Úterý 18. října 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Bartošek)
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění,
plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých
souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 616/ - druhé čtení
Z pověření vlády uvede tento tisk ministr Daniel Herman. Prosím, pane ministře.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v zastoupení pana ministra zemědělství uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, tedy takzvaný plemenářský zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Cílem předkládaného návrhu zákona je úprava podmínek pro zajištění vyšší garance Ministerstva zemědělství za oblast zachování biologické rozmanitosti v zemědělství u vybraných plemen a druhů zvířat. Za účelem zachování genetické diverzity těchto druhů a plemen zvířat vyhlásilo Ministerstvo zemědělství již v roce 1995 takzvaný Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství. Národní program je koncipován tak, aby jeho cíle a náplň byly také v souladu s mezinárodním právním rámcem v této oblasti, to znamená Úmluvou o biologické rozmanitosti a metodikami organizace OSN pro výživu a zemědělství.
Do národního programu je dnes zařazeno přes 30 plemen nebo druhů zvířat, která se historicky nacházela na našem území. Tato zvířata nepatří mezi hlavní produkční plemena využívaná v dnešní intenzivní zemědělské produkci, ale vynikají zejména zachováním svých původních vlastností, jako jsou například dlouhověkost, odolnost vůči vnějším podmínkám a nemocem, optimální využití místních zdrojů potravy nebo přirozená a bezproblémová schopnost reprodukce. Toto jsou vlastnosti, které často u moderních plemen zvířat vyšlechtěných pouze za účelem intenzivní produkce živočišných komodit postrádáme. Genetické zdroje zvířat tak mohou v budoucnu tvořit významnou základnu pro šlechtitelskou činnost, zlepšování zdravotního stavu produkčních plemen, rozvoj alternativních forem zemědělství ve venkovských oblastech, zajištění potravin a dalších potřeb člověka, a to zejména v kontextu měnících se podmínek klimatu a dalších složek životního prostředí.
Navrhovaná právní úprava proto celkově upřesňuje podmínky pro fungování a administraci výše zmíněného národního programu. Navrhovaná změna plemenářského zákona zejména upřesňuje definice, které se vztahují k problematice genetických zdrojů zvířat, stanovuje transparentní podmínky pro zařazování všech účastníků do zmíněného národního programu, stanovuje veškerá práva, role a povinnosti všech účastníků národního programu od vlastníků zvířat přes chovatelská sdružení, genové banky, koordinátora národního programu až po Ministerstvo zemědělství. Upravuje postup Ministerstva zemědělství a podmínky, na základě kterých bude možno změnit vydaná rozhodnutí o zařazení do národního programu nebo je zrušit. V neposlední řadě rovněž stanovuje podmínky pro ukládání genetického a biologického materiálu do genových bank a poskytování materiálu z těchto zařízení třetím osobám.
Ministerstvo zemědělství je přesvědčeno, že současná právní úprava je pro další administraci a rozvoj národního programu nevyhovující. Pokud by zákon nebyl novelizován, nebyly by například řešeny tři zásadní problémy, se kterými se dnes potýkáme.
Za prvé, Ministerstvo zemědělství by nadále muselo formálním způsobem zařazovat do národního programu nejen vlastníky zvířat, ale také veškerá zvířata, která odpovídají definici genetického zdroje. Toto v praxi není reálně možné, protože počet zvířat na žádosti jednoho vlastníka se může pohybovat i ve stovkách kusů. Ministerstvo přitom nemá možnost ověřit si platnost a aktuálnost seznamu zvířat na žádosti, protože centrální databáze tzv. genetických zdrojů zvířat neexistuje. Novela proto navrhuje formálně zařazovat do národního programu ve většině případů pouze fyzickou nebo právnickou osobu, která je vlastníkem genetického zdroje zvířete. Povinnost evidence samotných jedinců zvířat, která odpovídají definici genetického zdroje, již potom leží na předmětných chovatelských sdruženích.
Za druhé, nebylo by určeno vlastnictví reprodukčního a biologického materiálu, který je ukládán do genových bank, a tím by ani nebyla určena přímá odpovědnost za uchování tohoto cenného materiálu pro jakékoliv využití v budoucnu.
Za třetí, Ministerstvo zemědělství by nadále nemělo možnost korigovat v mimořádných případech situaci, kdy v rámci určité genetické linie nebo celého plemene dojde k významné ztrátě genetické diverzity, a to ačkoliv je vyhlašovatelem národního programu, je odpovědné na národní i mezinárodní úrovni za naplňování jeho cílů a poskytuje vlastníkům zvířat a chovatelským sdružením dotace na zachování a využívání genetických zdrojů.
Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na své 33. schůzi ze dne 23. června 2016 a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Přijaté pozměňovací návrhy jsou v souladu s koncepcí předkladatele, přispějí ke zkvalitnění vládního návrhu zákona, a proto s nimi souhlasím.
Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 616/1.
Požádám vás, kolegové, o ztišení. Děkuji.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru poslanec Petr Bendl, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já mohu pouze uvést, že zemědělský výbor řádně tuto materii projednal a doporučil ji projednat spolu s pozměňovacími návrhy, ke kterým se, věřím, jako garanční výbor následně vyjádří. Víc k tomu asi není třeba říkat.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. V první vystoupí pan poslanec Pavera a připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Herbert Pavera: Hezký a příjemný skoro podvečer. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dovolte mi, abych vám přednesl pozměňovací návrh, který je v evidenci veden pod číslem 4613 a který se týká právě vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů.
První změna, pozměňovací návrh, se týká § 12 odst. 3 písm. b), který by měl znít správně "hříbat narozených po inseminaci nebo po přenosu embryí a hříbat plemen, pro které je v České republice vedena plemenná kniha".
Odůvodnění: Podle výše uvedeného návrhu znění by byla paternita prováděna u všech narozených zvířat evidovaných v plemenných knihách uznaných Ministerstvem zemědělství České republiky a v České republice vedených. Týká se to plnokrevníka i klusáka. Paternita prováděná u všech zvířat by přispěla k omezení černé plemenitby, která je zejména v chovu koní příliš rozvinuta. Tímto problémem se zabývá i koncepce chovu koní. Pro správný výsledek šlechtění je pak záruka správného původu velmi důležitá. Vzhledem k počtu každoročně narozených hříbat není z hlediska kapacitního i provozního zajištění ověření paternity všech hříbat neproveditelné.
Co se týká druhého pozměňovacího návrhu, tak v § 14g odst. 4, který by měl znít: "(4) Materiál uložený v genobance je určen pro dlouhodobé uchování a pro použití v případě výzkumu, testace nebo obnovy genetické rozmanitosti, hodnocení nebo regenerace druhu nebo plemene genetického zdroje zvířete se souhlasem vlastníka."
Odůvodnění: Vlastnická práva vlastníka dostatečně pokrývá znění odst. 2, a to smlouvou uzavřenou mezi vlastníkem genetického materiálu a určenou osobou, ve které si vlastník svá práva může ochránit.
Tolik k pozměňovacím návrhům, které předkládám, i důvodové zprávy k těmto pozměňovacím návrhům. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Bendl v obecné rozpravě. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Chci říci, že absolutně respektuji důvody, pro které je tento návrh zákona předkládán na jednání Poslanecké sněmovny. Protože zdánlivě nepodstatný zákon je opravdu důležitý pro potravinovou budoucnost v České republice, že si musíme trendy, které zejména v genetice jsou, opatrovávat a ošetřovat. A je dobře, že tento zákon projednává Poslanecká sněmovna, byť to trvalo velmi dlouho, než se vůbec na stůl dostal.
Krátce odůvodním svůj pozměňovací návrh a pak se v podrobné rozpravě k němu jenom přihlásím.
Navrhuji v § 5 odst. 1 vypustit text "nebo jde-li o starokladrubského koně, ministerstvo uzná Národní hřebčín Kladruby nad Labem státní příspěvkovou organizaci (dále jen Národní hřebčín), na základě jeho žádosti". A dále vypustit text "Podmínky pro uznání uvedené v písmenech H a I neplatí pro Národní hřebčín.".
V čem spočívá podstata tohoto pozměňovacího návrhu? Národní hřebčín, jehož postavení znevýhodňující soukromé chovatele je garantované platným zněním zákona, byl až do 90. let minulého století majoritním vlastníkem starokladrubského plemene v České republice a v době vzniku tohoto zákona bylo toto ustanovení v souladu s podmínkami potřebnými pro zachování existence tohoto výjimečného plemene koní.
V roce 2000 se počty koní chovaných privátními chovateli vyrovnaly počtům koní chovaných v národním hřebčíně a v současnosti je v držení privátních majitelů více než 60 % všech starokladrubských koní. V České republice bylo k 31. 12. 2014 chováno 1 746 starokladrubských koní, z toho 1 307 v soukromém držení, v národním hřebčíně tedy jen 439. Což vzhledem ke snaze státu rozvíjet toto výjimečné plemeno je určitě dobrá zpráva.
Současné znění zákona už tudíž ani neodpovídá situaci a je vůči chovatelům starokladrubských koní diskriminační, a proto navrhuji tuto úpravu zákona, která vlastně srovná všechny plemenné knihy a nakládání s plemennými knihami na roveň všech ostatních, neboť v privátním držení rukou je starokladrubáků zaplať pánbůh už víc a není třeba mu věnovat tak výjimečnou pozornost, aby celou správu této knihy na starokladrubského koně jako takového dělal pouze a jedině stát.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda pan ministr nebo pan zpravodaj si chtějí vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Nyní tedy zahájím podrobnou rozpravu. Eviduji dvě přihlášky. První vystoupí pan poslanec Pavera. Připraví se pan zpravodaj Bendl. Prosím.
Poslanec Herbert Pavera: Děkuji. Jenom se přihlašuji ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou uvedeny v evidenci pod č. 4613. V obecné rozpravě jsem oba dva tyto pozměňovací návrhy zdůvodnil. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Bendl. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Teď se chci formálně přihlásit k pozměňovacímu návrhu evidovanému pod sněmovním dokumentem 3823. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu. Děkuji a končím druhé čtení tohoto návrhu.
Otevírám další bod dnešního jednacího dne a tím je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.