(9.50 hodin)
(pokračuje Chalupa)
Druhá věc. Mluvíme o médiích. Já mám velice silný pocit, že ta média jsme ne úplně přesně definovali. Protože teoreticky si mohu založit blog na internetu, který může mít miliony příznivců, a můžu mít daleko větší náklad já jako osoba fyzicky na Facebooku nebo na internetu, který budou číst miliony lidí. Chcete mě omezit, abych tento blog nemohl mít? Abych neovlivňoval veřejnost jako politik? Vzpamatujte se. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Fichtner, rovněž faktická poznámka.
Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Já bych se vrátil k tomu, co zde říkal pan místopředseda Gazdík. On ve zkratce říkal, že vlastnictví a vliv médií ohrožuje demokracii. K tomu mám dvě takové poznámky.
Za prvé. Ta studie, na kterou zde odkazoval pan předseda Faltýnek, která mapuje problematiku ochrany před střetem zájmů v evropských zemích, tak ani v jedné z těch zemí, které popisuje, není vlastnictví médií omezeno. Ta výjimka tam není pro ta média, hovoří se pouze o omezení vlastnictví korporací, a to pouze v těch dvou zemích, o kterých tady hovořil pan předseda. To je první věc.
Druhá věc je spíše politická. Pane místopředsedo, pokud tedy říkáte, že vlastnictví a vliv médií je problém a ohrožuje to demokracii, tak prosím dostůjte svým slovům a stáhněte všechny personální nominace z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, z Rady Českého rozhlasu a z dalších těchto orgánů, které dohlížejí nad médii, protože to jsou taktéž politicky nominované osoby. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Vzhledem k tomu, že nejsou žádné faktické poznámky ani žádosti o vystoupení s přednostním právem, tak budeme pokračovat řádně přihlášenými. Prosím pana poslance Pilného a připraví se pan poslanec Pleticha.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, střet zájmů charakterizují tři věci. První věc, že to je kategorie binární, tzn. buď ten střet zájmů je, nebo není. Je to stejné, jako žena může být a nemůže být těhotná, když někdo kouří nebo nekouří. Není to tedy omezeno druhem činnosti a není to také omezeno tím, jestli je někdo hejtmanem, poslancem nebo čímkoli jiným. Navíc tahle kategorie se netýká jenom politiků. Střetu zájmů jsou vystaveni křesťané. Když se podíváte na většinu desatera, tak tam máte střet zájmů nabíledni.
A třetí věc, která to charakterizuje, a to je možná nejdůležitější, je to, že každý, kdo zneužívá institut střetu zájmů, si toho je vědom. Každý. Někteří si to dokážou omluvit sami před sebou a někteří si to už dnes ani neobtěžují nějakým způsobem zdůvodnit. To je ten důvod, proč žádný zákon a žádná novela o střetu zájmů tohle nezmění, dokud se nezmění etika. Je to věc každého z nás. A já jsem jeden z poslanců ANO, kteří podepsali vstupní oznámení o svém majetku, aniž by k tomu byli donuceni zákonem. Je to tedy problém etický, nikoli problém zákona. Pokud budeme novelizovat zákon, vždycky to bude účelová konstrukce, která má svým způsobem něco vyřešit.
Už tady bylo zmíněno, že pokud bude přijat tento zákon ve znění pozměňovacích návrhů zejména pánů poslanců Plíška a Chvojky, tak budou omezeny kategorie lidí (předsedající žádá o klid), na které se to vztahuje, budou omezeni ve svých právech, to tady bylo zmíněno, pokud se týká podnikání.
Byla tady také zmíněna média. Chtěl bych jenom říct panu poslanci Gazdíkovi prostřednictvím pana předsedy, že mediální svět vypadá dnes úplně jinak. Je si toho vědoma každá úspěšná komerční firma. Existují fenomény, jako je Facebook, Twitter, YouTube. Ty mají statisíce a miliony příznivců, kteří významně ovlivňují cokoliv, co se děje nejenom v tomto státě, ale ve světě. Dívá se na ně, už jsem tady zmiňoval tu statistiku, obrovské množství lidí. Tato média, ti, kteří přispívají, je přece vůbec nevlastní. To znamená, přeceňování tištěných médií a toho obrazu, který tady byl před pár lety, je naprosto zbytečné, protože to ovlivňování veřejného mínění probíhá úplně jinak. Stává se z něj profesionalita a nelze ho nějakým způsobem postihovat a omezovat, protože není spojeno s vlastnickými právy.
Co je tedy účelem této novely zákona, zejména ve znění pozměňovacích návrhů třeba pana poslance Plíška nebo Chvojky? Je to účelová konstrukce, která tady už byla zmíněna, a je to proto, že výsledky voleb a preference ukazují, že voliči a občané této země chtějí do politiky jiné lidi. Lidi, kteří mají něco za sebou, kteří mají nějaké zkušenosti a kteří nechtějí respektovat dosavadní establishment a politickou kulturu. Získat tyto lidi do politiky je velmi obtížné. Pokouší se o to každá politická strana a obvykle to končí neúspěchem. Proto stávající politický establishment, a je to jedno, jestli mu říkáme pravice, nebo levice, se snaží těmto lidem postavit další bariéry, aby vůbec do politiky šli. To je asi zásadní problém tohoto zákona, zejména ve znění pozměňovacích návrhů.
Za sebe říkám, že pokud tyto pozměňovací návrhy budou přijaty, já pro tento zákon nebudu hlasovat, ale budu se chovat stejně, jako jsem se choval dosud. Já žádný střet zájmů nemám a prohlášení o svém majetku jsem dal dobrovolně, bez zákona. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní prosím pana poslance Berkovce, který má faktickou poznámku. Omlouvám se panu poslanci Pletichovi. Dostane slovo hned po něm. Prosím.
Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeju vám hezký den. Dovolte, abych navázal na pana poslance, váženého kolegu Ivana Pilného. Zmínil se o kategorii etiky. Ano. Kategorie etika. Často ji máme na štítě ve spolupráci s neziskovými organizacemi. Ale právě tam podle mě často dochází ke střetu zájmů. Podívejte se, kolik miliard ze státního rozpočtu jde na neziskové organizace. A já myslím, že veřejnost je znepokojena některými kauzami, a je veřejným tajemstvím, že některé tyto organizace jsou právě využívány jako pračky peněz anebo způsob přesměrování toku peněz. Takže neziskové organizace. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji a teď má slovo pan poslanec Pleticha.
Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, zatím proběhla diskuse o dvou pozměňovacích návrzích, pana kolegy Plíška a pana kolegy Chvojky, ale já bych rád vaši pozornost upřel k jinému pozměňovacímu návrhu, který prošel ústavněprávním výborem po prvním čtení, a to k návrhu A27, a to je pozměňovací návrh, jak říkal pan předkladatel, jeden ze stěžejních pilířů vlastně zveřejňování vstupních majetkových přiznání komukoli, kamkoli, po internetu, bez jakékoli kontroly. Právě tento pozměňovací návrh A27 se snaží tomuto zamezit, ovšem nikoli z toho důvodu, aby majetková přiznání nebyla, ale s ohledem na řadu ryze praktických a velice nebezpečných situací, které z toho plynou.
Především je potřeba si uvědomit, že se tam budou zveřejňovat i movité předměty v určité hodnotě, nad čtvrt milionu. To jsou většinou předměty, které lze velice lehce odcizit, a nemusí být vůbec nikdo milionář, multimilionář, můžou to být i předměty, které se můžou nacházet v řadě běžných domácností. Můžou to být obrazy českých umělců, Zrzavého, Fily, které se v době protektorátu prodávaly za pár tisíc korun, když umělci žili, nebo po válce. Můžou to být československé dukáty z roku 1978, které se tenkrát v klenotech pořizovaly za nějakých 40 tisíc, kdo to sbíral, dneska mají hodnoty přes půl milionu, kus zlata, prostě velice lehce odcizitelné. Můžou to být různé jiné umělecké předměty, můžou to být kapesní hodinky, kalendáře z 19. století, ale může to být taky nějaký veterán, klidně i sportovní Felicie z roku 1964, dneska to může být i Tatra 603. Ale co je tady z toho hlavní? To sdělení, které je v momentě, kdy toto někdo poctivě vyplní, tak vlastně dává pozvánku zlodějům, protože podle zákona kumulace bohatství, kde je jeden cenný předmět, nejspíš budou i nějaké další, ty už nemusí mít cenu čtvrt milionu, proto tam nemusí být vykazovány. Nicméně už zveřejnění tohoto údaje indikuje pro kriminální živly, prostě zloděje: pojďte se tam podívat. ***