(12.30 hodin)
(pokračuje Laudát)
Pan Jurečka a KDU-ČSL se pořád bijí v prsa, jakou musí udělat politiku pro venkov, vymýšlejí dotace. Možná že místo toho by stačilo, kdybyste nejenom tímto opatřením, ale tím, jak se chováte ve vztahu přerozdělování dotací do zemědělství, nedeklasovali venkovské malé osady a obce způsobem, jakým se tak děje. Ve skutečnosti jste hrobaři českého venkova. Dotace jdou jenom velkým ve velkém množství případů. Nedávno jste to tady předvedli se spotřební daní. Takže místo aby ty peníze šly vždy tomu hospodáři do příslušného katastru, tak to budou kasírovat velké koncerny, velké skupiny podnikatelské v zemědělství, tudíž ty peníze na konkrétní území těch obcí ani nedoputují, takže ten venkov ve skutečnosti dál bude vydíraný, dál bude chudý. To je skutečný reálný dopad Jurečkovy dotační politiky, finanční politiky Ministerstva financí. A samozřejmě do tohoto kontextu zapadá i elektronická evidence tržeb.
Vedle samotné podstaty, a já tady nebudu předčítat ten tisk, chci šetřit po velké sebevlastní autoobstrukci ministra Zaorálka váš čas, takže nebudu předčítat ten tisk. Dostali jste ho. Je to tisk číslo 918/0. Takže se každý rozhodněte sám, zda se chcete i nadále spolupodílet na vylidňování českého venkova, na úpadku tamního podnikání, resp. jeho zániku. Velmi vám doporučuji, abyste se podívali na statistiky, jak přibývá či ubývá podnikatelů v jednotlivých krajích, v jednotlivých městech, v jednotlivých regionech, a pak vám možná teprve dojde, co že jste to na český venkov a zejména český venkov přichystali.
Nicméně vedle toho jsem zaznamenal, že pan ministr financí označil poslance KSČM Vladimíra Koníčka za nějakého svého zavilého nepřítele. Předpokládám, že je to stejná věc, na kterou chci upozornit i já, když na kontrolním výboru byl upozorněn, že zřejmě ta instituce, která vznikla rozdělením Státní tiskárny cenin, tak že ten akt byl v souladu s českým právním řádem. Já ve shodě s členy kontrolního výboru se domnívám, že rovněž tak ne. O co jde, se trošku pokusím rychle vysvětlit.
Vznik nového státního podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb, státní podnik. Na základě souhlasu vlády České republiky uděleného usnesením číslo 854 ze dne 20. října 2014 a po vyjádření dozorčí rady Státní tiskárny cenin, státního podniku, ze dne 30. října 2014 rozhodl zakladatel, to je Ministerstvo financí, svým rozhodnutím ze dne 3. 11. 2014, číslo jednací Ministerstvo financí, nebudu číst, o rozdělení Státní tiskárny cenin, státního podniku, odštěpením s následným založením nového státního podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb, státní podnik, který byl založen na základě výše uvedeného rozhodnutí, a zakládací listina Ministerstva financí, zase je tady číslo, dne 3. 11. 2014. Prosím, upozorňuji na ten termín 3. 11. 2014. Rozhodným dnem a datem účinnosti rozdělení Státní tiskárny cenin, státního podniku, je den 1. 1. 2015. Právní rozbor této operace - zákon o státním podniku v platném znění umožňuje pouze založení nového státního podniku nebo rozdělení státního podniku se zánikem původního podniku podle § 7 odst. 2. Pozměňovací návrh poslance Stupčuka ze 16. 9. 2015, takže více než o rok později, k zákonu o poštovních službách zavádí vedle rozdělení o možnost rozštěpení státního podniku, aniž by musel zaniknout původní podnik. Inicioval to ministr vnitra, který má jakési představy strukturálních změn u České pošty. Je zajímavé, že vláda v případě rozdělení státního podniku Státní tiskárny cenin se domnívá, že postupuje v souladu se zákonem, ministr Chovanec si byl vědom toho, že nepostupuje v souladu se zákonem, tudíž vlastně se zpožděním byla přidána možnost tzv. rozštěpení státního podniku. Předtím to nebylo, tudíž ten postup lze považovat za nezákonný.
Ministerstvo financí České republiky dodalo vládě materiál číslo jednací 1186/14 pro usnesení 854. Následně tak vláda rozhodla o právním jednání, které v té době nemělo právní oporu v právním řádu České republiky, to znamená, jednalo protiprávně. V této souvislosti je nutno zopakovat, že dle zákona o státním podniku v platném znění, tedy i dnes, zákon číslo 77/1997 Sb., při rozdělení podniku přechází jmění zaniklého podniku na nově vzniklé podniky v rozsahu uvedeném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení, zase je tady paragraf, tj. nejedná se a nemůže se jednat o oddělení odštěpením. K rozdělení podniku podle § 7 odst. 2 dochází dnem zápisu do obchodního rejstříku, kdy musí být návrh na zápis nového podniku podán současně s návrhem na výmaz zrušeného podniku. Výmaz zanikajícího podniku a zápis podniku vzniklého splynutím či rozdělením se provede k témuž dni. Současně je protiprávní i založení podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb, neboť dle článku 1 odst. 1.5 statutu tohoto podniku je uvedeno, že tento podnik je založen rozdělením, odštěpením, shodně je uvedeno též oddíl ostatní skutečnosti v rámci výpisu z obchodního rejstříku. Implikací je, že je možné požadovat zrušení nově vzniklého podniku, neboť ten byl založen a zapsán do obchodního rejstříku v rozporu s právem. V této souvislosti lze poukázat například na ustanovení § 9 odst. 1 zákona číslo 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob v platném znění, dle kterého platí, že jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona, nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.
Je s podivem, že rejstříkový soud vůbec připustil právoplatnost založení státního podniku Centrum sdílených služeb a zápis této organizace do obchodního rejstříku, když samotné založení je protiprávní. Je otázka, jakou roli v zápisu hrál obchodní soud, zda vedle návrhu na zápis nového státního podniku měl požadovat i návrh na zrušení státního podniku Státní tiskárna cenin, státní podnik. K věci se musí vyjádřit specialista na obchodní právo. ***