(16.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já tomu rozumím. Ale my vlastně říkáme - budeme mluvit o silnicích první třídy: Správu má stát, může nějakou smlouvou část zejména údržby a oprav, to je to, co je teď atraktivní, převést na kraje, které to dají té své ovládající osobě, ale pozor, tím nepřechází odpovědnost na kraje. Kdepak. Ta zůstává na tom vlastníkovi. Co to má za smysl? Kromě toho, že někdo zákonem hledá zakázkovou činnost pro vlastní firmy. To je celé. Nic jiného v tom návrhu zákona podle mého názoru není. Tak to nazvěme takhle přímo. O tomhle budeme rozhodovat.
My jsme proti. My si myslíme, že se to má soutěžit. A pokud ty súsky jsou tak dobré, a mnohé z nich dobré jsou, to je třeba říct, tak tu soutěž vyhrají. Jsou taky kraje, které súsku nemají. A co jako? No nic se nestane. Ti asi nebudou křičet, že ten zákon potřebují, protože nemají tu ovládající osobu, která má většinu.
Je to jeden z příkladů zbytečného zákona, který řeší absolutně dílčí problém. Kdo by z majitelů nechtěl mít, a je jedno, jestli veřejnoprávních, nebo privátních, zabezpečenou zakázkovou činnost zákonem? Každý! To je legitimní snaha. Ale myslím si, že bychom této snaze neměli vyhovět. A to je celé. Přečtěte si důvodovou zprávu. Fakt není dlouhá. Synergický efekt těch traktorů a strojů. Nic jiného tam není.
Takže pokud to zamítneme, vrátíme se k tomu prvnímu bodu, a já myslím, že si to zaslouží širší politickou debatu a širší politickou shodu o tom do budoucnosti, které komunikace si má nechat stát. My navrhujeme, ať to jsou pouze ty zpoplatněné. Ty ostatní - pak se bavme, kolik stojí reálná údržba se vším všudy. Ty přiveďme na kraje, převeďme k tomu peníze. A pak logicky vlastník bude mít plnou zodpovědnost za stav těch komunikací. Takhle to rozmělníme.
Pokud bychom tento návrh zákona schválili, kdo bude mít odpovědnost za zpackanou opravu? Ten kraj, který má dílčí činnost, když v tom zákoně říkáme, že zodpovědnost zůstává na státu? Jak ji ten stát může vymáhat, když se toho vzdá? Kdo určí ten rozsah? Bude to podle toho, jak ta súska je velká? Co ještě zvládne?
Nemyslím si opravdu, že je to rozumný nápad. A to není ani politické stanovisko. Myslím, že je to praktická debata. Místo aby stát šel cestou, nevím, jestli to pan ministr podporuje, nebo ne, aby soutěžil tu správu a údržbu, případně opravy silnic první třídy, to určitě může. A klidně mohou vyhrávat krajské firmy, když dají nejlepší nabídku, na tom není nic špatného. K tomu ovšem nepotřebujeme měnit zákon. Tenhle zákon můžete s klidným svědomím hlasovat pro zamítnutí. K ničemu jinému než to, že někomu to dává právo vybrat si byznys bez soutěže, k ničemu jinému ten návrh zákona není.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Vzhledem k tomu, že padlo veto dvou poslaneckých klubů, nebudeme projednávat tento návrh ve zrychleném režimu.
Dalším řádně přihlášeným... ale před ním ještě s přednostním právem pan předseda Sklenák. Prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Dovolte, abych zareagoval na věty pana předsedy Stanjury. Tak za prvé pokud se podivoval, jak je ten návrh napsán, tak já to mám zde před sebou (v mobilním zařízení) a myslím si, že to je jednoduché. V podstatě nahrazuje se stávající text odst. 3 novým textem odst. 3. Samozřejmě že pokud je v tom odstavci jedna věta shodná, tak to tak je. Ale chtěli jsme nově koncipovat celý ten odstavec.
A druhá věc. Z vystoupení pana kolegy Stanjury mám pocit, že tam splývaly dvě věci. A jedna věc je správa silnic a druhá věc je údržba. My jsme to právě napsali tak, aby ty súsky, pokud se tedy takto bavíme, mohly vykonávat údržbu, nikoli tu správu. A druhá věc, co chci podotknout, tam je možnost vlastníka komunikace pověřit touto dílčí činností ten kraj. Možnost! Ne povinnost. To neznamená, že pokud schválíme tento zákon, tak automaticky budou organizace zřízené krajem vykonávat údržbu. Ale dovedeme si přece všichni představit situace, kdy to bude hospodárné, efektivní a kdy to ŘSD nazná, že je případ, kdy by bylo vhodné pověřit tuto organizaci údržbou těch silnic. Takže o tom je ten zákon.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych poprosit pana předsedu Sklenáka, jestli by nám ostatním, kteří úplně nechápou, jaký je ten zásadní rozdíl mezi tou správou a tou údržbou. Vy to tady dáváte do protikladu. Ale podle mě je klíčovou součástí správy komunikace je údržba a opravy. Co tam ještě zůstane kromě toho, když vy říkáte, že správu ne, tu si nechá stát, ale je tam výslovně věta, že za správu, což v očích daňového poplatníka správně znamená, že zodpovídá stát za stav té komunikace, a je mu jedno, jestli je nějaká dílčí smlouva. Já souhlasím, že je to možnost, ne povinnost. Ale i ta možnost je špatně.
Proč to není vládní návrh? Hm? Protože podle mě jste to upekli na nějakém grémiu České strany sociálně demokratické v dobách, kdy jste ještě měli tolik hejtmanů. Fakt si to myslím. Možná jste nebyli schopni na tohle získat většinu ve vládě, tak jste to takhle... Ale na tom není nic špatného. Taky podáváme poslanecké návrhy zákona. To nekritizuji. To já plně respektuji.
Ale pane předsedo Sklenáku prostřednictvím pana místopředsedy, zkuste mi tedy vysvětlit, když to ŘSD sezná, že to je tak výhodné, co vlastně zůstane v té správě ŘSD u silnic prvních tříd? Nebavíme se o dálnicích, ať si rozumíme. Bavíme se o silnicích první třídy. Já jsem to úplně z vašeho vystoupení nepochopil. Fakt ne. Myslím, že jsem jediný, kdo by potřeboval osvětlit ten rozdíl.
A vy jste správně řekl, a to je možná kouzlo nechtěného, že to ŘSD už předáte firmě, která by to mohla dělat. A to je to, co se mi nezdá. Vy jste před chvilkou říkal, že když ŘSD sezná, že ta firma to umí, tak že jí to rovnou předá. Ten zákon je napsaný trošku jinak. Ale to, co jste popsal, je realita, jak by ten zákon byl naplňován. A opravdu k tomu není žádný důvod.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka. Prosím.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, nejsem předkladatel, ale když jsem si tento návrh zákona prohlédl, tak jsem pochopil jednu věc. A je to možná i částečně odpověď na otázky pana kolegy Stanjury. Kraje se dostaly z hlediska svých organizací správ údržby silnic do velmi problematické situace, protože do předchozí novely zákona č. 13 prováděly letní a zimní údržbu silnic první třídy. Mají svoje kapacity, ať už technologické, nebo personální. A novela zákona č. 13 předchozí nastavila parametr tak, že smlouvu je možno uzavřít z hlediska prvních tříd a těch dalších vyjmenovaných jen a pouze na kompletní správu. Nehovořilo se tam o tom, že je možné uzavřít smlouvy na dílčí činnost, jako je letní a zimní údržba těchto silnic. Kraje propadly panice a žádaly svým způsobem o narovnání stavu, tak jak probíhal v současné době. Kolegové poslanci, jsem přesvědčen, to uchopili tak, aby tento požadavek naplnili. Myslím si, že není nic špatného, když je tady řečeno, že z celkové správy se nevyjímají opravy a údržba, pouze letní a zimní údržba. Tak je to v tom zákoně pojmenováno. Tak i zní částečně, když už ne dokonale, důvodová zpráva.
A myslím si, že je to hodno podpory, protože jestliže se stane to, že kraje budou vyloučeny a přešla by na ně celá správa, tak na to skutečně dneska nemají. A návrh, který tady říkal pan kolega Stanjura, nemá šanci být reálně v čase projednán. A kdyby to byl vládní návrh, jak na to já nahlížím ze svých zkušeností, tak to bychom se o výsledku bavili tak za dva roky.
Děkuji za pozornost. (Potlesk několika poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku má pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Kořenek. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak pro pana poslance Šidla vaším předsednictvím. De facto máte pravdu, ale v tom materiálu není ani slovo o letní a zimní údržbě. Vůbec nic. A kdo si pamatuje, když vznikaly kraje, a pamatuje si, jak předtím fungovala správa silnic první třídy letní a zimní údržba, například ve statutárních městech, která mají své firmy, a nikdo se jich neptal, a ze dne na den jim to vzaly ty kraje, a taky se s tím musely ty obce a ta města vypořádat. A taky měly kapacity, taky měly stroje, taky měly lidi a najednou měly o kus práce méně. Vím, o čem mluvím z mého kraje. Ale to je realita, vlastník rozhoduje. To je realita. ***