Úterý 17. ledna 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb.,
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 181/2014 Sb.,
o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů
(zákon o kybernetické bezpečnosti), a některé další zákony
/sněmovní tisk 852/ - druhé čtení
Z pověření vlády předloží návrh zákona a uvede jej ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Pan ministr nemá zájem na uvedení.
Takže návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 852/1 až 3. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslankyně Věra Kovářová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Dovolte, abych vás seznámila s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který konstatoval, že
a) doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 852 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů - tímto bych si vás dovolila odkázat na sněmovní tisk 852/2;
b) zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením výboru seznámil Poslaneckou sněmovnu;
c) pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Jiřího Valentu, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, usnesení hospodářského výboru je velice stručné. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova náměstka ministra vnitra Jaroslava Strouhala, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Valenty, po obecné rozpravě na návrh předkladatele a autora - to zdůrazňuji - pozměňovacího návrhu poslance Martina Novotného přerušuje projednávání sněmovního tisku 852. Toť vše.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci - jako první pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan poslanec Novotný.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, opravdu teď nebudu zlobit. Připravil jsem pozměňovací návrh, který bohužel nemohl projednat hospodářský výbor, protože ho v té době ještě prověřovala legislativa. Jedná se o velmi drobnou úpravu a já ji tady celou přečtu, protože je velmi krátká.
A to sice za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která zní: Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. V § 14a odst. 1 zákona číslo 319/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona číslo 51/2016 Sb., se věta první nahrazuje větou: Zřizuje se centrální registr administrativních budov, jehož správcem a provozovatelem je úřad.
Důvod je jednoduchý, protože Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je správcem informačního systému majetku státu, což je významný informační systém podle vyhlášky 317/2014, o významných informačních systémech. To znamená, že toto není nic jiného než reakce na to, že v tomto zákoně se mění definice správce a provozovatele informačních systémů veřejné správy, takže je to jen legislativně technická reakce na to opatření v zákoně, které určuje novou roli správcům a provozovatelům informačního systému veřejné správy.
V podrobné rozpravě se potom přihlásím k tomu pozměňovacímu návrhu, který je samozřejmě uložen jako sněmovní tisk.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a poprosím o slovo pana poslance Martina Novotného.
Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jak už ostatně tady zaznělo ve zprávě zpravodaje, jsem autorem pozměňovacího návrhu, který se týká téhle složité materie popisující práva a povinnosti provozovatelů informačních systémů, nejrůznějších dalších hráčů, kteří se na tomto poli pohybují, samozřejmě orgánů veřejné správy atd. Kolem tohoto návrhu vznikla rozsáhlá debata v odborné veřejnosti. Jedním z takových nositelů nejrůznějších návrhů a názorů v této oblasti je třeba i ICT Unie. Pokusil jsem ty technicistní, a proto to moje vystoupení bude takové studené a technicistní, návrhy zpracovat do pozměňovacího návrhu, který najdete ve sněmovních dokumentech pod číslem 5548. Protože je mou povinností, než se v podrobné rozpravě k tomuto návrhu formálně přihlásím, zároveň i odůvodnit jednotlivé návrhy, tak si dovolím, pokud možno co nejstručněji v mezích téhle složité materie, jednotlivé pozměňovací návrhy zdůvodnit.
Pokud jde o první část toho sněmovního dokumentu 5548, v tom návrhu dochází ke konkrétnímu zmocnění Ministerstva vnitra k vydání prováděcího právního předpisu, kterým budou stanoveny standardy pro správu a provoz provozních informačních systémů, které jsou uvedeny v § 1 odst. 4 onoho návrhu.
Druhá část mého pozměňovacího návrhu obsahuje doplnění povinnosti pro Ministerstvo vnitra, aby k veřejné konzultaci a zveřejňování návrhů docházelo nejen u metodických pokynů, ale také u vydávaných standardů pro provozní informační systémy uvedené v onom již výše zmíněném paragrafu a odstavci, § 1 odst. 4.
Třetí část toho návrhu zpřesňuje pojmologii, je to tedy primárně návrh týkající se upřesnění definice pojmu "produkt", se kterým tento návrh zákona pracuje, tak, aby bylo zřejmé, v jaké míře konkrétnosti či obecnosti tento pojem je v zákoně používán. Jde o to, aby šlo o produkt určitých vlastností, nikoli o konkrétní výrobek, to je ten jeden konkrétní produkt.
Pokud jde o čtvrtou část toho návrhu, dochází v něm k úpravě, která znamená vypuštění výjimky, na základě které nemusel orgán veřejné správy zajišťovat vzájemné provazby, což je jedna z nejdůležitějších věcí u informačních systémů, které jsou uvedeny v § 1 odst. 4, na jiné informační systémy veřejné správy. S ohledem na skutečnost, že dlouhodobě dochází ke snaze o integraci těchto provozních informačních systémů a objevují se tam nejrůznější problémy, na základě kterých nelze zajistit vymáhání dodržování standardu pro provoz a správu informačních systémů, nedochází pak k výměně dat přes stanovená referenční rozhraní, navrhuje se vypustit tuto výjimku, a zachovat tedy naopak povinnost příslušného orgánu, aby tyto vazby v rámci referenčního rozhraní byly zajištěny.
Pátá část upřesňuje povinnosti a práva, která se týkají likvidace dat nebo kopií dat a provozních údajů, k čemuž je nově povinen provozovatel informačního systému veřejné správy. Jde tady opět o pojmové upřesnění. Nebudu vás zatěžovat přesným výkladem, ale to pojmové upřesnění najdete v příslušném sněmovním dokumentu.
V šesté a sedmé části mého pozměňovacího návrhu dochází ke zmocnění pro Ministerstvo vnitra, případně Národní bezpečnostní úřad. Jde o to, aby vedle vyhlášky ke stanovení referenčního rozhraní vydalo Ministerstvo vnitra i vyhlášku ke stanovení standardu pro vybrané provozně informační systémy, a pokud jde o zmocnění pro NBÚ, aby v dohodě s ministerstvem vydal Národní bezpečnostní úřad vyhlášku o způsobu likvidace dat, jejich kopií a dalších věcech.
Pokud jde o osmou část, tam jde o nepřevoditelnost osobních a majetkových autorských práv.
V bodu 9 jde o zpřesnění původně navrhovaného textu v návrhu, který teď projednáváme, kde je výslovně uvedeno, že provozovatel systému, který nebude tento systém nadále provozovat, předá správci systému data nebo kopie dat, provozní údaje a informace v jimi dohodnutém formátu. Je tam upřesnění, jak to s tím formátem je, a upřesnění, jak je tato operace předávání dat ekonomicky zajištěna, tj. jaké jsou případné nároky na vynaložené náklady.
Už se blížím ke konci tohoto technického zdůvodnění. V desáté části mého pozměňovacího návrhu se hovoří s ohledem na postavení správce systému o tom, aby byly povinnosti tímto zákonem ukládány primárně tomuto subjektu, a teprve až v okamžiku, kdy je správce systému nečinný, lze fakultativně přenášet nové povinnosti na provozovatele systému. Jde tedy o dva typy subjektů - správců a provozovatelů - a ten návrh upřesňuje, kdo je první na řadě z hlediska povinností a jak se postupuje dále.
V další části jde o změnu textace právní úpravy tak, že rozsah povinností provozovatele systému se vztahuje nově i na předávání dat, jejich kopií a provozních údajů, zpřesňují se dále formulačně i ustanovení o uložení sankcí.
A konečně poslední část pozměňovacího návrhu se týká předvídatelnosti práv jak pro správce, tak i pro provozovatele a týká se založení právního titulu pro provozovatele pro úhradu reálně vzniklých nákladů.
Předpokládám, že tento technicistní popis vás bezmála uspal. Měl jsem povinnost ho tady uvést, abych se potom mohl k pozměňovacímu návrhu přihlásit čistě formálně v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Na řadě jako řádně přihlášený další je pan poslanec Hovorka.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážení páni ministři, paní poslankyně, páni poslanci, já bych zde rád zdůraznil, že to, co tady projednáváme, znamená poměrně významnou změnu, protože dochází ke změně odpovědnosti. Zákon se vztahuje jenom na informační systémy veřejné správy spravované státními orgány, jsou to informační systémy státní správy. Rozdíl mezi běžným informačním systémem a informačním systémem veřejné správy tkví v účelu, to znamená výkonu informační činnosti pro účely veřejné správy, resp. plnění veřejných úkolů. Dále kompetence Ministerstva vnitra v přípravě nebo koordinaci nadrezortních a nadnárodních projektů informačních systémů veřejné správy omezují na ty informační systémy veřejné správy určené k výkonu státní správy, to znamená, které budou v případě územních samosprávných celků užívány pouze k podpoře výkonu přenesené působnosti. Znamená to, že v § 4 ministerstvo jako orgán dohledu pro informační systémy bude jenom pro určené informační systémy pro účely výkonu státní správy.
Je zřejmé, že široká odpovědnost za všechno a nakonec případně za nic nebyla dlouhodobě udržitelná, rozvoj eGovernmentu je nezadržitelný a objem agend v systému státní správy trvale roste. Stát tedy ponese do budoucna odpovědnost jen za státní správu. Povinnost řádné registrace agendy pro veřejnou správu a její atestace je zachována. Zvýšil se dohled nad sdílením dat prostřednictvím referenčního rozhraní. To slouží k propojení informačních systémů veřejné správy mimo jiné i s informačními systémy, které nejsou informačními systémy veřejné správy.
A nyní, proč to říkám? Protože my jsme tady v minulém roce velmi bouřlivě projednávali sněmovní tisk 614, to byla novela zákona o zdravotních službách, kde se zakotvoval mj. národní zdravotnický informační systém, a vždy nám bylo předkládáno, že to je informační systém státní správy. Takže abyste věděli, podle tohoto zákona národní zdravotnický informační systém není určen pro výkon státní správy, a nebude tudíž odpovědností Ministerstva vnitra. Takže velmi citlivé údaje, které je možné získávat podle tohoto zákona, nebudou pod kontrolou Ministerstva vnitra. Říkám to z toho důvodu, že jsem tady dlouze uváděl výhrady k té novele zákona - sněmovní tisk 614 -, a tudíž mé obavy se do značné míry naplňují, protože velmi citlivé údaje takto vlastně nebudou pod kontrolou Ministerstva vnitra. A ostatně, jak vyšlo najevo, tak ani v zásadě příprava národního zdravotnického informačního systému nebyla ani konzultována, ačkoliv to byla povinnost každého zřizovatele informačního systému toto projednat s útvarem hlavního architekta při Ministerstvu vnitra. Pak teprve následně při projednávání tohoto zákona došlo k určitým konzultacím mezi Ministerstvem zdravotnictví případně ÚZISem a Ministerstvem vnitra.
To jsem považoval za důležité vám sdělit a děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Neeviduji žádnou přihlášku k faktické poznámce ani přihlášku do rozpravy. Ptám se, má ještě někdo zájem o vystoupení? Nemá. Končím obecnou rozpravu. Ptám se pana ministra nebo paní zpravodajky, zda mají zájem o závěrečné slovo. Zdá se, že nemají. Paní zpravodajko, máte zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě? Ne.
Takže zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo v podrobné rozpravě se přihlásili poslanci v pořadí: nejdříve pan poslanec Pilný, připraví se pan poslanec Stupčuk.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se přihlašuji tedy k avizovanému pozměňovacímu návrhu, který je uložen pod sněmovním tiskem 5427. Zdůvodnění jsem přednesl v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já také děkuji. Pan poslanec Štěpán Stupčuk a připraví se pan poslanec Novotný.
Poslanec Štěpán Stupčuk: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil do systému pod číslem 5546. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Novotný.
Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jak již jsem avizoval v obecné rozpravě, hlásím se v tuto chvíli k pozměňovacímu návrhu obsaženému ve sněmovním dokumentu číslo 5548 s tím, že v obecné rozpravě jsem podrobně zdůvodnil jednotlivé části tohoto pozměňovacího návrhu.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Nemá. Končím podrobnou rozpravu. Ptám se pana ministra, zda má zájem o závěrečné slovo. Nemá. Paní zpravodajka? Má zájem o závěrečné slovo. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Já bych jen konstatovala, že v podrobné rozpravě se přihlásili tři poslanci ke svým pozměňovacím návrhům a nepadl návrh na zamítnutí, což bylo překvapení.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já děkuji a vzhledem k tomu, že nepadl ani žádný další návrh, končím druhé čtení tohoto návrhu a končím také tento bod.
Přistoupíme k projednání dalšího bodu a tím je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.