(14.20 hodin)
(pokračuje Farský)
Ty majetky zpravidla dostává zpátky, protože obce nedokážou doložit, jak v roce 1992 vykonávaly právo hospodaření k těmto pozemkům. Všechny skartační lhůty jsou pryč, pamětníci zpravidla 25, 26 let nedrží úplně každý detail. A i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je ve velice složité situaci, protože by z moci úřední správně měl zažalovat úplně všechny obce v České republice a v podstatě majetek, který přešel na obce v roce 1991 v hodnotě několika set miliard, tak pro stát vzít zpátky.
Proto jsme i ve spolupráci s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a s Ministerstvem financí připravili pozměňovací návrh, který tento gigantický problém, zatím zamlčovaný, řeší, a to je sněmovní tisk 837, bod číslo 130. Já bych vás chtěl požádat, abyste tento tisk 807 zařadili v hlasování jako druhý bod zítra odpoledne a sněmovní tisk 837, bod schůze 130, zařadili zítra odpoledne jako třetí bod. Já vám děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Plíška. A připraví se paní poslankyně Adamová.
Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, já bych vám chtěl navrhnout pevné zařazení bodu 132. Jde o poslanecký návrh novely zákona o advokacii. Jde o sněmovní tisk 853. Navrhuji jeho pevné zařazení na tento pátek 21. října jako první bod za blok třetích čtení. Dodávám ještě, že jde o poslanecký návrh, který předložili čtyři poslanci, dva z koaličních, dva z opozičních stran. Vláda zaujala k tomuto návrhu kladné stanovisko a my bychom jako předkladatelé byli rádi, kdyby se tento návrh mohl dostat do druhého čtení. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Adamová, po ní pan poslanec Ondráček.
Poslankyně Markéta Adamová: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych tímto navrhnout pevné zařazení bodu číslo 109, novely zákona o nemocenském pojištění. Jedná se o sněmovní tisk 730, který navrhuji zařadit jako první bod na středu 19. října, a to jako první pevně zařazený bod v bloku prvních čtení. Je to tedy moje novela zákona a mých některých kolegů a jedná se o výši peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, kde je tedy v současné době vypočítávána ta výše z redukovaného vyměřovacího základu, a to výrazně znevýhodňuje některé rodiče, tedy zejména středně- a výšepříjmové. Navrhovaná novela, kterou žádám předřadit, toto znevýhodnění zmírňuje faktickým zrušením redukce vyměřovacího základu tím, že sjednocuje procentuální úpravu u všech redukčních hranic pro výpočet upraveného vyměřovacího základu pro výpočet dávek peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství na 100 procent.
Návrh zákona má pozitivní dopad na rodinu, pomáhá zamezit výraznějšímu propadu životního standardu po narození dítěte, čímž podporuje zakládání rodin. Dále pak přispívá k lepšímu sladění rodinného a pracovního života. A protože věřím, že je to priorita i pro vás tady v sále, ačkoliv mám pocit, že mě teď mnoho neposloucháte... aspoň někteří z vás, děkuji, tak bych vás poprosila o pomoc se zařazením, protože stále čeká na projednání i v prvním čtení. A myslím si, že si to projednání určitě zaslouží. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Ondráčka. A připraví se paní poslankyně Semelová.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně kolegové, já bych vaši pozornost směřoval k bodu číslo 31 programu schůze, sněmovní tisk číslo 929, vládní návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky. Navrhuji, aby byl tento sněmovní tisk z programu této schůze vyřazen, a to s odůvodněním, že předkládaný materiál, který byl rozeslán 5. 10., to znamená před 12 dny v 17.26 hodin, obsahuje 1974 stran textu a novelizuje rekordních 250 zákonů. Je tedy takřka nad lidské schopnosti těchto 1974 stran textu načíst, 250 zákonů komparovat s tím, co navrhuje vláda, a vyjádřit se k nim v prvním čtení. Takže opakuji, žádám o vyřazení sněmovního tisku 925 (správně 929), bod číslo 31. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Semelovou a po ní paní poslankyně Kovářová.
Poslankyně Marta Semelová: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, kolegové. Já si dovolím navrhnout předřazení bodu číslo 116, sněmovní tisk 780, jedná se o návrh zákona o náhradním výživném, a to na úterý 25. října jako první bod odpoledního jednání. Důvodem, který mě k tomuto kroku, opakovanému kroku, vede, je nečinnost vládní koalice, která se sice v koaliční smlouvě, a to v bodě 5.4 - (Předsedající žádá znovu o klid.) - Podpora rodin s dětmi zavázala, že v aktuálním volebním období připraví zákon o zálohovaném, resp. náhradním výživném, který by měl ulevit rodičům samoživitelům v případě, kdy druhý rodič neplatí řádně stanovené výživné, avšak do současné doby se s tímto závazkem dostatečně nevypořádala.
Domnívám se, že situace výrazné části neúplných rodin, zejména těch, v nichž byla péče o děti svěřena matce, to tvoří zhruba 81 % z celkového počtu samoživitelů, je velice tíživá. Tyto rodiny patří k rizikovým skupinám nejvíce ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Poukazuje na to mimo jiné i analýza Českého statistického úřadu vydaná počátkem roku 2015, podle níž je příjmovou chudobou či sociálním vyloučením ohrožena přibližně třetina těchto domácností. Dětem žijícím v neúplných rodinách by měl stát věnovat svoji pozornost přednostně, každý měsíc prodlevy je totiž pro samoživitele v této životní situaci nesmírnou zátěží. A není výjimkou, že se snaží zajistit vyšší výdělek pro rodinu i na dvou či více pracovních místech, a to na úkor společného času tráveného s dětmi.
S tím souvisí i další zjištění ČSÚ, že příjmy ze zaměstnání jsou zejména v případě žen samoživitelek pod celostátním průměrem. Podle posledních dat připadalo v čistém na osobu v jejich domácnostech na v průměru 5 215 korun měsíčně, v domácnosti s dětmi, kde jsou oba rodiče, to bylo o dva tisíce více, přesněji 7 289 korun.
Dalším důvodem, proč je nutné zavést do českého právního řádu institut náhradního výživného, je všeobecně nízká úroveň vymahatelnosti práva v České republice. Podle policejních statistik za rok 2015 nerespektuje vyživovací povinnost zhruba 40 % rodičů. Výše celorepublikového dluhu na výživném dosahuje podle dostupných dat téměř 16 mld. korun podle zdroje Asociace neúplných rodin. Průměrná délka vymáhání dluhu exekutorem je potom dva roky.
Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopady na děti, jejichž rodičům se nedaří vymoci soudem stanovené výživné. Zlepší se tak nejen tíživá ekonomická situace rodin, ale také celkové klima dotčené rodiny. Já vás proto, vážené kolegyně a kolegové, a především vládní koalici, která to má ve svém závazku, prosím o podporu. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. A prosím paní poslankyni Kovářovou, která je zatím poslední přihlášenou k pořadu schůze. ***