Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 911/ - prvé čtení

Z pověření vlády má návrh uvést ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, kterou tady ale nevidím (vzápětí vchází do sálu), a zároveň požádám zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Hanu Aulickou Jírovcovou, aby se dostavila ke stolku zpravodajů. Paní ministryně už je také na svém místě. Požádám ji, aby návrh zákona, protože jde o prvé čtení, paní ministryně, abyste tento návrh zákona uvedla. Máte slovo. (V sále je trvalý hluk.)

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, cílem tohoto návrhu jsou především změny v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce, které vyplynuly z potřeby reagovat na současný vývoj v této oblasti a na trhu práce vůbec. Asi všichni si pamatujeme nebo víme, jaká je tady situace, že agentur je zde neúměrně mnoho a jejich aktivity jsou často v podstatě pololegální. A ty instituty vyplynuly z dlouhé diskuse i se zástupci velkých a solidních agentur práce, protože my jsme si vědomi, že ony na trhu práce mají své místo, ale vlastně naším společným cílem bylo zamezit těm nelegálním... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, paní ministryně, a požádám kolegy a kolegyně o klid. Pokud chcete diskutovat jiná témata, a já vím, že vás životní prostředí, které jsme od rána projednávali, velmi nabudilo k aktivitě, tak prosím všechny jiné diskuse, než je nad tímto zákonem, v předsálí, aby mohla paní ministryně v klidu dokončit své úvodní slovo. Ještě chvilku počkejte.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já to tedy vezmu stručně. Instituty, které se zde zavádějí, jsou například zavedení institutu peněžité kauce jako jedné z podmínek k udělení povolení k tomu, aby agentura byla registrována. Druhé je zamezení zneužívání řetězení pracovněprávních vztahů agenturního zaměstnance při přidělení k témuž uživateli, protože prostřednictvím toho vlastně dnes dochází k obcházení odměn, k obcházení toho, že ti lidé mají z určitého výdělku odvést pojištění. Jedná se zde o úpravu skutkových podstat přestupků, resp. správních deliktů, včetně zavedení odpovídajících sankcí. Dále je zde sloučení dosavadních druhů povolení do jednoho povolení, aby se ta úprava zjednodušila a zpřehlednila. Dále se jedná o prodloužení doby poskytování příspěvků na vyhrazení společensky účelného pracovního místa z 12 na 24 měsíců. To už se netýká agentur, to se týká, toho, že Úřad práce ČR může zprostředkovat a udržet zaměstnání těm uchazečům, kteří se těžko uplatňují na normálně komerčním trhu práce. Dále je zde změna v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou vás přeruším a znovu požádám zejména vaše stranické a koaliční kolegy o klid! Prosím, pokračujte.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. V souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením se zde zřizuje evidence plnění povinného podílu, a to s cílem omezení zneužívání tohoto institutu. Dále se zde jedná o významné opatření, které pomůže vyřadit z evidence úřadů práce lidi, kteří de facto pracují, ale pracují částečně načerno, a stát za ně platí zdravotní a sociální pojištění, a to je vyloučení souběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání. Dále jsou zde opatření v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a ještě některé další technické věci.

Děkuji za pozornost a dovoluji si vás požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení.

Jenom bych ještě dodala, že se jedná o novelu, za jejíž neprojednání my jako Ministerstvo práce a sociálních věcí jsme kritizováni, přitom zde ta novela leží již od září. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Žádám nyní zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Hanu Aulickou Jírovcovou, aby přednesla svou zpravodajskou zprávu. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, na úvod mi dovolte říci jednu poznámku. Musím říci, že jsem velice zklamána, že novelu zákona o zaměstnanosti projednáváme i v prvním čtení samostatně, protože změny, které jsou navrženy v této novele, úzce navazují na změny, které se objevují v novele zákoníku práce, a proto bych apelovala na to, že tato diskuse k oběma novelám by měla být vzájemná a měla by být vždycky propojená a spojená, protože bez sebe tyto navržené změny nejsou k ničemu.

Vážené kolegyně a kolegové, vláda České republiky předkládá vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, pod sněmovním tiskem 911.

Účelem návrhu zákona je provedení změn, které se týkají oblasti zprostředkovávání zaměstnání agenturami práce, plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům, poskytování příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa, výkonu takzvaného nekolidujícího zaměstnání, ochrany soukromí zaměstnanců a ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v novele navrhuje zrušení možnosti vykonávání nekolidujícího zaměstnávání na základě dohody o provedení práce. Zde si ministerstvo slibuje, že navrhovaná změna povede k větší motivaci uchazečů o zaměstnání, k hledání zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, které bude zdrojem příjmu pro zabezpečení jejich životních potřeb, a nebudou dlouhodobě setrvávat v evidenci uchazečů o zaměstnání. Právě zde ale vidím velký zádrhel. Osobně jsem si udělala průzkum v praxi a byla jsem velice překvapená, když jsem zjistila, že smlouvy na základě dohody o provedení práce u nekolidujícího zaměstnávání jsou o částkách 200, 800, 1500 a jen velice zřídkakdy překročí hranici 2 500 korun. O zákonných odvodech nelze u těchto částek vůbec hovořit.

Tím zároveň okamžitě vyvstala další otázka, jak chce Ministerstvo práce a sociálních věcí a jeho orgány, jako je úřad práce a inspektorát práce, v tomto směru zaujmout pozice, tak aby nekolidující zaměstnávání přestalo být ve větší míře zneužíváno, resp. ochránit zaměstnance a zároveň i oprávněný příjem do státního rozpočtu, především ve formě odvodu sociálního a zdravotního pojištění, což se při těchto příjmech samozřejmě neděje. Odpověď zněla asi takto: Smlouvy budou uzavírány na základě dohody o provedení činnosti, dle kterých je také možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy nerovnoměrné rozvržení výkonu práce.

Do celé této problematiky tedy ale zároveň vstupuje neoddělitelně i novela zákoníku práce, která je pod sněmovním tiskem 903, již jsem zmínila v úvodu. (Poslankyně se odmlčela s pohledem na hlasitě se bavící poslance v sále.)

Vyrovnávací období obsažené v § 76 odst. 3 zákoníku práce má být touto novelou zákoníku práce změněno na 26 týdnů po sobě jdoucích, nebo 52 týdnů po sobě jdoucích. Také se v této novele zákoníku práce navrhuje zavést v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr evidenci pracovní doby.

U těchto připravovaných opatření však musím zmínit rozpor v navržené platnosti účinnosti obou novel. U novely zákona o zaměstnanosti je snaha schválit tuto novelu co nejdříve. Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, a to z důvodu nevyhnutelné potřeby nabytí účinnosti navrhované právní úpravy v co nejkratším termínu po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů, protože se jedná o změnu právní úpravy odbornou veřejností dlouho očekávanou. Tak zní důvodová zpráva Ministerstva práce. U novelizačních bodů vztahujících se k plnění povinnosti povinného podílu se navrhuje účinnost k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Novela zákoníku práce navrhuje však nabytí účinnosti dnem 1. července 2017 s výjimkou ustanovení části první článku 1 bodu 96 až 115, části čtvrté a části šesté článku 9 bodu 13, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018.

Důležité změny v novele zákoníku práce, které budou mít přímý dopad na způsob sjednávání pracovněprávních vztahů s uchazeči o zaměstnání, budou zpožděny, a lze tedy otevřeně hovořit o tom, že přinejmenším o tuto dobu - také samozřejmě záleží na tom, kdy vejde novela v platnost - bude snaha úřadů práce a inspektorátů práce při kontrolách zcela marná.

Dovolte mi shrnutí této části novely. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr mají své místo v pracovněprávních vztazích, které mohou právem zaměstnavatelé využít, avšak dohody, jako je dohoda o pracovní činnosti, o provedení práce, nemají své místo v legislativě, pokud je vykonávají uchazeči o zaměstnání a příjemci dávek z nepojistného sociálního systému, to je příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.

Uchazeči o zaměstnání a příjemci pomoci sociálních dávek využívají tuto možnost zaměstnávání, dokládají minimální příjmy právě do výše 2 500 korun a výjimkou není příjem 500 korun měsíčně, jak jsem uvedla v předchozím příspěvku. Z praxe reálně vychází, že až u 90 % nekolidujících zaměstnání u uchazečů o zaměstnání dochází k formálnímu sjednání zaměstnání, vykonávané práce maximálně 20 hodin týdně s odměnou do 2 500 korun, nebo současně ke sjednání dvou samostatných dohod o pracovní činnosti s malým rozsahem, zpravidla však s velmi podobným druhem práce u jednoho zaměstnavatele. Zatajování příjmů neboli výplaty na ruku však přinášejí státu další výdaje na sociálních dávkách, zejména příspěvku na bydlení.

Některé úřady práce dlouhodobě poukazovaly na legislativně posvěcený stav u nekolidujícího zaměstnávání, jako je legalizace práce načerno, ovšem stále jsou obavy, zda se opravdu schválenou novelou zákona o zaměstnanosti a také schválenou novelou zákoníku práce změní takto masivní zneužívání této možnosti pro klienty úřadů práce určitého výdělku, tak aby si především zachovali svůj pracovní potenciál. Problém také vidím v tom, že v mnoha případech tito klienti a zároveň částečně zaměstnanci nehledají jinou práci a tento systém obživy jim vyhovuje. To, že se řítí do neřešitelné propasti v budoucnu například u výpočtu a přiznání důchodu, na který samozřejmě u těchto výdělků mít nárok nebudou, a zůstanou dále na dávkách v hmotné nouzi, již tito lidé nemyslí. Proto si také kladu vážnou otázku, zda není již načase celý paragraf k nekolidujícímu zaměstnávání prostě zrušit.

Další zásadní změny v oblasti zprostředkování zaměstnávání agenturami práce se týkají zpřesnění podmínek pro udělení příslušného povolení k zprostředkování zaměstnání, úprav sankcí a stanovení jasnějších pravidel ve vztahu k uživateli. Obecně vítáme tyto zásadní změny, ale přece jen není možné přistoupit k této změně bez jakýchkoliv připomínek. Snahou vlády, hlavně Ministerstva práce, by mělo být především značně snížit počet agentur pro zprostředkování zaměstnání a spíše zkvalitnit z pohledu úspěšnosti zprostředkování zaměstnání u studentů, zdravotně postižených a dalších ohrožených skupin, které jsou dlouhodobě ohroženy na trhu práce.

V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti se navrhuje prodloužit maximální doby poskytování příspěvku na vyhrazené společensky účelné pracovní místo z dosavadních 12 měsíců na 24 měsíců, což by umožnilo umístění uchazečů o zaměstnání na trhu práce po delší dobu.

Zde bych upozornila současně na návrh rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí na rok 2017. (Další odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám, paní poslankyně, rozumím. Vím, že se těžko říká zpravodajská zpráva, když je tady hluk. Prosím tedy ještě jednou kolegy a kolegyně, aby se zklidnili.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Chápu, že tato oblast asi nezajímá všechny, ale aspoň byste si mohli vyříkat své věci venku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, paní zpravodajko, pokračujte.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane místopředsedo. Kapitola 313, kde je u části aktivní politiky zaměstnanosti plánován rozpočet ve výšce 4 mld. 12 mil. 960 tis., tedy zhruba o 2 mld. korun méně než v roce 2016, lze tedy očekávat, že dojde k zásadnímu navýšení v této části aktivní politiky zaměstnanosti, jelikož zaměstnavatelé tento již zmíněný příspěvek na vyhrazené společensky účelné pracovní místo značně využívají. Týká se to nejen stávajících smluv, které budou pochopitelně prodlužovány, ale samozřejmě naroste i počet nově uzavřených smluv.

U plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ministerstvo chce zřídit evidenci plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tímto ministerstvo reaguje na potřeby ověření, zda dodavatel v rámci náhradního plnění neposkytuje své výrobky, služby nebo zakázky nad rámec limitu stanoveného zákonem o zaměstnanosti a na potřebu snadnější kontroly ze strany orgánů kontroly, zda odběratel, který plní povinný podíl, náhradní plnění, si započítal jen ty dodávky, které mu byly dodány poskytovatelem náhradního plnění, včetně jejich započitatelného rozsahu.

Vládní návrh předpokládá značný vliv na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Primárně však předpokládá vliv na výdajové straně státního rozpočtu u této navrhované právní úpravy zavedení evidence náhradního plnění, neboť v této oblasti, kde lze i dle Ministerstva práce očekávat možné zvýšení rozpočtových nákladů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce tuto novelu zákona projednat ve zkrácené lhůtě o 30 dnů. Jako zpravodaj však musím tento návrh odmítnout, jelikož se jedná o závažné oblasti, na které by mělo být dostatek času, abych je zodpovědně prodiskutovali. Navíc musím znova zopakovat, že vidím zásadní problém, že se tento tisk neprojednává současně se zákoníkem práce.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za její zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám jednu přihlášku v tuto chvíli, a to paní poslankyně Adamové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, pokusím se být hodně stručná, protože zpravodajská zpráva paní kolegyně Jírovcové Aulické byla velmi obsažná. A já jí za to děkuji, protože narazila na celou řadu věcí, které bych tady také jinak řekla. Já jenom připomenu, že zákon o zaměstnanosti máme z roku 2004 a od té doby byl již šedesátkrát novelizován, což je pět novel ročně, když to tak vezmeme opravdu jenom průměrem, a to rozhodně tedy nepřispívá ke stabilitě právního a podnikatelského prostředí. To nejde za touto vládou, to je prostě obecné konstatování. Byť se častokrát jednalo jenom o dílčí změny, tak si myslím, že bychom tady tento fakt si měli u mnoha novel vždycky říct a brát v potaz, jestli tedy novelizace jsou vždycky nutné. Rozsáhlejší novelizace ale byla provedena v roce 2011 a ty byly tehdy s ohledem na probíhající úsporná opatření.

Tento návrh novely se zaměřuje na tradiční rizikové oblasti, jako je právě agenturní zaměstnávání, náhradní plnění, úpravy nekolidujícího zaměstnání, ale pak jsou tam i parametrické či drobné změny. A já bych chtěla vypíchnout tři takové hlavní výtky, které k tomuto návrhu zákona mám, a souhlasím se zpravodajkou, že bychom to měli projednávat společně se zákoníkem práce, protože ty normy spolu velmi souvisí.

K navrženým změnám tedy ohledně nekolidujícího zaměstnání vykonávaného formou dohody o provedení práce, které pak má být překážkou pro evidenci občana jako uchazeče o zaměstnání, musím říct, že se jedná o absurdní ustanovení z mnoha pohledů. Představte si třeba situaci, že pomůže někdo známému jednorázově s úklidem po malování na základně dohody o provedení práce. Na základě toho bude vyřazen z evidence. Stát ho tedy v podstatě nutí udělat to nelegálně v rámci šedé ekonomiky bez řádného zdanění.

Zaměstnavatel si třeba nemůže vyzkoušet nezaměstnaného formou dohody o provedení práce, než ho přijme na stabilní práci. Další situace, která se nebude moci odehrát. Nezaměstnaný bude raději ležet doma, protože stát mu zakázal vzít jednorázovou nebo krátkodobou práci. Je to tedy nedomyšlené a nesprávně uchopené.

Snad jen perlička dokreslující absurditu navrženého opatření je to, že dohodu o pracovní činnosti uchazeč o zaměstnání uzavřít může, i když bude tak malého rozsahu, že nevznikne povinnost odvést sociální pojištění. Myšlenka, že zaměstnavatel raději přijme nezaměstnaného na stálý pracovní poměr, když mu stát zakáže uzavřít právě dohodu o provedení práce, je naprosto scestná.

Další oblast, agenturní zaměstnávání, povinná kauce pro agentury je nově zaváděným opatřením, které má zajistit solventnost agentury vůči státnímu rozpočtu. Kauce v navrhované výši 500 tisíc korun je významnou překážkou vstupu do podnikání v oboru, nahrává již funkčním agenturám, které mají dostatečné finanční rezervy. Systém kaucí pro zahájení podnikání, nedávno např. v oboru distribuce pohonných hmot, nyní tedy v oblasti agenturního zaměstnávání, není správný. Stát si půjčuje bezúročně od podnikatelů finanční prostředky, což může být podle mého názoru úspěšně napadeno soudně. Navíc v předkládaném návrhu není možné použít bankovní záruku, což myslím, že u distribuce pohonných hmot je možné, a v důvodové zprávě se navrhovaným kaucím věnuje obsáhlá pasáž zdůvodňující zákonnost navržené úpravy, což podle mě jenom dokládá, že předkladatel si je vědom rizika právě protiústavnosti tohoto opatření.

A poslední věc, kterou bych chtěla ještě vypíchnout, protože si myslím, že další debata by měla proběhnout opravdu ve výborech a neměli bychom zkracovat lhůtu na projednávání, protože se jedná o zásadní změny, je právě zmiňovaná účinnost. Ta je navržena od 15. dne po zveřejnění ve Sbírce zákonů. To považuji za příliš krátkou dobu, je to opravdu nehoráznost. Úprava se dotýká velkého okruhu občanů i podnikatelských subjektů, měla by být tedy dodržena standardní legisvakanční doba, tak aby byla možnost se na to připravit. Neměli bychom opravdu dovolit, aby takto krátkou lhůtu, pouhé dva týdny, měly jednotlivé subjekty na to, aby se přizpůsobily nové normě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Markétě Adamové. Nyní v rozpravě pan poslanec Jaroslav Zavadil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji, pane místopředsedo, hezký dobrý den, kolegyně a kolegové, vážená vládo. Přes všechny ty výhrady, které jsem zde slyšel, si dovolím vystoupit s návrhem, kterým by se tento zákon o zaměstnanosti měnil, projednal a byl projednán bez zbytečných průtahů do 30 dnů. Vysvětlím proč.

Byl jsem minulý týden zavalen nejenom maily, ale i telefonáty zástupců zaměstnavatelů, zástupců těch tělesně postižených, protože tam hrozí jedna věc. Že když se to nepodaří všechno projednat v této lhůtě, tak oni nebudou dostávat finanční prostředky na dorovnávání té minimální mzdy, kterou oni budou muset dorovnávat, tak jak byla tedy určena. Ze všech těchto důvodů, byť některým poznámkám jsem rozuměl, požádám tuto ctihodnou sněmovnu o možnost zkrácení lhůty na 30 dnů, aby tato změna skutečně byla uvedena v platnost v příštím roce co nejdříve, aby tam nedocházelo k tomu problému, o kterém říkám, že zaměstnavatelé by nedostávali finanční toky na finanční prostředky na dorovnání těch lidí, kteří u nich budou zaměstnáni, na dorovnání minimální mzdy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Zavadilovi a nyní prosím pana poslance Vladislava Vilímce - už jsem si to nespletl, pane kolego -, aby vystoupil v rozpravě. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Já nebudu mluvit dlouho.

Těch změn, které přináší tento tisk, je docela dost, to není jenom ta, o které mluvil pan předseda výboru. Proto jsem pro to, abychom to projednávali ve standardní lhůtě, o tom rozhodneme hlasováním.

Já se nechci vracet k výtkám, které tady padaly ať od paní poslankyně Adamové, částečně i od paní zpravodajky, s mnoha těmi výtkami souhlasím. Myslím, že je potřeba tomu věnovat náležitou pozornost ve výboru.

Když jsem si četl návrh zákona, tak jsem si uvědomil, a stojí to za povšimnutí, že takový trend současné vlády je buďto na všechno dělat komise, anebo vytvářet nějaké evidence nebo registry, do nichž je možno veřejně nahlížet. Takže toto bych vypíchl, protože to jsou věci velmi citlivé. Ne všechno bude asi zpřístupněno, ale jsou to věci velmi citlivé a měli bychom vážit, zda tyto věci takto zavádět. Stejně tak komise. Tak se udělá komise u úřadu práce nebo generální ředitel úřadu práce v souvislosti tedy s udělováním povolení ke zprostředkování těmi agenturami práce vytvoří komisi, ta komise samozřejmě také vyžaduje nějaké finanční náklady.

Když jsem se podíval - a to je moje poslední poznámka, protože to nechci moc zdržovat -, jaké jsou vlastně dopady tohoto návrhu zákona do veřejných rozpočtů, tak jsem se dověděl, že pouze budou dopady. Myslím, že takto by vládní návrh neměl být připraven, ten by měl být připraven mnohem určitěji, poctivěji. Všichni víme, že tam budou nějaké dopady.

Já bych se chtěl, protože jsem se nedověděl z té důvodové zprávy, jaké finanční dopady tam budou - ano, já to tady hledám, ale nebudu to číst, že tam budou dopady značné, nevím, jestli tam je to slovo značné v té důvodové zprávě -, tak bych se chtěl zeptat paní ministryně, aby osvětlila, jaké předpokládá finanční dopady těch nejrůznějších opatření toho návrhu zákona. Myslím si, že minimálně to by Poslanecká sněmovna měla vědět.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi a konstatuji, že nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Nikdo se nehlásí ani z místa, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně nemá zájem, paní zpravodajka nemá zájem. Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí v rozpravě. Je tomu tak, paní zpravodajko? (Ano.) A padl jediný návrh v rozpravě, který je zkrácení na 30 dnů.

Budeme se ale nejdříve zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Já vás odhlásím a požádám vás o novou registraci, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

A protože nikdo nenavrhuje jiný garanční výbor, rozhodneme v hlasování číslo 100, že garančním výborem tohoto tisku bude výbor pro sociální politiku. Počet přihlášených se stabilizuje, mohu tedy dát hlasovat o garančním výboru.

Zahájil jsem hlasování číslo 100 a ptám se, kdo je pro výbor pro sociální politiku jako výbor garanční. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 100 z přítomných 129 pro 126, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru, dalším výborům nebo komisím Poslanecké sněmovny? Není tomu tak.

 

V tom případě nám zbývá hlasovat o zkrácení lhůty k projednání, které navrhl kolega Zavadil.

To rozhodneme v hlasování číslo 101, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání ve výborech. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 101 z přítomných 132 poslanců pro 61 poslanec, proti 42. Návrh byl zamítnut.

 

V tom případě konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu a lhůta k projednání zůstává 60 dnů podle zákona o jednacím řádu. Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 34.

Ještě než budeme pokračovat, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pana kolegy Fiedlera od 13.15 do konce jednacího dne.

 

Nyní se vrátíme k programu třetích čtení a jde o bod číslo 190. Je to

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.