(16.10 hodin)
(pokračuje Kučera)
Ministerstvo životního prostředí říká, že se podařilo zastavit trend poklesu výdajů státního rozpočtu na rok 2010 až 2019. To znamená, na další roky je trend pozastaven. Já bych to tak optimisticky neviděl. Stále jsme zase hluboko pod rokem 2010, 2011, a to i ve srovnání s rokem 2019. Takže je to spíše jenom taková proklamace. Kdybychom se chtěli podívat, kolik tvoří financování z daňových příjmů Ministerstva životního prostředí, tak je to 0,42 % z daňových příjmů. 0,42 % z daňových příjmů tvoří financování Ministerstva životního prostředí. Z toho další 34 % jsou to emisní povolenky a 64 % příjmy z Evropské unie. Naprosto nezdravé. A myslím si, že to pan ministr Babiš ví a že se mnou souhlasí. To, že pro tuto vládu není priorita ochrana životního prostředí, je celkem jasné i z dalších výstupů a z dalších grafů. Tomuto tématu se budu více věnovat ve druhém čtení.
Chtěl bych vyzvat i ke spolupráci jak ministra financí, tak ministra životního prostředí, aby se nad tímto faktem zamysleli a případné pozměňovací návrhy, které přijdou ve druhém čtení, aby také podpořili, protože věřím, že tato kapitola znamená budoucnost, ve které tady budeme žít, zda budeme dýchat čerstvý vzduch, zda budeme pít čistou vodu, zda budou naše děti vyrůstat ve zdravém prostředí, bude prioritou i Andreje Babiše a Richarda Brabce, nejenom nějaká proklamace na papíru, jak to je do dnešní doby.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, přeji vám krásné odpoledne a dovolte mi pár slov k rozpočtu říci také. Chtěla jsem původně tady rozebrat kapitolu 313, ale myslím, že na to budeme mít dostatečně velký prostor na výboru pro sociální politiku. Proto jsem se zaměřila na jednu kategorii v sociální oblasti a to jsou zaměstnanci.
Prvního listopadu 2011 jsou jim navýšeny platy o 4 %. Myslím si, že tato částka je nízká. Při svých návštěvách pobytových zařízení se opakovaně setkávám se stesky nejen zaměstnanců, ale i ředitelů příslušných zařízení. Na pracovníky v přímé péči jsou kladeny vysoké nároky nejen na osobnostní vlastnosti, ale i odborné nároky. Stávají se klíčovými pracovníky. Musí se vzdělávat a přizpůsobovat změnám v přístupu k péči o člověka. Znovu opakuji - s uvedením zákona č. 108/2006 Sb. uvrhl a snížil velmi výrazně platové ohodnocení těchto pracovníků, a přitom v péči musí dodržovat stejné postupy jako v ošetřovatelské péči.
Ano, záměr byl snížit platy a přijmout více pracovníků do sociálních služeb. Vývoj skladby uživatelů v pobytových službách se však za tyto roky výrazně změnil. Jsou tam přijímáni lidé se stupněm tři a čtyři a to je spojené s velikou péčí, ale platy těchto pracovníků zůstaly na velmi nízké úrovni a zůstaly až úplně na chvostu? Průměrný plat v roce 2015 činil u pracovníků v sociálních službách 18 136 Kč, ale průměrný plat pracovníků v přímé péči, to znamená těch, kteří jsou u těch lůžek, byl jen 17 952 Kč. Průměrná mzda činila 26 467 Kč, rozdíl tedy činí 8 515 Kč právě u pracovníků v přímé péči. Mnohé kolegyně v přímé péči odcházejí a odcházely do starobního důchodu a s bídou dosahovaly na průměrný starobní důchod, který činí 11 331 Kč. A musím si povzdechnout, že jim jednou tento důchod nebude stačit ani na platbu v pobytovém zařízení, která činí dneska 330 Kč na jeden den, to znamená za měsíc 10 230 Kč. Kdyby jim zůstalo 15 %, která jsou ze zákona jim dána, tak jim zůstane pouze na léky, na osobní potřeby, ale na platbu v tomto zařízení nebudou mít. To znamená, že vlastně tu péči, kterou vykonávaly v minulosti pro jiné, si nebudou moci ani jednou dovolit. Nechci ve vás vyvolat lítost ani soucit, chci jenom upozornit na tuto tristní situaci zaměstnanců, po kterých chceme, aby vykonávali svoji práci kvalitně, dobře a ve prospěch jiných lidí.
Chápu, že sociální služby potřebujeme až v závěru, kdy nám nezbývá příliš sil, abychom bojovali za pracovníky, kteří se o nás starají. Vím, že to není důležité i pro tuhle společnost, protože by se jinak k těmto zaměstnancům postavila jinak. My všichni zestárneme a budeme rádi, když se o nás někdy někdo postará, kdo bude empatický, kdo s námi bude slušně zacházet a kdo nám také poskytne odbornou péči. Proto si myslím, že v době, kdy ekonomika je ve velmi dobré kondici, by se dala tato práce ocenit a zaplatit tyto zaměstnance. Přijde mi navýšení - a znovu opakuji - 4 % za velmi nízké. Věřím, že kapitola 313 by mohla mít jinou strukturu, kdybychom zde měli třeba účinný zákon o sociálním bydlení. Ušetřilo by se ve vyplácení a doplatcích na bydlení a mohlo by se přidat právě těmto pracovníkům. Ale bohužel za tři roky vlády se nedošlo k tomu, aby tento zákon byl vůbec uveden, a kdo ví, jak to s ním bude dále.
Vážený pane předsedo vlády, pokud byste tu byl, tak byste to slyšel, pane ministře Babiši a paní ministryně Marksová, která tu také není - (poznámka z pléna). Mluvím o paní ministryni Marksové. Navýšení 4 % je směšné za práci, která je tak potřebná a bude stále nutná. Začíná se už také projevovat nedostatek pracovníků v této oblasti. Není divu. Kdo by to za ty peníze taky chtěl dělat.
Takže vás, vážené koaliční poslankyně a poslanci, žádám, abyste se nad tímto problémem zamysleli. Prostřednictvím svých ministrů můžete změnit toto odměňování, a tak do budoucna zajistit kvalitní péči v sociálních službách, protože ji budeme potřebovat všichni. O platech hasičů, policistů a vojáků bych také mohla mluvit dlouho. Vždy je potřebujeme, když se ocitáme v nouzi. Nechci, aby to znělo, že je tu chci opomenout, ale dovolila jsem si upozornit na zaměstnance, kteří patří k nejhůře odměňovaným v naší společnosti. Prosím, udělejte s tím něco, ať máme do budoucna zajištěnou kvalitní péči v sociálních službách.
Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji Paní poslankyni Hnykové. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych se ve svém vystoupení v prvém čtení zaměřit na kapitolu rozpočtu, která je díky mému zaměření a příslušnosti výboru pro životní prostředí mně tedy osobně nejbližší, a to je kapitola Ministerstva životního prostředí - 315.
Musím říci, že se ztotožňuji se slovy, která tady řekl můj kolega Vilímec, který kritizoval formální tvorbu rozpočtu. Také si neumím představit, že kdyby mi takový rozpočet navrhl úředník na Jihočeském kraji nebo krajského úřadu, že bych byl s jeho návrhem spokojen. Je poměrně neprůhledný a měřítko, které tady je zvoleno, je velmi hrubé, neposkytuje možnost hlubšího vhledu do jednotlivých položek tohoto rozpočtu.***