(15.30 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Takže asi v drtivé většině to budou všichni řešit tím, že nabídnou ve stejném objemu vodu točenou z kohoutku. Udělají to všichni. Já bych to jako hospodský udělal také. Snad jsou rozumní a zachovají to, co v některých hospodách dneska je, že třeba k obědu, k meníčku, nabízí džbán vody zdarma a že snad tím nezabijeme vodu zdarma, v některých hospodách že bude pořád zadarmo přes oběd. Ale k tomu budeme mít třetinku vody. Když je třeba teď plzeňské řekněme za 37 korun v některých restauracích, tak tam bude ještě třeba půllitr vody za 36,90. Bude to v pořádku podle litery zákona, ale zase ptám se potom vás všech, jestli je opravdu užitečné toto ustanovení zákona, jestli jsme to tak opravdu chtěli.
Já jsem seděl s některými kolegyněmi u oběda, ty mi to vysvětlovaly. Původní nápad byl dobrý. Když přijdete na diskotéku, stávalo se často, že půllitr piva byl vůbec zdaleka nejlevnější nápoj, který tam byl, protože kdyby si člověk chtěl koupit colu, tak by za stejný objem dal dvojnásobek. Takže chápu, kam to bylo směřováno. Nicméně mám námitku, že samotný legislativní text se asi mohl napsat lépe, tak aby dával smysl, aby bojoval proti tomu, co tady říkám. To znamená, myšlenka dobrá, úmysl dobrý, výsledek už tak za tři, bych řekl.
Takže nechci tady řečnit potom o tom, že to je útok do svobodné soukromoprávní cenotvorby. Tyto vznešené argumenty ponechávám ve svém pozměňovacím návrhu, který jsem načetl do systému, a je v něm podrobné odůvodnění, můžete si jej v klidu přečíst. Já s tím nebudu obtěžovat v této části a spíš bych vás poprosil, protože tento pozměňovací návrh jsem předložil na zdravotním výboru také, ale vinou určité procedury o něm vlastně nebylo vůbec hlasováno, protože věcně stejný předložil pan kolega Benda. Jeho se hlasoval dřív, nebyl přijat, o tom mém už se hlasovat nemohlo. Tak jsem si ho dovolil předložit znovu tady na plénu a znovu vás poprosím, řekněme smířlivě, zkusme se nad tím zamyslet. Ten zákon to nebude mít jednoduché i tak, je tam spousta sporných věcí, budeme určitě řešit třeba vodní dýmky, různá omezení a různé systémy a tohle je taková relativně prkotina, která by nám to mohla zkomplikovat. Tak jestli by nebylo nejlepší v této fázi odst. 3 paragrafu 13 vypustit a třeba tu diskusi ještě nezapomenout a vrátit se k ní, ale pro tuto chvíli tuto otázku neřešit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám také děkuji, pane poslanče. Než udělím další slovo, přečtu omluvu. Dnes od 15 do 16.15 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Uhlík.
Nyní dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Ivan Adamec a připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já tedy jsem proti kuřáckému zákonu nikdy moc vystupovat nechtěl, protože sám mám trošku problém. Ne že bych kouřil cigarety, ty mě tedy opravdu nezajímají, ale občas doutníček, to ano. Ale vyprovokoval mě trošku pan ministr a i ta debata tady, která byla, a samozřejmě jsme ve druhém čtení, tak řeknu, k čemu se potom přikloním.
Samozřejmě když to vidím, tak tady názory jdou skrz politické spektrum. Všichni máme odpůrce kouření, já to chápu, lékaře chápu určitě, pak máme liberály, kteří říkají, ať si to ti hospodští udělají, jak chtějí, a pak máme samozřejmě ty, kteří by žádnou regulaci nechtěli. Já se přiznám, já tedy odmítám regulace z principu, takže s tím mám velký problém. A musím říct, že situace se opravdu vylepšila a změnila. Pan ministr už nenosí urnu, což je dobře. Nevím, jestli tam někoho měl z rodiny, ale doufám, že to byla prázdná rekvizita. Ale říká, že každé další čtení je lepší a lepší, a když jsem se dneska dozvěděl, že to je priorita této koalice, tento návrh zákona, tak tomu trošku nerozumím, ale chápu to v tom smyslu, že asi všichni máme nějakou jinou prioritu a že jste se rozhodli, že si to schválíte v té podobě, jak se vám to bude líbit.
Musím říct, že jsem zaslechl nedávno, a je to velmi nedávno, den dva zpátky, v rozhlase, v rozhlasovém vysílání, názor hospodských, že vlastně jim ten zákon nevadí, ale říkají, že i bez toho zákona nekuřáckých restaurací přibývá. A já si pak musím říct, jestli tedy skutečně kouření v restauracích je něco, co musíme regulovat zákonem. Protože představa, že každou lidskou činnost regulujeme zákonem, podle mě je úplně mylná, a naopak když to regulujeme zákonem, tak kolikrát uděláme více škody než užitku, protože zjistíme, že samozřejmě lidské vlastnosti jsou takové, že zákon se samozřejmě obchází a není to pro, řekl bych, morálku ve společnosti dobře. To rozhodně ne. Hospod tedy přibývá, tak si říkám, proč regulovat.
Pak také slyším, že někteří rodiče vítají, že mohou jít s dětmi večer do nekuřácké restaurace. Já si nedovedu představit, že bych vzal děti do nějaké čtyřky. To si řekněme na rovinu, to nejsou tyto restaurace, o kterých víme, že samozřejmě tam je jeden hospodský, většinou majitel, a ten tedy rozhodně večeře pro takovéto složení návštěvníků asi chystat nebude.
Když slyším tady odpůrce kouření, tak já tomu rozumím. Já tomu rozumím - ano, škodí to zdraví, říkají to odborníci. Já znám ze svých případů, že to někdy nakonec i pomohlo, ale nechci tady polemizovat s odborníky, nechci ze sebe dělat někoho, čím nejsem. A rozhodně mně vůbec nevadí, že veřejná sféra si tu regulaci už dávno udělala. To mně rozhodně nevadí. Je naprosto poctivé říkat, že pokud se tato Sněmovna rozhodne, že ve veřejném sektoru regulace bude stoprocentní, resp. tam bude stoprocentní zákaz, tak se mi to sice může nelíbit, ale říkám, že to je právo této Sněmovny rozhodnout o tom, jak bude vypadat veřejný prostor. Nakonec už to dneska funguje. Zákaz kouření je ve veřejných budovách, je na místech, kde je to veřejné, jako jsou třeba zastávky apod., tak se domnívám, že tady je to správně. A celý ten problém je, a těžko se to vysvětluje, že vlastně, jak říkal tady kolega, že normální je nekouřit, tak já také říkám, že normální je také dělat si v souladu se zákonem, co chci, ve svém majetku. A to tady na sebe naráží a to je právě ten problém, proč my odmítáme úplnou regulaci. Jen tak mimochodem, když jsem tady slyšel před chvilkou proslov, že by se mělo zakázat kouřit v autech, že by se mělo zakázat kouřit v parcích, můžu si položit otázku, kde pak ty cigarety kuřáci budou kouřit. Ale samozřejmě tady je to přece úplně jiný problém. Pokud rodiče jsou rozumní, tak v autě nekouří. A jsou to jejich děti, jejich zodpovědnost. Nepřebírejme zodpovědnost za rodiče. To máme pořád, tohle zkoušíme pořád hrát si na to, že stát bude regulovat úplně všechno, a tohle já nemohu přijmout a jsem proti tomu.
Takže chci říct, že pokud tady budou takové tendence jako zvyšovat pravomoci obcí, že budou vyhláškou moci regulovat prostory, kde se dá kouřit třeba v parku, v lesoparku apod., tak já tedy budu tvrdě proti. Jen tak mimochodem, kouření sem přišlo - tady nebylo ve středoevropském prostoru kouření zvykem v historickém období, než se objevila Amerika, než Kolumbus přivezl první tabák z Ameriky, kde ta kultura byla založena úplně jinak, kde samozřejmě příslušníci amerického kontinentu kouřili, dokonce to měli jako společenskou záležitost. Všichni si vzpomenete na indiánky, ať už tedy opravdové, nebo umělé od Karla Maye, že mír stvrzovali kouřením dýmky míru. My když tady uděláme nějaký obchod nebo když je nějaká akce, tak co se tady dělá v našem prostoru? Tady se nezapálí doutník, někdy také ano, ale tady se vypije sklenička alkoholu. Takže teď zakážeme kouření, pak zakážeme alkohol a pak už můžeme dělat, co budeme asi chtít, a já nevím co.
Takže chtěl bych říct, že já podporuji i možnost toho, aby vlastníci měli určitý prostor. Mimochodem reguluje se to samo v tuhle chvíli, nekuřácké restaurace přibývají, a pokud budeme striktně trvat na zákazu všude, tak vesnické hospody končí, protože se do toho přidá EET, tak prostě není důvod, aby někde vesnické restaurace byly. Já podporuji návrh Marka Bendy, a i když jste rozhodnuti už dopředu, tak říkám vám důvod, proč to tak udělám, a myslím si, že pokud někdo tady bude mluvit o nějaké pravicovosti, o bránění řekl bych majetku, vlastnictví majetku, tak to neříkejte vy, co pro to zvednete ruku.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.) ***