Ale současně umožněme školským radám přijmout z tohoto zákazu výjimku. Asi nikdo z nás nebude rodiče podezírat z toho, že by chtěli po vedení školy automaty na přeslazené nebo nezdravé věci. Na rozdíl od ministerstva jim ale možná nebude vadit, když si jejich děti koupí po odpoledních kroužcích ten vdolek s marmeládou. A nebo když zůstane kávomat v prostorách určených učitelům.

Zatímco pamlsková vyhláška je v mnoha ohledech extrémní a její dopady velmi sporné, tento návrh extrémní není. Je nepokrytecký, srozumitelný, respektuje roli školských rad a především rodičů. Jak asi víte, má podporu Asociace ředitelů středních škol, kteří se na nás jako na poslance obrátili. Věřím proto, že zvážíte podporu zdravému rozumu.

Za sebe jaké lékařku bych chtěla ještě přidat malou noticku. Neustálé zdůrazňování škodlivosti tuků a cukrů může mít paradoxně jiný účinek než zdravější stravování dětí. Možná jste zhlédli nedávnou debatu o zdravé výživě na veřejnoprávní televizi. Zaujal mě názor jedné zjevně zkušené lékařky a velmi mě vyděsilo to, na co upozornila. Upozorňovala, že právě trend neustálého posuzování potravin a jejich vhodnosti je obvykle na začátku každé bulimie a anorexie u mladých děvčat. Počet studentek trpících vážnými problémy s příjmem potravy přitom podle dostupných informací roste a na školách se běžně řeší. Masáž v médiích, zbrojení proti sladkému, masu, běžně dostupným potravinám tomuto trendu jen vychází vstříc. I tohle by mělo mít Ministerstvo školství na paměti. Je to druhá strana téže mince.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jitce Chalánkové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Plzák a po něm řádně přihlášená paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se kolegyni Černochové. Já jsem zrovna ten, kdo vždycky brojí proti prodlužování a diskutování ve třetím čtení, ale mně to prostě nedá, abych na to nereagoval, to se nedá vydržet. Velmi se omlouvám.

Na moji předřečnici a současně na paní ministryni. Do čeho my chceme stát zatáhnout, potažmo školy? Já tedy školství příliš nerozumím, ale mí přátelé, dva z bližších, jsou ředitelé škol. Kde je rodina? To, co jedí moje děti, záleží na tom, co jim buď koupím, nebo na co jim dám peníze, anebo co jim dám k jídlu. Jestliže jim dám nějaké peníze, aby si něco koupily, tak se jich zeptám, co si za to koupily, a domluvím se s nimi, co si budou kupovat a co ne. Pokud dám nějakou svačinu, tak je to na mém rozhodnutí. Nevím, jestli jsou ještě nějaké děti, které si nosí svačinu do školy, a představte si, že rodiče nebo máma mu namaže každý den pěkně tlačenku, sádlo a nevím co všechno nezdravého a škola bude rozhodovat, jestli si to dítě může svačinu ve škole sníst, jestli je to zdravé, nebo není. Kam až jsme se to dostali? Co tady vlastně řešíme? (Reakce paní ministryně od stolku zpravodajů mimo mikrofon.)

Nekontrolujete svačinu, ale kontrolujete, co si dítě ve škole může koupit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nebudu komentovat. Bůček je určitě light. V tomhle případě nyní paní poslankyně Gabriela Pecková s faktickou poznámkou, po ní paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Jednak musím říct, že fakticky v tucích se rozpouštějí určité vitamíny. To jenom k tukům.

Jinak včera jsem si přečetla, že výrazně stoupá v České republice počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Takže pokud nevezmeme rozum do hrsti a nepodpoříme pozměňovací návrh paní poslankyně Chalánkové, pak bych se hodně přimlouvala za to, aby z pamlskové vyhlášky byla vyjmuta a vrácena do bufetů hořká čokoláda. Hořká čokoláda obsahuje flavonoidy, které velmi výrazně fungují preventivně proti právě kardiovaskulárním chorobám. Takže tolik moje technická. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k technické poznámce. Po paní poslankyni Semelové, která je přihlášena k faktické poznámce, ještě pan zpravodaj také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Marta Semelová: K paní poslankyni Chalánkové a jejímu návrhu. Já rozumím tomu, že se ozývají hlasy ohledně limitů, které nastavila zmíněná vyhláška, a můžeme se asi o těchto limitech bavit, jestli jsou ideální, nebo ne. Na druhou stranu si pamatuji na diskusi, když jsme se bavili o tom, jestli ve školách bufety, kantýny - ano, ne. Asi něco jiného je to také na základní škole, něco jiného na střední škole. Nicméně jak se scházím s učiteli z různých škol, tak vím, jak v minulosti byly velké problémy právě s těmi automaty a s bufety nejenom z důvodů, o kterých tady dnes mluvíme, co se týká zdravých a nezdravých potravin, brambůrky a tak dále, ale i z toho důvodu, že to podporovalo rozlišování dětí mezi sebou. Byly velké dohady. Věčně se řešilo, jestli tenhle má peníze, tenhle nemá peníze, tenhle mu peníze sebral, ten si to může dovolit, ten ne.

Já si myslím, že to, když rodič dělá dítěti svačinu, je prostě správné, každý večer, a řada rodičů to dělá, na prvním stupni je to běžné, takže tohle si myslím, že je nejlepší řešení a že skutečně takovéto automaty a bufety, kantýny by na základní škole vůbec neměly co dělat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji také za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s faktickou poznámkou pan zpravodaj Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Já bych si dovolil jenom pro připomenutí pro ty, kteří to nečetli, pamlsková vyhláška je z větší části z dikce Ministerstva zdravotnictví. Pravdou taky je, že je napsaná velmi složitě a vykládá se velmi mylně, takže to, co tady padá, není pravda. To je další věc.

Tato vyhláška vznikla z popudu části rodičů, a velké části rodičů, a vidíme to i ve škole, kteří nechtějí, aby ve škole jejich děti měly dostupné potraviny, které tam prostě nepatří. Samozřejmě druhé půlce se to nelíbí. Já osobně na to nemám nějaký vyhraněný názor, ale přesvědčil jsem se, že skutečně vyhláška není vykládána tak, jak ve skutečnosti je. To, co tady padá, jsou nepravdy. Je to nepochopení. Už i já jsem vyvinul nějaké aktivity k tomu, aby se to lépe vyložilo, aby se skutečně řeklo, co má a co nemá být.

Druhá věc. O tom jsme taky jednali s paní ministryní, ona vám to jistě sdělí, že skutečně bychom posílili třeba i možnost využití školních jídelen k přípravě svačin a dalších. A teď je mi úplně jedno, jestli to bude soukromý subjekt, nebude soukromý subjekt. Ale vnímám tam velký tlak provozovatelů školních bufetů, kteří křičí, že o něco přicházejí, tak se zaštiťují, že za to může vyhláška. Nemůže. Mám osobní zkušenost, že když jsem řekl, že v bufetu, a vyhláška vůbec nebyla, se bude prodávat to, co by se tam prodávat mělo, tak bufet provozovatel okamžitě zavřel, protože řekl, že mu to nepřináší žádné zisky. Já si myslím, že škola není žádná obchodní korporace, není to podnik, na dětech by se vydělávat nemělo. A jako člověk, který dělal zdravou školu, si myslím, že o tom něco málo vím. Měli bychom je učit správným stravovacím návykům. A vůbec to není o kontrole toho, co si donese z domu nebo co si koupí. To je jeho svobodné rozhodnutí a je to na rodičích. Ale je spousta dětí, jimž rodiče skutečně svačinu připravit nemohou, pak třeba ano, hledejme cestu ve využití školních stravovacích zařízení. A mnohé školy to dělají a umějí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, děkuji. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Anna Putnová. Připraví se paní poslankyně Ivana Dobešová jako řádně přihlášená do rozpravy ve třetím čtení. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, za několik minut budeme schvalovat normu, která zásadně ovlivní podobu regionálního školství v České republice. Za prvé promění kompetence krajů z hlediska školské politiky a za další vytvoří novou formu a nové podoby financování regionálního školství.

Pozměňovací návrhy, které tady byly diskutovány, v řadě případů posouvají školský zákon. Chtěla bych upozornit na ty předlohy, které tady ještě nebyly diskutovány, a jsem velmi ráda, že se zlepšují podmínky pro financování a pro existenci českých škol bez hranic. Připouštím, že tato forma je pro české školy bez hranic vítanou změnou, i když moje novela byla mnohem vstřícnější a velkorysejší vůči těmto školám.

Budeme podporovat návrhy paní poslankyně Novákové, protože jsme přesvědčeni, a znovu tady chci zopakovat, škola není barák, kde se předávají neutrální indiferentní informace. Škola je instituce, kde se předávají kulturní vzorce a hodnotově se vytváří postoj dětí pro jejich budoucí život.

Pokud jde o pamlskovou vyhlášku, myslím, že byla chyba, že vůbec nějaká vznikla. My jsme dlouhodobě prosazovali zdravý životní styl dětí, nicméně zdravý životní styl měl znamenat osvětu, nikoli zákazy. V tomto směru vítám pozměňovací návrh paní poslankyně Chalánkové.

Chtěla bych se ještě vyjádřit k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Semelové, protože se domnívám, že to je typická ukázka ideologického pozměňovacího návrhu, který dokazuje tím, že to dává do souvislosti s restitucemi.

A teď mi dovolte několik slov k novele obecně, protože to je poslední možnost, kdy máme příležitost se k tomu vyjádřit. Budu mluvit sama za sebe. Považuji za svou povinnost, abych jako opoziční poslankyně upozornila na některá rizika, která jsem zmiňovala v prvním i druhém čtení, ale domnívám se, že je třeba je zmínit znovu.

Tato novela bývá někdy spojována se zvýšením kvality výuky. Nevím, kde vznikla tato představa, protože konkrétně nepřináší nic, co by školy nemohly v tuto chvíli dělat, a domnívám se, že celá ta koncepce je postavena na velmi optimistickém vnímání a optimistickém modelu takového ideálního propojení této verze do praxe. Jakkoli jsem bytostnou optimistkou, myslím, že teprve praxe ukáže, jestli se nám podařilo skutečně připravit normu, která bude k užitku a která přinese i kýžené výsledky.

Největší riziko spatřuji v tom, že tato předloha přinese větší průměrnost škol. Ředitelé, kteří se dostanou díky této novele do situace, kdy budou hradit výkony, se budou chovat zcela racionálně, a budou tedy dělat jen to, co mají zaplacené, takže výborné školy, nadstandardní školy zřejmě spadnou do průměru, protože takový je ten všední život. Když v roce 2000 vznikaly kraje a dostaly do vínku regionální školství, nikdo neuměl předvídat, jak se situace vyvine, a to jednoduché transparentní financování, tak jak bylo nastavené na hlavu, se zdálo být velmi slušným a dobrým řešením. Život ukázal, že si cestu našli samozřejmě jak kraje, tak jednotliví zřizovatelé. Tento experiment je třeba vyzkoušet. Nepochybně povede k dalším novelám a já bych si velmi přála, aby nevedl k tomu, že to bude začátek masivního rozvoje soukromého školství. To bych považovala za neúspěch této předlohy.

Považovala jsem za povinnost v tom třetím, posledním, závěrečném čtení upozornit na své obavy. A znovu říkám, vstupujeme do experimentu s regionálním školstvím v České republice a praxe teprve ukáže, jak se mu bude dařit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové. Nyní faktická poznámka pana poslance Bohuslava Chalupy a poté řádně přihlášená paní poslankyně Dobešová. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo, takže do třetice všeho dobrého ještě k tomu. Já osobně musím tu novelu hodnotit ne úplně dobře z toho důvodu, že neobsahuje nic, co by řešilo rozšíření fondu hodin, protože pokud chceme vzdělávat mladou generaci a máme tady úplně nové problematiky, kybernetickou bezpečnost, onu přípravu obyvatel na krizové situace atd., a nemáme, kam to dát, protože vlastně máme takový fond hodin, který už není schopen absorbovat další předměty, a děcka jsou v družinách nebo koukají na počítače, na tablety, tak mě mrzí, že ta novela neřeší tuto problematiku, tzn. rozšíření fondu hodin, abychom mohli zavádět nové předměty, které budoucí generace bude potřebovat, a mrzí mě, že se nepodařilo prosadit ani sportovní třídy, prostě zvýšení fyzické zdatnosti populace apod.

Takže to jsem jenom využil k tomu. Rozhodně až se bude dělat další novela, tak se o toto budu zajímat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chalupovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy paní poslankyně Ivana Dobešová, připraví se kolega Karamazov. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji. Dobrý den, vážený pane předsedající, dobrý den, vážené poslankyně a vážení poslanci. Nejprve bych obecně chtěla něco k této novele.

Myslím si, že se řadí k těm, které opravdu zásadně změní financování, a tedy i podobu vzdělávání v České republice. Tato novela opravdu reaguje na celou řadu požadavků ředitelů, protože financování na jednoho žáka v době, kdy poklesl počet žáků, se ukázalo jako nerelevantní. Na druhé straně je ale potřeba říci, že novela zasahuje do financování školství v obecné rovině a to, co bude podstatné a co opravdu ovlivní financování školství, jsou vyhlášky, tedy podzákonné předpisy, které v dnešní době ještě nejsou vydiskutovány. A já za sebe, protože se podílím na té přípravě v rámci diskusí, mohu říci, že jsem si vědoma, že ne všechny detaily potřebné pro dobré fungování ať už odborného, či všeobecného školství jsou k dnešní době vydiskutovány. To vidím jako zásadní věc, která může ovlivnit ne zrovna zamýšlený kladný dopad do fungování školství.

V rámci otevření tohoto zákona jsem si dovolila podat dva pozměňovací návrhy, které se týkají odborného školství. Dnes, když se projednávala zpráva České národní banky, jsme slyšeli i z úst guvernéra, že naše skladba oborů a vzdělávacích programů zcela neodpovídá potřebě současného rozvoje naší republiky. Proto bych vás chtěla moc poprosit, abyste podpořili dva pozměňovací návrhy, které se právě snaží zlepšit kvalitu odborného vzdělávání tím, že chtějí více propojit a provázat střední odborné školy se zaměstnavatelskou veřejností, aby se školy ve svém obsahu přiblížily potřebám a požadavkům právě zaměstnavatelů, protože změny se velmi rychle projevují v té hospodářské sféře, ale velmi pomalu se prosazují ve vzdělávacích programech škol. Proto ve svém pozměňovacím návrhu dávám návrh, aby se zaměstnavatelé podíleli na tvorbě školních vzdělávacích programů, aby se odborníci z praxe podíleli na vzdělávání přímo ve školách, aby se účastnili maturitních zkoušek v té profilové části a aby také ředitelé škol mohli vytvářet poradní týmy, které jim pomohou dát právě zpětnou vazbu z oblasti zaměstnavatelů v té oblasti, ve které ta odborná škola žáky vzdělává.

V poslední řadě můj pozměňovací návrh pod označením C2 se snaží pomoci zaměstnavatelům, kteří vstupují již dnes do škol a dávají stipendia žákům, kteří se zavážou ve smlouvě o práci budoucí, aby je podpořili při jejich vzdělávání, vylepšili hladinu rodin, které nemají příliš mnoho peněz, pomohli žákům se lépe připravit na své odborné vzdělání, a tak ke stávajícímu paragrafu, ve kterém je napsáno, že zaměstnavatelé uzavírají smlouvy o smlouvě budoucí, tedy o možnosti zaměstnání, se zákonnými zástupci, rozšiřuji tuto pravomoc také na žáky. Protože dost často se v praxi stává, že zaměstnavatelé v dobré víře uzavřou smlouvu se zákonnými zástupci, žáci pobírají tři roky stipendium, a když dovrší 18 let, tak řeknou, že tuto smlouvu oni nepodepsali, a tudíž se nečiní zavázáni buď podniku peníze vrátit, nebo do pracovního poměru nastoupit. Jsou to vlastně zmařené investice zaměstnavatelů, které by mohli investovat jiným směrem.

Uvědomuji si, že občanský zákoník od února řeší možnost podpisu smlouvy mezi zaměstnavatelem a žákem, který je starší 15 let. Ale toto proti sobě opravdu nejde. Jde o to, aby rodiče cíleně, chtějí-li své dítě podpořit pro cílené vzdělávání k určité profesi, měli souhlas i žáka. Proto vás chci poprosit napříč politickým spektrem, abyste podpořili jak návrh C1, tak návrh C2. A předem vám všem, kteří mě podpoříte, za podporu děkuji. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne, děkuji paní poslankyni. Další s přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Vojtěch Filip. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedající. Členové vlády, paní a pánové, nerad diskutuji ke školskému zákonu, protože těch diskusí je tady vždycky mnoho a všichni si myslí, že tomu rozumějí, když chodili do školy. Takže já jen k té debatě, která se tady odehrávala ohledně placení školného.

Prosím vás, zkuste si někdy přečíst diskusi v bývalém Federálním shromáždění k otázce Listiny základních práv a svobod. Ten výklad, který tady používáte a který potom vycházel z odst. 3 čl. 33, je přeci úplně jiný. Tehdejší debata se vedla o tom, jestli vůbec připustíme placení školného na středních školách. Také se ten vývoj odvíjel tak, že největší rozvoj byl na vyšších odborných školách, které navazovaly na střední školy, protože na střední školy nebylo možné vybírat školné, a teprve postupem doby se dosáhlo toho, že se zřizovaly další školy, střední školy nejdříve, potom i další, základní školy, na kterých se platilo školné. A jestliže máme mít rovnost vlastnických forem před zákonem, tak mi neříkejte, že je možné, aby ta soukromá škola zároveň dostávala státní dotaci a zároveň vybírala školné! V tom případě vytváříme zcela nerovné podmínky! Protiústavní!

Takže prosím vás, přečtěte si dobře to, co tady citoval pan kolega Gabal, čl. 33 odst. 2, že základní a střední školství je bezplatné. Bezplatné. A dokonce i vysoké školy se v tehdejší debatě uvažovaly, že budou dál bezplatné. Ale tehdy při projednávání Listiny základních práv a svobod se to nepodařilo ve Federálním shromáždění udržet, a tak nejdříve, opravdu nejdříve se platilo školné na vysokých školách a na vyšších odborných školách, které měly v 90. letech neuvěřitelný boom. A co jsme z toho udělali, dobře víme, např. když se tady bavíme o vzdělávání na středních zdravotnických školách, jestli se ze čtyřletého studia udělalo najednou pětileté, šestileté atd., a máme z toho opravdu velký guláš.

Takže pokud chcete mluvit o ústavnosti toho nebo onoho, tak vždycky to má dvě strany mince. Děkuju vám. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Pane premiére, paní ministryně, nedá se nic dělat, je mi to trapné vaším prostřednictvím poučovat místopředsedu Sněmovny o znění Ústavy. Tak řekněme si, co říká čl. 3 a jak tomu rozumět.

Článek 33, bod 3: "Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem." To znamená, i nestátní škola musí dodržovat zákonný standard toho, co vyučuje. A proto dostává státní dotaci na žáka. A dále ten článek praví: "Na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu." Neboli čl. 3 přímo umožňuje souběh státní dotace se školným. Ale vylučuje situaci, kdy by se na základní škole vybíralo jenom školné a nešla tam státní dotace na žáka, protože ta škola by nedodržovala základní zákonná pravidla předepsaná pro základní školu. Neboli ještě jednou: Všichni žáci na všech školách dostávají státní dotaci. Na některých nestátních školách je možné vybírat k tomu i školné. Citovaný článek 33. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou ještě pan místopředseda Vojtěch Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Víte, vážené paní a pánové, to je možná umanutost profesí a vzděláním, které jsem nabyl na právnické fakultě v Brně. Mí učitelé byli velmi kvalifikovaní lidé, někteří z nich ještě žijí a vždycky se mě ptají, co je tady všechno možné. Já jim na to musím s těžkým srdcem někdy odpovídat. Prosím, čl. 33 odst. 3 neruší čl. 33 odst. 2. To platí zároveň. To znamená, ano, jenom zákon stanoví, za jakých podmínek se může na těch nestátních školách vybírat školné. A i výši toho školného bude stanovovat jenom ten zákon. To znamená, že to není automatické, že dostane stejnou dotaci. To přece je nesmysl! Buď tady vytváříme nerovnost těch forem, nebo rovnost. A ústavní rovnost všech vlastnických forem je samozřejmě v čl. 11, pane kolego prostřednictvím předsedajícího! (Potlesk části poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Simeon Karamazov. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon, který projednáváme, dobře zapadá do konceptu Ministerstva školství, podle kterého se školy mají stát jakýmsi administrativním centrem, místo aby jenom učily. Skutečně, ředitelé, ale i učitelé dnes značnou část tráví administrativou. Učitelé procházejí hlubokou deziluzí, náplň jejich práce už totiž zdaleka není jen výuka, ale čím dál víc právě administrativa. Školský zákon, který hovoří o financování škol, tento neradostný trend bohužel dále podporuje. Místo abychom se vydali cestou jednotného příspěvku na žáka, byrokraté budou stále šermovat různými koeficienty a excelovskými tabulkami, aby zdůvodnili nezdůvodnitelné. Že škola A dostane na žáka nižší příspěvek než škola B. A leckdy jde o rozdíl velmi značný. Přitom nepochybuji o tom, že všechny děti, všichni žáci a všichni studenti jsou si rovni, pokud jde o přístup ke kvalitnímu vzdělání. Jejich rodiče platí daně a mají právo, aby se jejich dětem dostalo stejně kvalitního vzdělání jako dětem jejich sousedů. Jak odůvodnit, že vzdělání jednoho žáka má zcela jinou hodnotu než vzdělání žáka jiného?

Často v tomto kontextu slyším argumenty o objektivních nákladech různých škol. Ve skutečnosti je to tak, že cokoli jde dělat dráž, ale i levněji. Jsem ale přesvědčen, že jediné, co bychom měli zvýhodňovat, je kvalita. Tedy školy, kde se zejména učí, a ne ty, které mají dobře propracovaný lobbing a dovedou si vydupat vyšší příspěvek na žáka. Splnění tohoto cíle vyžaduje, aby byl celý systém transparentnější a jednodušší. Ten navrhovaný to ale určitě není.

Dosavadní systém financování určitě není ideální a jistě by vyžadoval zjednodušení. Očekával bych, že se vydáme právě touto cestou, ovšem budeme hlasovat o návrhu, který situaci ještě více zkomplikuje, když zavádí další administrativu. Návrh je navíc zmatený a nesrozumitelný. V takovém systému uspějí kovaní byrokraté, nikoli úspěšní učitelé a ředitelé z praxe.

Domnívám se, že zákony jsou tu také proto, aby usnadňovaly dělat to, co je správné, a znesnadňovaly a trestaly to, co je špatné. Bohužel, nová úprava financování školy je další klacek hozený pod nohy učitelům a ředitelům, kteří chtějí především vzdělávat a ne papírovat.

Souhlasím s tím, že potřebujeme úpravu změny financování škol. Musíme to ale zjednodušit, zprůhlednit. Jedině jednoduchý a transparentní systém umožní dobře fungovat kvalitním školám. Z těchto důvodů Občanská demokratická strana návrh nepodpoří. Dílčí pozměňovací návrhy, například zrušení pamlskové vyhlášky, samozřejmě podpoříme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Karamazovovi a to byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Jestliže nikdo takový není, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje nebo paní ministryně. Paní ministryně. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, změny financování škol, které předkládáme, žádaly dlouho všechny odborné asociace ve školství, školské odbory, zaměstnavatelé i OECD. Každému, kdo se o naše školy alespoň trošku zajímá, je toto bezpochyby známo. Stejně jak musí být každému známo, že v tuto chvíli je na máločem taková shoda jako právě na těchto změnách financování škol.

Férové a spravedlivé financování škol je základním předpokladem kvalitního vzdělávání. Kvalita bez peněz je metoda, která se školám zajedla. Tu si zkoušely dlouhou dobu. Změny financování, které předkládáme, zajistí právě to, aby si děti z hlediska financování svého vzdělávání byly rovny, a to jak v malotřídních školách menších obcí, tak ve velkých aglomeracích nebo v jednotlivých krajích. V tuto chvíli tomu tak není, jsou na to jasná data a každý, kdo říká, že to není pravda, tak lže.

Co se týká změn financování, přinášíme právě snížení administrativní náročnosti, přinášíme odstranění tzv. lobbingu v krajských normativech, tzv. oblíbenců a neoblíbenců v rámci krajských rozpisů. Toto všechno slýchám od učitelů a ředitelů také. Toto jsou ale konkrétní kroky, které tyto jejich problémy vyřeší. Stát také začne směrem ke školám být fér a zaplatí to, co si objednává v rámcových vzdělávacích programech. Doposud tomu tak nebylo a není tomu tak. Změny financování škol, posilování školského rozpočtu a také prosazení vyššího respektu k učitelskému povolání, změna přístupu k pedagogické přípravě, kariérní řád a revize dalšího vzdělávání nám zajistí, a podotýkám nám všem jako rodičům, opravdu kvalitní vzdělávání našich dětí v budoucnu. Žádám proto Poslaneckou sněmovnu, aby svým hlasováním napříč politickým spektrem tyto změny podpořila a podpořila tak milion šest set tisíc dětí, které se vzdělávají v mateřských, základních a středních školách a o kterých žel bohu v rámci rozpravy nepadlo ani slovo. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Prosím.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Já budu velmi stručný. V podstatě budu jenom konstatovat, že proběhlá rozprava se týkala z větší části pozměňovacích návrhů, k samotnému financování, které je předmětem této změny zákona, nepadly zásadní připomínky, a z praxe můžu potvrdit, že tak jak jsem procházel jednotlivá ustanovení a samozřejmě i připravované podzákonné předpisy, tak tato novela zavádí skutečně předvídatelnost, to je velmi důležité, a transparentnost do financování školství. Takže z tohoto pohledu si myslím, že to je asi úplně všechno, co bych chtěl říct, a nemám k tomu co dodat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám, nevšiml jsem si, že už je uzavřena rozprava, jinak bych se přihlásil ještě do rozpravy. Tak dovolte, abych využil tuto příležitost. A možná je to dobře, že můžu vystoupit po paní ministryni. Když jsem poslouchal její závěrečné slovo, tak s těmi cíli, které tady deklarovala, mohu souhlasit. Nejenom já, ale i náš poslanecký klub. Jenom si myslíme, že metoda zvoleného financování není správná a že přinese pravý opak.

Paní ministryně podle mě správně říkala, že stát by měl ke všem dětem přistupovat stejně. To je prostě princip, na kterém se určitě shodujeme. V tom případě ale nechápu, proč nezvolíme tu nejjednodušší metodu, která je nejméně administrativně náročná, což znamená, že stát dává na každé dítě stejnou částku. To se přímo nabízí v logice toho, co jste řekla v úvodním vystoupení. Vy jste ale bohužel zvolila jiný, komplikovanější systém. Nebudu opakovat výhrady, které tady zazněly v rozpravě, nechci rozpravu natahovat, ale to je hlavní důvod, proč tu novelu podpořit nemůžeme, protože cíle dobré... Chtěl jsem, aby to zaznělo, že to naše hlasování není proto, že cíle, to znamená navýšit objem prostředků pro vzdělávání a pro školy, to je správný cíl a má to naši podporu, my se ale bavíme o rozdělení. To je něco jiného. Tak jenom jsem chtěl vysvětlit, proč budeme hlasovat proti, protože si myslíme, že ten jednoduchý princip, který možná, pokud tam jsou nějaké nejasnosti, a vy jste říkala krajští oblíbenci, to je věc, která se mi také nelíbí, ale myslím si, že metoda, kterou jste zvolili, není správná a povede k opaku toho, že to nebude spravedlivé a nebude stát přistupovat ke každému dítěti stejně. To je hlavní důvod, proč tuto novelu podpořit nemůžeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní ministryně ještě s přednostním právem. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Jenom skutečně krátká glosa. Nechci tady být za hlupáka a rozhodně ani koalice, že nás nenapadlo to, co se nabízí - částka na každého žáka, spravedlnost. Přece víte, jak komplikovaná je síť škol. To, co navrhuje Občanská demokratická strana, není jednoduché řešení, resp. je to jednoduché řešení a znamená kompletní zánik všech malotřídních škol v našich malých obcích.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, já jsem bohužel neměl možnost tady být na diskusi, také jsem nechtěl vystupovat, ale když paní ministryně to zakončila takovým apelem na to, jak špatný je nápad Občanské demokratické strany, tak mi to nedá, abych přece jenom nevystoupil.

Jsem přesvědčen, že je potřeba provést změnu financování regionálního školství, že způsob, který byl v posledních letech uplatňován, vede k zásadním problémům, a to především k problémům, které způsobují růst nerovnosti v podmínkách financování žáků v jednotlivých krajích. Současně jsem ale přesvědčen, že řešení, které zvolilo Ministerstvo školství, je řešení špatné, které nepovede k odstranění tohoto problému, nepovede k lepším podmínkám pro školy, pro ředitele škol, nepovede k tomu, aby byli lépe odměňováni kvalitní učitelé, nebude mít motivační efekt a nebude dostatečně efektivní z hlediska vzdělávacího systému.

Řešení, které navrhovala Občanská demokratická strana, a řešení, které jsem připravoval s týmem odborníků v době, kdy jsem byl ministr školství, bylo skutečně založeno na principu financování, nebo poskytování finančních prostředků na jednotlivé žáky. Samozřejmě že tam nebylo nic takového, co nám tady teď podsouvá paní ministryně, jako že by na základě takového systému zanikly malotřídky v obcích. Naopak ten systém byl postaven na tom, že právě tam, kde existuje třeba jedna škola v malé obci, bude to financování speciálním způsobem přehledným, jednoduchým upraveno tak, aby takováto škola mohla být zachována. Náš systém byl jednoduchý, náš systém byl motivační, náš systém odstraňoval nerovnosti ve financování. A mě velmi mrzí, že tímto způsobem Ministerstvo školství nešlo. To, co tady máme předloženo, je nárokové, komplikované a nepovede to k lepším výsledkům vzdělávání. Systém, který jsem prosazoval já a který prosazuje Občanská demokratická strana, je přesně opačný. A ručím vám za to, že by na základě takového systému žádná malotřídní škola nezanikla, protože i na to se tam samozřejmě pamatovalo. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. A nyní přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Nyní prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a sdělil nám k nim stanovisko výboru. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedo. Dovolte mi, abych vás nejprve seznámil s celou procedurou hlasování tisku 841, která byla projednána a schválena výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jakožto garančním výborem na jeho 20. schůzi dne 20. prosince 2016. Výbor přijal usnesení číslo 202, které máte uvedeno v tisku 841/4. Tuto proceduru bychom následně schválili a přistoupili k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

Ještě připomínám, že druhé čtení tohoto tisku proběhlo dne 29. listopadu 2016. Nebyl předložen návrh na zamítnutí návrhu zákona a všechny předložené pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 841/3. Garanční výbor doporučil Poslanecké sněmovně následující proceduru hlasování.

O samotném věcném obsahu jednotlivých pozměňovacích návrhů vás budu informovat vždy před vlastním hlasováním. Jednotlivé pozměňovací návrhy budeme hlasovat takto. Jako první pozměňovací návrh F, poslankyně Nováková. Druhý A1, body 3 a 4, A3, A4, body 8 a 10, A6 a A9, vše pozměňovací návrhy výboru. Třetí hlasování - A1, bod 5, taktéž návrh výboru. Hlasování číslo čtyři - A2, návrh výboru. Hlasování číslo pět - C2, pozměňovací návrh poslankyně Dobešové. Hlasování číslo šest - D1, D2, D3, pozměňovací návrhy poslankyně Chalánkové. Hlasování číslo sedm - C1 hlasovat společně s A4, body 7 a 9, poslankyně Dobešová a výbor. Hlasování číslo osm - A5, návrh výboru. Hlasování číslo devět - A7, A8, pozměňovací návrhy výboru. Bude-li schválen A8, je dále nehlasovatelný pozměňovací návrh B, bod 12, poslankyně Semelová. Hlasování číslo deset - B, pozměňovací návrh poslankyně Semelové, bude-li schválen A8, tak bez bodu 12, jdou proti sobě. Hlasování číslo jedenáct - A10, návrh výboru. Hlasování číslo dvanáct - A11, A12, taktéž návrhy výboru. Hlasování číslo třináct - E, pozměňovací návrh můj, tedy poslanec Kořenek. Hlasování číslo čtrnáct by pak bylo o zákonu jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Nyní bych si dovolil vás požádat o schválení procedury.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Má, prosím, někdo nějaký jiný návrh k proceduře? Jestliže ne, všechny vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu procedury, jak jej přednesl pan zpravodaj.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tuto proceduru, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 168, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro 159, proti žádný. Návrh procedury byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Já bych si před představením pozměňovacích návrhů dovolil jednu poznámku. Jako zpravodaj přednáším návrh garančního výboru. Tudíž jenom pro vás, kteří jste se mě ptali, nevyjadřuje to mé vlastní postoje. Je to skutečně návrh garančního výboru.

Nejprve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem F. Jde o poslanecký návrh poslankyně Novákové, kterým se upravuje text § 2 odst. 2, obecné cíle vzdělávání. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Negativní.)

Zahajuji hlasování o návrhu F1. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 169, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 72, proti 63. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Petr Kořenek: Jako druhý budeme hlasovat pozměňovací návrh A1, body 3 a 4, A3, A4, body 8 a 10, A6 a A9. Jedná se o pozměňovací návrh školského výboru, upravuje § 20 odst. 4, přijímací řízení na střední školy při dlouhodobém pobytu v zahraničí, dále § 38 odst. 3 a 5, souběžné navštěvování žáka vícespádové základní školy, dále § 160 odst. 1 se doplňuje o nové písmeno e) a nově vkládaný § 162. Opět se týká vzdělávání v zahraničí. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování o pozměňovacích návrzích A1, body 3 a 4, A3, A4, body 8 a 10, A6 a A9. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 170, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 140, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Hlasování číslo tři bude o bodu A1, bodu 5. Pozměňovací návrh školského výboru, jedná se o práva a povinnosti pedagogických pracovníků. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování o bodu A1, bodu 5. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 171, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 165, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Hlasování číslo čtyři je o pozměňovacím návrhu A2, pozměňovací návrh školského výboru. Upravuje ve vazbě na předchozí schválené § 31, vyloučení žáka nebo studenta v případech zvlášť závažného zaviněného porušení povinností. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování o pozměňovacím návrhu A2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 172, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 166, proti žádný. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Hlasování číslo pět, pozměňovací návrh C2 paní poslankyně Dobešové, upravuje § 30 a týká se uzavírání smluv se žáky střední školy. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu C2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 173, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 96, proti 29. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Kořenek: Hlasování číslo šest o pozměňovacích návrzích D1, D2, D3 paní poslankyně Chalánkové. Týká se to § 32, politická propagace a pamlsková vyhláška. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování o pozměňovacím návrhu D1, D2 a D3. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 174, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 45, proti 72. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Petr Kořenek: Hlasování číslo sedm o pozměňovacích návrzích C1 společně s A4, body 7 a 9. Jedná se o pozměňovací návrhy poslankyně Dobešové a školského výboru. Jedná se o spolupráci škol se zaměstnavateli při přípravě na povolání. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování o pozměňovacích návrzích C1 a A4, body 7 a 9 společně. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 175, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 150, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Kořenek: Hlasování číslo osm, budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu A5. Je to pozměňovací návrh školského výboru. Je to pouze úprava v odkazu § 149 odst. 1, kdy místo písm. f) bude písm. e).

Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování o pozměňovacím návrhu A5. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 176, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 165, proti žádný, návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Kořenek: Hlasování devět, budeme hlasovat o A7 a A8. Jde o pozměňovací návrh výboru, kde se upravuje v odst. (?) 161c odst. 1 písm. c). Je to pouze úprava v textu. Doporučující stanovisko výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování o A7 a A8. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 177, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 138, proti žádný, i tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Protože jsme v předchozím hlasování schválili A8, můžeme nyní hlasovat o B, bodech 10, 11, 13 a 14. Bod 12 je již tímto nehlasovatelný. Jedná se o pozměňovací návrh poslankyně Semelové v úpravě § 160 odst. 1 a 162 odst. 3, 4, problematika církevních škol a jejich financování. Garanční výbor stanovisko nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování o návrhu pana zpravodaje. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 178, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 30, proti 116, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Petr Kořenek: Hlasování číslo deset, budeme hlasovat o A10. Jedná se o pozměňovací návrh výboru, týká se § 178. Jedná se o krajské úřady a financování základních škol, zřízených jinou obcí. Garanční výbor zde nezaujal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování o pozměňovacím návrhu A10. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 179, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 2, proti 100, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Petr Kořenek: (Hlasování) jedenáct o A11 a 12. Jedná se o pozměňovací návrh školského výboru, úprava textu 183, vložení nového odstavce a úprava slova "přechodné" na "přechodná" ustanovení. Stanovisko garančního výboru doporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování o pozměňovacích návrzích A11 a A12. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 180, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 165, proti žádný, i tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Kořenek: Hlasování číslo dvanáct, bude to pozměňovací návrh písm. E, jedná se o dělenou účinnost ve vazbě na nově předkládané pozměňovací návrhy. Stanovisko výboru doporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu E1. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 181, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 164, proti žádný, návrh byl přijat.

 

O všech návrzích tedy bylo hlasováno. Pane zpravodaji, je to tak? (Ano, je.) Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 841, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Stanovisko garančního výboru? (Doporučující.) Stanovisko paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 182, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců. pro 130, proti 17, návrh byl přijat.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji všem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji.

Naším následujícím bodem měl být bod 217, registr smluv. U toho ale ještě nebyla splněna podmínka projednání garančním výborem. Proto tento tisk nebudeme dnes projednávat, bude i nadále přerušen do splnění oné podmínky, a budeme se zabývat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.