(10.10 hodin)
(pokračuje Herman)
Já jsem svou návštěvou, oficiální, na tomto zasedání, nebo centrálním sjezdu tohoto sdružení chtěl vyjádřit to, že směřujeme do budoucna. Vyjádřil jsem hluboké politování nad zločiny nacismu, které ovšem nikdo nezpochybňuje. A vyjádřil jsem politování také nad některými zločiny, které se děly ve jménu antiněmeckého nacionalismu po druhé světové válce. Se vším, co jsem tam řekl, se ztotožňuji.
A využívám i této interpelace k tomu, abych už dopředu avizoval, že 12. prosince letošního roku mi bude udělena v Německu cena za česko-německé smíření. Tak aby to nebylo třeba někým vnímáno až z tisku, tak to tady avizuji. Vážím si toho a v duchu česko-německého smíření v rámci Evropské unie hodlám pracovat i dál.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Hermanovi. Ještě pan kolega Leo Luzar. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Pane ministře, jsem rád, že tady zaznělo rozdělení sudetoněmeckého landsmanšaftu. A já uvěřím tomu, co říkáte, že jde o budoucnost, až toto sdružení sudetoněmecký landsmanšaft se veřejně distancuje od své nacionalistické části, která, jak vy říkáte, je menší, nebo není většinová. Ale oni tak ještě neudělali. Je to jejich část, která tyto nároky vznáší. Až toto učiní, možná uvěřím tomu, že to opravdu s tím usmířením myslí vážně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Nyní paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane ministře Hermane, že se nestydíte! Vy skutečně jezdíte do Německa... (Poznámka mimo mikrofon.) Ne, na vás se můžu obracet přímo. A měl byste znát jednací řád. Vy jezdíte do Německa poklonkovat sudeťákům, kteří žádají majetek, kteří nazývají Beneše zločincem. A vy se ještě chlubíte a řeknete tady drze občanům, poslancům, že dostanete od nich medaili nebo vyznamenání nebo cenu, a ještě jste na to hrdý. Že se nestydíte! Měl byste odstoupit.
A vy, vážený pane premiére prostřednictvím předsedajícího. Já se vůbec nedivím, že vám klesají hlasy voličů jako sociální demokracii. Možná vám budou tleskat Němci, ale čeští občané určitě ne. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní přihláška pana poslance Františka Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pokud normální psychicky zdravý člověk kouká na to, co se tady odehrává od deváté hodiny, tak si musí říct, že bychom to opravdu měli vzít zkratkou do Bohnic.
Nezlobte se na mě, jestli se někdo má stydět, tak je to paní Semelová. Prosím vás, přestaňte hrát války, které už neexistují. Já jsem slyšel - tedy nebyl jsem tady přítomen - pana Hermana. Kéž by byla pravda, že bychom se typově, ekonomicky mohli stát jednou ze spolkových zemí. Pokud pominu komunistický ráj ve východní části Německa, který tam budovali. Prostě nemohli. My jsme někde jinde. My jsme byli nedávno s panem kolegou Pilným a Pflégrem v Bavorsku. Je jich zhruba o dva miliony víc, ale nemají čtyřnásobné HDP. Oni o nás zas až tak bych řekl moc nestojí. Co je pro ně výhodné, to je - a nezlobte se na mě, tam už riziko neexistuje, ten svět je někde, přestaňte tady dělat tyhle kašpařiny. Kašpařiny. To se jinak ani říct nedá.
Já chápu, že nás chcete nakopat směrem k zemi, která prostě kromě toho, že rabuje svoje nerostné bohatství, tak není schopna dokázat vůbec nic. Populaci má promořenou alkoholem, vymírá. Nezlobte se na mě, ale to, co vy tady ordinujete... Spíš řekněte lidem jedno: Ano, my chceme tam, kde jsme byli čtyřicet let... Vy jste se podíleli dokonce na podpoře režimu, který toleroval okupaci. Okupaci naší země, jestli vám to dochází. A tady pořád rozehráváte druhou světovou. Já myslím, že tahle země má jiné problémy než rozehrávat znovu a znovu... Tahle země musí čelit zcela jiným problémům, zcela jiným potenciálním krizím. A to, co tady předvádíte, je opravdu už trapné, směšné a ostudné. Nechte toho a pojďte radši řešit pořádné věci, které tuhle zemi pálí.
A já se jenom divím. Já být na místě Němců dneska, tak řeknu dobře, tak když jste takoví, tak dobře, budeme spolupracovat možná nějak ekonomicky. Ale jestli vy nechcete, tak je to vždycky právo volby. A dost se divím. Já být na jejich místě, tak se takhle donekonečna nějakýma tajtrlíkama okopávat nenechám. Každý národ má nějakou svoji hrdost. A to, co se tady odehrává, to už je opravdu eklhaft. A vždycky v každý zemi možná najdete nějaké blázny zastydlé po sedmdesáti letech, nebo tak byli vychovaní. Vždycky je najdete. Ale na tom stavět, že to stojí za to... Já nevím, kolik jich je, možná 200, 300 nějakých zapšklých neřádů, kteří prostě nedají pokoj... To je v každém národě... Jestli to stojí za to. Tím, že se jim tady věnuje pozornost a vy to rozfoukáváte, tak jenom jim dodáváte legitimitu a posíláte do světa vzkaz, že český národ je malý a směšný. Nic jiného. A já nevím, jestli my bychom si měli tohle dovolit. Pojďte se chovat hrdě, normálně sebevědomě. A přestaňte tady tyhlety komedie hrát. Děkuju. (Potlesk víceméně napříč sálem, krom KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl poslanec František Laudát. Ještě pan ministr Herman.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já chci jenom prostřednictvím pana předsedajícího zareagovat na paní kolegyni Semelovou. Ano, já si skutečně vážím toho, že někdo oceňuje práci v duchu smíření, a chci v tomto duchu pracovat i nadále.
Jenom bych tady chtěl připomenout, že mě vůbec nepřekvapuje, co paní kolegyně tady před chviličkou prezentovala. A doufám pevně, že alespoň noční diváci přenosů ze Sněmovny si to třeba přehrají, protože to je přesně v duchu toho, že ona schvalovala popravu Milady Horákové, oslavuje Klementa Gottwalda, a myslím si, že ukazuje, kde dnes stojí Komunistická strana Čech a Moravy a že je zkrátka nenapravitelná. Doufám jen, že si toho co nejvíce lidí všimne a při příštích volbách to dá najevo. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan ministr Daniel Herman. Přišel kolega Gazdík, já ho požádám o vystřídání a přednesu návrh usnesení.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: (Dál již od řečnického pultu.) Děkuji, pane předsedající. Pane premiére, členové vlády, já mám důvod, proč jsem odmítl odpověď pana předsedy vlády. Nebudu tady už dlouze hovořit ani o tom, jaké byly zásluhy mého děda z otcovy strany v boji proti fašismu ani o historii mého dědečka z maminčiny strany, který má rehabilitační spis za politický proces z roku 1950. To není podstatné. Podstatné je to, že pan premiér mi neodpověděl na to, jestli existovala vyváženost mezi vysláním. A pan premiér tady řekl poprvé před tímto fórem, že to bylo s jeho souhlasem, vyslání pana ministra Hermana na to výroční zasedání Sudetoněmeckého krajanského sdružení.
Ptám se tedy, a na to jsem nedostal v písemném vyjádření odpověď, a proto žádám, aby mi odpověděl znovu, jestli je přesvědčen, že tím nebyla poškozena suverenita české vlády. Protože neznám žádný případ, kdy by ministr spolkové vlády Německé spolkové republiky nebo alespoň bavorské vlády navštívil výroční zasedání občanů vyhnaných z roku 1938 z československého pohraničí. Nemyslím, že mám připomínat onen nádherný film a seriál Vlak štěstí a naděje. Myslím si, že stejnou úctu k těm, kteří byli nuceně vystěhováni z našeho pohraničí, by mohli také v tom případě mít ministři spolkové vlády nebo alespoň bavorské vlády vůči našim občanům, když my poskytujeme takovou úctu vyslání ministra Hermana na výroční zasedání Sudetoněmeckého krajanského sdružení. ***