(18.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Co je zajímavé a co svědčí vždycky o kvalitě toho předloženého návrhu, resp. o tom, jak je to vydiskutované. Když se podíváte, kdyby všechny pozměňovací návrhy byly pouze ze strany opozice, tak se to dá hodnotit jako spor vlády a opozice. Ale když se podíváte, kdo je autorem pozměňovacích návrhů, tak uvidíte, že významné procento, opravdu významné procento je z řad vládních poslanců. Já jim to právo neupírám. Jenom to dokresluje to, že ten zákon není dobře vydiskutován.
A vzpomeňme si na služební zákon, taky jsme měli komplexní pozměňovací návrh, za prvé to byl poslanecký návrh zákona, tady vidím jednoho z autorů, a tady je druhý spoluautor, který mluvil před chvílí. Komplexní pozměňovací návrh, k tomu desítky pozměňovacích návrhů. Dobře, na nějakých základních principech jsme se shodli. K tomu já se hlásím. Několik desítek našich pozměňovacích návrhů jste odmítli, abyste teď říkali, musíme to rychle opravit, praxe ukázala problémy. A už trošku zapomínáte říct, ta opozice vlastně měla pravdu, oni to už říkali dopředu, my jsme jí nevěřili, ale praxe ukázala, že ten zákon musíme změnit.
Říkám, podobná situace je u autorského zákona. Nevím, jestli se na to dostane tento týden, nebo ne. Já věřím, že ne, protože ten návrh zákona podle mě si nezaslouží, aby ho Sněmovna v tak riskantním tvaru s tolika desítkami pozměňovacích návrhů schválila. Obávám se, že tady může nastat stejná situace. A já říkám, že to za to nestojí, že je mnohem lepší tu debatu vést podobně.
Chcete-li uvést další příklad, tak si řekněme stavební zákon. Máme tady stavební zákon. Byl jsem osloven z řad vládních poslanců, že je připraven komplexní pozměňovací návrh a jestli jsme ochotni na něm spolupracovat. Říkám, jsme připraveni na takovém návrhu spolupracovat. Ale je to ta správná metoda? Projde nám v prvním čtení stavební zákon, aby následně vládní poslanci, ne opoziční, přicházeli s komplexním pozměňovacím návrhem a k tomu se posléze přijímaly další desítky pozměňovacích návrhů všech běžných, které asi nesnesou to měřítko komplexního? (Veliký hluk v sále.)
Myslím, že u takových norem, které skutečně nejsou politické, které by měly platit dlouho, je delší debata prostě na místě.
Podle hladiny hluku slyším, že vás to, většinu, nezajímá. (Okamžitá námitka z pléna.) Řekl jsem většina, neřekl jsem, že nikoho to nezajímá. A je to škoda. Zrovna to je věc, v které pokud najdeme shodu, uděláme dobré cíle, dobré nástroje, tak ten zákon může být stabilní a nemusí se měnit velmi často. V tom tvaru, ve kterém je předložen, prostě stabilní nebude.
Z hlavy nevím, občas se do EKLEPu dívám, ale možná bych pana ministra nebo pana zpravodaje požádal, kolik bylo připomínek ve standardním meziresortním připomínkovém řízení, kolik jich zaznělo. Jak byly vypořádány? Byly zapracovány, nebo byly odmítnuty? Opakují se v rámci diskusí a v rámci pozměňovacích návrhů ty připomínky z meziresortního připomínkového řízení, nebo se nebudou opakovat? Tak zkuste jednou zvážit a pojďte s námi dát panu ministrovi čas, aby se na to jeho tým ještě jednou podíval, aby tu debatu vedl možná předtím, než to půjde do vlády, abychom připravili skutečně kvalitní návrh zákona v oblasti památkové péče.
A to jsme nemluvili o tom, jak se vlastně mají vytvořit ještě nad rámec - například v městské památkové zóně, pokud chcete vytvořit regulativ. To je skoro nemožné při dnešní legislativě. Já bych chtěl slyšet pana ministra, když přijmeme tento návrh zákona, zda projednání a schválení regulativu v městských památkových zónách nebo v městských památkových rezervacích bude snazší než dneska. Nevím, kdo to někdy zkusil. Ale je to tak byrokraticky náročné. A ono to je od věci. A to je přesně ten problém, o kterém mluvil pan poslanec Junek, a já s ním souhlasím, že nestačí ochránit pouze konkrétní stavbu, ale i okolí - vížky, střechy, typy střech. To bez těch regulativů vlastně neuděláte. A říkám, jestli si někdo z vás vyzkoušel, jaké to je navrhnout, projednat, vůbec projednat, aby se vůbec dostalo ke schválení na úrovni zastupitelstva, regulativ v městské památkové zóně. To je vlastně dneska nemožné.
A klíčová otázka je - protože ten cíl je dobrý, to je cíl, na kterém se s panem poslancem Junkem shodnu, že musíme chránit i celý ten prostor, nebo aspoň ty prostory, které si tu ochranu zaslouží - máme k tomu nástroje? Půjde to? Nebo to nepůjde a bude to v klasickém stavebním řízení, kde i přesto, že by se to těm úředníkům nelíbilo, tak nebudou mít žádný nástroj k tomu, aby řekli pozor, pozor. V okamžiku, kdy máte regulativ, tak (nejste? - nesrozumitelné) schopni v těch nejcennějších lokalitách, zase abychom nepoužívali ten nástroj plošně, je třeba říct v těch nejcennějších lokalitách, abychom vůbec byli schopni ten regulativ připravit, projednat a pak případně schválit.
Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Ale vyvolal dvě faktické poznámky, takže kolegyně Semelová ještě počká. Nejdříve pan poslanec Roman Váňa, pak pan poslanec Jiří Junek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Roman Váňa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem působil ve státní památkové péči jenom krátce, jenom asi deset let, naposledy jako ředitel Památkového ústavu středních Čech, takže i to je už docela dávno, nechci se k tomu příliš vyjadřovat.
K tomu, co říkal předřečník kolega předseda, takzvaná dvojkolejnost památkové péče má logiku. Národní památkový ústav jako odborný orgán, který stoprocentně hájí a chrání zájmy památkové péče, a odborné orgány těch ORP, které potom rozhodují na základě podkladů tohoto orgánu a které by měly také ta rozhodnutí uvést do souladu s životem, s realitou, protože musí také vzít v úvahu i jiné věci než zájmy státní památkové péče. Pak to logiku má. Pokud by to takto fungovalo a oba tyto orgány svou roli chápaly, má to smysl.
Ale jinak spíš k tomu předřečníkovi přede mnou, ke kolegovi Junkovi. Musím říct, že jeho výhrady, které vycházejí z hluboké odborné znalosti, jsou naprosto relevantní. Za sebe říkám, že je škoda, že tenhle zákon asi promarnil šanci na zlepšení státní památkové péče v této zemi. A bohužel se obávám, že opravit ve výborech to nepůjde. Takže tam skutečně ten odpor víceméně všech profesních organizací, kterých se to týká, to je jednotná fronta, která se proti tomu zákonu postavila. A musím říct, že to jsou lidé, kteří by jej potom měli z přesvědčení dále uvádět v život. A to se asi nepovede. To se asi nepovede, když už teď na začátku ten odpor je takový silný vlastně napříč všemi obory, celým spektrem památkové péče.
Děkuji za pochopení a za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Váňovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Junek, také s faktickou poznámkou. Připraví se kolega Stanjura, také k faktické poznámce.
Poslanec Jiří Junek: Děkuji za slovo. Já chci jenom reagovat na to, co říkal pan kolega Stanjura. Jsou to čtyři poznámky.
Ano, tomu zákonu jsem vytkl některé věci, to určitě, ale jinak jsem zhodnotil, že ten zákon má svoje pozitiva, je důležitý. A vyjmenoval jsem celou řadu věcí, které řeší, s odkazem na to, co bylo špatně nebo je špatně v tom současném zákonu.
Další věc, že bude hodně pozměňovacích návrhů a že to svědčí o tom, že ten zákon není dobrý. To bude vždycky. To je zákon a téma, kde neshoda bude vždycky velká, protože máte na jedné straně zájmy investorů, vlastníků atd., které jsou většinou zcela diametrálně odlišné od zájmů archeologů, památkové péče atd. Tam se to střetává a tam vždycky ty pozměňovací návrhy budou a vždycky jedna z těch stran se bude cítit nespokojena.
K archeologii bych uvedl jenom to, že zaznělo tady, že archeologie zdržuje, zvyšuje náklady atd. Nemyslím si, že by to byla dneska tak úplně pravda. Když plánujete nějakou stavbu, už s tou archeologií počítat musíte. Podstatná část území České republiky je území s archeologickými nálezy téměř všude, pakliže se nebavíme o vytěžených dolech atd., musíte počítat s tím, že ta archeologie tam bude. A už se s tím musí kalkulovat v ceně, v ceně stavby, a zrovna tak i s tím časovým provedením. Teď když u nás se připravuje D35, archeologové s dostatečným předstihem udělali rešerši pramenů, sběrů atd., aby upozornili na to, kde se co nachází v trase plánované pětatřicítky a s čím je potřeba počítat. Takže to si úplně nemyslím, že by byl takový problém.
A jestli se nepletu, ta poslední věc, to je ten příspěvek státu pro majitele, kteří vlastní domy, ale které nejsou památkou v památkové zóně, tak to by právě ten zákon měl řešit a - (Nesrozumitelné, mluví řečník i předsedající.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul vám čas k faktické poznámce. Nyní ještě jedna faktická poznámka pana poslance Stanjury, potom řádně přihlášená kolegyně Semelová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***