Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Radek Vondráček)

33.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb.,
o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 798/ - druhé čtení

Z pověření Senátu předloží návrh a uvede jej senátor pan Jiří Oberfalzer. Případně je zde... ano, máme pana senátora přítomného. Takže prosím, pane senátore, ujměte se slova.

 

Senátor Jiří Oberfalzer: Dámy a pánové, pokusím se být stručný. Původní impulz k tomu návrhu spočíval v tom, že zákon o státní službě neumožňuje výjimku z požadavku na vzdělání pro nejnižší kategorie státních zaměstnanců, konkrétně referenty a odborné referenty. Zatímco u všech ostatních kategorií prominuté je vzdělání, byť může, to znamená počínaje radou až ministerským radou a dalšími stupni.

Podal jsem jednoduchý návrh, aby se výjimka mohla vztahovat i na tyto nejnižší pozice. Samozřejmě všechno jenom se souhlasem nadřízených. To však pracovníci Ministerstva vnitra, zejména pan náměstek Postránecký nevítal z toho důvodu, že by tato výjimka měla vlastně trvalou povahu. Proto přišel s návrhem, aby se těmto lidem prodloužilo období na obstarání povinného vzdělání o pět let. Tím pádem by nebylo nutné, aby zaměstnanci, kteří nesplňují tuto podmínku, bezprostředně po rozhodujícím datu 30. červnu tohoto roku opustili výkon ve státní správě. Přineslo by to značné potíže mnoha úřadům, jak Finanční správě, tak katastrálním úřadům a zejména sociálnímu zabezpečení. Tam se jedná dokonce o několik set lidí.

Pan náměstek přišel tedy s protinávrhem, který Senát schválil. Zde ve výborech jsem pochodil, řekl bych, s porozuměním k tomuto návrhu. A zejména v ústavněprávním výboru byla ještě přijata úprava, která zmírňuje toto opatření, a sice že bere ohled na věk a délku praxe jednotlivého zaměstnance. Je tedy v pozměňovacích návrzích řešení, že by se povinnost obstarat si dodatečně vzdělání, buď střední s výučním listem, anebo s maturitou, nevztahovala na zaměstnance starší padesáti let s délkou praxe nejméně dvacet let. Čili řekněme u věkových kategorií, kde už by to trošku působilo absurdně.

Ústavněprávní výbor přijal celou řadu pozměňovacích návrhů, které už pocházejí z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra. Já k těmto návrhům mám v zásadě příznivý vztah a myslím si, že když je podpoříte, tak to v Senátu nezpůsobí žádný problém a budou akceptovány.

Tolik z mé strany a poprosím o podporu.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane senátore za předložení vašeho návrhu. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, hospodářskému výboru a výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 798/2 až 7.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Jeroným Tejc, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Děkuji.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, na začátku bych chtěl poděkovat jak zástupci předkladatelů panu senátoru Oberfalzerovi, tak všem kolegům ve výboru, tak i zástupcům Ministerstva vnitra, kteří se účastnili tohoto projednávání, za věcnou debatu a především za to, že jsme byli schopni dosáhnout konsenzu na tom, že teď ze služebního zákona neuděláme trhací kalendář. To znamená, to základní pravidlo, které jsme si stanovili, je, že všechny pozměňovací návrhy byly konzultovány s Ministerstvem vnitra, s jejich legislativou, a současně jsme se snažili najít maximálně shodu ve výboru tak, aby tyto změny nebyly prohlasovány jedním hlasem na ose koalice - opozice. A myslím si, že se výsledek v tom slova smyslu povedl. To znamená, že ty návrhy jsou nejenom racionální, ale i obhajitelné.

Jak už uvedl pan senátor, hlavní účel podání návrhu zákona byla snaha o úlevu těm, kteří nesplňovali kvalifikační podmínky vzdělání na určitém stupni pro vstup do státní služby, a to přesto, že tito lidé v tom konkrétním místě obvykle pracují deset dvacet let, mnohdy déle, mají zkušenost, nejsou s nimi žádné problémy a jen v uvozovkách formálně nesplňují tuto podmínku vzdělání.

Chtěl bych zdůraznit, že jde o podmínku dosaženého stupně vzdělání. Nejde o to, že by se těmto daným jednotlivým úředníkům umožnilo nevzdělávat se a že by snad nemuseli například procházet povinnými školeními, vzdělávat se, což samozřejmě nejen že museli, ale budou muset i nadále. Vycházíme také z toho, a myslím, že je potřeba to zmínit, že bohužel, a říkám dvakrát bohužel, kvalita vzdělání v České republice v těch posledních letech upadá a mnohdy lze říct, že dnešní některé vysokoškolské tituly z některých škol, a zdůrazňuji některých, nedosahují úrovně maturitní zkoušky před dvaceti třiceti lety. Toho bychom si myslím měli být také vědomi. A bylo by zřejmě nejen zbytečné, ale také neefektivní, abychom úředníky a úřednice, kteří velmi dobře zvládají svou práci, nejsou s nimi problémy, nutili, aby teď podstupovali školu, která... Případně opouštěli to konkrétní místo, státní službu jen proto, že by formálně měli splňovat určitou podmínku, která navíc mnohdy nemusí být ku prospěchu, protože zákon stanoví podmínku určitého stupně vzdělání, ale neříká, že to má být vzdělání v oboru. To znamená, například na finančním úřadě by postačilo, kdyby si daná osoba doplnila vzdělání zahradníka, ale nevím, jestli je to samo o sobě garance toho, že práci úředníka finančního úřadu bude vykonávat o to lépe. I když určitě je to chvályhodné a určitě by měla větší přehled o tom, jak tento obor funguje.

Chtěl bych zdůraznit, že jsme se tedy shodli na tom, že není ale možné dávat bezbřehé výjimky. To znamená říci, že ten, kdo už je ve státní službě, nemusí splňovat podmínku vzdělání. A jak už tady bylo řečeno, pro lidi nad padesát let, pokud mají více než dvacetiletou praxi, vykonávající ve správním úřadu, úřadu obce nebo krajskému úřadu, by tato podmínka mohla být odpuštěna. Pro ty ostatní by samozřejmě platila, protože jak už bylo řečeno, není důvod, aby někdo, komu je třicet let, nesplňující podmínku vzdělání, dostal dopředu možnost být tedy z této povinnosti vyňat.

A bylo tady hovořeno o tom, že ústavněprávní výbor projednal a také podpořil řadu pozměňovacích návrhů. Začnu tím, který nepodpořil. Byla úvaha o tom, že tam, kde například proběhne třikrát neúspěšně výběrové řízení, by bylo možné poskytnout náborový příspěvek až do výše 100 tis. korun. Tuto věc výbor nepodpořil. Není součástí pozměňovacích návrhů a je otázkou, zda se objeví, nebo neobjeví ve druhém čtení.

Pak jsou věci, které podle našeho názoru jednoznačně ulehčí fungování jak úřadu, tak především např. žadateli o vstup do výběrového řízení. Dnes takový žadatel musí projít zdravotní prohlídkou, doložit to a neustále tento doklad předkládat v každém výběrovém řízení přesto, že není vybrán. Nově by podával čestné prohlášení a tou prohlídkou by procházel a dokládal by až ve chvíli, kdy bude vybrán. Tedy má to nějaký racionální základ. Stejně tak není nutné, aby například pokud je 50 nebo 60 žadatelů o konkrétní místo ve výběrovém řízení, všichni procházeli, tak jak je dnes nařízeno, ústním pohovorem. Bude možné, aby v případě, že uchazečů bude více než deset, proběhla písemná zkouška a potom nejméně s pěti, těmi nejúspěšnějšími, byl proveden ústní pohovor.

Jsme si vědomi toho, že je třeba řešit otázku lékařské posudkové služby. Pokud by platilo omezení 70 let věku, pak v roce 2017 až třetina lékařů této lékařské posudkové služby by nesplňovala tuto podmínku, to znamená, že by bylo nutné je nahradit a je otázkou, zda by se to tak rychle povedlo.

Upravují se služební průkazy tak, aby mohly obsahovat čip a mohly sloužit například jako vstupy do budov.

Řeší se otázka lhůty pro podávání žádostí do výběrových řízení, která musí být minimálně desetidenní.

Také jsme rozhodli o tom, že v mimořádně složitých případech je možné obsadit služební místo dočasně podle zákoníku práce, nikoliv podle služebního zákona, nejvýše však na šest měsíců a nikoli u představených, to znamená například u řadových referentů.

Pozměňovacích návrhů je poměrně hodně, ale protože už jsem mluvil dlouho, dovolil bych si odkázat na tisk výboru ze dne 12. ledna 2017, usnesení č. 278 ze 79. schůze, kdy výbor doporučil projednat tento tisk a přijal k němu pozměňovací návrhy, z nichž jsem většinu stručně okomentoval.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu zpravodajovi. Teď se s tím musíme nějak vypořádat. Jako další by se měl ujmout slova zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Bendl, já ho tady ale nikde nevidím. Nevidím ani zpravodaje hospodářského výboru pana Michala Kučeru. Tak jestli mě slyší a jsou v budově, prosím je do sálu. Já bych poprosil o informaci o projednání ve výboru paní zpravodajku výboru pro sociální politiku, poslankyni Radku Maxovou, aby se ujala slova a informovala nás o projednání návrhu a případně odůvodnila pozměňující návrhy.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Na své 48. schůzi výbor pro sociální politiku dne 15. prosince 2016 projednal tuto novelu zákona o státní službě, a to z toho důvodu, že víme o tom, že Ministerstvo práce a sociálních věcí bude předkládat pozměňující návrh, nebo bude zapracován do komplexního pozměňujícího návrhu z ústavněprávního výboru ohledně prodloužení věku lékařů lékařské posudkové služby.

Po odůvodnění předkladatele, pana senátora Jiřího Oberfalzera, zpravodajské zprávě Radky Maxové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas se senátním návrhem, kterým se mění zákon č. 204/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů; za druhé zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy; za třetí - požádali jsme pana náměstka pro státní službu Josefa Postráneckého, aby poslancům výboru předložil do třiceti dnů stanovisko k možnosti využívání smluvních lékařů v lékařské posudkové službě včetně administrativního a finančního zajištění.

To je usnesení výboru pro sociální politiku.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji paní zpravodajce. Prosím, aby se role zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ujal pan poslanec Václav Horáček. Děkuji.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj:

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 50. schůzi po odůvodnění panem senátorem Jiřím Oberfalzerem, po zpravodajské zprávě poslance Ing. Petra Bendla a po rozpravě

a) doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 798 projednat a schválit v předloženém znění;

b) zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu;

c) pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím předsedu hospodářského výboru pana poslance Ivana Pilného, aby se ujal role zpravodaje k tomuto tisku. Děkuji.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo. Pane předsedající, usnesení hospodářského výboru ze dne 14. prosince 2016 zní:

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova senátora Jiřího Oberfalzera, zpravodajské zprávě poslance Michala Kučery a po obecné a podrobné rozpravě

I. požaduje současný stav projednávání novely zákona č. 234/2014 za neuspokojivý zejména ve vztahu k otevřeným výběrovým řízením a nesystémovému poskytování výjimek v rámci tohoto zákona;

II. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru;

III. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

To je usnesení hospodářského výboru.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jan Klán. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové, vážený pane senátore. Dovolte mi celkově několik poznámek ke zde projednávané novele zákona o státní službě.

Já tomuto zákonu říkám zákon pro výjimku. Výjimka, další výjimka, kolikátá výjimka ještě přijde, nevím. My postupně hasíme jednotlivá dílčí ohniska vzniku požárů. Mrzí mě, že garant státní služby, Ministerstvo vnitra, za ten rok, co už nějakým způsobem funguje zákon o státní službě, nepřišel s nějakou komplexní novelou, která by řešila dílčí problémy. Místo toho sem doplula novela ze Senátu, a jak už v prvním čtení bylo řečeno, tak přijde mnoho pozměňovacích návrhů.

Já jsem si jednotlivé pozměňovací návrhy s sebou vzal. S panem zpravodajem jsme je konzultovali, nicméně změny potvrzují, že schválený zákon o státní službě byl nekvalitně připraven v roce 2013, 2014. Jak ten vývoj postupně šel, byl nekvalitně připraven. Poslanecký návrh, poté co se to všechno tady všelijak motalo, až to došlo do takové fáze, kdy to bylo schváleno ať pod jakýmkoliv tlakem pravicové opozice, kdy si vymohla, že prostě státní tajemník bude pod Ministerstvem vnitra, nebude generální ředitelství státní služby. To na úvod.

Kvalitu samotného zákona lze tedy přirovnat k pořízení kabátu s mnoha dírami, které se postupně záplatují právě těmito pozměňovacími návrhy, a děláme jednu výjimku, druhou výjimku, třetí výjimku. Pak přijde další. Jsem zvědav, která ministerstva přijdou, že chtějí nějakou další výjimku.

Já bych se ani nedivil, dámy a pánové, kdyby příští politická garnitura, která vzejde z letošních nových voleb do Poslanecké sněmovny, ten zákon zrušila. On je jí na obtíž, protože nemůže v podstatě měnit veškeré úředníky ve svých ministerstvech. Je to problém.

Souhlasím samozřejmě s výběrovými řízeními, že tam nastal nějaký problém. To je samozřejmě třeba upravit, s tím souhlasím.

Nicméně mám tady dotaz na pana zpravodaje, kdy v pozměňovacím návrhu, který byl přijat v ústavněprávním výboru - teď nevím, ve kterém to přesně je. Myslím, že to je § 11. Mám dotaz, proč se posiluje role personálního ředitele sekce pro státní službu na úkor státního tajemníka. Já bych jenom chtěl znát odpověď. Nechci si tady hrát na nějaké spekulace, ale rád bych se na to zeptal.

Pan zpravodaj tady mluvil o náborovém příspěvku. Já jsem se ostře postavil proti státnímu příspěvku, proti náborovému příspěvku, protože podle mého názoru by byl silně diskriminační, protože někdo by ho měl a jiní by ho neměli, protože by ho neměli určený. Z toho důvodu jsem nechtěl, aby byl v tom pozměňovacím návrhu, který by vzešel z ústavněprávního výboru.

S jinými pozměňovacími návrhy jsme neměli problém. Nemám problém ani s tím, že dokonce bude ta výjimka ze vzdělávání, že ten, kdo dosáhl věku 50 let, bude mít výjimku, když pracoval nejdéle 20 let na nějakém správním úřadu nebo v Evropské unii. Jak už tady řekl pan poslanec Tejc, tak některé vysokoškolské tituly jsou v současnosti poměrně devalvovány, kdy například bakalářské stupně se rovnají maturitní zkoušce. On na výboru říkal, že maturitní zkouška před nějakými 15 lety se rovnala například bakalářské zkoušce, což je de facto pravda.

Já si pamatuji, když jsem maturoval já v roce 2002, ta úroveň maturitní zkoušky byla úplně jiná, než je v současnosti. Takže ta bakalářská zkouška právě nahrazuje poměrně dost často maturanty. A je to škoda, protože se dostáváme do takového bludného kruhu, kdy plodíme mnoho vysokoškolských studentů a vysokoškoláků bakalářských stupňů a my potom nevíme, kam s nimi. Takže já nemám problém opravdu s tou výjimkou 50 let - 20 let. Já s tím souhlasím. I když jsem pro ten zákon nehlasoval. Podotýkám, že když se ten zákon tvořil, tak my jsme ho nepodporovali právě z těch důvodů, že jsme tušili, že přijde mnoho problémů. Protože ten zákon byl opravdu rychle schvalován a pod tlakem, ať už kohokoliv v té době.

Pokud se podívám na ty výjimky, už jsme tady řešili výjimku pro velvyslance. My jsme s tím samozřejmě měli trošku problém, když se tam narušovala ta zákonná věková hranice 70 let, tak tam došlo k té výjimce. Já čekám na to, kdy sem přijde další výjimka, aby se ten věk úplně zrušil, protože pro některé lidi je asi poměrně překážkou.

Pokud jde o ty posudkové lékaře, tak samozřejmě chápu Senát, že jde tou cestou, aby se zabránilo tomu požáru ve státní službě. Já jsem mluvil i s panem Postráneckým, takže rozumím i této výjimce. Ale všechno je to nekoncepční. My tady řešíme nekoncepčně ty věci, protože je nějaký zákon a my do něj budeme furt vsouvat nějakou výjimku. Jednu, druhou, třetí, už jsem to tady říkal. Takže opět narážíme na ten věk 70 let.

A v tom zákoně je plno dalších věcí, například výjimka z předpokladu vzdělávání. Je to ten poslední paragraf ve služebním zákoně, který popírá ten celý služební zákon. Když jsem se ptal ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kolik úředníků požádalo o výjimku, nějaká čísla máme. Takže implementace služebního zákona je poměrně problematická.

Já jsem čekal, že samozřejmě přijde více výjimek. Já teď nevím, co je v pozměňovacích návrzích, které budou kolegyně a kolegové načítat. Doufám, že tam nebude náborový příspěvek, protože já jsem opravdu proti němu, protože je diskriminační a jde proti ideji odbornosti. Vy na ten náborový příspěvek nenaberete odborníky, ale naopak ty, co toho moc nevědí a neznají. Takže se půjde opačnou cestou. Prostě naberou se nevzdělanci, řeknu to na rovinu. Já se tohoto bojím proto, že je ten náborový příspěvek diskriminační. Proto nebudeme tento náborový příspěvek podporovat, pokud bude načten v nějakém pozměňovacím návrhu, to tady říkám dopředu.

Zároveň říkám, že my ten zákon v té konečné fázi asi podpoříme, i když jsme pro původní verzi nehlasovali. Jde o to, aby státní správu nezachvátil požár, protože těch problémů, které se vyskytují na jednotlivých ministerstvech, je mnoho a já opravdu čekám na to, že přijde další ministerstvo, ať je to Ministerstvo práce a sociálních věcí, které přišlo s posudkovými lékaři, nebo přijde, já nevím, pan ministr Brabec, že chce nějakou výjimku, už jsme tady řešili kdysi rozpor státní služba a Státní inspekce životního prostředí. Myslím, že jsme tady už řešili také problémy ve výběrových řízeních. Vždycky se něco najde a něco se objeví. Proto bych apeloval na Ministerstvo vnitra, aby připravilo - nevím, jestli se to stihne tohle volební období nebo příští volební období - opravdu komplexní novelu ke státní službě, která bude reflektovat všechny problémy, které v době implementace tohoto roku nastanou.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane poslanče. S přihláškou do rozpravy se hlásí s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já mám procedurální návrh. Jménem dvou poslaneckých klubů - ODS a ČSSD - navrhuji, abychom meritorně jednali a případně i hlasovali, pokud zazní návrh na hlasování, o tomto návrhu zákona po 19. hodině, to znamená, že bychom ho doprojednali, a pak by teprve byl ukončen jednací den. Pokud s tím Sněmovna vysloví souhlas. Jenom tento bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jedná se o procedurální návrh. Já ještě jednou přivolám kolegy z předsálí. Eviduji žádost o odhlášení. Počet hlasujících se nám už ustálil na čísle 76.

 

Návrh zněl, zda můžeme doprojednat tento bod i po 19. hodině.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování 155, přihlášeno 94 poslanců, pro návrh 77, proti 3. Tento návrh byl přijat.

 

Můžeme tedy pokračovat v projednávání tohoto bodu. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Tejc.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Já si dovolím jen odpovědět jako zpravodaj na dotaz, který tady zazněl od pana poslance Klána. Jde o to, že personální ředitel bude nově zařazen do výčtu orgánů, které mohou vydávat služební předpisy. Je to spíše z mého pohledu legislativně technická, protože bylo zvláštní, že mezi tím výčtem nebyl - protože kdo jiný by měl vydávat předpisy služební, než právě personální ředitel? Nově se také rozšiřuje jeho možnost hlásit se do výběrového řízení na náměstka pro státní službu, on je jeho zástupcem a doposud se nemohl v případě uvolnění na toto místo hlásit. Takže myslím, že to jsou znění, která snad by mohla dojít sluchu, protože mají svou logiku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Další faktickou nevidím, takže s přihláškou do diskuse je další na řadě paní poslankyně Maxová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Dnes máme na programu Sněmovny druhé čtení senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon o státní službě. Ráda bych zde upozornila na fakt, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce toto otevření zákona zneužít. A já vám řeknu jak. Od 1. 7. 2017 hrozí totiž kolaps lékařské posudkové služby nejen v souvislosti s tímto zákonem, ale jeho stav je kritický již dnes. Byla jsem první, kdo ve spolupráci se sociální inkluzí již na jaře roku 2015 na tento stav nahlas upozornil, a do dnešního dne je námi trvale vyvíjen tlak na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jsou to veřejné - uzavřené kulaté stoly, konference, opakované projednávání na výboru pro sociální politiku, aby v dané věci toto ministerstvo konalo. Opakovaně jsme nabízeli pomoc při hledání řešení. Nabídka však nebyla vyslyšena, a dokonce MPSV prostřednictvím náměstkyně Merhautové i paní ministryně Marksové kriticky tento stav popírán byl. Například můžeme dohledat ve zvukovém záznamu jednání výboru pro sociální politiku ze dne 23. června 2016 a poté i z vyjádření paní ministryně pro Blesk.

Jenom na úvod, co a kdo je lékařská posudková služba. Je to poměrně významný orgán, který spadá pod MPSV a vlastně posuzuje žádosti o invalidity, příspěvky na péči, průkazky pro zdravotně postižené, pomůcky pro zdravotně postižené, a je třeba říci, že se to týká zhruba 3 milionů našich obyvatel.

Proč kolaps? Zaměstnanci, lékaři i administrativní pracovníci spadají pod zákon o státní službě. Podle tohoto zákona je věk pracovníka ve služebním poměru povolen pouze do 70 let jeho věku. Z tohoto důvodu bude od 1. 7. 2017 chybět v lékařské posudkové službě skoro polovina posudkových lékařů. Již nyní jich chybí zhruba 55 z celkového počtu 448.

Práce posudkového lékaře je za současného systému velmi neatraktivní a nábor nových lékařů takřka nemožný. Proto zde chci poděkovat řadovým posudkovým lékařům za jejich práci a utvrdit je, že udělám vše, co je v mých silách a schopnostech, aby se podmínky pro jejich práci zlepšily.

Již nyní dle vyjádření sdružení praktických lékařů dochází k případům, kdy žadatel zemře dříve, než je posouzen. Současná obvyklá doba pro přiznání dávky je i půl roku, výjimkou však nejsou ani roky. Špatným rozhodnutím posouzení žádosti, dlouhou dobou posuzování, špatnou informovaností se žadatel o dávku může dostat i do exekuce. Že tomu tak skutečně je, jistě potvrdili účastníci tiskové konference, kterou jsem k tomu pořádala.

Základní data o lékařské posudkové službě jsou tato, jenom abyste věděli, proč se v této věci angažuji. 448 lékařů v současnosti pracuje v lékařské posudkové službě. Z toho jen 304 ze státní službě. Překročení věku 70 let, výjimka nařízení vlády s platností do konce června 2017. 144 lékařů skončí k 30. 6. 2017 a 55 lékařů chybí již dnes. Předpokládaný vývoj stavu lékařů v posudkové službě: 2016 - 477 lékařů, 2017 - 290, 2018 - 280, 2019 - 269 a 2020 - 263 lékařů. Počty posouzení v roce 2015: 430 tisíc celkově posouzení, která musela provést lékařská posudková služba, z toho skoro 143 tisíc se týkalo invalidity, 142 tisíc se týkalo příspěvku na péči a 91 tisíc se týkalo průkazu se zdravotním postižením. A to nejhorší, věkové rozložení posudkových lékařů v roce 2015: 3 % jsou lékaři ve věku 80 až 90 let, 15,7 % jsou lékaři 70 až 79 let, 34,7 % jsou lékaři 60 až 69 let, 29,2 % lékaři 50 až 59 let, 13,5 % 40 až 49 let a 3,9 jsou mladí lékaři 30 až 39 let.

Jaká řešení navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. To nejjednodušší. Otevřít zákon o státní službě a umožnit až do konce roku 2021, aby lékaři, kteří v tomto období dosáhnou nebo již dosáhli věku 70 let, nemuseli vstupovat do služebního poměru. Já se ale ptám - co to řeší? Nic. Jen to povede ke zhoršení situace a následnému kolapsu lékařské posudkové služby.

Paní ministryně v minulých týdnech argumentovala, že lékařská posudková služba v minulém období zvládla situaci, kdy chybělo i 200 posudkových lékařů, ale asi zapomněla, že v té době ještě neexistoval zákon o státní službě, a také neargumentovala, zdali se prodloužila délka vyřízení.

Vyšším finančním ohodnocením chce řešit Ministerstvo práce a sociálních věcí posudkové lékaře. Podle nově schválené normy posudkoví lékaři spadají do skupiny úředníků spolu s IT specialisty a právníky, kdy jim může být ohodnocení navýšeno až o dvojnásobek. Ale paní ministryní opomněla požádat o navýšení rozpočtu v této souvislosti, tak jen doufám, že ve svém rozpočtu toto platové ohodnocení najde.

Zvláštní příplatek za neuropsychickou zátěž a neatraktivitu činnosti. Změní něco tisíc korun, které navrhuje paní ministryně?

Využití smluvních lékařů. Ale to je opět v rozporu se zákonem o státní službě. Dle vyjádření pracovníků státního tajemníka uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr lze ve služebním úřadu připustit pouze výjimečně, a to z toho důvodu, že služebním úřadům jako vykonavatelům státní správy je vlastní právě výkon správních činností, tj. činností podle § 5 zákona o státní službě, jež vykonávají prostřednictvím svých státních zaměstnanců ve služebním poměru, případně zaměstnanců v pracovním poměru. Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti lze uzavřít pouze na zajištění prací menšího rozsahu, které se netýkají výkonu státní správy, a dále v některých výjimečných případech na zajištění prací menšího rozsahu, které se týkají výkonu státní správy. Zde půjde například o pomocné, servisní a manuální práce a o fyzické měření, chemické rozbory a porovnávání a určování technických parametrů. Případní smluvní lékaři mohou vykonávat jen přípravné práce, nemají atestaci posudkového lékaře. Rozhodnutí vydané lékařem bez atestace posudkového lékaře není platné. Mimochodem, atestace z posudkového lékařství dnes nesplňuje 38 % posudkových lékařů. Promiňte mi, to je stejné jako přirovnání, kdybych šla s bolavým zubem k očnímu lékaři. A co mě hodně zaráží, je to, že plat atestovaného a neatestovaného lékaře je stejný. Jiné ohodnocení. Posudkový lékař 13. platová třída, smluvní 5. platová třída.

Větší využití stávajících administrativních pracovníků při přípravě podkladů lékařům posudkové služby. Ano, proběhl pilotní projekt březen - duben 2016. Myslíme si, i výbor pro sociální politiku, že relativně úspěšný. V červnu nám bylo ze strany Ministerstva práce řečeno, že se vše analyzuje, a zatím neznáme výsledky analýzy.

To jsou v podstatě pouze věci, proč já budu v podrobné rozpravě načítat pozměňovací návrh. Myslíme si, že by Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo navázat na dvě studie, které připravilo již za ministrování Petra Nečase Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je to studie IBM a Deloitte, které nezávisle na sobě potvrdily, že stávající fungování lékařské posudkové služby je neudržitelné, a navrhovaly radikální změnu. Je pravda, že bylo svoláno v prosinci sezení zástupců všech politických stran, na kterých byl tento stav a připravované navrhované řešení ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí prodloužení vlastně věku odchodu do důchodu nebo ze státní správy o pět let. Tito zástupci všech politických stran se shodli na tom, že Ministerstvo práce a sociálních věcí si nezaslouží pětileté prodloužení, a byla jednomyslná shoda na tom, že podpoříme pouze dva roky, a to ze zcela jasných důvodů, které historicky Ministerstvo práce a sociálních věcí nám ukazuje, ten jejich přístup.

Takže já se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je připraven ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu ústavněprávního výboru, který navrhuje pět let, a já budu navrhovat dva roky. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych jenom v rámci faktické poznámky rád vysvětlil, proč hospodářský výbor na svém zasedání, na své schůzi, přijal usnesení, ve kterém je znepokojen stavem projednávání služebního zákona. My se prakticky na každé schůzi hospodářského výboru setkáváme s tím, že odborná část exekutivy, ať jsou to úřady, nebo jsou to ministerstva, není schopna najít dostatečně fungované odborné lidi s erudicí, které může zaplatit. Je to dáno tím, že díky služebnímu zákonu se ta řízení zabetonovala. Jsou tam předpoklady ke vzdělání a jsou tam předpoklady práce ve veřejné správě. Tímto způsobem je opravdu znemožněn nástup odborníků, kteří by snad mohli úřednickou profesi posunout nějakým jiným způsobem. Bohužel se stalo to, co jsme očekávali.

Jsem velmi vděčen senátorům, že otevřeli služební zákon, protože exekutiva k tomu nenašla odvahu. Ale bohužel se zvrhneme na... budeme hasit a budeme vyřizovat jednu výjimku za druhou a ten základní problém nebude vyřešen. Exekutiva prostě s nějakým uceleným důsledným návrhem nepřišla, ale také ono se to od ní dá těžko očekávat, protože úředníci si přece nevypálí sami rybník. To je asi důvod, proč hospodářský výbor je zatím velmi rozčarován, jakým způsobem probíhá projednávání této novely. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Jako další chce reagovat faktickou poznámkou pan poslanec David Kasal. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, ještě bych doplnil jednu věc, co se týče posudkové služby. V rámci zákona 95, který se připravoval během loňského roku, proběhlo velké projednávání s Českou správou sociálního zabezpečení a s odbornou společností. A právě kvůli této službě byla navržena do zákona 95 možnost funkčních kurzů s tím, že by lékařům, kteří nebudou moci vykonávat svoji profesi z důvodů zdravotních nebo nějakých jiných, mohlo být i toto nabídnuto a mohli se vzdělávat právě pomocí těchto funkčních kurzů a mohli být vzděláni pro jednotlivé části, ať to bude ohodnocování invalidity, nebo dalších záležitostí. Musím říci, že je vytvořen prostor, ale bude nutné jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí i s odbornou společností, aby na toto přistoupily, protože z těch prvních reakcí bylo zřejmé, že chtějí jet ve starých kolejích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Rom Kostřica. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Mě k této poznámce fakticky vyprovokovalo vystoupení paní poslankyně Maxové a chtěl bych jenom takovou ilustraci, jaké jsou skutečně ty platy ve státním sektoru. Na jižní Moravu se přestěhoval za svou dívkou jeden anglický otorinolaryngolog. Potřeboval praxi a přišel za mnou jako za přednostou kliniky, jestli by mohl u mě pracovat. Učil se česky, měl mezinárodní atestaci. Tak jsme se shodli až do té doby, než přišla otázka platu. Protože když jsem mu řekl ty platové podmínky, tak se zeptal: A prosím vás pěkně, to je týdně, nebo denně? A pak už jsem o něm neslyšel. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu poslanci za jeho faktickou poznámku. Do řádné rozpravy je přihlášen další pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, zkusím to v tezích, nebudu číst. Protože i ti, co žádali o prodloužení, už tu nejsou.

Chtěl bych říci, že v prvé řadě sklízíme ovoce schvalování služebního zákona díky tlaku veřejného mínění a především Rekonstrukce státu. Kdyby byl postup, že by napřed pomocí první fáze byli ustaveni státní tajemníci, kteří by zodpovědně zmapovali situaci na jednotlivých úřadech a pak předložili materii, tak bychom zřejmě nemuseli hledat výjimky.

Ono když se podíváte, a k tomu mám nejblíž, na tu lékařskou posudkovou službu, tak zjistíte, že služební zákon vůbec není propojen se vzděláním lékařů a následně se stavovským předpisem České lékařské komory číslo 16, což by nám, pokud by to v tom zákoně bylo, usnadnilo práci přípravy a také sledování výkonů. Dneska je to tak, že 38 % těchto lékařů nemá odbornou způsobilost, nikdo je nedonutí k tomu, aby si odbornou způsobilost doplnili. Oni vlastně nemají zodpovědnost, protože jejich rozhodnutí musí vždycky podepsat někdo, kde tuto odbornou způsobilost má. A tady už vidíme, že nám chybí počet lékařů, protože ti svůj čas musí věnovat i tomu, co připravují jejich kolegové.

Ten druhý problém je - když jsem se hrabal v těch statistikách, neboť samozřejmě vidím tu krizovou situaci - že bychom ušetřili počet lékařů také, kdyby se dodržovalo, že budou zváni jednotliví žadatelé, nebo pobíratelé invalidních důchodů či příspěvků na péči nebo osob zdravotně postižených ne co rok či dva roky, ale co pět let, což usnadňuje a umožňuje vnitřní předpis, tak si spočítejte, o kolik méně by bylo v podstatě těch jednání.

A podívejme se tedy na výsledky práce lékařské posudkové služby a zjistíte, že obrovské množství činností je odvolání, což samozřejmě přináší práci dalším posudkářům. A když si řeknete no tak když asi někdo má ten pocit, měl by mít možnost se odvolat. Ale my zjišťujeme, že více jak polovina těch odvolání je oprávněných. Takže někdo rozhoduje nekompetentně.

Takže jenom tyto tři údaje, které říkám, by nám určitě ukázaly, že ten počet v této situaci by se možná v těch dvou letech ani nemusel řešit. Ale když vyvoláte situaci, že je víc práce a málo lékařů, můžete se ještě podívat na jeden statistický údaj. Pokud byli placeni měsíčně, tak těch výkonů bylo podstatně méně, než když se stanovily příplatky za počet odvedených rozhodnutí. Což je nemalý skok, protože každé to rozhodnutí přináší bonifikaci.

Takže možná ani není taková ztráta v nedostatku lékařů, ale na tyto lékaře samozřejmě státní rozpočet pamatuje a Česká správa tak hospodaří s nemalým objemem prostředků, které ale nemusí vkládat do té lékařské posudkové služby a je to určitý polštář.

Takže jenom zamyšlení, které už asi nedoženeme, že situace, která se vyvolává ve státní správě, nemusí vždy vypadat tak, jak se nám sděluje. Ale když se podíváme na ta střeva, zjišťujeme, že opravdu tady funguje ta samoúčelnost, a myslím si, že služební zákon to v žádném přípravě nevyřešil a nevyřeší. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. V obecné rozpravě už nemám další přihlášku. Registruji faktickou poznámku. Pan poslanec David Kasal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec David Kasal: Jenom krátce. Zareagoval bych na svého předřečníka. Určitě to je i organizací práce, protože pokud, když to hodně zjednoduším, někomu chybí končetina, tak ta končetina nedoroste ani za dva roky, ani za pět let. Takže v tomto případě by to vedlo opravdu ke zjednodušení. A takových diagnóz je tam určitě víc a vedlo by to k zpružnění celého systému.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času. Ještě nějaká přihláška? (O slovo se hlásí poslankyně Hnyková.) Faktická poznámka? Ano, vidím paní poslankyni Hnykovou, omlouvám se. Je to vaše.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Chtěla bych v tuto chvíli podpořit kolegu ze sociálního výboru pana Opálku, protože si myslím, že to, že tady prodloužíme, nebo zkrátíme tu lhůtu, opravdu nevyřeší situaci posudkových lékařů. Myslím si, že Sněmovna a výbor pro sociální politiku se tím opakovaně zabývaly. Myslím si, že je to velmi závažné téma. A v tuto chvíli vidím jako jedinou možnost naprostou změnu v posuzování, změnit to zcela jiným způsobem. Protože pokud takto budeme pokračovat dál, tak až dojde ke kolapsu posudkových lékařů a bude se ten čas více a více natahovat, tak to bude pro ty zdravotně postižené a další lidi velmi nepříjemné.

Takže si myslím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí, potažmo celá koalice by se měly ještě zasloužit o to, aby byly dány základy k tomu, aby došlo k naprosté změně posuzování, a jít jinou cestou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji paní poslankyni. Žádnou další faktickou poznámku neregistruji, takže končím obecnou rozpravu. Ptám se pana předkladatele, zda má zájem o závěrečné slovo. (Ano.) Má. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji za rozpravu. Rozumím připomínkám. Přesto vás prosím, abyste tento návrh podpořili.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? (Nereaguje.) Kdyby do něho někdo šťouchnul. Má zájem o... (Nemám.) Nemá zájem o závěrečné slovo. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. K podrobné rozpravě se přihlásili poslanci v tomto pořadí. Nejdříve paní poslankyně Golasowská.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, přihlašuji se ke dvěma pozměňovacím návrhům. První pozměňovací návrh jako sněmovní dokument pod číslem 5554, který se týká změny systemizace. Tento návrh je předkládán zejména z důvodu snížení vysoké administrativní zátěže jednotlivých služebních úřadů Ministerstva financí a Ministerstva vnitra, resp. sekce pro státní službu. A druhý pozměňovací návrh jako sněmovní dokument pod číslem 5555. Týká se delegace na nižší stupeň řízení, dále zproštění výkonu služby na základě zahájení kárného řízení, pak ještě pobírání odměny za členství v orgánech právnických osob a týká se také osobního příplatku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji, paní poslankyně. Dalším přihlášeným jsem já. (K pultíku přistupuje poslanec Schwarz.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Slova se ujme pan místopředseda Radek Vondráček, který je řádně přihlášen do podrobné rozpravy. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu poslanci Schwarzovi, že byl připraven se toho ujmout za mě. Využiji toho, že oba mé pozměňovací návrhy jsou řádně zavedeny v systému Poslanecké sněmovny a písemně řádně odůvodněny. Jedná se o pozměňující návrh 5534 a pozměňující návrh 5535. K oběma těmto pozměňovacím návrhům se tímto přihlašuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Radkovi Vondráčkovi a nyní je řádně přihlášena paní poslankyně Radka Maxová do podrobné rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Já bych se tímto přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který je v systému zaveden pod číslem 5549.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. Ptám se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v podrobné rozpravě. Nemá. Takže tímto končím podrobnou rozpravu. Znovu se ptám pana předkladatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Pana zpravodaje? Nemá zájem. Tím pádem vzhledem k tomu, že nebyl podán žádný další hlasovatelný návrh, končím druhé čtení tohoto návrhu.

Vzhledem k tomu, že bylo ujednáno, že projednáním tohoto bodu skončí dnešní jednání, přerušuji jednání této schůze a budeme pokračovat zítra, ve středu 18. ledna, v 9.00 hodin bodem číslo 263. Děkuji, na shledanou zítra.

 

(Jednání skončilo v 19.23 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.