(15.50 hodin)
(pokračuje Semelová)
K sociálním službám. Už tady bylo řečeno dost, nicméně pár slov. Potřeba sociálních služeb vzhledem ke stárnutí populace stoupá. Ovšem jako každý rok, i letos jsou sociální služby finančně podhodnoceny, což může ohrozit jejich fungování. Některé sociální služby se dlouhodobě nacházejí v kritické finanční situaci. Jsou nuceny výrazně omezovat svoji činnost, zhoršují se pracovní podmínky sester, které mají za velmi náročnou práci zoufale nízký plat. Hrozí - ale ono se to projevuje už nyní - že zdravotní sestry v domovech seniorů, v domovech s pečovatelskou službou a dalších sociálních zařízeních, kde je jejich přítomnost vzhledem k nemohoucnosti a stupni nemoci a postižení klientů bezpodmínečně nutná, budou propouštěny, protože nejsou peníze na jejich plat. Kdo se bude o tyto lidi starat? Říkáme si to tady každý rok. V průběhu každého roku se také sociální služby musí dofinancovávat, a to jak ze státního rozpočtu, tak z rozpočtu krajů. Neustálé dohady vedou k nejistotě a stresování zaměstnanců i klientů. Letos je na ně vyhrazeno 9,27 mld. V roce 2016 byl konečný rozpočet, tedy rozpočet po změnách k 31. 8. 2016, 9,19 mld. korun. Tedy máme zde návrh na navýšení de facto o pouhých 80 mil. korun, což situaci neřeší. Rozpočet je potřeba navýšit o půl miliardy korun.
Na závěr obecně, pokud jde o rozpočet. (Řečnici vyschlo v krku.) Já se omlouvám. (Mpř. Bartošek: V pořádku. Prosím, pokračujte.) Děkuji.
Vítáme zvýšení platů pedagogických a nepedagogických pracovníků, zdravotníků, hasičů, policie, stejně jako zvýšení odvodů za státní pojištěnce a růst důchodů. Tady se ale musím zastavit. Navýšení důchodů o 308 korun měsíčně, které mělo být původně ještě nižší, 200 korun, je hrozně malé. Průměrný starobní důchod bude činit 11 776 korun, to je v reálné hodnotě zvýšení o 1,5 %. To se tedy naši senioři fakt rozšoupnou! A to ještě mnoho z nich na průměrnou výši zdaleka nedosáhne. Kromě toho vláda nezvyšuje základní výměru důchodů. Ta se zvýší jen o 110 korun, což je pro nízkopříjmové důchodce nevýhodné. Protože se jedná o průměr, dostanou někteří přidáno více, jiní méně.
Další ohroženou skupinou jsou ti, kteří sice pracují, ale za tak mizerný plat, že se propadají do chudoby a sociálního vyloučení. Navýšení minimální mzdy, k němuž vláda přistoupila, na 11 tis. korun je zcela nedostačující. Naše představa o její výši je zcela jiná. My chceme postupně zvyšovat minimální mzdu až na 14 tis. korun, tedy na zhruba 50 % průměrné mzdy, aby lidé mohli žít důstojněji. Vláda bohužel nebyla schopna ani vyjít vstříc odborům a navýšit ji alespoň ještě o dalších 500 korun, přitom prostředky na to by se jistě našly. Stačilo by vzít v úvahu dlouhodobé návrhy KSČM, a bylo to tady už řečeno Jiřím Dolejšem, například na progresivní zdanění.
Konečně jako pražská poslankyně bych se chtěla zeptat, zda vláda počítá s naplněním slibu premiéra, že jeho vláda pomůže dořešit dostavbu Pražského okruhu, což by pomohlo nejen obyvatelům hlavního města a Středočechům, ale všem, kteří do Prahy cestují nebo jí projíždějí.
Na úplný závěr chci uvést, že pokud jde o některé oblasti, které jsem zmínila, vrátím se k nim v průběhu druhého čtení, kdy předložím pozměňovací návrhy. Jinak v této podobě, a zaznělo to tady už od mých předřečníků z našeho klubu, nelze tento návrh rozpočtu podpořit. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Karamazov a připraví se pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, mnohé tu už zaznělo z úst mých předřečníků, přesto mi dovolte ještě pár slov. Hned v úvodu musím říct, že pokud někteří kolegové byli návrhem rozpočtu překvapeni, já překvapen rozhodně nejsem. Vzhledem k řadě předchozích kroků stávající socialistické vlády, která dlouhodobě likviduje podnikatelské prostředí, už nikoho nemůže překvapit rozpočet, který je opět doslova projídací. Ačkoliv i pro příští rok vláda očekává vcelku slušný růst HDP ve výši 2,7 %, deficit má dosáhnout stále závratných 60 mld. korun, což je pouze o 10 mld. méně než původní vládní plán pro rok letošní. V důvodové zprávě k návrhu rozpočtu na rok 2015 jsme se mohli před dvěma lety dočíst, že se ČR závažným způsobem odchýlí od cesty ke zhruba vyrovnanému hospodaření sektoru vládních institucí. S politováním mi nezbývá než konstatovat, že se toho na tomto směru mnoho nezměnilo. Pokud by vláda pokračovala současným tempem, dočkali bychom se vyrovnaného rozpočtu někdy za šest či sedm let, a to kdo ví jestli vůbec. To skutečně není výsledek, na který by ministři měli být pyšní.
Abych nebyl pouze kritický, musím říci, že návrh zákona o státním rozpočtu obsahuje i světlejší kapitoly. Jednou z nich jsou oddíly 31 a 32, které jsou v rámci odvětvového členění představovány výdaji na vzdělávání a školské služby. Ty by měly příští rok stoupnout o více než 7 mld. korun, což představuje meziroční růst o zhruba 5,5 %. Většinu tohoto nárůstu přitom představuje zvýšení platů učitelů a nepedagogických pracovníků. Není myslím sporu, že učitelé i nepedagogičtí pracovníci jsou za svoji práci dlouhodobě podhodnoceni a že bylo na čase s tím konečně něco udělat, za což určitě patří vládě poděkování. Doufám však, že zvýšení platů nedopadne stejně, jako dopadlo často v minulosti, kdy sice byly učitelům zvednuty tabulkové platy, obratem však učitelé ve stejné výši přišli o svá osobní ohodnocení.
Čemu ovšem v rámci školské kapitoly nerozumím, je plánovaný nárůst běžných výdajů Ministerstva školství o více než 10 %, a to k hranici téměř 400 mil. korun. Znamená to jediné - učitelům sice přidáme, sami však rozházíme ještě víc. Nejsem si jist, zda jde o směr, kterým bychom se měli vydat. Efektivní fungování státní správy rozhodně nevybudujeme tím, že posílíme běžné výdaje na úkor těch investičních.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, jakkoliv jsem se snažil na návrhu státního rozpočtu najít i některá pozitiva, již počtvrté v tomto volebním období jsem nucen konstatovat, že navrhovaný rozpočet není prorůstový, nýbrž spotřební. Vláda v mnoha ohledech využívá ekonomického růstu k plýtvání penězi namísto toho, aby vytvářela podmínky pro další růst naší ekonomiky, a tím i lepší budoucnosti pro všechny občany. S tím principiálně nemohu souhlasit. Odmítám, abychom si užívali na úkor budoucnosti našich dětí. Odmítám, abychom bezhlavě plýtvali penězi, protože těmi, kdo na takový přístup jednou doplatí, budou nakonec všichni občané ČR bez výjimky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Než budeme pokračovat, přečtu omluvy. Dnes od 16 do 17 hodin ruší pan poslanec Komárek svoji omluvu. Dále od 15.05 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Karel Pražák a dále od 16 hodin ze zdravotních důvodů a celý zítřejší jednací den také ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam.
A nyní tedy vystoupí pan poslanec Marek Černoch a připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Za stranu Úsvit vyjádření k návrhu státního rozpočtu.
V době trvalého ekonomického růstu je z našeho pohledu tak veliký schodek absurdní. Ve skutečnosti bychom museli zapátrat hodně dávno do minulosti, abychom našli návrh, který by byl stejně nezodpovědný. Navrhovat schodek v situaci, kdy ekonomika dlouhodobě roste, je nezodpovědnost a také amatérismus, protože i amatér rozumí tomu, že v době konstantního hospodářského růstu, kdy se koruny do státního rozpočtu jen sypou proudem, a v okamžiku, kdy letošní hospodaření dopadne minimálně jako vyrovnané, nelze předpokládat rozpočet se 60miliardovým mankem. Ptám se, co potkalo Českou republiku za malér, že i v době, kdy tu zrovna naštěstí nemáme ani hospodářskou recesi, ani velkou živelní katastrofu, nejsme schopni hospodařit vyrovnaně. Ptám se, kdy jindy než právě dnes máme mít vyrovnaný rozpočet.
Při podrobném zkoumání státního rozpočtu zjistíme, že fiskální politika vlády spočívá v plýtvání a veselém utrácení příjmů plynoucích z hospodářského růstu. Naprosto mě fascinuje rezignace na vyrovnané hospodaření i ve střednědobém horizontu. V roce 2018 má být schodek 50 mld. V roce 2019 31 mld. A to všechno přesto, že ministerstvo i nadále kalkuluje s robustním ekonomickým růstem.***