(17.50 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Neeviduji návrh na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání a zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásil taktéž jako první pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Kolovratník: Já v tuto chvíli nezdržím a pouze se přihlásím ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou v systému podány. Hlásím se tedy k pozměňovacímu návrhu číslo 4857, dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5129 a konečně k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5130.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu 5134. Pro úplnost dodávám, že je to pozměňovací návrh zpracovaný ve spolupráci s panem poslancem Urbanem a současně s Ministerstvem dopravy, legislativním odborem, se souhlasem pana ministra, který byl tak laskav a zprostředkoval tu komunikaci.
Jedná se o úpravu toho, co bylo již přijato na hospodářském výboru ve vztahu k veteránům, rozumějme vozidlům veteránům. To, co budilo emoce, bylo provedení, které bylo zvoleno, a proto jsme se dohodli s legislativou Ministerstva dopravy na tom, jak naplnit účel, který už byl dán, a udělat to tak, aby to legislativně, technicky a také funkčně bylo možné.
V zásadě jde o dvě základní věci. Dnes, pokud máte vozidlo, které je veteránem, je registrováno na těch bílých espézetkách, tak pokud byste si ho chtěli převést do zvláštního režimu, do režimu historických vozidel, na ty espézetky zelené s označením V, pak to můžete udělat tím, že odhlásíte vozidlo z registru vozidel, ale abyste ho mohli odhlásit, musíte ho poté ekologicky zlikvidovat. Pak už tedy nemáte co do toho registru historických vozidel zapisovat, protože vozidlo neexistuje. Takže toto napravujeme tak, aby to možné bylo, ten přechod mezi jednotlivými registry.
Druhý problém, který nastává se zpřísněním technických kontrol, které jsou určitě v pořádku, ale může nastat u historických vozidel, je, že ta vozidla jsou zapsaná, měla by splňovat všechny podmínky provozu, ale nikdo bohužel nepamatuje na to, že ta vozidla byla vyrobena před 40, před 50 lety a jsou registrována na těch původních značkách. Proto se zákonem zavádí model, kdy tato vozidla budou technicky testována, budou testována stejným způsobem jako vozidla v provozu, nicméně bude přihlíženo k tomu, jaké byly ty původní požadavky na jejich provoz. Takže je to zase věc, která by měla umožnit, aby klenoty našich silnic nezmizely jen proto, že nebudou splňovat ty nejpřísnější režimy, které jsou platné pro dnes vyrobená vozidla.
Je to určitý krok směrem k historickým vozidlům, k jejich majitelům. Jsem přesvědčen, že to je krok správným směrem. Budu doufat v podporu tohoto návrhu, který, jak říkám, byl vypracováván napříč spektrem a podpořen. Takže v tomto smyslu jde o návrh kolektivní. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem, neeviduji žádné návrhy na hlasování a končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.
Dalším bodem našeho jednání je bod číslo
43.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb.,
o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 931/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám materiál, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který byl schválen na jednání vlády dne 5. října tohoto roku. Důvodem předložení tohoto materiálu je naplnit jeden z hlavních cílů v Akčním plánu k národní strategii kybernetické bezpečnosti České republiky na období let 2015 až 2020, který schválila vláda svým usnesením číslo 382 ze dne 25. května 2015. Konkrétně se jedná o cíl týkající se aktivního odvracení a potlačení kybernetických útoků prostřednictvím Národního centra kybernetických sil zřízeného v rámci Vojenského zpravodajství. Samotným předmětem tohoto materiálu jsou tedy návrhy legislativních změn, které jsou nutné k zajištění plné funkčnosti tohoto Národního centra kybernetických sil.
V návrhu novely zákona o Vojenském zpravodajství je stanovena samotnému Vojenskému zpravodajství nová působnost spočívající v zabezpečování kybernetické bezpečnosti České republiky. Navrhovaná úprava také stanovuje pravidla pro používání technických prostředků, a to včetně jejich umístění. Jejich umístění, respektive instalace do požadovaného prostředí, bude vždy podléhat schválení vládou České republiky. V návrhu novely zákona o zajišťování obrany, zákon číslo 222/1999 Sb., se obrana kybernetického prostoru prostřednictvím nového ustanovení stává integrální součástí obrany státu. Kybernetická obrana se tímto způsobem zařazuje do systému obrany státu a je zdůrazněna její specifická povaha a role v tomto systému.
Do zákona o elektronických komunikacích, což je zákon číslo 127/2005 Sb., bylo doplněno ustanovení, podle kterého je právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující síť nebo poskytující službu elektronických komunikací povinna Vojenskému zpravodajství zřídit a zabezpečit rozhraní pro připojení technických prostředků kybernetické obrany. Náklady spojené s touto povinností budou podle nového ustanovení kompenzovány podnikatelům prostřednictvím Vojenského zpravodajství, respektive z kapitoly Ministerstva obrany. Pravidla pro tuto refundaci jsou stanovena v návrhu nařízení vlády, který jsou součástí tohoto materiálu.
Dovolte mi závěrem ještě konstatovat, že poslední summit NATO ve Varšavě uznal kybernetický prostor za čtvrtý druh válečného konfliktu a kybernetický útok uznal za způsobilý k aktivaci článku číslo 5 Severoatlantické smlouvy. V rámci bezpečnostní strategie České republiky aktualizované v únoru 2015 jsou mezi identifikovanými hrozbami uvedeny také kybernetické útoky. Předkládaný materiál proto může v budoucnu pomoci eliminovat kybernetické hrozby a zajistit bezpečnost civilního obyvatelstva i naší infrastruktury.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím nyní zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Bohuslava Chalupu, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, po úvodním slově předkladatele návrhu zákona si dovolím vyslovit krátký shrnující komentář.
Návrh zákona vám byl rozeslán dne 5. 10. 2015 jako sněmovní tisk 931/0. Organizační výbor dne 6. 10. 2015 svým usnesením číslo 319 projednání návrhu zákona doporučil. Zároveň navrhl výbor pro obranu jako garanční výbor a určil i zpravodaje pro Poslaneckou sněmovnu.
Pan ministr dle mého názoru předloženou legislativní iniciativu popsal zcela dostatečně a další odborná diskuse je věcí garančního výboru, eventuálně dalších výborů dle vůle ctihodné Sněmovny.
Předložená legislativní norma odpovídá prioritám koaliční vlády a odpovídajícím způsobem reflektuje výrazně změněnou bezpečnostní situaci v kybernetickém prostředí a navazuje na již uvedené usnesení vlády. Je poslední čtvrtletí roku 2016, a od roku 2013 jsme se evidentně octli v reálné a dříve jen okrajově předpokládané situaci, ve které jsou proti nám trvale, koncepčně a velmi agresivně vedeny nepřátelské hybridní kampaně v souladu s obecným konceptem takzvané informační převahy, či dominance, k jejímuž dosažení má ofenzivní i defenzivní informační válka sloužit. Informační převaha má přispět především ke zvýšení efektivity vedení bojové činnosti ve fyzických doménách. Další souvislosti jsou nasnadě. ***