(14.50 hodin)
(pokračuje Opálka)
Toto je dlouhodobě neřešený, ale citlivý, přitom systémový problém, který se brzy dle mé prognózy, pokud nebude zodpovědně rozpočtově a legislativně vyřešen, projeví jako časovaná bomba. Musím však spravedlivě dodat, že na druhé straně jsou i poskytovatelé, kteří v tom chodit umí a úspěšně v tomto odvětví podnikají, neboť mají potřebné vazby a volné peníze. Proto varuji a žádám, aby vláda tento problém znovu posoudila a hledala cesty k nápravě a ke zvýšení rozpočtovaných prostředků a nutných legislativních úprav. Nevím, zda připravovaná velká novela zákona o sociálních službách tento problém vyřeší.
Předpokládám závěrem, že i výbor pro sociální politiku tyto mé apely vyslyší a přijme potřebná usnesení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další řádně přihlášený je pan poslanec Vilímec a připraví se pan poslanec Dolejš. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, jeden z nejdůležitějších zákonů pro fungování státu, obcí a krajů, alespoň pro příští rok, doputoval do Sněmovny, je opět na jednacím stole a tady je poklidná atmosféra oproti tomu, jak jsem vnímal vždy projednávání rozpočtu v minulých letech. Kdyby ten návrh rozpočtu počítal s vyrovnaným hospodařením nebo alespoň s mírným schodkem maximálně do těch 30 mld., tak bych se tomu nedivil. Ale vláda a pan ministr předložili do Sněmovny rozpočet, který počítá se 60miliardovým schodkem. Od pana ministra jsme se tady dozvěděli mnoho údajů, koneckonců většina těch údajů je z důvodové zprávy, ale ať jsem poslouchal, jak jsem poslouchal, tak jsem neslyšel odůvodnění, proč pan ministr předkládá takový deficit rozpočtu, 60 mld., když alespoň v současné době to vypadá, nebo to tak asi bude, že rozpočet skončí v letošním roce přebytkem. Koneckonců k 20. 10. - pan ministr bude mít určitě ještě aktuálnější data - pokladní plnění letošního roku tvoří 83,226 mld. plus. Nevím, co se stane v příštím roce, jestli nás postihne nějaká ekonomická krize. Nesvědčí o tom ani predikce, která je součástí nebo podkladem pro sestavení rozpočtu.
Já nechci letošní rok rozebírat a nechci tady debatovat o tom, nakolik se na letošním vývoji podepisuje neschopnost některých resortů rozpočtované prostředky efektivně využít, tedy jakási existence vzdušných zámků při sestavování výdajů příslušných rozpočtových kapitol v minulém roce, nebo zda to je skutečně dáno vývojem ekonomiky, nebo - jak s oblibou tvrdí pan ministr - pozitivním působením některých opatření z hlediska příjmů státního rozpočtu, opatření, která já považuji v mnoha případech spíše za šikanózní.
Když se podívám v letošním roce alespoň na inkaso DPH, nebo aspoň do těch čísel, která jsou podkladem pro sestavení návrhu rozpočtu na příští rok, tak oproti letos schváleným přísunům rozpočtu u DPH se spíše očekává nižší plnění. Byť jsem přesvědčen, že hlavní vliv letošního roku mají především nafouknuté výdaje kapitol a vývoj ekonomiky, nemám skutečně ambici to nějak blíže analyzovat. To bude úkol pro závěrečný účet, který většinou se tak schvaluje pouze s minimálním zájmem hlavně médií, a možná především úkol pro ekonomické analytiky. Přesto, a myslím, že to je také potřeba zde zdůraznit, tak výrazný rozdíl mezi tím rozpočtem, který byl schválen v minulém roce, se 70miliardovým schodkem, a skutečností, také o něčem svědčí. Svědčí ne úplně o nějaké zodpovědnosti, pečlivosti a možná i odbornosti při sestavování rozpočtu v letošním roce.
Při pohledu na letošní čísla a při vědomí toho, že v příštím roce se skutečně predikuje zhruba stejný růst ekonomiky ve výši 2,4 %, by snad každý soudný člověk v této zemi očekával návrh státního rozpočtu skutečně někde na úrovni vyrovnaného rozpočtu, nebo alespoň minimálně schodkového rozpočtu. Situace je však jiná. Pan ministr a potažmo vláda předkládají do Poslanecké sněmovny návrh rozpočtu se schodkem 60 mld. Buď další zvyšování běžných výdajů v příštím roce, v roce konání parlamentních voleb, skutečně dramaticky zhorší fiskální rovnováhu, anebo si ministr financí a potažmo vláda z rozpočtu dělají pouze jakýsi výčet čísel, o kterých již dopředu vědí, že s reálným vývojem nemají pražádnou souvislost. Pak ale skutečně nemusíme vůbec rozpočet schvalovat.
Nevím, jak by reagovalo zastupitelstvo kterékoliv obce nebo kraje, v nichž také již ANO bude mít své poměrně výrazné zastoupení, pokud by hejtman nebo jeho ekonomický náměstek s takovým rozpočtem přišli do zastupitelstva. Nevím. Myslím, že by se potázali se zlou.
Když si představím, kolik tisíc stran má onen rozpočet včetně jednotlivých kapitol, tak je to skutečně vyloženě mrhání prací lidí, časem i dalšími náklady. Já nevím, jestli by toleroval pan ministr takové počínání ve svých firmách. Myslím, že zcela jistě ne.
Když se podívám na příjmovou stránku rozpočtu - nechci to zde úplně rozebírat, poněvadž mnohá čísla zde již padla -, tak pan ministr zjevně hodně očekává v příštích dvou letech od EET, elektronické evidence tržeb, od vývoje daní z příjmu fyzických osob vybraných na základě přiznání, od skutečnosti 1,3 mld. Kč v roce 2015 až na 8 mld. v roce 2018 v tom vývoji, a to se jedná pouze o podíl státu už bez té motivační složky, kterou pan ministr nechal zrušit od 1. ledna, tedy nikoliv o další podíl obcí a krajů.
Pokud si vybavíte debatu, pane ministře a vážené kolegyně a kolegové, kterou jsme zhruba asi teď před rokem zde vedli u novely zákona o rozpočtovém určení daní, tak tehdy padalo z úst, teď nemyslím přímo pana ministra, ale ve výborech, v rozpočtovém a jiných, že vlastně inkaso této daně se snižuje, že je to vlastně pro obce nevýhodné. Pamatuji si, jak zde vystupoval pan senátor Martínek, který ten návrh prosadil. Když se podíváme na to, co předpokládá pan ministr, tak předpokládá úplně jiná čísla. Na těch číslech, pokud se naplní predikce rozpočtu v roce 2017 u této daně, vybírané na základě daňového přiznání, je evidentní, že tehdy to byla chyba, že se zrušila ta 30procentní motivace a že obce v zásadě byly podvedeny.
Existují tady tři tisky. Jeden je návrh Libereckého kraje, druhý Pardubického kraje, jeden je návrh Občanské demokratické strany. Ale dobře, víte, že se to už do 1. ledna nestihne projednat, to znamená, že obce o poměrně slušné peníze, daleko větší, než se tehdy prognózovalo, od 1. ledna přijdou.
Když se podívám na výdajovou stranu rozpočtu, tak skutečně kapitálové výdaje, o kterých mluvil pan ministr i pan Kalousek, v součtu s evropskými a národními činí těch 103,7 mld. Kč. V roce 2012, také to zde již padlo, kdy byla ekonomika v krizi, ještě měla vlastně víceméně negativní hospodářský vývoj, tak činila skutečnost 113,6 mld. Kč. Takže zaklínat se tím, že tento rozpočet navyšuje investice, skutečně nelze. On je prostě nenavyšuje.
Já zde nechci hodnotit minulý rok ani rok 2015 v tomto smyslu, ale také mi nepřipadá úplně normální, když plnění kapitálových výdajů - na to se můžete všichni podívat - bylo o 132 % vyšší, než tehdy počítal rozpočet, který byl schválen. Vím, že v tom roce 2015 bylo poslední období, kdy bylo možné čerpat finanční prostředky z Evropské unie, že víceméně to bylo proplácení výdajů, které již v mnoha případech stejně byly použity v letech předchozích. Ale kladu otázku, jestli je normální, když v jednom roce činí plnění 132 %, tzn. o 100 mld. více, než tehdy předpokládal státní rozpočet. Mluvím, pane ministře, o roku 2015. Není to normální. ***