(10.10 hodin)
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento zákon vnímám obecně jako potřebný. Přesto si dovoluji se pozastavit nad jedním ustanovením tohoto zákona. Protože jedním z cílů je zavedení jednotného evropského kódu, který usnadní zajištění sledovatelnosti lidských tkání a buněk od dárce k příjemci a naopak, ale v § 20b hlava IV Kódování tkání a buněk se uvádí, že jednotný evropský kód podle odst. 1 se nepoužije, jde-li o a) darování reprodukčních buněk mezi mužem a ženou, kteří spolu tvoří neplodný pár a podstupují léčbu neplodnosti společně; b) tkáně a buňky, pokud zůstanou v rámci jednoho tkáňového zařízení a v jednom zdravotnickém zařízení; c) tkáně a buňky dovezené ze třetí země, pokud zůstanou od dovozu až po použití u člověka v rámci jednoho tkáňového zařízení a v jednom zdravotnickém zařízení.
Dovolím si jeden příklad, berte to jako hypotézu. Majitel zdravotnického zařízení ze třetí, např. nedemokratické země si zajistí akreditaci tkáňového zařízení ve svém zdravotnickém zařízení a může poskytovat dovezené orgány k transplantaci např. i z postřílených vězňů. Dohledat to nebude možné, protože mají výjimku z evidence a původ orgánů dokládat nemusí. Obecné podmínky pro dovoz dané § 11, kdy tkáňové zařízení uzavře s dodavatelem ze třetí země písemnou smlouvu, neřeší konkrétní případ. Jsou zaměřeny pouze na kvalitu dovozu a standardu odběru.
Osobně největší problém spatřuji tom, že už dlouhá léta je materiál lidského původu upraven poněkud chaoticky. Transplantace mají jeden zákon, tkáně a buňky jsou upraveny v jiném zákoně a případ sám pro sebe je krev a krevní deriváty a také gamety a embrya. Celá tato oblast a celé procesy, to je odběr od dárce, zpracování a vývoz nebo dovoz, použití a úhrada, by vyžadovala jednotné a přehledné legislativní řešení, ale bylo by s tím hodně práce a je třeba na to mít kvalitní právní aparát.
Pokud jde o výjimku pro dovoz ze třetích zemí, tak v důvodové zprávě není nijak zdůvodněna, a právě proto se ptám. Přijde mi logické, že se evropský kód a administrativa s ním spojená neřeší, pokud jde např. o neplodný pár nebo pokud jde o přenos nebo odběr v rámci jednoho zařízení. Ale ta třetí výjimka pro dovoz ze třetích zemí by měla být blíže zdůvodněna, a to samozřejmě není. Samozřejmě že členské státy mohou tuto výjimku uplatnit, ale v tom národním předpisu by to mělo být řádně zdůvodněno. To, že směrnice dává státům toto právo výjimku zavést, neznamená, že by ji zavádět musely. Pokud ji tedy Ministerstvo zdravotnictví zavádí, mělo by uvést konkrétní zdůvodnění. A chci o to pana ministra požádat, abych v této věci měl naprosto jasno, proč se tato výjimka zavádí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu. Táži se, zda pan navrhovatel nebo pan zpravodaj si chce vzít závěrečná slova. Není tomu tak. Dobře.
Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím žádný návrh, v tom případě přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 135, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro návrh 98, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a táži se, zda máte návrh k projednání dalším výborům. Žádný návrh nevidím, v tom případě končím projednávání tohoto bodu.
Otvírám další bod dnešního jednání a tím je
62.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování,
odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů
(transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 811/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh i v tomto případě uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl nyní projednávaný vládní návrh zákona, kterým se mění transplantační zákon. Tato transpoziční novela úzce souvisí s projednávaným vládním návrhem novely zákona o lidských tkáních a buňkách, který tady byl předtím. Hlavním cílem návrhu novely transplantačního zákona je transpozice směrnice Komise 2015/566 ze dne 8. dubna 2015, kterou se provádí směrnice 2004/23, pokud jde o postupy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky, a jde pouze o úpravy technického charakteru. Mezi další dílčí cíle navrhovaného zákona patří oprava pojmů v návaznosti na nový občanských zákoník a odstranění legislativně technických chyb ve stávajícím znění zákona.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, věřím, že vzhledem k nyní uvedenému předložený návrh zákona podpoříte. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se i v tomto případě ujal slova zpravodaj pro prvé čtení poslanec Leoš Heger. Prosím.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Dámy a pánové, vláda předložila Sněmovně návrh zákona 11. 5. 2016 podobně jako předchozí zákon. Zákon byl stejného dne rozeslán poslancům jako tisk 811/0. Organizační výbor doporučil návrh zákona k projednání svým usnesením 278, určil zpravodaje a navrhl výbor zdravotnictví jako garanční.
Nyní mi dovolte přečíst zpravodajskou zprávu, která bude o něco delší než předchozí zpráva. Vysvětlím, proč tomu tak bude, za chvíli. Teď jenom uvedu, že se to týká velké technické složitosti této problematiky, kterou zde zmiňoval v předchozím bodě pan poslanec Hovorka. A já se některých věcí dotknu, proto jsem neodpovídal v projednávaném bodu předchozím.
Hlavním cílem návrhu novely, jak říkal pan ministr Němeček, je transpozice směrnice komise Evropské unie z roku 2015 č. 566, kterou se provádí směrnice 2004/23/ES, pokud jde o postupy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky. Tyto cíle jsou implementovány ve čtyřech textově velmi jednoduchých novelizačních bodech 18 až 20 a 22. Ostatních 18 rovněž stručných bodů se věnuje legislativně technickým úpravám a opravám pojmů v návaznosti na nový občanský zákoník v souvislosti se statutem osob, které nejsou plně svéprávné. Ty zde nebudu detailně rozebírat a budu se věnovat jen transpozičním bodům. V úvodu jenom upozorním, že termín pro implementaci evropské legislativy je konec dubna 2017.***