(18.20 hodin)
(pokračuje Chalánková)
Za čtvrté. Pěstouni na přechodnou dobu v současné době dostávají štědrou odměnu a ještě v co nejrychlejší variantě vyčerpají rodičovský příspěvek biologickým rodičům, takže když se k nim dítě vrátí, už nemají tito biologičtí rodiče nárok na rodičovský příspěvek, anebo k dlouhodobým pěstounům, kteří dostávají za výkon pěstounské péče výrazně nižší odměnu, jak naše pracovní skupina, o které jsem zde na plénu již hovořila, opakovaně upozorňuje jak ministerstvo, tak výbor pro sociální politiku. Toto opatření takové praxi zamezuje. Za TOP 09 je postoj pozitivní.
Vzhledem k tomu, jak jsem prošla jednotlivé oddíly tohoto návrhu, doufám, že se nám podaří ve výborech vybrat z toho pouze to, co je prospěšné a pozitivní, a na druhou stranu, že se nepodaří prosadit to, co je kategoricky nevýhodné pro nejlepší zájem dítěte, a to je především rozvolnění možnosti docházky do kolektivních zařízení pod dva roky věku dítěte.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jitce Chalánkové. Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Soukup, připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, také já mám určité výhrady k tomu, co předkladatel zákona vydává za prospěšné. Mám na mysli větší flexibilitu v pobírání rodičovského příspěvku. Myslím možnost zkracovat dobu bezprostřední péče rodiče o dítě a zvyšovat tak měsíční rodičovský příspěvek. Novela umožňuje zkrátit péči matky o dítě na půl roku jeho věku, řekl bych v ideálním, nebo tom nejhorším případě. Sice to může prospět trhu práce, může to být také finančně výhodné pro samotné rodiny, o jejich odpovědnosti bych si ale dovolil pochybovat. Otázkou do diskuse je, nakolik je to v zájmu dítěte samotného, právní mluvou cui bono, komu to poslouží. Dětem těžko.
Vezměme na pomoc rady odborné. Nejsem takový odborník a specialista, tak jsem se snažil poučit. V prvních šesti měsících života dítěte dochází ke zrodu attachmentu, kdy zhruba od 12. týdne věku dítěte začíná dítě rozlišovat osoby a na své nejbližší začíná reagovat úsměvem nebo mimikou. Období od 6. měsíce věku do zhruba dvou let života bývá označováno jako fáze vyhraněného attachmentu. Dítě je na matce plně závislé, na matce, oddělení od ní je pro něj obtížné, v dítěti vyvolává protest, pláč a zoufalství. To říká odborná literatura. Příznaky poruchy připoutání - podle amerického psychoanalytika doktora Sandy Andersona takové dítě může tvořit povrchní kontakty, je náchylné k nehodám a úrazům, má slabou kontrolu impulsivního chování. Teprve mezi druhým a třetím rokem věku se závislost na matce snižuje a dochází k postupnému osamostatňování se, proto dítě ve třech letech již zvládne nastoupit do mateřské školky, i když je to pro něj zpočátku velmi těžké. Jeho vývoj však může jít dál, protože svět je obohacen o kontakty s vrstevníky, o nové věci ve velkém světě. Zároveň tříleté dítě již ví, že i když matka odchází pryč, nezmizí napořád. Dokáže si v hlavě vyvolat představu matky, která ho má ráda a myslí na něj, i když s ním zrovna není.
Větší flexibilita je při rozhodování o čerpání rodičovského příspěvku poněkud problematická. Předkladatel může namítnout, že doba čerpání rodičovského příspěvku nesouvisí s mateřskou dovolenou, ale víme, jak to chodí. Jako poněkud problematický vidím i návrh, podle kterého nemají mít nárok na čerpání rodičovského příspěvku přechodní pěstouni. V zásadě je to krok správným směrem. Opravdu se vyskytly případy, kdy pěstouni za rok vyčerpali na úkor náhradních rodin i dalších trvalých pečovatelů celou částku. Stojí ovšem za zamyšlení, co je k tomu vedlo. Nedávno mě navštívila v poslanecké kanceláři přechodná pěstounka. Jako odměnu za svoji službu dostává měsíčně něco kolem 20 tis. korun. Jako příspěvek na dočasně svěřené dítě, takzvaný příspěvek na úhradu potřeb dítěte, 4 500 tis. korun. Když mi předložila účty, kolik činí skutečné náklady, musel jsem jí dát za pravdu, že je z této částky možné zaplatit tak plenky a dětskou výživu. Ta paní má navíc dítě s vývojovou vadou. Kde má vzít na časté cestování k lékaři? Kde má vzít na oblečení, kočárek, dopravu, nejrůznější vyšetření? Dopočítali jsme se, že příspěvek na úhradu potřeb by měl být asi tak dvakrát vyšší. Ta žena dotuje rozdíl z pěstounské odměny a z dalších příjmů do rodinného rozpočtu, tedy na úkor svých vlastních dětí. To je ovšem těžko myslitelné u samoživitelek, které, jak ukazuje zkušenost, patří k nejlepším přechodným pěstounkám.
Tolik úvahy nad dvěma problémy, nad kterými se budeme muset, řekl bych, ve druhém čtení a především při projednávání ve výboru zamyslet. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Soukupovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Vít Kaňkovský. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, v souvislosti s projednávanou novelou zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, vnímám rizika směrem k naplnění nesmírně důležité role matky, ale i otce v raném vývoji dítěte. Už zde o tom hovořil kolega Soukup, kolegyně Chalánková i další předřečníci.
Musím konstatovat, že na jedné straně chápu finanční či jinou potřebu některých rodin k brzkému návratu matky do zaměstnání či požadavek na větší flexibilitu v čerpání částek rodičovského příspěvku, přesto jsem ale přesvědčen, že stále větší tlak na brzký návrat matek do zaměstnání je výrazným rizikem pro harmonický vývoj našich dětí. Rozhodně proto stojí z mého pohledu za to, abychom tato rizika vnímali a při legislativním procesu provedli úpravu z mého pohledu až příliš liberálního způsobu navrženého čerpání rodičovského příspěvku. I pro mne je tou hranicí pro přechod z individuální péče o dítě ke kolektivní hranice dvou let věku.
Nechci se dnes při prvním čtení podrobně zabývat všemi aspekty předložené novely zákona, také již předřečníci o řadě z nich hovořili, ale dotknu se novelizačního bodu 8, který mimo jiné ruší opatření týkající se osob, u kterých nelze vyměřit denní vyměřovací základ a které mohly doposud čerpat rodičovský příspěvek pouze v pevných částkách bez možnosti volby. Nově se těmto osobám umožňuje volitelné čerpání rodičovského příspěvku až do výše 7 600 korun za kalendářní měsíc. Původní úprava byla především ze strany dotčených osob, kterými jsou, jak už zde zaznělo, například studenti, osoby samostatně výdělečné činné nehradící si nemocenské pojištění či osoby ekonomicky neaktivní, chápána jako diskriminující s ohledem na nemožnost volby výše a doby čerpání rodičovského příspěvku. S touto výtkou mohu v jádru souhlasit, ale zároveň vidím rizika, která rozvolněné čerpání rodičovského příspěvku pro tyto skupiny dotčených osob přináší. Zejména u studentů či osob ekonomicky neaktivních hrozí reálně riziko, že vyčerpají celkovou částku rodičovského příspěvku, která je stanovena na 220 tis. korun, ve zrychleném režimu, přičemž jimi budou sanovat jiné potřeby než ty, pro které jsou zákonem určeny. Reálně pak hrozí situace, že v dalším období budou tyto rodiny, páry, řešit svou neutěšenou finanční situaci požadavky na jiné sociální dávky. Dle mého názoru jsou tato rizika poměrně vysoká, a proto považuji diskusi nad vypuštěním této části novelizačního bodu č. 8 za důležitou.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vítu Kaňkovskému. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se paní poslankyně Markéta Adamová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***