(9.10 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Kovářové, a to aby bod číslo 156, sněmovní tisk 848, byl zařazen na pátek 16. 9. jako třetí bod.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 155. Přihlášeno je 173, pro 88, proti 65. Tento návrh byl přijat.
Pokud není zájem o kontrolu hlasování, budeme pokračovat. Jenom prosím o malé strpení. (Domluva mimo mikrofon.)
Omlouvám se, jenom potřebuji s paní poslankyní Kovářovou jednu věc vyjasnit. Měl jsem staré podklady, když jsem tvrdil, že tam jsou dva pevně zařazené body, ony tam jsou tři. Vy jste navrhovala po pevně zařazených bodech, takže pokud s tím bude Sněmovna souhlasit, tak by to nebyl třetí bod, ale čtvrtý bod. Můžeme to takto akceptovat bez opakování hlasování? Protože bychom ještě předtím zařadili bod 170, což je senátní návrh. (Všeobecný souhlas.)
Takže tento návrh paní poslankyně Kovářové bude v pátek 16. 9. jako čtvrtý bod a proti tomu není žádná námitka. Nemusíme opakovat hlasování a já děkuji za pochopení.
Potom pan poslanec Farský navrhoval dvě změny, a to aby bod 146, tisk 807, byl řazen na dnešek jako šestý pevně zařazený bod, to znamená po pátém jako šestý. Je to tak, pane poslanče? (Poslanec souhlasí.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování 156. Přihlášeno je 176, pro 50, proti 77. Návrh nebyl přijat.
A ještě jedno hlasování o návrhu pana poslance Farského. Bod 154, sněmovní tisk 837, rovněž na dnešek jako šestý pevně zařazený bod.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 157. Přihlášeno je 177, pro 46, proti 77. Tento návrh přijat nebyl.
Mám za to, že jsme hlasovali o všech návrzích, které zde padly. Je tomu tak a v tom případě nám nic nebrání, abychom zahájili projednávání bodu
211.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb.,
o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 564/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan ministr Dienstbier a stejně tak pan zpravodaj garančního výboru, což je ústavněprávní výbor, pan poslanec Vozka. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 564/10. Ten byl doručen 1. července a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 564/11.
Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh, který se právě začíná projednávat ve třetím čtení, je návrhem, který je jednou z priorit vlády v oblasti boje proti korupci a transparentnosti a vychází z několika základních principů. Jednak se zavádí jednotný elektronický systém registr oznámení namísto několika tisíců evidenčních míst, kde se tato přiznání nebo oznámení podávala v papírové podobě. S tím souvisí samozřejmě i zlepšení kontroly, protože my dnes ani nevíme, jestli na těch tisících míst se ta oznámení doopravdy podávají a evidují způsobem, jaký předvídá zákon ve stávající podobě. Není nikdo ani určen, kdo by vykonával kontrolu nad dodržováním zákona ve stávající podobě.
Samozřejmě ta kontrola má dvojí podobu. Jednak veřejnou, protože data v tomto registru by přinejmenším u veřejných funkcionářů ve zjednodušeně řečeno politických pozicích měla být dostupná veřejnosti, to znamená, i veřejnost by měla získat kontrolu nad tím, zda veřejní funkcionáři plní své povinnosti podle zákona o střetu zájmů a podávají oznámení tak, jak mají, tak by se měla zlepšit i úřední kontrola, protože zákon zároveň určuje ústřední správní úřad zodpovědný za tuto agendu, a to Ministerstvo spravedlnosti. Ani takový úřad doposud nebyl zákonem stanoven, to znamená, nikdo neřídil tuto oblast, metodicky ji neusměrňoval a to vedlo také k nejednotnosti v řadě směrů při uplatňování zákona o střetu zájmů.
Další věc, kterou bych zmínil, je zjednodušeně řečeno vstupní oznámení o majetku ke dni předcházejícímu vzniku funkce, do které nastoupil veřejný funkcionář, kde cílem je vytvořit jakousi vstupní srovnávací základnu, aby od samotného začátku bylo zjevné a veřejně kontrolovatelné, zda veřejný funkcionář nezneužívá výkonu své funkce k osobnímu majetkovému prospěchu.
Poslední věc, kterou bych zmínil, je do jisté míry zpřísnění a lepší rozlišení sankcí, tak aby bylo možné lépe přihlédnout k tomu, jaké provinění proti zákonu nastalo, a ty sankce tedy lépe odpovídaly, a aby také bylo zjevné, že ta sankce v přiměřené výši přišla, pokud veřejný funkcionář nebo jiná osoba zákon v budoucnu poruší.
S ohledem na ty základní principy zákona bych dopředu chtěl avizovat, že mé stanovisko jako zástupce vlády, který byl pověřen tady zákon uvést, k těm návrhům, které půjdou proti těmto principům, bude negativní. Zcela zjevně v případě pozměňovacích návrhů, které navrhují vypustit elektronický jednotný systém a zachovat stávající roztříštěnost evidenčních míst.
Nepochybně k těmto návrhům také patří z mého hlediska problematický pozměňovací návrh, který doplňuje soudce a státní zástupce, ale zejména ve vztahu k soudcům. Samo o sobě rozšíření okruhu funkcionářů o tyto funkce, tedy o státní zástupce a soudce, bych jako problematické neviděl. Problém je způsob vedení evidence, kdy se právě rozbíjí ten princip zavedení jednotného elektronického registru a vytváří se podle mne zbytečně alternativní způsob podávání v písemné podobě, kdy dokonce jeden pozměňovací návrh vedle veřejné kontroly vylučuje i využití orgány veřejné správy například v trestním nebo přestupkovém řízení, takže pak by to zcela postrádalo smyslu.
A stejně tak by proti smyslu zákona byl pozměňovací návrh, který vylučuje z veřejné kontroly vstupní oznámení o majetku, protože pak bychom ho zaváděli zbytečně. Protože proč by se tedy podávalo, pokud by neplnilo roli srovnávací základny a nebylo by možné kontrolovat, jestli od samého začátku veřejný funkcionář nezneužívá své funkce.
Tolik k té části týkající se vládního návrhu zákona a pozměňovacích návrhů k nim. Byla tady předloženo několik pozměňovacích návrhů, které poměrně zásadně rozšiřují zákaz souběhu výkonu funkce člena vlády a některých podnikatelských aktivit, ať už obecně, anebo ve vztahu k mediální oblasti. Musím říci, že já tuto debatu také považuji za legitimní. Dokonce si umím představit i přísnější návrhy než ty, které byly podány. Je to samozřejmě otázka úvahy. A musím také říct, že to vychází ze skutečnosti, že vidíme v praxi, že může docházet k rozsáhlým střetům zájmů u členů vlády, byť přiznaným, tak přesto to může být považováno za společenský problém.
A také je velký problém, a to souvisí i s těmi sankcemi, které jsem zmiňoval, pokud veřejný funkcionář, člen vlády, po několika letech ve funkci stále vykonává funkci člena orgánu podnikající právnické osoby, byť to zákon zakazuje, a samozřejmě v té situaci se vyjadřuje, takže asi nějak unese tu padesátitisícovou sankci, která jako maximální hrozí. ***