Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Bartošek)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění
do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů
a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem
lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb.,
o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 732/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh i v tomto případě přednese ministr Daniel Herman. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v zastoupení pana ministra zemědělství uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin, lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů, tedy zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a změně a doplnění některých zákonů, tedy lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním důvodem předložení vládního návrhu je odstranění zjištěných nedostatků při praktické aplikaci zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin a potřeba upravit některé jeho části v návaznosti na vyhlášený Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a poskytování dotací v rámci tohoto programu. Zároveň je dílčím způsobem upraven také lesní zákon, zejména v části, která se týká možnosti zkrácení doby platnosti lesního hospodářského plánu. Navrhované změny zákonů zejména zpřesňují nebo upravují práva a povinnosti vlastníka, nájemce nebo pachtýře pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiálu nebo genová základna nacházejí.

Náležitosti dokladu o zrušení zařazení genetického zdroje lesních dřevin do národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin: Podmínky poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevin za účelem naplňování národní banky osiva a explanátů lesních dřevin. Pravidla poskytování finančních prostředků na ochranu a reprodukci genofondu lesních dřevin. Možnost vlastníka lesa podat žádost o zkrácení doby platnosti lesního hospodářského plánu. A v neposlední řadě možnost Ministerstva zemědělství udělit výjimku na požadavky na reprodukční materiál použitý k umělé obnově lesa a zalesňování při zakládání výzkumných ploch na pozemcích určených k plnění funkcí lesa.

Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na své 33. schůzi ze dne 23. června 2016 a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně schválit vládní návrh zákona ve znění předloženém Poslanecké sněmovně.

Děkuji za vaši pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 732/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru poslanec Miloš Babiš, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

Poslanec Miloš Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením číslo 120, které zemědělský výbor na své 33. schůzi dne 23. června 2016 přijal k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 732.

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slově náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře, zpravodajské zprávě poslance Miloše Babiše a po rozpravě:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 732, schválit;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

Děkuji za slovo.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. Nyní tedy žádám pana poslance Čiháka o jeho příspěvek a připraví se paní poslankyně Váhalová. Prosím.

Poslanec Pavel Čihák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a vážení kolegové, vládní návrh právní úpravy zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., je zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., tj. tzv. lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů, který má za úkol odstranit nedostatky zjištěné při praktické aplikaci těchto zákonů a zpřesnit jejich chybnou textaci. Navržené změny ve výše uvedených zákonech vyvolávají současně změny v některých dlouhodobě nevyhovujících právních výkladech zákonů, které jsou již překonané a potřebují nutnou aktualizaci. Jedná se o postupné narovnání a zjednodušení nevyhovujících právních úprav, které již není možné obcházet a čekat na slibovanou komplexní novelizaci lesního zákona, která není ani dodnes na stole Ministerstva zemědělství.

Tuto postupnou novelizaci jsem rozpracoval ve svých navrhovaných pozměňovacích návrzích, které jsem samozřejmě konzultoval a připravoval s odborníky lesního hospodářství, státní správy, SVOLu, což je Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, apod. Všechny návrhy vznikly na základě dlouhodobých zkušeností z praxe a mají probíhající procesy vyplývající z navrhované úpravy zákona zjednodušit a narovnat.

První zásadní navrhovanou změnou je snížení ochranného pásma lesa z 50 na 30 metrů. V krátkosti přiblížím potřebu této změny.

Můj návrh uvolňuje stávající příliš přísnou a administrativně náročnou ochranu 50metrového ochranného pásma lesa a zavádí jasná a srozumitelná pravidla pro nově stanovenou vzdálenost. Navrženou změnu vzdálenosti z 50 na 30 metrů jsem si v podstatě nevymyslel. Vycházel jsem při tvorbě tohoto pozměňovacího návrhu s odborníky z lesního hospodářství ze saského lesního zákona, který od roku 1992 funguje bez problémů ve Svobodném státě Sasko a jasně se v praxi osvědčil. Kdybych měl najít podobnou situaci v našem zákoně, tak v zákoně č. 89, občanský zákoník, je obsažena obdobná právní úprava ve vztahu k umisťování stromů na sousedních pozemcích, takže to vlastně není nic nového a ani překvapujícího.

Současné, stávající znění, které je složité a nevyhovující, není jednoznačné a rozhodovací praxe orgánů státní správy lesů je nejednotná. Některé úřady vydávají souhlasy s umístěním staveb již od pěti metrů od lesa, jiné trvají na vzdálenosti, která se rovná tzv. absolutní výškové bonitě, to je v podstatě výška stromu, do které může dorůst, a podle toho se ta vzdálenost určí. A pak jsou takoví slabší úředníci, kteří podmiňují jenom těch 50 metrů, a jediná možná vzdálenost od hranice lesa není možná. Přijetím této novely dojde mj. také k úspoře nákladů na vydávání souhlasů k umisťování staveb, protože ochranné pásmo bude zmenšeno na jasnou a dostačující vzdálenost 30 metrů a navrhuje se jediné vymezení, že v tomto zmenšeném ochranném pásmu bude možno umístit pouze stavby celospolečenského zájmu za podmínky nemožností jiného řešení, což značně omezí i počet žádostí. Zároveň se nenavrhuje žádné přechodné ustanovení, z čehož vyplývá, že doposud legálně vybudovaných staveb v bližší vzdálenosti se navržené omezení nedotkne. Při současném znění § 14 je zcela jasné, že zde vzniká i možné korupční prostředí, které se díky specifikaci minimální vzdálenosti nezastavitelnosti do 30 metrů zcela vyloučí bez jakýchkoli možných ústupků a variant. Je také třeba si říci, že jde o agendu, která tvoří skoro 75 % činnosti státní správy lesů, takže jasné zjednodušení. Zavedení jasných a srozumitelných pravidel do tohoto paragrafu znamená i jistotu jednotného přístupu k vydávání stanovisek státní správy lesů, což je hlavním důvodem a účelem této úpravy.

Dále je třeba konstatovat, že snížením ochranného pásma lesa na 30 metrů ze současných 50 nedojde k ohrožení lesa. Vzdálenost 30 metrů je dostatečná mj. i proto, že je třeba připočíst k této vzdálenosti šestimetrové pásmo, které je také uvedeno v nově navrhovaném odst. 3 § 14, což je minimální vzdálenost lesního porostu od hranice lesního pozemku, ve kterém vlastníci lesů budou moci obnovovat porost. To znamená, že toto zakotvení šestimetrové hranice od hranice lesa pro obnovu porostu zcela jednoznačně sníží pravděpodobnost následných možných problémů a sousedních (sousedských?) sporů.

Navržená změna v případě přijetí značně sníží administrativní zatížení jak obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, tak i krajských úřadů, které rozhodují o přezkumu souhlasů nebo případných nesouhlasů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností tak, jak je to v současnosti. Účelem nového ustanovení § 14 je také vyloučení negativních činností prováděných na základě rozhodnutí stavebního nebo jiného orgánu státní správy v ochranném pásmu lesa na samotný les. Podle pozměňovacích návrhů bude vzdálenost staveb, resp. jakéhokoli zásahu od paty stromů 36 metrů, tzn. 30 je ochranné pásmo a 6 metrů je vzdálenost od hranice lesního pozemku a zcela je ta vzdálenost jasná. Zakotvením pevné vzdálenosti 30 metrů od lesa je tedy zavedení jistoty, že vlastníky lesa nebudou přímo omezovat nově umístěné stavby či zařízení a zároveň nedojde k omezení plnění funkcí lesa. Následně odpadnou i problémy s žádostmi vlastníků staveb o opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku podle § 22 lesního zákona, kdy je nezřídka požadováno provedení značných plošných zásahů těžeb a nebo i omezení hospodaření v lese apod.

To byl první pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh je změna a úprava, která se týká výkonu činnosti odborného lesního hospodáře. V krátkosti přiblížím, kdo a co je vlastně odborný lesní hospodář. Odborný lesní hospodář je člověk, který zajišťuje plnění ustanovení lesního zákona a odbornou úroveň hospodaření v lesích nestátních, zejména drobných vlastníků do 50 hektarů. Z těch nedůležitějších věci, které zajišťuje odborný lesní hospodář: dbá na ochranu lesů a řádného hospodaření v něm, schvaluje vlastníkovi lesa těžbu, spolupracuje s vlastníkem lesa na obnově lesa a zalesňování, poskytuje vlastníkovi poradenskou činnost, zajišťuje vlastníkovi finanční příspěvky a služby atd. atd. Zde je vidět, že odborný lesní hospodář má značný vliv na stav lesa, a nakonec se o tom můžete přesvědčit i každý sám. Když do jakéhokoli lesa přijdete, tak hned víte, jaký odborný lesní hospodář tam pracuje, protože ten les taky podle toho vypadá.

V první úpravě v § 20 doplňuji v odst. 6 možnost vjezdů a stání v lese i odborného lesního hospodáře. Tato úprava umožní, aby odborný lesní hospodář mohl legálně jezdit a stát v lese motorovým vozidlem, a tak poskytovat efektivně své služby vlastníkům lesů. Při výkonu své činnost je lesní hospodář nucen projíždět i přes lesy, kde funkci odborného lesního hospodáře nevykonává, a proto se navrhuje vjezd a stání motorovým vozidlem vázat na výkon funkce odborného lesního hospodáře, nikoliv na lesy, ve kterých funkci vykonává. Toto doplnění značně ulehčí pohyb a výkon funkce každého odborného lesního hospodáře, který se musí plynule po lese pohybovat bez možnosti jakékoli sankce.

Druhou navrhovanou úpravou, co se týče odborného lesního hospodáře, je návrh pro udělení a odebrání licence. Činnost odborného lesního hospodáře v majetcích do 50 hektarů lesa hradí stát. Nad 50 hektarů lesa už to hradí vlastník lesa. Licence je většinou vydávána na dobu neurčitou, tzn. jakmile je stanoven odborný lesní hospodář, má to v podstatě na doživotí. V případě ztráty produktivity k výkonu práce odborného lesního hospodáře, což se může stát tím, že může ztratit zájem o stav lesa, může mít zdravotní problémy, v rámci těch zdravotních problémů už není tak mobilní atd. atd., je nutné co nejrychleji reagovat na tento problém a je třeba nahradit nefunkčního odborného lesního hospodáře funkčním a zodpovědným. Navržená změna upravuje, že při pravomocném odebrání licence při neplnění svých povinností může odborný lesní hospodář znovu zažádat o udělení licence až po pěti letech. Tomu tak není v současném znění zákona. Momentálně to funguje tak, že po pravomocném odebrání licence je orgán státní správy lesů v podstatě povinen té samé osobě na základě nové žádosti opět licenci vydat. Funguje to tak, že si žadatel obratem zažádá o vydání nové licence, úředník si pouze zjistí, zda žadatel splňuje podmínky pro její udělení, a nikdo neřeší, proč mu byla licence odebrána. Tento postup je zcela absurdní a je ho třeba eliminovat pětiletým odkladem, tak jak já navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu.

V některých oblastech územní působnosti státní správy již úředníci vydávají licence na dobu určitou a předcházejí tomu, že vlastně odborný lesní hospodář má vydanou licenci na doživotí, a jestli to tam funguje, nebo nefunguje, je jim jedno. To je např. na Praze-západ. Tam vydávají licenci na dobu určitou na dobu deseti let, a každý odborný lesní hospodář si je tak vědom, že vlastně musí vykonávat funkci tak, jak je potřeba, a nemůže se chovat tak, že ho v podstatě stav lesa nezajímá.

Třetí a poslední úpravou je doplnění špatné formulace současného výkladu zákona, což je v podstatě v obou zněních zákona jak u dřevin, tak i u lesního zákona podstatou té novely, tak je výklad zákona pro odnětí licence. Nesprávná formulace spočívá v tom, že chybí důvod k odebrání licence, a to z důvodu porušení nebo neplnění povinností stanovených rozhodnutím o udělení licence a nutnost vypuštění nesprávné formulace, kde se jedná pouze o porušení podmínek stanovených rozhodnutím o udělení samotné licence. Můj návrh tuto formulaci jasně upřesňuje, a napravuje tím legislativní chybu současného výkladu zákona.

Závěrem mohu konstatovat, že si lesní zákon zaslouží postupnou novelizaci. Tím, jak jsem již uvedl v úvodu své řeči, že se komplexní novela zatím nepřipravuje, jsou mé pozměňovací návrhy jakýmsi impulsem a začátkem nutných legislativních úprav a změn lesního zákona, které tento zákon nutně potřebuje. My se možná ještě letos dostaneme i k mysliveckému zákonu, který úplně stejným způsobem je potřeba rozpracovat, začít aktualizovat myslivecký zákon, ale to nám teprve přijde v dalších schůzích.

S konstatováním Ministerstva zemědělství, s jeho vyjádřením k mým pozměňovacím návrhům, že cílem ani účelem vládního návrhu zákona, který je pod sněmovním tiskem 732, není otevření lesního zákona, nemohu v žádném případě souhlasit. Mé návrhy podporují práci odborné veřejnosti, státní správy a dalších subjektů působících v lesním hospodářství a nastolují pořádek a systém. V podrobné rozpravě se potom k těmto pozměňovacím návrhům přihlásím. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím paní poslankyni Váhalovou.

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, v podrobné diskusi se přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který řeší naléhavou situaci, kdy v návaznosti na změnu pravidel pro výkon statistické služby již nelze vykazovat data týkající se odnětí a poplatků za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Tato data musí být vykazována v rámci příslušného právního předpisu, kterým je v tomto případě lesní zákon. Lesní zákon musí založit povinnost pro orgány státní správy lesů, aby údaje o odnětí a o poplatcích za odnětí oznamovaly v příslušném formátu Ministerstvu zemědělství. Ministerstvo zemědělství bylo o nutnosti změny lesního zákona včas informováno a je s ní srozuměno. Data týkající se odnětí a poplatků za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa představují unikátní soubor dat, která jsou využívána jak v rezortu Ministerstva zemědělství, tak ale i v rezortu Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí má k dispozici jedinečné informace o výměře pozemků, které byly vyňaty z plnění funkcí lesů, a to v členění dle účelu odnětí, což nelze získat z žádného jiného zdroje. Agregovaná data se využívají k evidenci výměr pozemků, které byly pro daný účel vyňaty z plnění funkcí lesů, a poskytují také přehled o výši poplatků za odnětí, agregované údaje pak slouží také ke kontrole a predikci příjmů Státního fondu životního prostředí ČR.

Předložený návrh představuje pouze upřesnění povinnosti pro orgány státní správy lesů a žádným způsobem nezatěžuje vlastníky lesů či jiné soukromé osoby. Uvedenou situaci je třeba řešit urychleně, protože podle dosavadní právní úpravy je sběr dat zajištěn pouze do konce roku 2016. Je tedy nezbytné zajistit, aby data za rok 2016 již mohla být evidována právě podle lesního zákona.

Dámy a pánové, děkuji vám za podporu mého pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím posléze.

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Paní poslankyně byla poslední vystupující v obecné rozpravě. Zeptám se, zda ještě někdo má zájem vystoupit. Pokud ne, obecnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova v této fázi. Není tomu tak, a tím pádem - nemám zde poznámku ani o tom, že by padl návrh na vrácení návrhu, takže můžeme přistoupit k podrobné rozpravě. Do podrobné rozpravy mám přihlášeného pana poslance Čiháka a paní poslankyni Váhalovou. Takže prosím v tomto pořadí.

Poslanec Pavel Čihák: Děkuji ještě za slovo. Já bych se chtěl přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou v systému uvedeny pod číslem 4513. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Ještě paní poslankyně Váhalová.

Poslankyně Dana Váhalová: Já bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5050.

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Ještě někdo do podrobné rozpravy? Pokud ne, tak i podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, zda teď je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Pane zpravodaji, nemám zde poznamenáno, že bychom měli o čem hlasovat v této fázi, takže můžeme ukončit druhé čtení tohoto tisku a děkuji vám oběma za spolupráci.

Dalším bodem je bod 11, což je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 408, druhé čtení, nicméně mám zde uvedeno, že by tento tisk měl uvést pan ministr průmyslu a obchodu, který je omluven. A vzhledem k tomu, že nemám žádné informace o tom, že by byl někdo pověřen zastupováním, tak jsem přesvědčen, že tento tisk v této fázi nemůžeme projednávat, a pokud není námitka, tak bychom postoupili k tisku dalšímu.

A to je tisk, resp. bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.