(9.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Ale to základní. Kdybych použil ty argumenty, že teď to máme nižší a jestli to budeme vůbec někdy potřebovat. Ale tím zpochybňujete vlastně princip pojištění. Protože dluhová brzda je vlastně nějaké pojištění, ať to můžeme zatáhnout. Taky si můžeme říct: Už tady nebyly povodně sto let, proč se máme pojišťovat proti povodním? Proč máme dělat protipovodňová opatření? Právě proto, že vytváříte nějakou prevenci a snažíte se minimalizovat budoucí rizika. A finanční ústava v zásadě je taky pojištění proti rozpočtově neodpovědným vládám. To je celé.
Já souhlasím s tím, že nemůžeme zužovat debatu o ekonomice na jeden jediný parametr, ať je to kterýkoliv. Kolegové zejména z levé strany spektra velmi rádi říkají, že slovenská ekonomika padala méně nebo že byla úspěšnější v letech hospodářské krize než naše. No v HDP ano, ale pro mě osobně je mnohem klíčovější parametr výše nezaměstnanosti. Počet lidí, kteří najdou práci. Tak srovnejte ve všech letech od roku 2008 výši nezaměstnanosti na Slovensku a v České republice. Pohybujeme se už roky někde v první šestce. Někdy jsme druzí, někdy jsme první, někdy jsme šestí. Srovnejte to s kolegy. Já jsem tady nevytahoval mezinárodní příklady. Ale vy jste zrovna použil jeden jediný parametr, a to HDP, zvednout ho o jedno procento není žádný problém. Prostě pošlu někam 40 mld. (nesrozumitelné), mám jedno procento HDP nahoru. Není mnohem důležitější parametr například počet nezaměstnaných?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, uplynul vám čas k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana předsedy klubu KSČM Pavla Kováčika. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. K panu předsedovi klubu ODS prostřednictvím pana předsedajícího: Že vás, pane kolego, ústa nebolí! Nebolí. Co byste potom privatizovali, kdyby tady byly pouze Potěmkinovy vesnice? (Silný potlesk z lavic KSČM.) Jen tak připomínám, že dodneška je řada nevyřešených případů z toho temného období privatizace. Dokonce natolik nevyřešených, že občané velmi vítají náš nový návrh na nepromlčitelnost trestných činů z období privatizace. A jsem zvědav, jak se k tomu postavíte. Prosím pěkně, alespoň trošku objektivity při hodnocení minulosti a souzení historie by přece jenom slušelo.
Víte, ten starý vtip: Co byl největší zločin komunismu? No přece že tady nechali majetek jenom na 20 let! No a pak už se musely stavět ty Potěmkinovy vesnice novodobého typu. Prosím, pojďme trošku věcněji k těm věcem. Já si myslím, že otázka privatizace, otázka toho rozkradení, co tady byla, to přece se tady nekradly jen ty papundeklové vesnice, po tom by ani pes neštěkl. To vás nezajímalo, nebo by vás nezajímalo a vaše přátele, že je jen papundekl, jen Potěmkinova vesnice. Tady byl vytvořen obrovský majetek! Co jste vytvořili za tu dobu vy? Na to mi odpovězte! Děkuji. (Potlesk především poslanců KSČM, kladně reaguje např. i poslankyně Lorencová.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Kováčikovi. Ještě jedna faktická poznámka pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Pak kolega Černoch. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Takže v debatě o finanční ústavě jsme se dostali k ekonomickým úspěchům komunistické éry. Já tomu důvodu nerozumím, tleskají i někteří poslanci vládní koalice, tak vždycky je třeba se podívat na nějaký proces na začátku a na konci. A nechci dneska mluvit a vyjmenovávat ty mrtvé, zavřené, ty, kteří byli donuceni nebo museli emigrovat nebo chtěli emigrovat. Nebudu připomínat zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který přijal demokratický Parlament České republiky a který jasně a správně pojmenoval období od února 1948 do roku 1989. Ale kde bylo Československo v roce 1948 v mezinárodním srovnání a kde bylo v roce 1989?
Ústa mě nebolí. Vždy budu kritizovat období nesvobody, zločinů, a taky ekonomických zločinů. To se nemůžete zlobit. A nemalujte nám tady minulost narůžovo. Mně tedy fronty na všechno nechybí! Opravdu ne. A mnozí zapomněli a možná by stačilo jeden den v roce mít ekonomickou úroveň z dob komunismu, abychom nezapomínali. A nesnažili se přepsat historii. Ani politickou, ani ekonomickou.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní ještě dvě faktické poznámky pana poslance Kováčika a paní kolegyně Lorencové. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Pavel Kováčik: Já bych nerad, kolegyně a kolegové, abychom se tady znovu začali natahovat o věci, které jsou podle mě některé vyřešeny a některé na vyřešení čekají. Já jen připomínám, že za doby privatizace občané vidí, co všecko bylo vybudováno, co všecko se samozřejmě někdy i dobře podařilo, taky něco bylo takové, ale co všecko se tady rozkradlo při tom, když se zhaslo a takzvaně ekonomika byla před právem.
A o těch mrtvých, víte, já bych taky mohl vzpomínat stovky, možná tisíce sebevražd ze sociálních důvodů. Taky bych mohl připomínat dlouhé fronty v uvozovkách na úřadu práce. Protože je sice hezké, že máme, na co si vzpomeneme, tedy šanci mít. Ale mnozí z nás, z našich spoluobčanů, na to nemají. Protože buď mají práci velmi špatně placenou, pod hranicí lidské důstojnosti, to odměňování není za skutečně odvedenou práci, anebo tu práci v některých regionech zvláště, a ve vašem, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Stanjuro, zejména, marně dlouhá léta hledají.
A co se týká speciálně privatizace v tom vašem kraji, tak dodneška tady máme jakousi vyšetřovací komisi, resp. jakýsi bod, který nemáme úplně dojednaný. Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka paní kolegyně Jany Lorencové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Lorencová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, chci jenom připomenout panu předsedovi Stanjurovi, že měli jistě důvod a podklady pro to, když se přijímaly zákony, které tu obrovskou privatizaci umožnily a připravily. Tak si dovolím připomenout zákony, které přikryly trestnou činnost, kterou každý z nás cítil. Každý občan této země věděl, že je to rozkrádání, že je to obrovský nájezd na kapsy každého z daňových poplatníků. Když jste přijímali zákony, které se týkaly lihu, které se týkaly lehkých topných olejů versus nafty. Které se týkaly nadhodnocených kamenů. Zákony, které vlastně přikryly ten obrovský nebojím se říct zločin, který tady byl spáchán na majetku každého daňového poplatníka! Každého jednotlivého daňového poplatníka!
Já se divím odvaze, s jakou tady dnes vystupujete. Divím se! (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Janě Lorencové a nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Vrátím se zpět k tématu fiskální brzdy a odůvodním pozměňovací návrh klubu Úsvit, který budeme hlasovat pod písmenem C.
Plně se ztotožňujeme s tím, že Česká republika potřebuje ústavní zakotvení vedoucí k vyšší rozpočtové odpovědnosti. Nicméně máme důvodnou obavu, že fiskální brzda v případě, že bude aktivována, povede pouze k tupému zvyšování daní. To je totiž pro každou vládu to nejjednodušší řešení. Proč hledat bolestné úspory, proč se snažit šetřit, když se dají zvýšit daně?
Abychom tomuto zabránili, navrhujeme do sněmovního tisku 412 vložit podmínku, že vláda v rámci opatření, která uskutečňuje, po spuštění mechanismu fiskální brzdy nesmí navrhovat zvyšování daní z příjmu. Vycházíme primárně z toho, že ekonomika státu, která je natolik zadlužená, že je pro ni nutné spustit mechanismus fiskální brzdy, není v žádném případě schopna unést další zvyšování daní. Zvyšování sazby daní by sice v krátkém horizontu mohlo zvýšit výběr, ale z dlouhodobého hlediska povede jen ke snížení ekonomické aktivity, a tím také k poklesu daňového inkasa. Zvyšování daní právě v takové chvíli by mohla být pro ekonomiku jen rána. ***